• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Panická porucha a jiní strašáci v těhotenství

22. dubna 2017 
Ahojky roro :slight_smile: Moc dobře vím co je panická porucha. Mívám problémy s dýcháním. Při prvním těhu to byla síla. Teď jsem těhotná podruhé a tyto stavy zatím nemám. Jsem zvědavá co bude dál. Víš, myslím si že to na mimi přece jenom vliv má. Pokud si o tom chceš popovídat víc, napiš mi do interní pošty.... Nějak se mi to nechce probírat veřejně :unamused:
13. dub 2010 v 10:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj holky,píši sem poprvé.Chci se zeptat jestli máte také někdo podobný problém jako já.Jsem v 19.tt a čekám druhé mimčo.Zápasím už delší dobu s panickou poruchou.Brala jsem rok a půl antidepresiva,která zabrala a byla jsem štastná že je mi fajn a že jsem se pp nadobro zbavila.Otěhotněla jsem a těším se na mimčo,jenže pp se mi opět vrátila.Antidepresiva už půl roku neberu ale vůbec nevím co ted delat.Moje doktorka mi doporučila psychoterapii,že v těhotenství není dobré brát léky.Chci se zeptat jestli ste někdo na takové psychoterapii už byly,jak to probíhá.Mám strach že mi pak bude ještě hůž než předtím...poradte...děkuji :frowning2:
28. lis 2011 v 16:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, patřím zatím ke snažilkám, ale našla jsem si tuhle diskuzi, protože moje mamka začala trpět panickou poruchou a došlo to až tak daleko, že souhlasila s hospitalizací v léčebně. Bohužel tyhle stavy jí začali letos v únoru, předtím brala antidepresiva na klasické nervové problémy ze stresu v zaměstnání, ale pak se jí právě rozjelo tohle a způsobují to hlavně nedořešený věci z dětství (jako malou jí dali s bráchou rodiče do děcáku a ona si svojí biologickou mámu, který myslela, že odpustila, vzala k sobě a bydlí s ní v jednom baráku, takže jí má denně na očích a to jí ještě víc přitěžuje). Pro mě jako pro dceru je ale hrozný jí v tom stavu vidět, udělá se jí špatně až tak, že se celá třese, někdy jí tečou slzy, tak jako divně zhluboka dýchá a občas to vyústí i v omdlívání. Psychoterapie jí najednu stranu pomohly, ale na druhou stranu jí zase dělalo problémy slyšet příběhy druhých lidí, protože měli i skupinovky a mamka je hodně empatická osoba. Je nějaká šance, že se ten stav teda zlepší a ty paniky jí ustoupí? :frowning2: Máte některá zkušenost, co vám opravdu pomohlo to překonávat?
9. pro 2011 ve 12:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,znám ty stavy dost dobře,jsem 10tt beruAD bez toho bych to nezvládla.do toho je mi blbě,na zvracení a točí se mi pořád hlava,na miminko se nevím ani jestli těším,bojím se jak se o něj budu moct postarat pokud mě to chytne-holky víte o čem mluvím,sakra to nám něco nepomůže????????myslím že prášky to nebudou.......je tu někdo se stejným problémem???díky a musíme se držet a pozitivně myslet.......můj meil ezach@seznam.cz-budu ráda za kámošky a společně to musíme zvládnout
16. srp 2012 v 08:51  •  2 děti - čeká miminko, termín má v březnu 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ja beru prasky z prestavkama 7 let:(.Na zacatku byly stavy uzkosti,pak cca 4 mesice nic ,no a ke konci jsem 34tt to zacina znovu:(.Byla jsem uz i v nemocnici,kvuli vysokemu tlaku.Kde mi bylo jeste hur,ptz ten pocit ze se neco deje,pri panicke poruse je hrozny!!trd chodim k psycholozce,jsem bez prasku,uvidime co se bude dit!Spis mam strach,co bude po porodu:((
23. lis 2012 v 09:46  •  čeká miminko, termín má v lednu 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí
Roro:panická porucha se ráda vrací, je lepší začít brát AD.Moje lékařka mi řekla, že existují léky, které neublíží v těhotenství.Ano, může se ti stavy více prohloubit, hormony tomu ještě pomohou.Jdi za včas pro léky, nebo se ti stavy zhorší!!..Já vím o čem mluvím.S PP jsem se léčila před 6roky pouze 1rok pak byl 6let klid a po těhotenszví mi to začlo-v 6ti nedělí..Ale vždy to odeznělo a ted jsem měla takové stavy, že jsem si zašla znovu pro Ad a pí.doktorka mi řekla, že to už budu mít natrvalo!
2. pro 2012 v 11:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
s panickou poruchou se léčím 10 let, někdy mám 2-3 roky pokoj, jindy pěkně po roce..vždycky AD, nějaký čas trvá, než naskočí účinek, cca 4měs beru, pak pomalu vysazujem a pořád dokola..mezitím jsem odnosila dvě holky, naštěstí v těhotenství jsem zrovna měla klid a nemusela brát léky. Teď je to rok a půl od posledního léčení, a pomaličku se ke mě ta mrcha panická zas blíží.. :rolling_eyes: snažím se ještě držet, není to tak, že bych nemohla z domu, protože chci ještě nějakou dobu kojit..no ale když to nepůjde, tak se taky nic nestane..
2. pro 2012 ve 12:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ahoj , mam ctyrleteho chlapecka , asi pul roku po jeho narozeni u me byla diagnostikovana uzkostne depresivni a panicka porucha , kdyz se mi to stalo poprve zavolala jsem si sanitku a nechala se odvezt do nemocnice byla jsem presvedcena ze mam mrtvici nebo umiram, o tom co to znamena vi doopravdy jen ten kdo to sam nekdy zazil.Brala jsem rok a pul medikamenty ktere hodne pomohly a nekolik dalsich let se mi jen obcas obevily navaly na zachvat ale vzdy jsemto dokazala zastavit vcas.ted cekam druhe miminko a od zacatku se potykam s depresi , nechuti cokoliv delat, obavami ze vsechno co delam je zbytecne , jedine co mi dela radost je muj syn Adamek je cely muj svet.mam strach ze druhe dite nebudu moci mit rada tak jako jeho .od zacatku tehotenstvi se mi vratily panicke zachvaty mela jsem uz nekolik masivnich zachvatu trvajicich i nekolik hodin , nastesti uz vim ze pri zachvatech nejde o zivot i kdyz to tak vypada takze nezbyva nic nez se utesovat ze mi doopravdy nic neni a cekat az to prejde,vzdycky me zaplavi takovy pocit stesti kdyz zachvat odejde ze jsem to zvladla a nic se nestalo,bojim se ze az miminko ve me vyroste mohla bych mu zachvaty ublizit fyzycky i psychycky protoze hyperventiluju a uz jsem i nekolikrat omdlela,a take doufam ze az se mimi narodi zachvaty odejdou nebo alespon nebudou tak caste.opravdu ted nemam dobre obdobi , nikomu tohle nepreji,
15. led 2013 v 17:12  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, já panickou poruchou trpím od léta roku 2008, někdy to bylo lepší jindy horší.....prášky mi dost pomohly....jinak od té doby, co jsem těhotná, tak je mi lépe....prášky jsem omezila, i když mi doktor řekl, že brát je, je menší zlo, než to, abych se pořád nervovala...no jsem zvědavá, jak bude po porodu, zda se mi to vrátí v plné síle nebo to ustojím.... jinak kdyby měl někdo chuť si popovídat s ostatními panikáři , zasílám odkaz : http://www.panickaporucha.mistecko.cz/....
15. led 2013 v 17:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@rozarka86 Ahoj, nech si napsat léky. Záchvaty dítěti neprospívají mnohem víc, než když si vezmeš antidepresivum. Rozhodně bych navšívila psychiatra, aby na Tebe dohlédnul kolem porodu a po něm pro jistotu nasadil slabší AD - například Citalec, při kterém se dá normálně kojit. V případě nutnosti je dobré laktaci zastavit, protože ta samotná takové stavy podporuje. Na nic nečekej, je to zbytečné.
20. led 2013 v 10:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@ilonka30 ahoj ili,jo znám tohle dobře,taky čekám druhé mimi a nevim jak to zvládnu,neni mi vůbec dobře celé těhu a ted ke konci je to děs...pokud chceš pokecat budu ráda ozvi se na ezach@seznam.cz pa eva
23. led 2013 v 17:32  •  2 děti - čeká miminko, termín má v březnu 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evazach - už jsem ti písla :slight_smile:
23. led 2013 v 18:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak z toho mám vážně dobrej pocit, vypadá to, že otevření tohodle tématu snad i někomu pomůže! :wink:
Pro všechny panikářky přináším dobrý zprávy - za dva roky jsem měla jenom jednu recidivu a to se ještě nic nerozjelo úplně...Ze všeho nejvíc pomůže přesvědčit sebe sama, že je to stav, kterej zvládnu...Držím palce!
6. únor 2013 ve 14:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj děvčata. Panickou poruchou jsem zřejmě trpěla loni. Měla jsem hodně stresové období, závěrečné zkoušky na škole, operaci, touha po miminku.... Vybralo si to svou daň. Bála jsem se jezdit metrem, být někde o samotě. I na dovolené v Tatrách jsem nevypla. Ba naopak. Pořád jsem se bála, zda se ke mně dostane vrtulník... Nejvíc mě asi pomohlo zjištění, že mi na CT mozku nezjistili nádor, vysoký tlak a vysoký tep mi kočírují lékem... Po CT mozku jsem si řekla, že to je vše jen psychika a že nad tím vyhraju. Podařilo se mi to, alespoň zatím. Škola skončila, operace dopadla dobře a mimi řeším přes CAR, zatím máme za sebou první pokus IUI. Musíme věřit, že bude lépe a vše bude v pořádku. Hlavně se nestresovat. I když se to lehce v dnešní době říká....
6. únor 2013 v 15:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ted mam 11 tt a zachvaty dost ustoupily , obcas mam jen slaby nabeh na ataku ale nic z toho , ty pocity derealizace mi fakt stvou,navic mivam pocit ze se mi spatne dycha tak tim to taky casto zacina , na zacatku tehu se mi vratily zachvaty snad po dvou letech ale asi to bylo jen tim ze se to na me vsechno navalilo ,stav ze ktereho nejde vycouvat, to me asi desi , navic problemy s pritelem to vse dohromady....ted mam obcas malou depresi ale jinak se citim fajn :slight_smile: diky za radu ale ja uz nechci antidepresiva , brala jsem citalopram , pak citalec a kdyz jsem je prestala brat tak jsem se pristihla ze po roce a pul doopravdy brecim , takze dik ale antidepresiva uz ne , nechci byt clovek bez emoci, chci to byt Ja a jestli ma ta po.... porucha patrit k memu zivotu tak se s ni budu muset holt prat :slight_smile: :angry:
12. únor 2013 v 19:31  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@rozarka86 držím moc palečky, aby ataky zmizely úplně.... není to žádná sranda a kdo to nezažil, tak nepochopí. Nikdy bych bývala nevěřila, že mě něco takového může potkat. Snad bude už jen a jen lépe
13. únor 2013 v 08:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
to jo kdyz jsem se kdysi snazila vysvetlit mamce ze ty zachvaty jsou fakt sila tak rikala ze me chape ale vim ze nechapala,o rok pozdeji byla na skoleni a tam dostala svuj prvni zachvat , odvezli ji do nemocnice a pak sla hned za mnou a rekla mi ze teprv ted chape doopravdy jak jsem to myslela.no ja myslim ze zachvaty asi nikdy neustoupi , da se to treba na par mesicu nebo let udrzet bez recidivy ale pak se to vrati,a je taky pravda ze clovek se se zachvaty po case trochu smiri a uz nejsou tak hrozne jako ty prvni kdy clovek vubec nevi o co jde.ale zase diky tomu ze my piseme a mluvime o tom co se nam deje mozna uklidnime lidi kteri jsou na tom hodne spatne, me to treba uklidnuje cist prispevky a zkusenosti jinych lidi :slight_smile:
13. únor 2013 v 09:15  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj,potřebovala bych prosím moc poradit,jsem v 18tt.těhotenství a od doby,kdy jsem skoro 3měsíce vkuse zvracela mám strašnej strach chodit ven,ať se jedná jen o běžnou kontrolu na gyndě(vše probíhá,jak má), za kterou musím dojíždět asi tak 40km nebo jen vyjít před barák,ani nakoupit nemůžu...Prostě nechodím ven a když vyjdu,tak mě provází zvracení nebo průjem... :frowning2: jsem z toho tak vyřízená,.že pak brečím a nevím co mám dělat.... :frowning2: :frowning2: :frowning2: děkuju za rady
15. únor 2013 v 16:45  •  čeká miminko, termín má v červenci 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí
muze to byt agorafobie , nebo proste jen uzkostna porucha , oboji je spojeny s panickymi zachvaty ale nemusi..takovy problem mame vsichni co tu jsme , jestli si fakt nevis rady a mas strach , tak se nestyd a navstiv jakyhokoliv psychyatra ,udelas tim pro sebe jen to nejlepsi ,to pomuze kdyz te nekdo chape a snazi se ti pomoct,ja jsem takhle ukecala psychyatra kterej uz nemel misto pro novy pacienty , ze jsem brecela ze vazne uz nevim co mam delat a potrebuju pomoct :D drzim palce at si v klidu :slight_smile:
17. únor 2013 ve 22:00  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky ahojky chtěla jsem se zeptat jaký máte kdo zkušenosti po porodu s panickejma záchvatama.já mám týden do porodu a mám strach jaký to bude až porodim ,co miminko aby mě to nechytlo díky moc
8. bře 2013 v 19:14  •  2 děti - čeká miminko, termín má v březnu 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky chci se zeptat jsem v 21 tt a mám panickou poruchu je tady někdo kdo to zvládl celý těhotenství s pp, mám dný kdy se cítím dobře a dny kdy zase ne jsem celá napjatá a tělěm mi projede taková hnusná vlna ale vždycky to nják zvládnu, mám strach že to může ublížit miminku....
26. bře 2013 v 11:12  •  čeká miminko, termín má v červenci 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj všem, mám to velmi podobně :cry:
Je tu někdo aktivní, aby sme si o tom popovídaly? Třeba i ve zprávách. Děkuji.
2. dub 2013 ve 13:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@oililygirl já si s tebou klidně pokecám:slight_smile: jsi těhotná?
3. dub 2013 v 16:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@gerbera1111111
Zdravím, ano, jsem. O to je to horší. Tyhle stavy.
3. dub 2013 v 16:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte holky,

bohužel také patřím mezi Vás chuděry s PP. Mám ji cca od jara 2009, už jsem vyzkoušela několik AD, které vždy zabraly jen na určitou dobu a pak se mi to zase vrátilo.

Teď bychom chtěli s manželem mimi, ale můj psychiatr (ani já) nechce abych brala jakékoli AD už v době snažení, proto teď zvažuju hospitalizaci, resp. jsem už předběžně objednaná... Máte s ní někdo zkušenost? Nedokážu si představit jak to tam bude chodit, nepůjdu do léčebny, ale do FN na psych. odd.

Já už tu blbou PP nechcuuuuuuuu :frowning2:. Poslední dny se pořád cítím jakoby by to mělo každou chvíli přijít... a tak nějak mimo =((.
9. dub 2013 ve 13:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte holky já si o tom pokecám klidně i veřejně není za co se stydět a může to i někomu dalšímu pomoct,no s hospitalizací nemám zkušenosti ale pokud máš extremní pp tak bych se určitě šla hospitalizovat ten prcek za to stojí a navíc ti tam můžou pomoct, já ted v poslední době zjistila že když jsem sama tak mně to chytá protože máš čas myslet na kraviny nejduležitější je se nják zabavit ted už jsem ve 23 tt a stejně pořád se bojím o to mrně.... a to počasí tomu nepřidává už se moc těším na teplo a sluníčko to je pak člověku líp :slight_smile:
10. dub 2013 v 09:55  •  čeká miminko, termín má v červenci 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
No nevím co je extrémní... nemám třeba tak silné ataky, že bych se třásla nebo tak, ale poslední dny se pořád cítím napůl mimo... už jsem dospěla i k diazepamu... chci zkusit všechno, abych se toho zbavila!! nebo to umírnila, chci se už konečně snažit o mimi.. včera jsem si musela jít pro antikoncepci :unamused: beru Lyricu a na ní nesmím otěhotnět ani náhodou :frowning2: ...
10. dub 2013 ve 12:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
No já to třeba léčila antidepresivy měla sem cipralex brala sem ho dva roky a cítila sem se uplně bezvadně no samozdřejmně jak jsem zjistila že jsem těhotná tak sem ho musela vysadit a ted se necítím nejlíp ale chci to zvládnout bez antidepresiv akorát nechápu když to nemáš tak hrozný tak proč ti nedají antidepresiva a neléčíš se chvilu něma pak to mužeš zkusit vysadit no a kdyby se ti to vrátilo v těhotenství tak jsem slyšela že se můžou brát i njáký antidepresiva v těhotenství :slight_smile:
11. dub 2013 v 19:55  •  čeká miminko, termín má v červenci 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já se léčím AD, už jsem jich vystřídala spoustu a k tomu mám i anxyolytika, takže ráno i večer zobu 3 pilule, přijdu si jak pojízdná lékárna už... ale pořád jsem mimo a mám jakoby nástupy atak, které se snažím ubrzdit, ale občas se to prostě nepovede...
12. dub 2013 v 11:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já tě chápu já prožívám něco podobného vím že bych prožívat nemusela že to zvládnu i bez prášku jenom na to nemyslet jenže je to těžký já si to vyvolávám sama začnu si myslet že to příjde a ono to příjde no to je na tom to nejhorší že se to nedá ovládat :slight_smile: Každopádně ti držím pěsti at to zvládneš :slight_smile:
16. dub 2013 v 10:44  •  čeká miminko, termín má v červenci 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek