• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Spaní miminka v posteli rodičů. Je to bezpečné?

5. června 2013 
Tak my jsme to měli tak, že do 6ti měsíců to bylo v pohodě. Sebíka jsem nakojila, dala do postýly a odešla. On usnul tak do 5ti či 10ti minut sám. Občas jsem mu musela jít zastrčit dudla,ale jinak nic. V noci jsme pak kojili tak 2x až 3x (jak kdy)tak to jsem s ním usnula takže už spal s námi. Ale asi tak od 7 měsíců je to katastrofa. Uspáváme u prsa i dopoledne i odpoledne (nebo v kočáru, nebo když někam jedeme tak v autě- jinak neusne). Jednu dobu jsem ho vůbec nemohla dát do postýlky, chytal hysterický záchvaty a nebyl k utišení. Teď to dělám tak, že ho nakojím v jeho postýlce (máme větší 70x140 přiraženou k naší posteli) a on buď u toho kojení usne nebo ho pak škrabu na zádech a povídám mu básničky. Chtěla bych nějak docílit toho, že ho nakojím třeba v naší posteli a pak přendám aby neusínal přímo u prsa,ale hold musím postupně. Nějak na to nemám nervy. Jo a jinak jsem si to taky malovala, že s náma nebude spat a tak, ale okolnosti hold člověka donutí aniž by chtěl.
A ať se na mě nezlobí maminky co tady tvrdí, že jejich děti to tak nemají a že ony by to tak nenechaly. Ale ono moc moc zálež na mimču. Já do těch 6ti měsíců jsem si taky pískala a i když občas plakal tak na něj platila metoda 5 10 15 a říkala jsem si to je pohoda. A jak to nakonec stejně dopadlo :confounded: . Ono totiž když vám dítě hystericky řve 45 min a div se u toho nedusí, a místo toho aby se to ztišovalo,tak je to čím dál intenzivnější, tak člověk těžko vydrží :frowning2: . A pokud toto vydržíte tak to jste teda dobrý :astonished: .
17. říj 2008 ve 23:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
jojo holky fakt strašně záleží na mimču jakou má povahu...já se svým prvním dítětem neměla sebemenší problém od narození spával sám v postýlce a byl hodný v jednom roce jsme ho přestěhovaly do vlastního pokoje a všechno bylo super ani mě nenapadlo že to může být i jinak a občas jsem si i myslela že kamarádky to přeháněj...ale ouha..všechno se u nás změnilo když se mě narodila dcera!ta spává půl noci ve své postýlce a








zbytek u mě...musím jí uspávat na rukách jak přes den tak na noc...vyžaduje pořád pozornost a někdy fakt nestíhám ani uvařit a uklidit.Takže jsem na vlastní kůži poznala že co dítě to jiná nátura...
18. říj 2008 ve 12:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky já mám tu skušenost že jsem potom nemohla mojí starší dcerku potom donutit spinkat ve své postýlce.Tak malého si ani nedávám do postele a on by ani nechtěl je tak zvyklý na svojí postýlku že pokud není v ní tak nemůže spinkat.A hlavně já mám strach že bych mohla mojeho drobečka zalehnout tak to ani neskouším.Každý máme svojí postýlku.Ale každému podle jeho gusta :slight_smile:
18. říj 2008 ve 14:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
terrysek • 8. feb 2007 o 19:37
Máme skoro 5-ti letého syna.Od narození s náma spí v posteli a my si nevíme rady jak ho nastěhovat do své postýlky.Zkoušeli jsme už dost věcí, nový krásný pokojíček s novou postelí prostě nic nezabírá.Když ho nutíme je schopen probrečet celou noc že chce k nám a histerčí.Už si nevíme rady .Děkujem za každou radu.

lucisa • 8. feb 2007 o 20:37
terry, naše 4,5letá dcerka s námi taky ještě občas spí. myslím, že to není až tak hrozné. spíš to asi obtěžuje vás.
má třeba nějaké špatné sny? necháváte mu rozsvícenou lampičku, otevřené dveře, oblíbeného mazlíka v posteli?

možná, až začne chodit do školy, tak ho to přejde. chodí do školky, je zvyklý spát ve školce sám, bez vás?

haluskacz • 3d • 12. feb 2007 o 21:29
terrysek,
taky by me zajimalo, co je hlavnim duvodem, ze ho chcete odstehovat. Jestli je to jen predstava, ze "uz by mel", ale vam jeho pritomnost v posteli nevadi, tak bych to neresila. Tak prosim napis k tomu vic :wink:

terrysek • 13. feb 2007 o 12:46
Ahoj Halusko, hlavním důvodem je že jsem těhotná a začíná nám být postel malá.Syn je už velký a strašně kope a má celou postel pro sebe.Stokrát jsme mu už vysvětlovali že čekáme miminko , že už semusí naučit sám spát aby maminku nekopl do bříška ale bez výsledně on to pochopí odkýve to ale stejně leží s náma.Slíbí že mě nekopne a lehne a spí.Ráno mu řeknu že opravdu to nejde že mě zase pokopal že musí jít i příkladem malému až se narodí aby ukázal že je velký brácha a on to zase slíbí že už večer bude spát sám a zase řev a scény a nakonec opět vyhraje.

ukana • 13. feb 2007 o 12:54
my dúfame, že ked sa tento rok prestahujeme do nového bytu, tak to malému vysvetlíme, že bude mat svoju novú izbu a bude tam spavat sám. hlavne ocko sa teší, že budeme v posteli sami :grinning: :grinning: :grinning:

haluskacz • 3d • 13. feb 2007 o 20:24
hmmm tak to je tezky... a co mu dat postel vedle vasi postele? teda pokud se tam vejde...

jachv • 2d • 13. feb 2007 o 20:55
Kočičky, to je důležité téma, já vím,že ted asi budu za chytrou,ale odnaučení bude velice těžké, je fakt, že poradit můžu jen jedno,aby se to dětátko vůbec nenaučilo....U druhého budete vědět,že s vámi spát nebude, pokud to zvládnete, máte vyhráno. Jen jedno chci napsat, hlavně se ho neptejte, jestli se něčeho bojí,když má být ve své postýlce, protože vdžycky odpoví,že ano, děti jsou chytré....vědí,že ho pak nutit nebudete, vím,že je to velice těžké,ale asi ho budete muset nechat plakat,on se uspí sám, musíte být tvrdí, i když to bude srdcerovoucí,protože ho milujete, horší by bylo,kdyb Tě opravdu kopl hodně do bříška a přišli jste o mimíska, zvažte to. držím moc pěstičky, at to zvládnete....

terrysek • 14. feb 2007 o 09:29
Jeho postel vedle naší jsme zkoušeli.brečí dívá se z ní na nás a pak opatrně jako vetřelec se přesune do NAŠÍ POSTELE.Když ho napomeneme udělá to za chvílku zase.tak je schopný to dělat celou noc a nikdo z nás se nevyspí.Teď jsme mu přenesli postel do jeho pokojíčku a musíme to zlomit.pokud je tam někdo s ním a čte mu pohádku, usne, pak ale tak za dvě hodiny stejně přijde a už se tam nedá vrátit.To být tvrdí už jsme taky zkoušeli ale brečel skoro hodinu co brečel řval,kopal do dveří a křičel na celý dům že nechce spát sám.neměla jsem na to-opět jsem podlehla .On je neunavný jak se jedná o spaní sám.

katrena38 • 2d • 14. feb 2007 o 22:48
baby, mám dve deti a mali sme rovnaký problém s obidvomi. Dcéra , ktorá je dnes prváčka a má 7 rokov, dnes už spí vo svojej izbe a je rada, ale začalo to tak, že my sme jej ako 2,5 ročnej v našej spálni urobili svoj kútik. Do samostatného rohu sme jej priniesli postel, ja som jej na stenu ušila z detskej látky po cele dĺžke postele také operadlo, detskú lampu nad postel, nahádzala som jej tam hračky a toto keď zbadala, tak vyskakovala na posteli od radosti a ja som sa bála, že k nám bude v noci chodiť a neprišla ani raz. Jej stačilo, že nás vidí a počuje. A dnešného 14-mesačného sme pred 2-mi mesiacmi keď som dokojila a on ma celú noc len okopával len drsne vrátili do postielky na ktorú si on nepamätal a týždeň bolo ťažko ale zvykol si a dnes je dobre. Iba plač pred spánkom asi 10-minutový a celú noc prespí.

hanka274 • 1d • 14. feb 2007 o 23:38
ahoj terrysek, no tak to ti nezavidim, nasa mala spi sama od narodenia v postielke a som velmi rada, ze som tak zacala. Lebo som si presne hovorila, ze toto mi bude stvarat ked bude vacsia. Samozrejme su aj vynimky...
Teraz byt tvrda....vies, to trebalo byt na zaciatku trosku. Prekvapuje ma co vsetko robi, kope do dveri, krici na cely dom.....ty brdo....No tak to je fakt silne kafe. Netrebalo ho rozmaznat takto. Vzdy sa to rodicom vrati. A mna osobne vzdy kazdy upozornoval, ze to tak nerob. A ja upozornujem dalej....Ale co ked sa rodicia nechali oblbnut...?
Vobec neviem co na to ti povedat, poradit....
Je to vase prve babo? (Ked ste si ho tak naucili)
Skus dat babke dedkovi na par dni....Potom zase, mozno ho to prejde.
Ine voloviny, akoze potom ti kupim hracku a darceky a ja neviem co vsetko....tak to vobec nerob. To bude uz potom pekne s vami cvicit. Nekupuj si ho. Musi to vediet sam, ze takto to nejde. A teda ako 5-rocny by to uz samozrejme mal vediet. A navyse miminko v brusku....Davaj si pozor a hlavne to treba co najskor vyriesit a byt skutocne tvrdy-tak ako si na zaciatku asi nechcela, tak sa to vracia a tak ci tak pevnu ruku treba drzat.
Tak sup sup vychovavat a prajem krasne tehu a vela zdravicka.... :slight_smile:

mracik • 3d • 15. feb 2007 o 08:31
U nás malý spával s nami viac-menej do dvoch rokov, kým som ho kojila, potom zaspával v postieľke, ale niekedy v noci plačkal, tak sme si ho zobrali k sebe.
Pred dvoma týždňami sme kúpili poschodovú posteľ, už sme ho dlhšie pripravovali na to, že bude spať vo veľkej posteli ako riadny chlap a zatiaľ to funguje, spinká v nej celú noc. Takže ja som to spoločné spanie určite neoľutovala a ďalšie bábo bude tiež spávať s nami (postieľku sme už odniesli ku starkým, takže ju vôbec nebudeme mať).

haluskacz • 3d • 15. feb 2007 o 14:02
terrysek,
mozna jde jen o to prekonat urcite obdobi. Ja bych osobne zkousela vydrzet s tou jeho postylkou vedle vasi. Rozhodne to nebude hned, ze si v ni zvykne, ale postupne by snad mohl... nevim, jak dlouho jste to zkouseli. Uvazovala bych tak, ze kdyz se nauci spat ve sve vedle vas, tak se potom snaz nauci spat ve svem pokoji. My jsme nasi Anicce poridili velkou postel, kdyz ji byly dva roky. Byla to takova ta vyssi postel, dole byl prostor na hracky a tak. Ji se tam hrozne libilo, takze nebyl problem, ale byli jsme porad vsichni v jedne mistnosti - i s miminkem.
Ted to mame tak, ze holky spi ve svem pokojicku, ale Kacka chodi v noci k nam. Vedle sve postele mam jeste malou postylku s miminem (bez bocni pricky, takze jako prodlouzeni te nasi postele - mame malou 140 cm). Takze vetsinou to prakticky vypada tak, ze mame Kacku v noci veprostred a Vasika mam z druhe strany, jsem jak oblozeny chlebicek, ale mne to nevadi.

kilona • 1d, 107tt • 18. mar 2007 o 22:25
ahojte , já si myslím ,že ta postýlka vedle vaší je dobrý začátek,řekla bych že dítě se musí také dřív uspat než jdete spát vy a pro pocit bezpečí bych mu dala nějakýho plyšáka, naší dceru jsme tenkrát plyšákama zavalili,pořád za námi chodila nechtěla spát že chce plyšáka,tak jsme jídali všechny co měla do postele no byla z toho úplně paf ale pak si vybrala jen jednoho a vydržela s ním usínat,nevím jestli se bojí,tak bych nu dala jistotu v tom plyšákovi,nebo v jiných hračkách jako že je bude v noci hlídat,pořpípadě mu nechala rzsvícenou malou lampičku ,když bude spát sám v pokoji.Taková věc pujde podle mě hodně pomalu.

sisstin • 1d • 18. mar 2007 o 22:29
holky, tak já vím od sebe, že jsem se neskutečně v noci sama bála..byla jsem hrůzou celá ztuhlá, že uvidím nějakého ducha či mimozemšťana..a to mi bylo dobře 10 roků..a dost často jsem utíkala za rodičema do ložnice..a to jsem se někdy bála i tam...ale pak vedle našeho baráku postavili supermarket..který v noci krásně svítil..a v pokoji jsem měla světlo..a bát jsem se přestala :dizzy_face:

sue • 1d • 18. mar 2007 o 22:43
Terrysek, podľa mňa pomôžu len prázdniny na min.2 týždne niekde úplne mimo... fakt už je dosť veľký na to, aby takto vyvádzal... držím palčeky...

sisstin • 1d • 18. mar 2007 o 22:45
sue:no já vím na vlastní kůži..jaké je to mít strach..a hororové sny jsem měla snad už v pěti letech :unamused:

sue • 1d • 18. mar 2007 o 22:52
Sisstin, v prípade panického strachu by som dieťa vzala k psychológovi... v dnešnej dobe je to myslím brané úplne inak a rozhodne lepšie ako to, aby dieťa malo z toho vyslovený stres... nedokázala by som nechať dieťa ziapať a hádzať sa o dvere :frowning2:
Ešte ma napadlo... pochodiť s ním po vrstovníkoch, ktorí pekne spávajú vo vlastnej izbičke, aby videl, že aj ostatné deti tak fungujú.... alebo ísť s ním na pár nocí spať do jeho izbičky alebo zavlať kamaráta a nech sú tam pár dnáí spolu...

sisstin • 1d • 18. mar 2007 o 22:53
sue: já vím, že jsem se za to strašně styděla, že chodím spát k rodičům..a nechtěla jsem, aby to vrtevníci věděli..já už byla fakt velká..těch 10 let..a je pravda, že :stuck_out_tongue_closed_eyes: když u nás spala nějaká kamarádka, tak jsem to v pokoji vydržela a nebála se..jakž takž

sue • 1d • 18. mar 2007 o 22:55
Sisstin, a ako ti to potom prešlo?

sisstin • 1d • 18. mar 2007 o 22:57
sue: jak jsem psala :grinning: vedle mýho okna postavili obchoďák..kterej celou noc svítí..a bylo fakt perfektně vidět..že sice bylo přítmí..ale ne tma..a tak nějak jsem se bát přestala sama od sebe..ale i teď se mi někdy stane, že se mi zdá hnusnej sen a probudím se..a bojím se..tak si musím pustit telku :wink:

sue • 1d • 18. mar 2007 o 22:59
Sisstin, tak v tom sme rovnaké... ja mám furt strašné sny a dosť sa bojím... a keď som sama doma, tak strašne vyvádzam (TV, rádio pustené, nožík a tĺčik na mäso pod posteľou a tak :rolling_eyes: :grinning: )
...ale neviem čo by som robila s dieťaťom, keby malo 5 rokov a nespalo by samo v izbičke :unamused:

sisstin • 1d • 18. mar 2007 o 23:02
sue: to já taky ne..na mě teda nefungovalo nic..tak rodiče rezignovali..a táta chodil spát ke mně do pokoje a já spala s mámou v ložnici..ale rozhodně to není dobrý :rolling_eyes:

r123 • 2d • 29. jún 2007 o 13:28
ahoj tak my máme obdobný problém.malý s náma spí v postely má 2 roky a 2 měsíce.byl naučenej(od babičky :unamused: bydleli jsme u nich do jeho roku)usínat na tom velkém cvičícím baloně jenže teď už je velký a nechce na něm spát a chce spát v postely jenže tam nechce být sám tak mu skouším číst pohádky někdy i hodinu a víc a on nespí a dělá blbosti převaluje se po postely a pořád si něco šušká a td....to mu vysvětlím že to teda nejde a du edle on začne řvát jako pavián a že má sakra výdrž vydrží i několik hodin takže mi nezbyde nic jiného než tam buď být s ním nebo ho uspat z protstováním na baloně!!!!teď sme se s manželem shodly(chceme druhé mimi)že to tak dál nejde koupíme mu postel(v postýlce nevydrží ani chvíli)dáme mu ji kousek od naší postele a prostě ho budeme učit spát v té jeho ať za pomoci sta plyšáku či hraček v postely,ale i čtení pohádek a hlavně trpělivosti tak se to prostě musí naučit!!už je dost veliký a dost rozumný a zvládne to!takže trpělivost a pomaličku polehoučku ono to půjde!!!!jo víš terysek co fungovalo u mě jako děcka když si mamka vedle mě sedle nebo lehla a držela mě za ruku.skus to dejte mu postel vedle vaší a řekni mu že vždy když bude chtít tak ať tě chytne za ruku!!!ucítí ten kontakt s tebou a není to tak náročné jako spaní s vámi!držím palce já sem zvědavá jak to půjde nám!!!! :unamused:

hanka274 • 1d • 30. jún 2007 o 03:04
r123, tak to je mile s tou rukou nakonci, to robim aj ja, ale naopak, ja sa jej drzim, mala uz davno chrape, ona spi s nami v 1 izbe, ale od narodenia ma svoju postielku, takze v poho.
Len som chcela reagovat na to co si pisala, ze ho chcete odnaucit a tak, a ze aj s tymi plysakmi. No ale praveze ty ho zacnes ucit, ze v postielke sa spinka, ma svoju, to je len jeho postielka a tak. Ale neucis ho predsa, ze sa v postielke hra, nie? Tak naco stovky plysakov a hraciek. Vies pre dieta je zabavnejsie sa hrat, zabavat ako spat. Ak tam bude mat ihrisko-nebude ti opat spat-ale hrat sa. ked tak mu daj dakeho oblubeneho na spinkanie...chapes.
to len moja rada. :wink:

r123 • 2d • 30. jún 2007 o 11:31
hanka díky moc .máš pravdu spíš by si hrál a dělal blbosti než aby spinkal!

hanka274 • 1d • 30. jún 2007 o 14:13
:slight_smile: to mi mamka vravela, ze treba aby vedeli, ze tam sa spi a hotovo. Tam sa nehra, hra sa ....inde...
ahoj, drzim palce!!!

benzi • 2d • 22. júl 2007 o 23:30
Ahojky náš Tomša je tak vyčůranej že pokud si ho v noci nevezmu k nám do postele tak je schopný vzbudit celou bytovku a celé okolí. Když už je pak u mě tak spí jak dudek, nevím co s tím, nechci ho nechávat úplně uplakat.

jesika • 2d • 26. júl 2007 o 20:24
Ahojda benzi, kde ty se tu bereš?? :sweat_smile:
Náš Marťa k nám chodí doteď, a to už má 4 roky.Taky máme velikej problém ho to odnaučit.Pracně usne ve své a v noci ( v lepším případě k ránu)" hezky" přicupitá k nám...Do práce pak chodím polámaná a pokřivená jak paragraf. :stuck_out_tongue_closed_eyes:
Nevíte někdo radu??

andrea.m • 2d • 1. aug 2007 o 07:34
my zatiaľ spíme tak že filipko spí na rozkladacom kresle z jednej straby postele a na druhej strane je postieľka ktorú však tamarka vytrvalo ignoruje takže spí s námi.ked trošku podrastie plánujem ich oboch naraz vysťahovať do detskej izby,máme tam rozkladaciu vaľandu ktorá po rozložení vytvorí dvojlôžko takže zo začiatku budu spať spolu,potom časom bude mať každý sviju posteľ.dúfam,že mi to výjde.

maca77 • 2d • 1. aug 2007 o 07:43
ahoj,náš syn donedávna zaspával síce vo svojej izbe, ale v noci okolo 2-3 hod. docupital k nám do postele na návštevu a ostal pri nás spať až do rána.
Keď sme mu povedali, že mám v brušku bábätko a v noci ma môže kopnúť do bruška, od tohto okamihu k nám v noci nepríde, lebo sa bojí, že ublíži bábätku.

hajinka • 1d, 88tt • 1. aug 2007 o 10:38
Ahoj holky, já mám podobný problém, jako Terrysek, nezlobte se na mně, ale pošlu obšírný popis, jsem už nešťastná....
mám dvouletého syna, který začal hrozně zlobit ze spaním.Předtím už poměrně dlouhou dobu usínal sám ve svojí postýlce a ve svém pokojíčku, bez uspávání a bez brekotu, po stále stejném rituálu koupání-večeře-pohádka-odchod rodiče. V noci už to bylo horší, celé prospané noci byly spíše vyjímečné, někdy po probuzení (s pláčem nebo voláním maminky) a nalezení dudlíka zase sám usnul, jindy jsem u něj čekala, když bylo nejhůř, vzala jsem ho k sobě do ložnice do postele. Ze dne na den ale nechce usínat sám ani po obědě, ani večer. Na svůj věk dobře mluví a má bohatou slovní zásobu, takže „diskutuje“, že nechce spinkat, že chce otevřeno/zavřeno, světýlko, tmu, aby maminka počkala až usne, aby šla pryč..... Svádí nás to ke snaze „rozumně“ se s ním dohodnout, ale ani snaha mu vyhovět, ani trvání na svém, nic nefunguje, ať tak či tak, končí to pláčem a požadavkem, abychom u něj čekali. Pokusili jsme se ho i nechat být a plakat, ale vydržel plakat velice dlouho a intenzivně. Uklidnil se až u mně v náručí v objetí. Vzhledem k tomu, že nikdy nebyl plačtivé miminko a ve dne je naprosto v pohodě a zbytečně (až na občasné projevy dětského vzdoru) si nic nevynucuje a veškeré přechody „do vyššího stádia“, jako například chození bez kočárku, přesun do pokojíčku, apod. Proběhly nenásilně a bez potíží, nedělá mně ani manželovi jeho pláč dobře a v zásadě jsem i proti metodám „nechat vyřvat“ nebo fyzicky potrestat. Déle jak hodinu jsem proto jeho pláč a zoufalé volání nevdržela. Totéž se nyní děje i vzbudí-li se v noci. Vydrží pak „usínat“ i dvě hodiny, kdy už většinou rezignuji a beru ho k sobě, kde se ke mně přitulí a spí až do rána.
Výsledek je, že musím být v pokojíčku s ním, dokud neusne a v noci se většinou přesune ke mně. V této souvislosti ještě zmiňuji, že asi týden před touto radikální změnou jsme mu bez protestů odebrali dudlík.
Další „komplikace“ je ta, že koncem listopadu čekáme narození miminka, ke kterému budu muset vstávat na krmení po třech hodinách, a představa, že ještě mezi tím budu hodiny uspávat starší děcko (v té době 2 roky 4 měsíce), mi vůbec nedělá dobře, neboť mám poměrně velkou potřebu spánku. Mým snem a cílem je vstávat pokud možno jen k jednomu dítěti.
Zvažuji proto několik variant, ale ráda bych konzultaci nebo radu odborníka, vás. Varianta 1 je, vrátit malému dudlík a zkusit, jestli to nebude mít pozitivní vliv alespoň na usínání po obědě a večer. Varianta 2 je, že ho po nočním probuzení rovnou odnesu k sobě, kde bude spát dál, ovšem s rizikem, že ho bude budit miminko a finálně nebudou spát ani jeden. Varianta 3 je, že ho budu uspávat rovnou ve své posteli, kterou zabezpečím, aby nemohl spadnout. Varianta 4 je, že přesunu jeho postýlku k sobě do ložnice a budu se ho v ní snažit udržet, po narození miminka budeme spát v ložnici všichni 3, opět s rizikem buzení miminkem. Ještě dodávám, že manžel spí v bytě rodičů, protože je nemocný a nesmí se v noci budit, nemůže tedy ani spát se starším synem v pokojíčku.
Prosím vás o názor a případnou radu, jak se zachovat. Násilí ve formě „nechám tě tu řvát až do rána“ u našeho syna nezabírá, není typ, který si popláče a pak usne, spíše by se ubrečel, než by to vzdal. Nepomáhá ani cesta podrobného vysvětlení, co a v jakém pořadí se bude dít. Vždycky souhlasí, ale při pokusu odejít se stejně rozpláče a naříká že nás chce u sebe, takže jsme tam, kde jsme byli.

ivcar • 1d • 6. aug 2007 o 11:34
Ahojky, tak to je tezky, na kazdeho zabira neco jineho, mam skoro 3 letou dceru a taky obcas resime, co a jak ohledne spani. V prvni rade jsme malou od mala nikdy nedavali do postele k nam, protoze jsme vedeli, ze se ji pak na par let nezbavime. Takze jako mimi travila v postylce a brala jsem si ji jen na kojeni, pak hezky supky do postylky. Ted kdyz uz je vetsi, a prestehovali jsme se zhruba pred pul rokem do noveho bytu, zaridili ji komplet novy pokojik i s velkou posteli, tak jsme to resili tak, ze usinala v pokojiku ve sve nove posteli, pak jsme ji prenaseli k nam do loznice , ale do jeji postylky ne k nam do postele. Obcas taky knoura, ale delame kompromisy.... nechces spat v pokojiku? tak v loznici ale bez dudlika.... nebo bez otevrenyvh dveri.... vzdycky si radsi vybere ten pokojik s dudlikem :wink:
mela taky obcas obdobi vzdoru se spanim... resila jsem to prave tema kompromisama, taky jsem nevydrzela aby brecela, takze normalne spi sama v pokojiku se zavrenyma dverma, nekdy ji necham pootevreno po diskusi, ale jakmile treba zacne jeste vymyslet ze neco nebo knourat.... pohrozim ji ze ji zavru , nebo vezmu dudlika a je klid.... Vim jen , ze to proste obcas zkusi a pak je zase nejakou dobu klid. Radim trvat na svem, ale samozrejme s obcas to nejde tak trosku slevit. Aspon u nas to pomaha, jakmile jsem na ni mekka, okamzite toho potvurka vyuzije a zkousi to zas :grinning:

renca3 • 2d • 6. aug 2007 o 21:31
hajinka...aj my sme mali a mame problem s uspavanim starsieho syna.
Doteraz ho uspavame v jeho posteli.
A v noci sa budia stale obaja, starsi len 1-2 krat. Nastastie k starsiemu vstava muz a k mensiemu ja. Zaujimave su noci, ked je manzel v praci.
Ale uz sa to da vydrzat. Najhorsie boli prve mesiace s babatkom. :unamused:

lenka78 • 13. aug 2007 o 14:46
Ahojte,nas 3-rocny syn spinka sam,nema problem so zaspavanim doma,na to som ho vytrenovala,lebo chcel spat s nami,no v noci stale pricupka pod moju perinu.Stale spal v postielke,no pockal si na to,ze sa naucil vyliezt z postielky a odvtedy je nezadrzatelny.Aj ho manzel 10x ulozil spat,no on stale po usnuti po 10 min.prisiel.Teraz mi je to smiesne,no neviem ako dalej,ci to bude k nam chodit stale?
Mozno je chyba,ze postielka bola s babatkom v spalni,tak nas citi pri sebe v miestnosti,no mam strach,ze by plakalo v detskej a ja by som sa na kojenie nezobudila. :unamused: Neviem ako to urobim pri druhom,no niekedy vo filmoch sa budia s detskym policajtom,odkoja v hojdacom kresle v detskej a vratia sa spat do spalne. :pensive:

campi • 26tt • 20. aug 2007 o 20:13
Ja bych s tim urcite neco delala, i kdyz jsem jen nevlastni matka, myslim, ze rodice patri k sobe. Manzel ma syna z predchoziho vztahu, ktery spi v manzelske posteli se svou matkou a totez vyzaduje, kdyz je s nami. Takze je to tak, ze nekam jedeme, oni lezi na manzelske posteli a ja na pristylce. Totez na chalupe, kam spolu takto jezdili, kdyz jsme se jeste neznali. Tvrdi, ze je to jeho postel. Kdyz je v nasem byte, tak spi nastesti sam, ale nekdy vymeknu a stehuju se do pokojiku a on je s tatkou.

Ted to nejlepsi: je mu 11! Uz to resime 3 roky.

hanka274 • 1d • 21. aug 2007 o 02:15
campi, tak par facek a na holy zadok....nech sa hanbi, nie?? :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
a v skole urcite majster sveta z neho :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :sunglasses:

digysa • 3. dec 2007 o 18:59
Moj (2rocny)syn nikdy s nami nespaval, ale ked je obcas chory a zobudi sa na kasel, alebo soplik, tak pod ho rovno k nam do postele. Ja som ho samozrejme nechala asi tak 5 minut lezat s nami a potom som ho zobrala na ruky a isli sme spet do jeho izby. Ale v poslednej dobe, ked som ho chcela zobrat spet do izby, tak zacal rucat ako keby ho rezali. Tak som ho par krat nechala s nami-asi tak 4 krat. A teraz pikoska, ako sa odnaucil u nas spat: Raz bol manzel pracovne prec a nechala som maleho spat so mnou, ked v noci prisiel za mnou. My mame ale dost vysoku postel. Ai tak okolo 2hej rano pocujem "buch" jeho "plac". Maly synator spadol s postele. Tak som ho zdvihla a spolocne sme vybacali "zlu postel". Na druhy den som mu pripomenula, ze nasa postel je "zla" a jeho postielka je "super, najlepsia". :grinning: Odvtedy uz u nas nepava, aj ked sa v noci zobudi a idem ho dat naspet do jeho postielky,tak mu vysvetlim,ze to aby zase nespadol, ako minule. :wink:

digysa • 3. dec 2007 o 19:05
renca3: ja tiez musim uspavat syna. Je velmi zivy a len tak sa nevyberie sam do postele. Ale ked ideme spolu, tak nikdy neprotestuje. On len potrebuje ukludnit, pohladkat a stale ma len obijma v posteli :grinning: Ja uz som si na to zvykla, pre mna je to ako oddych s nim ist spat.
Ale bojim sa toho, ked pride druhe dieta, ci nebudem musiet prave v tej chvili kojit, ked bude musiet ist syn spat....
22. říj 2008 ve 22:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Vzdy spavala som mnou uz v porodnici, teraz niekedy zaspime spolu po kojeni, niekedy ju prelozim do kosika vedla mna, ale v podstate rada s nou spim aj ocko, chyba nam. :grinning: Zalahnut ju nemozem predsalen materinsky instinkt nepusti. :slight_smile:
23. říj 2008 v 08:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
3 prve mesiace urcite nevadia, dieta mamu potrebuje ved sme ich nosili 9 mesiacov a zrazu maju byt bez nas?! Dieta prve 3 mesiace potrebuje citit bezpecie mami a este nevymysla to mozno az neskor... :wink:
23. říj 2008 v 08:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky jsem si myslela, ze malinka s nama spinkat nebude... a samozrejme spinka. Sama mam ten stejny pocit jako mywiel, ze 9 mesicu byla u me a najednou ji mam odlozit. Myslim si, ze miminka blizkost potrebuji, a tak ji nechavam vetsinu noci s nama v posteli, pres den ji hodne chovam nebo nosim v satku a..... taky si rikam, kolikrat jeste v zivote budu mit takovou moznost.... urcite si na sebe siju bic, zatim mi to nevadi :slight_smile:
23. říj 2008 v 17:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Naš malej s náma taky spí už jsem ho chtěla začít skoušet do postýlky, ale jak píše Angellina u maminky ja dobře a asi je tam spokojenej no co už do dvaceti tam nebude :slight_smile:
23. říj 2008 v 19:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Aj nas spava s nami.... :slight_smile:
23. říj 2008 v 19:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nás se spí taky pohromadě :slight_smile: Při kojení je to nejpohodlnější.
Starší s námi taky spal, v osmi měsících mu to přestalo vyhovovat a od té doby spí bez problémů v postýlce. Budí se, ale k nám už nechce.
No, teď už by se ani nevešel :slight_smile:

Prostě to malý přitulený miminko, celý voňavý a čerstvý ... co může být hezčího :slight_smile:
23. říj 2008 ve 20:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
nase spala asi do roka v postylce a byla z toho asi vydesena.....od leta spi v postylce prisunuty k nasi posteli a spi bez probuzeni celou noc, jen me obcas kopne nohou do ksichtu,ale jinak je to super, hlavne kdyz se rano mrouska jak kotatko a je takova cela oblbnuta....to proste miluju
23. říj 2008 ve 20:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
naše spí taky s náma v postely ,do njákých 6 měsíců usínala sama v postýlce a pak zlom,chce uspávat a spát v naší postely,navíc jí ani nevadí že je tam sama,třeba večer když usne a dám jí do postýlky tak je za chvilku vzhůru,jakmile je ve velké postely tak spí v klidu až do rána,je teda fakt že je zvyklá v noci cestovat,tak jí ta její postýlka asi nevyhovuje :sweat_smile:
23. říj 2008 ve 22:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Moj ako kedy.. cele dni prespi v postielke a v noci, ked som velmi unavena alebo sa chceme dobre vyspat, dam si ho k sebe do postele.. a zatial je to super, snad sa na to nenauci.. ale kym vie zaspat aj v postielke, tak sa nebojim
24. říj 2008 v 10:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Aj ja to robim ako Claudinka, najdolezitejsie je sa nestresovat a najst sposob co vam vyhovuje. :slight_smile:
24. říj 2008 v 11:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Náš prcek spí s náma v posteli od narození (teď má 8 týdnů). Beru to jako velkou výhodu, často ublinkává a v noci se mi už 2x stalo, že za zakašlal a dusil se, tak jsem se hned vzbudila a vzala ho k sobě a bylo to. Mám strach že v postýlce bych ho ani neslyšela. Nebo mu vypadává často dudlík jak usíná a on začne brečet jak ho chce, tak já mu ho jen dám a on spinká dál. Kdyby byl v postýlce asi bych se nevyspala jak bych k němu pořád lítala. Jenže - všechny kamarádky mi říkají že jsem blbá, že si na spaní u nás v posteli zvykne a nebude pak chtít do postýlky. Myslíte že jo? Čtu tady ale, že to problém není pak naučit spát v postýlce, tak fakt nevím..
24. říj 2008 ve 14:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dajahu, z mé zkušenost - s malým mimuškem je to v posteli nejlepší (uklidňující kojení a matčina přítomnost), kolem 9,10 m začíní být mimčo docela roztahovačné, tak je dobré sundat bočnici postýlky a přirazit ji k manželské posteli - dítě usíná s matkou a pak je jemně přesunuto na "balkón". To funguje do 2, 2,5 let, pak chce děcko spát většinou samo (pokud se tedy nenarodí sourozenec :wink:
25. říj 2008 v 15:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Gregorko tiez spava s nami v posteli. Uz v porodnici som ho potajme mala poslednu noc pri sebe. Zatial sa to javi vyhodnejsie pre obe strany :slight_smile: Chlapcek je spokojny, lebo ma rodicov nablizku a aj mne je pohodlnejsie kojit aj ho kotrolovat ci je v poriadku. Nie sme si isty kedy ho zacat priucat na vlastnu postielku. Mozno od tych 3m skusime, ale od 6m. Zalezi od toho ako bude v noci spinkavat. Kamaratky maminy krpcov presupsli do vlastneho, ked sa blizil prichod mladsieho surodenca. Chcelo to trpezlivost ale zvladli to. Dokonca aj do samostatnej izby.
25. říj 2008 v 15:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nase babo spalo tiez prvych par dni s nami v postly, ale potom som si povedala ze si na to zvykne, a tak som ju zacala davat do postielky. Ked spala s nami tak papala raz za noc, teraz ked je v postielke je kazdu ,5 -2 hore a papame. Vcera vecer zaspala v postelke asi o 20,30 a spala az do 2,00 a potom pytala papt stale. Ked sme si ju dali k sebe do postele tak prespala od 5,30 do 9,00 co ked je v postielke tak papame nad ranom kazdu hodinu. Asi ju zacneme brat po prvom kojeni k nam do postele aby sme sa aj my vyspali, ale ked ja sa bojim aby sme jej neublizili.
Mate svoje velke podusky ked tam s vami spi babo? Spi na nich alebo iba na matraci? Mohli by ste pridat par typov na bezpecnostne opatrenia ked dieta spi s rodicmi :wink:
25. říj 2008 v 17:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
janzi - malou nezalehneš, matky i ve spánku své dítě vnímají. Otcové ovšem ne - raději tedy dítě nedávej doprostřed postele mezi vás dva, bezpečnější to je na kraji - pokud k vaší posteli přirazíte tu dětskou, nemusíš se ani bát, že by spadlo na zem. Polštář nepoužívěj, nech dítě spát pouze na prostěradle, event. mu pod hlavičku dej plínu, peřinu můžeš mít svou, ale výhodné je pořídít si i spací pytel pro mimina, hlavně později se děti odkopávají a mohla by jim být zima. Spaní s rodiči je poslední dobou doporučováno i mnohými pediatry a psychology, pokud to vyhovuje rodičům, není co řešit.
25. říj 2008 v 17:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
nasho Gregora v noci "prehadzujem" podla kojenia :slight_smile: Raz je medzi nami, inokedy na kraji. Tiez som sa bala ci ho v noci neovalime, ale zatial to ide. A aby spal na boku podkladam ho vankusikom, co je pri spani na kraji zaroven ohradka proti spadnutiu. Nespime pri uplnej tme a tak na neho kedykolvek mozem kuknut co mi vyhovuje. Asi by bolo pre mna narocnejsie keby spal v postielke. Takto pri "podozrivom" zvuku iba mrknem okom.
25. říj 2008 v 19:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
evixa robim to presne takisto :wink: raz je na jednej strane, kde mam prisunutu postielku a niekedy je medzi nami.. podla kojenia :slight_smile: a tiez mam zapnutu malu lampicku :wink: :wink: a moj spava v poslednej dobe stale len na chrbatiku..
25. říj 2008 ve 20:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
evixa, claudi...tiez to robime tak isto :wink:
ked sme pri sebe, tak sme obe viac spokojnejsie, tak nie je co riesit :sunglasses:
26. říj 2008 v 11:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte holky,s nasim ondraskem ted taky resime spani v posteli,je mu 14 mesicu a asi od 10 mesicu dostal alergii na postylku,tak jsme spolu usinali ve velke posteli a pote jsem ho prenesla do postylkyto bylo ok,v noci se jeste tak 2x budi na jidlo,ale i tak po nakrmeni v postylce bez problemu spal..asi tak pred dvema tydny se vsechno zmenilo s tim.ze do postylky nechce jit vubec jen,kdyz ho tam chci polozit tak hystericky rve takze to dopadne tak,ze spi s nama a je v naprostem klidu,zkouseli jsme ho nechat i vyrvat,ale je to dost drasticke a jednou se mu spustila krev z nosu...takze jsme od toho ustoupili...ma nektera z vas prosim dobrou radu??diky
30. říj 2008 ve 22:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nasa mala spala s nami do 6 mesiacov...ja som ju potrebovala mat pri sebe..nedokazala by som bez nej zaspat.. stale sme si drzali rucky a ona si kludne spinkala..mesiac po narodeni mi prespala celu noc..skusili sme ju dat aj do postielky ale to sa budila nonstop...takze ostala spat pri nas...a po tych 6 mesiacoch uz sa to nedalo..budila sa na kazde nase pretocenie tak vtedy sme ju dali spinkat do postielky...z jej strany s tym nebol ziaden problem akurat z mojej.. strasne mi chybala ale po takych 2 tyzdnoch som sa s tym vyrovnala
30. říj 2008 ve 22:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,tak my sme to nakonec vyřešily tak,že jak byla postýlka přimáčknutá na mojí,tak sme odendaly ty šprcle a od té doby klid,malá spí celou noc ve své postýlce a až ráno si přileze ke mě,přitulí se a ještě chvilku si dáchne :slight_smile:
31. říj 2008 v 09:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Moja malá spala kľudne v postielke do 5 mesiaca a potom akokeby uťalo. Akokeby sa spočiatku začala báť tmy, keď sme boli vonku takto v novembri okolo tej piatej a bola hore, tak strašne plakala a toto bolo neskôr aj doma. zaspapla u nás na posteli - pri kojení :wink: a potom som ju preložila do jej postieľky, spala asi hodinu a potom to začalo, strašný rev, dala som ju k nám a hneď zaspala, tak smerovala späť do postielky, no hneď zase plač a strašne triasla ručičkami. A toto bolo tak 5-6 krát za noc. :frowning2: Tak som ju nechala spať u nás a bol kľud. Keď toto pokračovalo nejaké dva týždne a ja ani muž sme neboli poriadne vyspatí, tak sme jednoducho postieľku zrušili, kúpili malej veľkú posteľ a odvtedy máme tri postele vedľa seba a nemuseli sme sa tlačiť a báť sa , že malú v noci udrieme. A bolo to aj super, keď som ju kojila a keď zaspávala. Len som sa k nej posunula, napapala sa a spala ďalej :slight_smile:
31. říj 2008 v 11:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja si to neviem predstavi,ze by sme mali s manzelom v posteli spat sami, kym bol maly v brusku, tak s nami spavala mala, teraz ma svoju postielku ale co bude ked maly vyrastie :frowning2: a dalsie dieta nehrozi, staciiiiiii :grinning: kupime si nejake obrovske letisko :grinning:
31. říj 2008 ve 12:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak malý spal ve své postýlce do 7měs.pak mu začly růst zuby a byla to hrůůůza.Po týdnu jsem to vzdyla a nechala ho spát ve své posteli a konečně jsem se vyspala.Ale když zuby vyrostly prcek už k sobě do postýlky nechtěl :unamused: .Tak jsem ho nechala u sebe.a spíme tak do teď.Mi i mu to zatím vyhovuje.Tak uvidíme,snad to nebude do 15let :grinning:
31. říj 2008 v 18:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Moja mala spala 1 mesiac sama v postielke, lebo som ju krmila 1 max. 2 krat za noc. Teraz vsak papa aj 4krat takze to robime tak, ze po poslednom papani ide do svojej postielky a ked sa zobudi na prve nocne papania tak uz ostava s nami v posteli. Aj mamina sa totizto chce vyspat :sweat_smile: a malinka sa vie napapat aj ked ja som v polospanku :wink: .
31. říj 2008 v 19:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak malá k nám chodí taky po prvním probuzení v noci, někdy ji tam vrátím, ale po chvíli stojí v postýlce, že chce k nám :slight_smile: ale má to výhodu malá se dokáže obsloužit už sama takže někdy ani nevím jestli vůbec jedla :slight_smile:
31. říj 2008 v 19:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek