• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Spaní miminka v posteli rodičů. Je to bezpečné?

5. června 2013 
Chtela bych se zeptat, jestli nechavate spat miminko ve svoji posteli? Setkala jsem se se dvema naprosto odlisnymi nazory odborniku:
1. V zadnem pripade nenechavat dite spat v posteli rodicu - nebezpeci uduseni, zalehnuti, prehrati...
2. Spani v posteli rodicu nevadi - dite citi teplo a vuni rodicu a spi klidne... pozdeji se na postylku nauci...
Nasi male jeste nejsou ani 3 tydny a kojim ji az 3x za noc. Kdyz ji potom dam spat do postylky, za chvili se probudi a place, musim ji chovat a utesovat. kdyz ji necham lezet u sebe, brichem ne brise, krasne klidne tvrde usne a po pul hodine ji muzu dat do postylky. Jenze ja u toho vetsinou usnu taky :wink: a pak mam spatne svedomi, ze se to nema... Ona ale vypada spokojene a vubec ne prehrate, nebo pridusene...
Napiste mi prosim vase zkusenosti, jestli s vami male miminko spalo (nebo spi) v posteli? Odnaucilo se to pozdeji? Mate nejakou zkusenost s tim, ze by to bylo nebezpecne?
13. led 2007 v 16:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
paulo, tohle je podle me hodne individualni vec - v mem pripade se budu hoooodne snazit, aby mala od zacatku spala sama...
13. led 2007 v 16:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
kristi, to jsem si taky myslela, ale kdyz si pak muzes vybrat mezi a)celou noc nespat a b) spat s malou v posteli....
13. led 2007 v 16:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
paulo, ja vim...uz mi to par lidi taky rikalo, tak uvidime...treba bude hodna po mne..a my navic mame extra malou postel a stezi se tam vejdem 2, natoz 3
13. led 2007 v 16:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Čau Paulo, já taky někdy spím s malou na břiše. Ale až teď, co ji rostou zuby. Dřív usínala sama a spala 12 hodin v kuse. Ale když byla úplně maličká, tak nevím proč, ale za žádnou cenu nechtěla být v postýlce. Jakmile jsem ji položila, hned ječela. Přitom byla měsíc a půl v nemocnici, kde se s ní nikdo nemazlil. Nakrmili ji přes hadičku a šoupli zpátky a ona zase usla. Ale pak cítila asi změnu prostředí a dělalo jí dobře, když jsme ji nosili. Navíc jsem se nemohla nabažit, že už je konečně doma, tak jsem ji furt muckala.Museli jsme si ji dát na hrudník a plácat po zadku dokud neusla. A pak jsem jednoho dne řekla dost. Odnesla jsem ji po okoupání a napapání do postýlky a ona ležela a dívala se na hračky dokud neusla. Jenže teď ji ty zuby vzbudí i několikrát za noc. Když už k ní jdu tak popáté, tak si ji prostě na sebe položím a ona se mi omotá kolem krku a chrníme. Taky se prostě musím vyspat, že? Protože spokojená maminka znamená spokojené miminko. A naopak :wink:
13. led 2007 v 16:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
moja skúsenosť je takáto: naše prvorodené spávalo síce v našej spálni ale v postieľke asi dva mesiace a ked sa prestala v noci budiť na papanie, tak sme ju presťahovali do detskej izby. Všetko bolo OK až do ôsmeho mesiaca, ked prišla prvá choroba a nechali sme si ju u nás v posteli, aby som nemusela stále vstávať z postele, ked som ju chcela odmerať (teplotu).
No a potom už nechcela spať sama. Tak spávala s nami až do troch rokov a potom síce zaspala u seba ale v noci vždy prebehla ku nám. Až tento rok, ked som zistila, že som tehotná sme sa rozhodli, že už to takto dalej nepojde, lebo malá sa v noci vrtela ako vreteno a kopala ma. Tak sme jej to vysvetlili, kúpili plyšáka na spanie (sama si ho vybrala v obchode) a začali sme trénovať. a ked v noci prišla, tak som vstala, vzala ju naspäť do postele a počkala kým zaspí. (niekedy som tam zaspala aj ja).
trvalo to cca dva týždne a odvtedy spí sama celú noc. Je však pravda, že ráno je skôr hore. Ale ona už je veľká a mňa nechá spať. :slight_smile:
Ale rozhodnutie je na každom. a na každe dieťa platí niečo iné.
13. led 2007 v 16:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte, tak mi sme nemali problem, ja som pekne na postielku naucila a hotovo. A je poslusna, ziadne hracky tam nema, pretoze potom, jasne, ze nebude spat, bude sa hrat, vie, ze postielka je na spanie nie na hranie.
No a jasne, ze aj ja mam niekedy chut si ju nechat pri sebe, ved to je nadherne, ale sa bojim, ze si na to zvykne a potom co? 3 roky? sak to by som sa hambila ja niekomu povedat, ze mam 2-3 dietko a spi s nami, ved my mame ako rodicia nasu postel a ty ako dievcatko mas svoju....
A ako pise dashak-mesiac a pol vlastne bola v nemocnici, nemala problem...lenze ani doma by nemala, tomu ver, ale ked babo trosku zaplace a mamina hned sup sup na ruky a uspavat, tak to je jasne, tie potvorky si zvyknu a potom jasne, ze nechcu spat v postielke. Treba nechat aj trosku vyplakat, jasne, ze nie ked je cela bordova, to kazdy uz vie, ci place tak alebo tak....ale trosku nechat pocvicit aj hlasivky. Proste mala vie, ze s placom nedosiahne.....takze posla mna pekne ucit samostatnosti a nie rozmaznavat.....to je potom toho ucit to ako natanka, urcite by bola radsej keby mala pekne spinkala sama a mali rodicia plac pre seba, nie?
13. led 2007 v 16:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Paulo. Názory na spaní v posteli se opravdu různí. Já mám zkušenost prozatím takovouto: Mám 7měs. dvojčátka a stále je částečně kojím, tudíž i v noci.Vždy jsem byla zastáncem spaní dětiček ve vlastní postýlce a neučit si je do manželské postele. Jenže realita je jiná. Už po několika týdnech kojení po hodině jsem se tomu nevyhla, poněvadž jsem u kojení usínala. Vím, že se to nemá, ale únava byla silnější a pořád bylo pro mě přijatelnější usnout v leže než v sedu a miminko upustit. Takhle si miminko prso pustilo a spalo v klidu vedle mě. Co se týče zalehnutí, tak ti můžu říct, že spím tak lehce a zkoprněle, protože v podvědomí vím, že vedle mě leží naše děťátka. Problém se spaním ve vlastní postýlce zatím nemáme. Večer je dám do postýlky a oni spinkají.Když se probudí, já je nakojím a neusnu při tom, dám je zpět do postýlky a ony v klidu spinkají dál. Nedělají žádné scény, že by v postýlce nechtěli být. A když náhodou usnu, tak ony spinkají také v klidu se mnou do rána a je pravda, že cítí blízkost a spí bez prerušení. Je to na tobě! Ale určitě si nedělej výčitky, pokud usneš se svým miminkem. Když budeš ležet vedle něho v určité vzdálenost, nemyslím, že ho zalehneš. A ještě jedna perlička. Když jsem byla v porodnici, tak nám dokonce jedna starší sestřička říkala "Berte si Vaše dětičky do postele, nenechte je plakat, rozmazlujte si je." :wink: :dizzy_face:
13. led 2007 v 16:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
no, jenze ja nechci skoncit jak ma kamoska, co ma syna 1,5 roku, a dotedka spi ona s nim v posteli a manzel dole v obyvaku na gauci, coz je teda blby...Kevin tzv. bez prsa neusne, coz je blby i pro socializaci maminky, pac ta samozrejme nikam nemuze...atd....
13. led 2007 v 16:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky Paulo, mám 21 měsíčního chlapečka a když byl úplně malinký spinkal ve své postýlce,ale někdy v noci nebo ráno při kojení zůstal spinkat s náma a podle mého názoru si malé dítě do 4 měsíců ještě neuvědomuje,kde spinká,ale rozhodně mu je příjemné se přitulit k mamince a není nic krásnějšího než mít vedle sebe spíci mimčo :slight_smile: .Později určitě vnímá daleko víc a má spinkat ve své postýlce,ale když to není i u starších dětí pravidlo,proč ne. Náš malý usíná věčinou pěkně sám v postýlce,ale někdy nad ránem příjde za náma,myslím,že se i starší děti nemají z postele odhánět,pro psychický vývoj je to určitě spíš přínos. Ale učit ho na spaní od večera v posteli rodičů rozhodně ne. Hanka
13. led 2007 v 16:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
smutnakate: tvuj nazor je mi asi nejblizsi.. Taky ji nemam v posteli porad, nekdy ji dam do postylky a hned usne... Ale jak pises nekdy je clovek pri kojeni tak unaveny, ze proste usne a miminko s nim.
Nechtela bych ji rozmazlit tak, aby u me spala do 3 let! Ale ted, kdyz je jeste tak malinka a opravdu se budi 3krat v noci na kojeni... Tak ji holt u sebe mezi tim druhym a tretim kojenim necham...
Jsi fakt dobra, ze kojis dvojcata. To musi byt asi hodne narocne ne? Me fakt staci jen ta jedna nenajezena potvurka.
13. led 2007 v 17:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
balala: mas pravdu. Vecer ji davam taky do postylky, kdyz jeste nejsem tak unavena. Myslim, ze uz je tam i zvykla, ze to prostredi poznava. Jen v noci je asi problem, ze se u me pri kojeni pekne zahreje a postylka je pak studena a kdyz ji tam dam, tak ji ten chlad probudi a chce zase k mamince do teplicka.
jinak vsem dekuji za nazory
13. led 2007 v 17:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
no lepšie je asi nenaučiť si dieťatko, aby spávalo s rodičmi, lebo to odúčanie je hrozné. A ja som nedokázala nechať ju vyrevať. Ona plakala aj dve hodiny a sama nezaspala, tak sme to potom už ani neskúšali.
Ale je fakt, že nie je nič krajšie ako ked sa k vám dieťa v noci pritúli. :slight_smile:
13. led 2007 v 18:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
môj synček spával s nami ked to potreboval a plakal tak sme ho brávali medzi seba.boli aj noci že spal v postieľke a na rodičov si ani nespomenul.teraz ma vedľa našej postele rozkladacie kreslo a spí na ňom sám.sám v izbe spať odmieta,lebo sa bojí tmy a lampa nezaberá.ked sa nám narodí bábo tiež sa budem riadiť jeho potrebami a nie tým čo by sa malo správne robiť.filipko ešte občas precupitá k nám hlavne ked má zlý sen.nikde sa tým netajím že spí s nami a to bude mať 4 roky.

mi sme 4 súrodenci a každý z nás spal s rodičmi tak dlho ako chcel.sme všetci dospelí ľudia vyrástli z nás vyrovnané osobnosti a máme na veľkú rodičocvskú posteľ možno najkrajšie spomienky z detstva.nikto z nás neostal vysieť rodičom na krku,ale domov sa vraciame všetci radi a často.

takže mne to spanie s rodičmi viac dalo ako vzalo a dúfam,že aj mojím deťom ta dá do života tu správnu dávku lásky a istoty,ktorú som ja dostala z domu.
13. led 2007 v 18:24  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
andrea.m: to jsi napsala moc hezky. ja se taky nebojim toho, ze bych ji rozmazlila. Spise jsem se obavala te "bezpecnostni" stranky veci. Ze jsem hodne cetla, ze by to mohlo byt pro miminko nebezpecne.
13. led 2007 v 18:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
paula myslím že materinský inštinkt je dosť silný nato aby žiadná mamina(pokiaľ nie je vadná,alebo ináč chorá nedajbože)zapučila v posteli vlastné dieťa
13. led 2007 v 18:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
:slight_smile: :slight_smile: tak jo...
13. led 2007 v 18:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja by som svoju dceru nikdy nenechala spat v noci u nas v posteli,jedine v pripade,ked bola chora a potrebovala som ju mat stale pod kontrolou.Pripada mi to zbytocne a bala by som sa ,ze jej ublizim.Ma svoju postel,a svoje pohodlie.Od troch rokov spi dokonca na poschodi svojej postelovo-skrinovo-stolovej zostave.O chvilu budeme mat druhe babenko a ani to nebude spavat s nami.
13. led 2007 v 18:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, paula. nepočula som o prípade zaľahnutia u "normálnej" matky, jedine v prípade že bola totálne opitá,takže ako písala niektorá mamina povyše, inštinkt nepustí. Ja som mala deti pri sebe od malinka vždy, a to aj v prípae, že som mala 4 dioptrie a bez nich to bol dosť dezorientovaný chaos, ale nikdy sa nič zlé nestalo, lebo matka má ľahký spánok. Druhá vec je, že najmladší syn si zvykol spať so mnou a visieť na prsníku a teraz je odvykací problém, ktorý sa vracia s každými soplíkami a bolením zúbkov.Ale zaľahnutia by som sa fakt neobávala, skôr toho návyku. Ale keď malý plakal 10krát za noc, to sa dalo prežiť len v spoločnej posteli.
13. led 2007 v 18:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, nám náš malej dával ze začátku pěkně zabrat. V postýlce spal minimálně páč nás braly prdy a celý noce jsme ho měli ležet na boku a plácali ho do prdelky. Takže bylo hlepší mít ho u sebe v klidu než rachot. :slight_smile: jenže mám pocit že se to naučil je tam moc spokojenej a je jako kuřátko. Manžel chodí spát do obyváku a my máme pohodlíčko. :slight_smile: Nevadí nám to a na druhou stranu si říkám, že z toho vyroste a my na to budeme jen vzpomínat :slight_smile:
13. led 2007 v 19:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
paulo, taky spim se svou holcickou, neplanovala jsem to, ale kdyz si mas vybrat, jetli se obe hezky celou noc vyspite, nebo ona bude pul noci kricet a Ty bdit, je volba docela jasna :slight_smile:

Co se tyce bezpecnosti, zalehnuti se neboj, jsi matka :slight_smile:, mas instinkty - jak pise andy, pokud matka neni opila nebo pod vlivem leku ci drog, nikdy sve dite nezalehne. Ja se v prvnich tydnech trochu bala uvareni, parkrat jsem ji chuderu zahrala dost, kdyz jsem ji pretahla perinu pres hlavu :slight_smile: Vyresila jsem to tim, ze jsem perinu z druhe strany podeprela kojicim polstarem (a nebo si jednoduse vemes tenci prikryvku). Ted uz to neni potreba, je vetsi a kdyz je ji vedro, zakrici :slight_smile:
13. led 2007 v 19:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahojky,
naší malé je šest a spí s námi dodnes
máme postavené patro na spaní přes půl pokoje, takže místa dost
když byla mimčo bylo to z praktických důvodů, abych pořád nelezla nahoru a dolů při každém zavrtění a pak taky v ložnici netopíme, nahoře by se nedalo vydržet a dole je docela chladno
párkrát už slečna spala dole, ale jak je zvyklá se rozvalovat, tak většinou spadla z postele....
manža občas držkoval, ale když zůstala spát dole, tak se sháněl, kde má mazlika

jak píše Johanka (Gedren) - malá spala celou noc, ráno jsem jí ještě ve spánku nakojila a naše "spící Růženka" se neuvěřitelně probouzela až kolem poledne
to jí ostatně vydrželo až do dneška, obzvlášť, když cítí teplo někoho dalšího, to se přitulí a chrní jak mimino

Můžu potvrdit, že instinkty fungují skvěle - vzbudíte se při každém sebemenším pohybu mimča nebo zavzdychání, takže zalehnutí nehrozí
13. led 2007 ve 20:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
paula: no, náročné to občas je. Hlavně ze začátku bylo. Holky se budily po třech hodinách, ale každá v jinou dobu, takže jsem měla občas pocit, že jen kojím a nedělám nic jiného :slight_smile:. Teď už jsou holky větši, kojím částečně, tak to jde. Ale i tak se celou noc nevyspím, tak prostě usínám. Taky nejsem zastáncem rozmazlování v posteli. Když bych tam měla holky pořád, tak se manžel může odstěhovat z ložnice :grinning: , všichni se tam nepovejdeme.. :sweat_smile: Ale když jsou malé a vidím, že není problém je uložit do postýlky, tak proč občas ne.. :sunglasses:
13. led 2007 ve 21:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte, moj maly bude mat sedem mesiacov a od zaciatku spava somnou.uz by som sa ani nevedela v klude vyspat keby nebol pri mne.aj on je kludnejsi a ja tiez.ale kazda mame na to iny nazor.
13. led 2007 ve 21:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
joj, to je vsetko zlate, ale tak 3 roky, alebo 6 rokov a mimi, alebo teda pardon, uz slecny a chlapy spia s vami? tak to je zvlastne....a ze to nevadi, ze ocino spi dakde inde a ja s detmi....no to je tiez zvlastne....podla mna, nase babo ma pohodlie vo svojom a my nase pohodlie vo svojom a sme uplne vsetci blizko seba.....samozrejme, je nieco ine ked decka supnu nadranom rodicom do postele, to je uplne v poho. ale vyslovene, ze spat s tak velkym dietkom sa mi zda fakt zvlastne....ved o chvilu pojdu do skoly....skoly....to aj tak bude s vami spat? potom v tom horsom pripade bude trucovat a kricat a revat, lebo je nezvyknuty, a vy budete nahnevany sami na seba.....viem, zopar krat som to uz videla a pocula....na navstevach, velke decka okolo 3-4 rokov trucovali ze rodicia museli ist s nimi spat...a ked ne, tak sa zacali hadzat o zem a podobne somariny, no strasne...a prave vtedy pred nami vypadali ako rozmaznane deti, ktore len mama hento, mama tamto...no a nam navsteve sa len triasli kutiky....ale to sme nikoho nechceli urazit, len by si to mal kazdy dopredu rozmyslet.
13. led 2007 ve 21:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
No,proti gustu zadny disputat,ale zive si pamatuju,jak jsem se v noci necoho bala(zly sen,bourka apod.),a byla jsem stastna,ze se muzu k nasim pritulit,a ze me nevyhodili z postele prikazy typu-Jdi spat do sve postylky,jsi uz velka holka :unamused: -to uz jsem rozhodne nebyla mimi :grinning: Dite vnima jinak,a i vetev muze byt strasak...Takze pokud se bude citit lepe,tak ho u nas v posteli spat necham jak dlouho bude chtit-a take nechavam :slight_smile: Vyroste z toho,a za par let uz u nej rodice spat nebudou,ale partner... :slight_smile:
13. led 2007 ve 21:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte, mame 5 mesacnu dcerku a riesime podobny problem. Manzel je sice proti, ale ja trvam na tom, aby mala spala s nami aspon do polroka. Bojim sa totiz SIDS, mam z toho panicky strach. V noci sa niekolkokrat budim a pocuvam ci dycha. Mala nespi medzi nami, ani tesne pri mne. Ma presrete na kraji postele (chrani ju nocny stolik, takze nespadne), spi na zlozenej deke aby bola trochu vyssie a nemohla som ju prilahnut. pohodlne sa vyspime vsetci traja a je to prakticke j pri kojeni, pretoze nemusim vstavat postele, bud ju len potiahnem k sebe a nakojim v leze, alebo si sadnem. Dufam, ze nebude mat problem zvyknut si na postielku, kedze je len par centimetrov od postele a mala nie je pocas spanku priamo pri mojom tele.
13. led 2007 ve 21:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
My sme tiež mali malého v našej posteli až do dvoch rokov, kedy som ho prestala kojiť. Ešte aj teraz, keď sa v noci zobudí vezmem si ho k sebe, ale veľmi často už prespí celú noc.
Keďže som malého nosila v babyvaku, tak cez deň až tak túlkanie nevyžadoval a zaspinkal pekne sám v postieľke.
Spinakanie malého pri nás mi vyhovovalo aj preto, že som na zabránenie otehotnenia využívala laktačnú amenoreu, čiže som používala dojčenie namiesto antikoncepcie a vtedy je dôležité časté dojčenie v noci - malý si cuckal takmer permanentne.
13. led 2007 ve 21:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
inak dobrym riesenim je napr. detska postielka so stiahnutelnou bocnicou - prirazit ju k manzelskej posteli, bocnicu dat dolu a dieta je pri vas (takze odpada aj "problem" s nocnym dojcenim a zaroven zostane z ostatnych vonkajsich stran chranene.
Nas krpec dostal asi pred 3 mesiacmi vlastnu postel, takisto by som ho nenechala sameho v inej izbe, tak sme jeho postel prirazili k nasej a spime vlastne vedla seba, ale kazdy "vo vlastnom". Je to super, lebo aj nase postele su v jednej vyskovej urovni :wink:
13. led 2007 ve 21:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
paneboze, jasne, ze ak je burka, ak babo place, alebo teda dieta, tak ho uspim, ale skor idem ja radsej za nim, a lepsie ked ja tam zaspim....aj pri zlom sne...nedramatizujte to tak, ze ked ma zly sen alebo podobne, ze poslem dieta do kelu!!!! nic take som predsa nenapisala......
ale aj tak treba daku nerozmaznajucu vychovu.....
a koniec koncom je ozaj pravda ze do tych cca 3-4 mes. si dieta nepamata kde spi....ale neskor....teraz ani keby som chcela, tak mala u nas nemoze spat, pretoze ma 8mes. a budi sa krasne bez placu, proste otvori ocka a z postielky ma hypnotizuje.....no a keby spala u nas, urcite by boli pady z postielky a to nemam za potreby...urcite nie....a nepomoze ani ziadna stolicka ani nic podobne....lebo sa uz postavi...no proste vymysla....
13. led 2007 ve 21:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
1 2 3 ... 15
Tvůj příspěvek