• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Plačtivost a bolest hlavy v těhotenství. Co mám dělat?

25. května 2008 
Myslela jsem, ze az otehotnim, tak budu prozivat nejhezci chvile ve svym, ale i partnerskym zivote. Manzel na // zareagoval tak, ze dokud neuvidi (UTZ), tak neuveri, ze pro nej tehotensky test nema zadnou vypovidaci hodnotu. Na UTZ jdu 2.6., prubezne testuji a druha carka tam porad je. Byla jsem jeho postojem zklamana, sama nejlip vim, ze neni vyhrano, ale dobre, chlapi to asi citi jinak...

Bohuzel me manzel dokaze rozplakat kazdou blbosti. Strasne se rozeřvu, to by asi nicemu nevadilo, ale odnesu to strasnou bolesti hlavy - v patek jsem 4 hodiny v noci sedela ve tme, v hlave mi tepalo bolesti, 2x jsem zvracela, slzy tekly - nedalo se to vydrzet a musela jsem sahnout po ibalginu (uz z drivejska mam vyzkousena, ze i kdyz se mi podari usnout, tak bolest hlavy rano neprejde, ale je jeste horsi). Pred chvili jsem si opet poplakala (no, byl to hystericky zachvat, lezela jsem na zemi a svijela se). A zase nabíhá bolest hlavy. Prášky brát nechci, vůbec nechci brečet - co mám dělat?
25. kvě 2008 v 17:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Campi, já jdu na utz taky 2. 6.! :slight_smile:
Já nevím, co Ti poradit na bolest hlavy - prý existují nějaké akupresurní body, ale já je neznám... Ale podle toho, co píšeš, si myslím, že by to mohl hodně ovlivnit Tvůj manžel svým přístupem... Zkus si s ním o tom promluvit... Pokud by možná on měl radost, nebyla bys třeba tak plačtivá... Možná se mýlím, ale takhle jsem to cítila z Tvého příspěvku...
25. kvě 2008 v 18:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Campi, no ja nevim, ale treba to prejde samo. :wink: Ja jsem pri minulem tehoenstvi byla taky prvni mesice desne precitlivela a brecela jsem snad kvuli vsemu a ty zmeny nalad taky snad skoro porad, ale pak se to uklidnilo. :slight_smile:
25. kvě 2008 v 18:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj Evi, tak at nam to do 2.6. rychle utece!!

No, ja uz to rozchodila, ze nema radost (nebo ji nedava najevo), ale rozbreci me fakt kazdou blbosti. V patek se hnusne tvaril, kdyz prisel z prace a odsekaval mi (je tam totiz strasne nespokojenej), pak se teda omluvil, ze by to nemel pouzivat proti mne. A ted mi predhodil, ze misto abych pracovala, tak si delam vylety za kamaradkama - proste jsem po tlumoceni u soudu a schuzky u klienta ve ctvrtek odjela ke kamaradce (pote, co jsem pracovala ve stredu od 6:00 do 22:00) a v patek jsem se byla dopoledne projit s kamaradkama a jejich miminama (opet misto prace). On je takovej vzdycky, chyba je v tom, ze na to reaguju strasne podrazdene a dusledkem je ta bolest hlavy (ale fakt priserna - a to bych mela jeste tak 4 hodinky prekladat, musim brzy rano neco odevzdat).
25. kvě 2008 v 18:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ty jo, Campi, vždyť jsi těhotná po IVF!!!! To je většina na PN!! Neměla by ses přepínat, natož aby Ti manžel vyčítal, že málo pracuješ! Myslíš, že si to neuvědomuje, nebo že je jen nervozní a takhle si to vybíjí??
25. kvě 2008 v 18:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No, pro něj asi těhotná nejsem, břicho nemám, těhotenské chuti taky ne... Myslí, že tam ty čárky můžou být pod vlivem hormonů, který jsem brala na IVF.

Rozepsala jsem tu, jak to máme s penězma, ale je to fakt hodně soukromá věc, tak to tu nechci vytahovat. Strucne receno - manzel vydelava nadprumerne a ja velmi prumerne a on ma pocit (jako obecne), ze bych mela vic makat, hlavne delat akvizici, ziskavat nove zakazniky, má pravdu, ze by to bylo reseni, ale ja to nesnasim, radsi si potichu prekladam a hyckam svych par dobrych klientů. Ucty a finance mame oddelene.
25. kvě 2008 v 18:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jé, Campi, to by mě štvalo s těma financema a přístupem tvýho manžela. Znám ve svém okolí min. jeden takový případ, já nevim, co z toho ty chlapi maj? Měli by mít radost, že vydělaj víc, ne?
25. kvě 2008 v 18:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky Campi, souhlasím s Evamik..., možná jsi také přepracovaná, ono přeci IVF je záhul pro tělo a to těhu k tomu také nepřidá, žádné peníze vám za to nestojí..., zvaž to holka. Přeji krásné těhu a ať se doma vše urovná :slight_smile: .
25. kvě 2008 v 18:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Campi, můj manžel taky vydělává nadprůměrně a já téměř podprůměrně, ale teď poslední půlrok máme peníze dohromady a hospodařím s tím spíš já... Je to asi hodně individuální... Ale i když připustím, že jeho nárok je pochopitelný, tak TEĎ je to snad něco jinýho, vzhledem k tomu, že bys měla být na PN!
25. kvě 2008 v 18:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já osobně si myslím, že když jsou dva partneři spolu, že by nemělo být moje a tvoje, ale naše. Ať jde o peníze, o úspěchy, o smutky...
Na druhou stranu je kolem mě hodně partnerů, každý vlastní účet, a prý je to lepší. Tak asi každý má svoje, ale hlavně to tak musí brát oba!
Campi, neboj, tvému manžovi to brzo dojde. Až přineseš fotku z UTZ a potom dál...
25. kvě 2008 v 19:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
puzzi: ono nejde ani tolik o to moje prekladani, ale spis o tu agenturu. Plan byl, ze proste sezenu tolik zakazniku, ze se na administrativu vezme asistentka a ja budu jenom pecovat o klienty a budeme zit ze zisku. Ale za dva roky se mi to moc nepodarilo, vydelam tak na provozni naklady. No, a pak proste prekladam sama, abych mela nejake penize. Doufam, ze budu moct lehce prekladat i na materske, clovek nevyjde ze cviku, ale firmu bych chtela ukoncit, stresuje me, kdyz musim rucit za cizi kvalitu, nedokazu klientovi nesnizit cenu, kdyz si o to rekne, a naopak dřít jine prekladatele. Tohle vsechno je ale muj problem a ne problem manzela.

A jsem strasne nervozni z toho, jak to bude az bude muj prijem minimalni. Detem manzel ledascos zaplati, ale za co budu porizovat svoje predrazeny biopotraviny??? Ja totiz neumim prijimat, nechci byt zavisla na nikom a nechci se koukat, jak se tvari, kdyz mu reknu o tisicovku na krem... Vim, ze jsem si to mela vyresit pred otehotnenim, ted to na me dolehlo - doufam teda, ze za to muzou hormony a ze to nebudu pozdeji videt az tak cerne.

Evi: ty mas pristup k manzelovu uctu? A nepripada Ti hloupe utracet jeho penize? - Urcite to je ok, jenom se to snazim pochopit, abych se to taky naucila
25. kvě 2008 v 19:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Campi, jen dotaz - IVF jste platili na půl?

My teda máme peníze společné. Když je něco potřeba koupit, tak se domluvíme... Jednu dobu jsem vydělávala strašně málo, teď vydělám mnohdy víc než manžel, ale nikdy by ani jednoho z nás nenapadlo, že bychom to jeden druhému vyčítali nebo že by nám mělo připadat blbé, že utrácíme peníze toho druhého....
25. kvě 2008 v 19:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Dagi: ja vim, ze je IVF zahul na telo i psychiku, ze tehotenstvi da zenskemu telu taky zabrat, dekuji, ze to pises, aspon si nepripadam jako slaby kus, ktery nic nevydrzi... Ale jak to vysvetlit manzelovi? A to uz pritom ma 12lety dite, tak snad nezije ve spolecne domacnosti s tehotnou hysterkou poprve, nee?

Rekla jsem mu, ze se s kamaradkama vidim proto, abych byla spokojena, v pohode, klidku, ze mi to pomaha nesedet furt jenom sama u PC a cekat, az prijde v 8 vecer z prace, pry to chape a mela jsem to rict rovnou a nebrecet a ze mam hlavne myslet na miminka, ze jim neprospiva, kdyz budu truchlit - no, snad si z toho oba neco vezmeme.

Furt nevim, co s tim ibalginem. Na strance www.safebryo.cz jsem nasla toto -

"Ze skupiny analgetik je v průběhu těhotenství bezpečné užívání paracetamolu (Panadol, Paralen, Medipyrin) a to jak ve formě tablet, tak také ve formě rektálních čípků nebo sirupu. Doporučené bezpečné dávkování je 3 x denně 500 mg. Paracetamol ovšem bývá velmi často při terapii migrény neúčinný. Z dalších volně prodejných léků je možné v průběhu I. a II. trimestru použít i léky s obsahem ibuprofenu ( AL-ibuprofen, Apo-ibuprofen, Ibalgin). Vždy je ale nutné konzultovat užívání těchto léků z s lékárníkem nebo lékařem."

Paralen mi nezabira, to mam vyzkousene. Zitra jdu k prakticke, tak to zkusim do zitra vydrzet a uvidim, co mi rekne.
25. kvě 2008 v 19:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Laola: jojo, napul. Ja teda nemela zrovna penize, tak tu moji pulku platili moji rodice.

Oni nam nabidli moji i jeho rodice, ze nam IVF zaplati, ale po svych rodicich manzel nic nechtel. Oni jsou ted smutni, ze nemeli moznost prispet. Tak jsem rikala, at to daji stranou, ze bude jeste fura veci, ktery budou moct koupit, az se deti narodi.
25. kvě 2008 ve 20:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
No, tak aspoň tak :wink:
25. kvě 2008 ve 20:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Campi, já jsem teď finančně také nezávislá, s manžou máme peníze jen pro sebe a také na sobě moc nešetřím (v rámci možností), ale pevně věřím, že příchodem miminka všechny svoje dosavadní hodnoty přehodnotíme, určitě to přijde samo.
Trochu mě připomínáš mě, ještě tak před 5 lety. Také jsem si nedovedla představit, že bych měla "utrácet" i přítelovi peníze (tehdy jsme ještě nebyli manželé), všechno jsem si musela (chtěla) platit sama..., do toho všeho jsem ještě dálkově studovala, měla druhé zaměstnání..., a to mě všechno strašně vyčerpalo, nejde dlouhou dobu jet na plný plyn, může to mít katastrofické následky, naštěstí jsem si toto všechno uvědomila za 5 min. dvanáct. A dnes???? Manžel úplně září, když mu lísavě řeknu, že jsem viděla např. krásnou halenku za 1000kč a on mi ji může koupit. Moc bych ti přála, aby se to zlepšilo, ale při podnikání bude vždy nějaký ten problém... :confounded: . Snad mít na mysli jen to, že mimi je teď to nejdůležitější....
25. kvě 2008 ve 20:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Campi, my máme účet společný, manžel vydělával dřív o hodně víc jak já, teď vydělám taky dost, ale stejně míň jak on. Ale nikdy jsme tohle nijak neřešili. Prostě kdo co potřebuje, tak śi to koupí, o dražších věcech se radíme, ale peníze jsou k dispozici oběma, jak kdo má potřebu. Zkus se od toho pocitu, že je to blbý, oprostit. Zvláš´t teď, nosíš přece i jeho dítě, staráš se o sebe i kvůli dětem a aby ses manželovi líbila, ne? Před pár lety jsem chodila do školy a vydělala brigádama třeba 5000 měsíčně. Takže mě vlastně manžel živil. Ale vůbec nás ani jednoho nenapadlo o tom takhle přemýšlet.
Campi, dej tomu pár dní, manža si zvykne na myšlenku, že čekáte dítě/děti a třeba si tě začne hýčkat :slight_smile:
25. kvě 2008 ve 20:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Campi, v manželství se mají podílet partneři na výdajích rovným dílem, ale s ohledem na jejich příjmy! Pokud např. jeden bere 10 tis. a druhý 40, tak není normální, že oba dají na domácnost 5 tis., ne?! V životě by mě nenapadlo chtít peníze od rodičů, když to může zaplatit manžel - myslím, že by ho to i urazilo! Máme to dost podobně jako Dagi...
A co bys dělala, kdyby jsi při mateřský nemohla pracovat?? To bys taky měla pocit, že utrácíš manželovy peníze??
25. kvě 2008 ve 20:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
evco: na materske se budu snazit vyjit z tech 7 tis., jestli nebudu moct pracovat, to by mi mohlo stacit, nevim teda, jak s potravinama. O veci na dite si manzelovi reknu. Na hory a dovcu holt bude jezdit manzel sam se svym synem, na to mit nebudu (zatim je to tak, ze bud s nima jedu nebo nejedu podle toho, jestli na to zrovna mam nebo ne).

Mas pravdu, ze se citim docela trapne kvuli rodicum, nasi vedi, kolik ma manzel na uctu, navic oni meli penize vzdycky spolecny a to je mamin plat fakt almulzna oproti tomu, co vydelava muj tata.

Ja si proste myslim, ze nemam na jeho penize narok, nemuzu prece natahovat ruku. Na spolecny ucet pristoupit nechce, ted mi teda nabidl, ze mi bude posilat 10 tis. jako kompenzaci, ze bych min prekladala, coz jsem fakt prijmout nemohla.
25. kvě 2008 ve 20:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak ta dovolená je dost drsná....
25. kvě 2008 ve 20:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Campi, nemáš nárok na manželovi peníze :confused: ???? Vždyť jste rodina, né?! Až budete mít dítě spolu, nebudeš také jezdit na dovči společně???? Nech toho, zasloužila by jsi pořádně na holou :wink: . Ne, ale tohle už vážně není sranda ..... :confounded: .
25. kvě 2008 ve 20:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Laola: a Ty jedes s manzou na dovcu za jeho penize nebo date kazdej, kolik zrovna mate? Sorry, ze se tak vyptavam, ale s kamaradkama je mi blby tyhle veci resit, ale ja proste nedokazu nechat si neco zaplatit (teda veceri nebo kino jooo). Kdyz na dovcu nemam, tak nejedu. V dubnu byl manzel sluzebne v Madridu, navrhnul, ze bychom jeli spolu uz v sobotu a udelali si tam hezkej vikend - jel sam, ja jsem mu rekla, ze by se mi Madrid moc libil, ale ze na to po danich nemam.

Pritom treba zcela normalne vytahnu penize z kapsy a koupim manzelovu synovi drahy obleceni, kdyz zrovna mam... A nechci to po nem zaplatit, ani se nezminuju. Ale sama to nedokazu.
25. kvě 2008 ve 20:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Dagi: ale Ty penize prece vydelava on, ne? On se stresuje v praci, je tam od rana do vecera, on si dokazal sehnat takhle dobrej flek, tak prece nebude utracet za mou dovcu, ne? Zvlast, kdyz by stacilo, kdybych zacala shanet klienty - to je moje neschopnost.

Mam ten zivot slozitej, ze jo?:slight_smile:
25. kvě 2008 ve 20:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Campi, já znám hodně lidí, kt. si jedou za svý, ale takhe extrémně to nemá nikdo co vím... Fakt jsi mě teď docela šokovala, hl. s tou dovolenou... Manžel jede sám, prot. Ty na to nemáš?????
25. kvě 2008 ve 20:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
My to vůbec neřešíme... Mně chodí peníze na účet, manžel dostane výplatu na ruku, takže aby se nevybíralo z účtu, děláme nákupy z jeho peněz. A dovolená a nějaké nečekané výdaje jdou třeba z účtu.
My chceme strávit dovolenou spolu, takže věřím tomu, že kdyby byly peníze na dovolenou jen pro jednoho, tak že rozhodně by manžel nejel beze mě... ani naopak
25. kvě 2008 ve 20:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lao, přesně!!!
25. kvě 2008 ve 20:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Zatim se to stalo jenom s horama a ted s tim Madridem. A v cervenci jede na panskou jizdu do Amstru. Ale je bezny, ze treba nakupujeme, on vybira, vybira, pak mi rekne, at si taky neco koupim, ja reknu, ze nemam penize na uctu a odchazim z prazdnou - jeho nenapadne mi neco koupit a ja bych si stejne nic koupit nenechala.

No, pri tom mem placi mi rikal, ze kdyby to byly dvojcata, tak me samotnou tak 2-3 roky nenecha. :grinning:
25. kvě 2008 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Campi, moc mě to mrzí :frowning2: , věřím, že je těžké teď něco měnit, když to tak máte zajeté od začátku :unamused: . Teď je opravdu každá rada drahá...., přeji hodně sil, už jen kvůli tomu malému....
25. kvě 2008 ve 20:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Campi, já si takovej vztah fakt nedovedu představit... Když manžel nevydělával moc a já měla ňáký peníze, tak jsem normálně kupovala věci... Když se mi něco líbí, tak mi to teď koupí on... Přijde mi to přirozený...
25. kvě 2008 ve 20:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
campi, takhle to přece brát nemůžeš, že on má dobrou práci a pracuje a ... To by ti pak měl teda platit, že mu vyžehlíš, uvaříš, uklidíš. A přece on by si taky líp užil dovču, kdybys tam jela s ním. Přece jste partneři, jedna rodina, ne? A chlapi odjakživa vydělávali víc. Co kdybys byla doma s pěti dětma? Je mi to líto, že to tak bereš, zbytečně si ubližuješ. Ale nevím, jak k tomu přistupuje tvůj manžel, můj by mě takhle přemýšlet nenechal.
Fakt je asi těžký to po x letech změnit, ale možná by stálo za to´se aspoň o malou změnu pokusit.
25. kvě 2008 ve 21:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Souhlasím s Evčou... Pokud máme mít "hovno" budem ho mít, ale spolu :wink:
25. kvě 2008 ve 21:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek