• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Panická porucha a jiní strašáci v těhotenství

13. ledna 2017 
Velerko, antidepresiva ti pomůžou,ale nevyléčí. Je to problém který nosíme uvnitř sebe. všichni co mají PP si ji vyvolávají sami tím že nemůžou zapomenout na situace kdy je přepadla ataka. peru se s ní 3 roky, už 3x jsem vysadila AD a stejně se mi to vrátilo. Začala jsem chodit na koneziologii, kde mi docela pomohli. Vyzkoušela jsem i hypnotizaci ale to bych nedoporučova. Ted když to beru zpětně, kdybych znala dobrého psychologa neváhám chodit k němu...je to nemoc duše a je potřeba se z toho vypovídat někomu komu důvěřujeme a cítíme z něj že nám věří a chce pomoci. V mém okolí jsem bohužel na nikoho takového nenarazila.....
3. kvě 2013 v 08:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky,

jsem ráda, že jsem narazila na tuto diskuzi. Jednu dceru už mám, zítra jí budou tři roky. PP a agoru mám už od malička, ale tak nějak v 17ti letech jsem zjistila, co to vůbec je, navštívila tehdy skvělou školní psycholožku, ta mi pak doporučila i psychiatričku. Brala jsem AD několik let, pak jsem se cítila dobře a vysadila jsem, jenže po VOŠce jsem nastoupila do práce a začalo se to stupňovat a přišlo to znova. Moje ataka je taková, že se začnu třást, mám pocity derealizace a vůbec je mi tak divně, mám pocit na omdlení. Pracovala jsem asi 9 měsíců a zjistila jsem, že jsem těhu, to pro mě bylo "vysvobození" z práce. Jenže když se malá narodila, měla jsem problémy chodit na procházky a tak... no objednala jsem se k dr., když malé byly tři měsíce (já jsem nekojila, měla jsem špatné bradavky a malá se nechytila) a dostala jsem antidepresiva, vyzkoušela jsem jich od té doby několik, cipralex, fevarin, velaxin a teď mám zoloft. Naposledy mi je změnila, když jsem jí řekla, že chceme miminko. Netroufla jsem si vysadit. Sice ani se zoloftem nejsem v pohodě, ale tak lepší to asi je. No a včera mi dr. potvrdil 7.tt. Jsem zvědavá jak bude probíhat těhotenství s AD, snad to miminku nijak neublíží. Ale psychiatrička by mi je nedala, kdyby se nesměly v těhu.
3. kvě 2013 v 08:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, taky sem (bohužel) patřím, zatím se o mimi začínáme snažit (podruhé, v říjnu jsem měla SP v 7tt). PP jsem trpěla v 18, rok na antidepresivech, odstranění největšího stresoru, vysazení AD a 6let klidu. Loni zač.roku sjem vysadila HA po 12 letech a začlo to nanovo. Ale dalo se to zvládat. Od toho říjnového potratu jsem začla asi v listopadu mít strašné problémy, trvaly do ledna, to jsem pomalu ani nevyšla z bytu. Teď jsem změnila práci a od doby, co jsem dala výpověď se to pomaličku začíná zlepšovat. Neberu nic, jsem zvědavá, zda v těhot. budu v klidu. Jinak taky klidně pokecám, ať tady nebo ve zprávách.
3. kvě 2013 ve 12:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky take trpim panickou atakou,mam dve deti ale znova jsem se vdala takze planuji miminko,beru prasky ale stejnak mam strach jake by to bylo v tehotenstvi,zacalo mi to pred 7 lety a furt se mi to drzi tedka mi napsaly jine prasky tak je to lepsi,driv jsem si treba dvakrat tydne volala zachranku bylo to silene myslela jsem si ze je muj konec bylo to nesnesitelny,bylo mi to blby i vuci detem je jim 11 a 8 a ten starsi na me tobe je zase spatne a uz nechapal,nejvetsi trapas pro me byl kdyz prijela zachranka a nemel mi kdo hlidat deti musely semnou a nechtely ,chtela bych si z nekym o tom take napsat diky :slight_smile:
15. kvě 2013 v 15:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak jsem tady taky :-/ teď mám asi zrovna ataku, ale nejsem si jistá. mám problém s tím, že za vším vidím hrozné věci - nemoci. šla jsem si lehnout a při snaze usnout jsem měla pocit, jakoby se mi nedokrvoval zátylek, tak jsem se otočila a a pak pocítila slabost v končetinách, najednou hrozný strach, že umírám, že nemůžu dýchat. hrůza, léčila jsem se na panicko-úzkostnou poruchu se sklony k hypochondrismu a teď se vážně obávám, že to nezvládám. :-/ potřebovala bych uklidnit. léky neberu žádné, dříve jsem měla cipralex :-/
20. čer 2013 v 00:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, tak trochu mezi Vás taky pořád patřím. Moje potíže začaly v srpnu roku 2011 bušením srdce (tep 160/min - v klidu), pocitem horka a tlaku do hlavy, třesem, mravenčením po celém těle a přitom hrozným pocitem, že tohle nemám šanci přežít. Tento stav se opakoval do týdne 3 x a pokaždé jsem skončila na pohotovosti, kde mi předepsali co jsem si nadiktovala, protože již v roce 2007 a 2009 jsem problémy s bušením srdce měla a myslela si, že mi pomůžou ty samé antiarytmika, které jsem užívala již dříve. K tomu všemu se přidala nevolnost, pocit na zvracení, nadýmání, nechutenství, za měsíc a půl jsem zhubla asi 7 kg. Pořád jsem se necítila celkově vůbec dobře, byla jsem hodně unavená a zesláblá. Na sluníčku se mi dělalo okamžitě zle. Neustále jsem si měřila tep a pořád se strašně pozorovala. Začala jsem mít strach chodit ven, řídit auto a nedej bože jít do obchodu a čekat někde ve frontě. Už jen při té myšlence se mi dělalo špatně. Pořád se mi honilo hlavou, co by mi asi tak mohlo být! Navštívila jsem tedy svého obvodního lékaře. Následovalo plno vyšetření jako např. EKG, ECHO srdce, Holter na 24hod., odběry krve apod. Na echu bylo zjištěno, že mám holosystolický prolabs mitrální chlopně, které by mohlo způsobovat to bušení srdce, ale nejde prý o nic závažného. Začala jsem tedy užívat betablokátory a radovala se, že konečně bude zase dobře. Srdíčko se uklidnilo, ale všechny ostatní příznaky zůstaly. Tak jsem za další týden opět navštívila svého lékaře. Předepsal mi antidepresivum Lenuxin, o kterém jsem původně nechtěla ani slyšet. První týden jsem jenom ležela a spala. Měla jsem strach někam jít nebo jet, protože už dopředu jsem myslela nato, co kdyby se mi v autě udělalo zle že! Byl to strašný měsíc, než léky zabraly a já začala zase pomalu normálně fungovat. Na začátku ledna tohoto roku jsem AD vysadila, protože již poslední půl rok jsem užívala pouze půlku prášku, cítila se dobře a chtěla jsem otěhotnět. Dnes jsem ve 14tt a je to 6 měsíců co neberu AD. Jsou chvíle a situace kdy to není zrovna úplně famfárový, kdy vím, že s léky by mi bylo mnohem líp, ale snažím se tomu nepoddávat a bojovat s tím. Omlouvám se za delší příspěvek a držím vám všem palce!!
21. čer 2013 v 11:55  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v prosinci 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kiara28 I tobe drzim palecky. Snad i mimi pomuze,ze se z toho dostaneme uplne:slight_smile:
22. čer 2013 v 07:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jo já měla taky spoustu vyšetření a všechno dopadlo dobře prostě pp je hrozná ale aspon všechny co tady jsme víme že na ni neumřeme,,, Já jsem ted v 34 tt a taky mně to bere ale AD neberu,,,, Uvidíš že to taky zvládneš... Je tady jedna holčina s kterou si píšu a ta má před porodem taky to zvládla bez AD,,,,, Je fakt dobrý se tomu nepoddávat ale chápu že je to těžký hlevně když čekáme mimi,,, Já se taky necítím moc dobře, nemůžu spát pořád se lekám nebo mnou projíždí takoví napětí není to příjemný ale kvůli mimi se snažím oddálit vzaní prášku na uklidnění,,, Držím vám všem pěsti a bojujte to mimi za to stojí :slight_smile:
27. čer 2013 v 11:16  •  čeká miminko, termín má v červenci 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahojky, koukám, že v tuhle dobu tady asi nikdo aktivní nebude, ale zkusím napsat, třeba se někdo taky chytne. Já mám pp už od patnácti, tudíž 15let. Jelikož s ní zápasím už půl svého dosavadního života, tak mám spoustu fíglů, jak jí zvládat. Už od puberty jsem se snažila, abych nemusela brát léky. Za tu dobu jsem se na lékách ocitla jen třikrát. Ze začátku asi skoro tři roky a pak dvakrát asi rok. Naposledy asi před třemi lety. Teď jsem v 22tt a čekám dvojčátka. Bohužel od 6tt jsem na rizikovým a od 13tt špiním. Dvojčátka ale rostou ukázkově, nenašli se žádné jiné problémy. Jenže jak jsem už několik měsíců doma, zvyšuje se i počet ataků, či nepříjemných stavů. Párkrát jsem si poležela v nemocnici, kde samosebou při mé stížnosti, naordinovali lexaurin. Poprvé jsem si ho tam vzala, ale pak jsem si přečetla, co je to za lék a podruhé jsem ho už odmítla. Je fakt, že doktoři mi ho vyloženě nenutili a to jsem v nemocnici byla vystresovaná v podstatě celý den. Po víkendu mě pustili a do zprávy sice napsali, že mi naordinovali Lexaurin, ale to, že jediný problém, který jsem tam měla, byly nervy, o tom se nezmínili vůbec. Proto se snažím přežívat bez léků. Dobře mi dělá meduňkový čaj. Přesto jsem začala uvažovat o psychoterapii, jestli by pomohla?
5. pro 2013 ve 12:07  •  čeká miminko, termín má v dubnu 2014  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jirin83 určitě je vhodná psychoterapie...a mě docela pomáhají na ataky homeopatika, skvěle fungují téměř okamžitě a jsou naprosto přírodní a mám je vždy s sebou v kabelce i doma....
5. pro 2013 ve 12:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petulaho
Děkuji. No, mě právě jedna homeopatka v těhotenství na tohle homeopatika nedoporučovala, protože u nich se může stát, že ze začátku ty stavy jakoby prohloubí a to by nemuselo být úplně nejlepší. Navrhovala mi Bachovy esence, které jsou mnohem jemnější. Ale já si jimi nejsem moc jistá.
5. pro 2013 ve 12:37  •  čeká miminko, termín má v dubnu 2014  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jirin83 aha,tak s tím bohužel zkušenost nemám...ale možná i ta psychoterapie nebude od věci, měla by ses naučit relaxovat....
5. pro 2013 ve 12:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jirin83 Lexaurin je navykovy, pozor na to. Kup v lekarne Guajacuran a objednej se k psychiatrovi. To uz neni nic spatnyho v dnesni dobe, I jsou leky, ktere se muzou uzivat i behem tehotenstvi. Mela bys byt v pohode a obcas to bez leku nejde. Terapii vhodnou Ti pripadne urci take Mudr. psychiatric. Jinak tady mas odkaz na dva clanky tady u me - ihned prvni dva, veci ktere se uci a vychazi z KBT - kognitivne/behavioralni therapie, ktera prave mj. pomaha i pri panicke poruse, uzkostne depresivni, ocd. apod. http://www.modrykonik.cz/blog/gepe/?post_type=3
@petulaho homeopatika na panickou poruchu? To slysim poprve, spis je to tzv. berlicka, ktere lidi mivaji. Za me nezlob se, rozhodne nijak nepomuzou, pouze psychicky max.
5. pro 2013 ve 13:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@gepe no psychicky a o to jde...mám panickou poruchu a mě teda vždy zklidní...
5. pro 2013 ve 13:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petulaho
Mám různé způsoby, jak se uklidnit. Ale část z nich nejde, protože se nemůžu moc hýbat (kvůli tomu špinění a občasnému malému krvácení). Takže se víceméně držím v posteli a jak malý rostou a s tím přibývající problémy (zadýchávání, nadýmání), mi trochu selhávají moje uklidňovací metody. Mám i relaxační mp3, které poslouchám a snažím se uklidnit, ale někdy jsem v takovém stavu, že se prostě nedokážu na nějakou dobu soustředit na nic. Mám naštěstí velkou oporu v manželovi, ale je to náročné. Je pravda, že vyloženě relaxovat jsem se přímo nikdy neučila. Snad jen autogenní trénink.
5. pro 2013 ve 13:08  •  čeká miminko, termín má v dubnu 2014  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petulaho me zklidnovalo, kdyz jsem u sebe vzdy mela plysovou malou ovci a lahev vody z ktere jsem se mohla napit. :slight_smile:
5. pro 2013 ve 13:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petulaho Já jsem taky slyšela o jejich účincích. Jen se nedoporučují v těhotenství. Do jaké míry mají "chemickou" účinnost a do jaké míry "psychickou" to je jasně otázka u všech homeopatik. Ale jelikož oni sami obsahují vždy nějakou léčicí složku, tak proč by nemohly fungovat. Ale asi je tohle otázka každého jedince.

@gepe
Je mi jasné, že Lexaurin je pěkný blaf. Jasné, co asi má udělat udělá, ale když jsem četla k němu příbalový leták, tak mi přišlo, že i tak nechválený Neurol je lehčí čajíček. Pravda je, že oba ale patří do podobné skupiny. Taky jsem se sama divila, když mi v nemocnici tvrdili, že je to jediný, co se může používat v těhotenství.
5. pro 2013 ve 13:28  •  čeká miminko, termín má v dubnu 2014  • Odpověz  •  To se mi líbí
@gepe
Mě zklidňuje, když mám u sebe manžela... můj osobní neurol!! :grinning:
5. pro 2013 ve 13:29  •  čeká miminko, termín má v dubnu 2014  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@jirin83 s psychoterapií mám zkušenosti hodně dobré, dostala mi z nejhoršího jak kdysi v 18 letech, tak letos. Jsou i terapeuti, kteří poskytují konzultace přes skype, nicméně to je dost drahé, ale zase pokud třeba nikam nemůžeš, řešení to je. S Bachovkama já zkušenost nemám, ale dost mých přátel okolo ano a hodně je chválí. Jak to s nimi je v těhu, to bohužel nevím. Já jsem zatím v 10tt a paniku mám akorát ze zubaře :grinning: jinak se držím, tak uvidíme, kéž by hormony zapracovaly a užila jsem si to bez PP.
@petulaho Peťo jaká homeo bereš? Slyšela jsem na to taky chválu, ale nijak jsem je nestudovala
5. pro 2013 ve 13:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veru324 aconitum napellus 30CH vždy 5kuliček
5. pro 2013 ve 13:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jirin83 muzes Zoloft, Elcieu, apod., na upravu hladiny ssri :slight_smile: jinak pri me mj. agore kdy jsem pred 2 roky nevysla ani s odpadkama nakonec byl mym klidovym taky manzel :grinning:
@veru324 terapie pres skype? :confused: kolik berou na hodinu? ze bych si taky udelala takovou terapeutickou poradnu :grinning: nic ve zlym :grinning:
5. pro 2013 ve 13:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky mám diagnostikovanou panickou poruchu, antidepresiva jsem brala tři roky, momentálně je mám vysazené a dál se uvidí. Při těch hrozných stavech mi nejvíc pomáhalo pustit si DVD se cvičením pilates a začít cvičit.
5. pro 2013 ve 13:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@gepe já nevím, viděla jsem to loni tuším, okolo 500/hodinu, proto píšu, že je to drahé. Zkušenost nemám, vždycky sem chodila přímo do ordinace, nicméně jedná se skutečně o psychology/žky, které jsou třeba momentálně na mateřské. V některých případech přece tu osobní návštěvu ani nepotřebuješ, ten rozhovor lze vést i takhle...
5. pro 2013 ve 13:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veru324 zrejme ano, ja mam zkusenost, ze osobni ci skupinova terapie je lepsi.
@sarunatko vyplavit to z tela, je jeden z nej zpusobu :slight_smile: proto se taky velmi doporucuje pohyb.
5. pro 2013 ve 13:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@gepe
o terapiích po skypu už jsem taky slyšela, ale jsou fakt drahý. 1200 - 1500,-, teda, ty co jsem viděla já. Jinak právě já měla Asentru, před dvěma lety a ta se hodně nedoporučuje právě kvůli vlivu na serotonin. Hlavně v třetím trimestru má vliv na vývoj plic, a i ty maminky, které ji berou, ji v třetím trimestru mají většinou vysadit. Všeobecně, co jsme hledali a bádali, lékaři doporučují lékům se vyhnout. Někteří míň jiní víc. Jde hlavně o celkový stav matky. Ale stres sám osobě nemusí mít na dítě takový vliv. Sice se to říká, ale nikdo to ještě nikdy nepodložil. Jediná hrozba, která je více možná je pak předčasný porod. A nebo ještě přílišné vyčerpání matky.

@sarunatko
No to bych právě taky něco dělala, ale jak já se víc hýbám, tak bohužel hned špiním. Nemám ani vycházky, o to víc je to na hlavu. Ale pro ty naše drobky to chci nějak vydržet.
5. pro 2013 ve 13:49  •  čeká miminko, termín má v dubnu 2014  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, to jsem ráda že v tom magoření nejsem sama. Bohužel od záčátku těhu trpím neskutečným strachem a hrůzou ze špatných věcí a úplně bezdůvodně Jistě to musí být ta panická porocha. Nejdřív jsem měla strach že nikdy neotěhotním. Pak jsem to pustila z hlavy protože se furt nedařilo a já začala přemýšlet co tedy budu dělat když nebudeme čekat to mimi. No a najednou se zadařilo. Chvíli jsem měla radost, ale pak začal strach že na první ultrazvukové kontrole nebude nic vidět a je to planý poplach. Když tam viděli malý plod a zachytili srdčíko tak se mi ulevilo ale chvíli potom jsem se začala strachovat že potratím a nebude z toho nic. Lítala jsem na záchod a věčně kontrolovala zda nekrvácím - nic se nedělo vše v pořádku. Jak se blížil termín prvního screeningu měla jsem hrůzu že najdou nějakou vrozenou vadu a budu muset na potrat. Screening dopadl úžasně a stejně tak i krevní testy, nemám nic zvýšené, snížené, krevní skupinu pluskovou, dítě v pořádku bez rozštěpu, bez viditelných vad, končetiny v pořádku a riziko downa 1:12 000. Po creeningu jsme si myslela že si konečně začnu těhu užívat, mám po prvním trimu a už tolik nehrozí potrat a navíc vím že mimi se narodilo v pořádku. Kdepak místo toho mám strach aby se mu nezastavilo srdíčko, protože když vím že prcek je v pořádku a jsem za hlavním rizikem tak o to víc o něj nechci přijít. Teď mám zase strach z toho že mi výjde pozitivní tripple test protože to tak vychází velmi často a už se vydím na odběru plodovky a následném potratu :frowning2:. Jsem mladá je mi 21 leta nemám zasebou žádné nezdařené těhu, tohle je moje úplně první tak nechápu proč mi tak hrabe. Vím že takový strach není normální a zlobím se za to na sebe protože miminku tím strachem asi neprospívám a to je úplně ale úplně zbytečný!!!!! Všichni kolem mě se na miminko těší a mají jako samozřejmost že už to bude v pořádku. Já bych se také měla těšit hladit si bříško, povídat si s mrňouskem a být v klidu, těšit se a užívat si, ale prostě ty nepříjemné myšlenky se mě drží lezou za mnou a nemůžu je setřášt. čím víc se na to snažím nemyslet tím víc na to myslím. Ach jo :frowning2:
Říkám si že se mi snad uleví až bude mimi na světě, ale co když k němu budu věčně vztávat jestli se nedusí, mít strach aby neonemocnělo atd... Co když se téhle hrůzy už do smrti nezbavím? Možná že po narození a skončení kojení vychledám psychiatra, ale teď nechci nic brát a uškodit tak zbytečně miminku léky
10. pro 2013 ve 23:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@partyzanka91 Ahoj,
tohle, co popisuješ panická porucha není - ta spočívá v záchvatech silného panického strachu, kdy se třeba člověk klepe, dusí - a hlavně má strach z toho, že umře sám - udusí se, dostane infarkt...
Tohle je spíš určitý druh úzkosti, které těhotenství může nastartovat - není to zas tak výjimečné. Zkusila bych se svěřit doktorovi. Můžeš zkusit psychoterapii a v případě potřeby se dají nasadit i lehká antidepresiva. Je dobré, aby o tom nějaký lékař věděl, protože s takovými stavy se zvyšuje riziko poporodních depresí.
Jinak já brala antidepresiva celé těhotenství. Máme zdravé a vysmáté dítě :grinning:
10. pro 2013 ve 23:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
werumka: ahoj no tak hrozné abych měla zase nějaké třesy nebo dušení to není a hele budeš se divit já jakmile jsem totu vypsala tak najednou je mi nějak lehčejí a dobře a skoro se tady sama sobě směju jak jsem hloupá :grinning:. Ono opravdu po prvním trimu je už to riziko že příjdeme o dítě dost minimální. No také mi hodně pomohl jeden příspěvek který jsem si tu přečetla, bohužel mé uklidnění přišlo na úkor jedné nešťasnice. Stejně stará holka jako já 21. r. má ve 13tt zjištěn nezvyklý tvar hlavičky, má špatný ultrazvuk, krevní odběry i genetiku (moc jí přeju aby to nakonec i přes tu beznaděj dobře dopadlo) a pak jsem si tu přečetla příspěvek od jedné paní které hočička umřela ve 2 letech a říkám si že tohle je důvod k magoření a ne to moje bezproblémové těhotenství. No ale z těch triplů mám teda strach a asi je fakt odmítnu, snad to půjde
10. pro 2013 ve 23:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@partyzanka91 Tripply se odmítnout v pohodě dají... dneska už se jako relevantní bere screening ve 12. týdnu.
Úzkosti a úzkostný poruchy bývají dost častý, ale řešit je je třeba ve chvíli, kdy Ti znemožňují normální život. Např. pokud bys měla úzkost třeba z aut a bála by ses chodit po chodníku, aby Tě nějaké nepřejelo. Tahle úzkost, kterou popisuješ může v tohle vyústit a nechala bych nějakého doktora, aby to posoudil. Nebyla bys první ani poslední.
Mně ze začátku pomáhalo se vypovídat. Pak už nepomohlo vůbec nic.
11. pro 2013 ve 20:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@partyzanka91 Taky jsem četla tvůj příspěvek a viděla bych to spíš na takovou tu těhotenskou depresi, kde se hodně bojíš o své miminko. Tohle většinou maminky opravdu přejde. Důležité je zase se tomu strachu moc nepoddávat. Já si myslím, že se bojíme každá. O panickou poruchu taky myslím, že nejde, při ní se děje spíš něco podobného, jako když klaustrofobika zavřeš ve výtahu.
Pokud možno, vydrž to bez léků, ale kdyby jsi se cítila moc špatně, vždycky se můžeš poradit s doktorem. Dnes jsou léky, které se dají v těhotenství brát, ale všechny bez rozdílu mají své riziko. Já sama za sebe doporučuji meduňkový čajík. V těhu se může úplně v klidu a pokud nejsi příliš vystrašená, příjemně uklidní.
12. pro 2013 v 19:53  •  čeká miminko, termín má v dubnu 2014  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek