• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Redukce dvouvaječných dvojčat na jedno. Jak?

9. května 2015 
Ahoj holky, i já se k vám musím připojit, po přirozeném početí nás někdo kdosi nahoře obdaroval trochu více, chtěli jsme s manželem ještě jedno dítko k našemu 3-letému synkovi a dle utrazvuku, který mi dělali v 7tt čekám čtyřčátka.Napřed to byl jeden velký šok, nemohla jsem se s tím srovnat. Jsem teď v 9tt a už jsem na tom lépe, samozřejmě mi v mém případě byla navržena redukce a podstoupím jí, protože rizika jsou v případě čtyřčat velmi vysoká a asi bych nepřežila mít nemocné děti. Takže máme naplánovanou redukci na 12.3 a tam nám poví vše o tom, jaká jsou rizika a zda-li zredukovat ze 4-2 nebo ze 4-1. Tak nám držte pěstičky, snad to dobře dopadne, mám strach jako nikdy. Míša
23. únor 2010 ve 13:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj mklein - jen jsem nakoukla - ani jsem nevěděla, že je nějaká redukce možná. čtyřčata, no to musí být pecka, taky bych se bála. musí to být těžká situace - držím palce!
23. únor 2010 ve 22:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky Míšo, sice se naznáme, ale po přečtení tvého příspěvku musím reagovat a alespoň trochu podpořit. Čekala jsem trojčátka a byla mi navržena redukce, stejně jako tobě, kterou jsem po šíleném rozhodování podstoupila. Vše proběhlo bez komplikací, velmi jednoduchým zákrokem zredukováno na dva plody. Ty plody dnes mají 2 ročky a jmenují se Jindříšek a Anička. Narodili se 35+1tt zdravé a v pořádku. To období před a po redukci rozhodně nebylo jednoduché, spousta vnitřních výčitek a uvažování coby kdyby...Tobě moc a moc přeji, aby vše proběhlo bez komplikací a ať už se rozhodneš pro jedno dítko, nebo dvojčátka, tak ať máš bezproblémové těhu a zdravé miminko či miminka.
26. únor 2010 ve 13:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj furaha a ineta, moc děkuju holky za podporu, dnes poslední den před zákrokem, zítra už jedeme s manželem do Prahy a asi to bude znít divně ale už bych to měla ráda za sebou a modlím se,aby vše dobře dopadlo a konečně jsem mohla začít pociťovat radost a těšit se z toho...Inet a jaký byl ten zákrok? Bolelo to? Doktor mi říkal, že je to bolest jak při odběru krve tak nevím, prý i rychlé...pár vteřin.....každopádně mně čekají nejméně 2 vpichy tak z toho mám opravdu velký strach :frowning2: Ještě jednou moc moc děkuju za podporu a ahoj Míša
11. bře 2010 v 11:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak Míšo ať to dobře dopadne. Pokud je to jako odběr plodové vody, tak to fakt nebolí. Vpich je rychlý, myslím, že odběr krve bolí víc. Myslím, že ta psychická stránka je horší. Přeju, ať to máš rychle za sebou, ať nemáš komplikace a už se jen můžeš radovat z těhotenství!
11. bře 2010 v 18:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Míšo, nakoukla jsem až dnes, takže odpovídat na dotaz už je bezpředmětné, už vše víš sama. My jsme jeli na zákrok do prahy až z Ostravy k doc. Mardešičovi, prý je na to specialista a vpich mě nebolel, protože jsem měla krátkou narkózu. Jestli se ti bude chtít, tak napiš, jak se cítíš :slight_smile:
17. bře 2010 ve 13:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky,já čekám sice jedno,ale zato šestý.Máme hypotéku,jsme bez babiček,kamarádky většinou z dálky,pomoc fyzická,finanční žádná...
Sice to pro mně byl šok,že čekám další,opravdu jsem se s tím smiřovala skoro dva měsíce.Ptala jsem se Boha,co to na mně zase chystá a jak si jako myslí,že to zvládnu.No,asi mi věří víc,než já sama. :grinning: Říká se,že nikomu nenaloží víc,než je ten dotyčný schopen zvládnout.Znám rodinu,která má 5 dětí a žijí v bytě 2+1 a zvládají to. :dizzy_face:
Neodsuzuju-i v Bibli stojí:Neodsuzuj,nebo budeš odsouzen. a Hoď první kamenem,kdož jsi bez viny.
Pokud jsou pro to vážné zdravotní důvody,pokud se riskuje,že když maminka neobětuje jedno,příjde o obě nebo že sama umře,pak to pochopím.A je mi jí hrozně moc líto. :frowning2:
Ale znám ženu,která měla jednu dceru dospělou,druhou na 2.stupni základky a šla na potrat zdravého miminka jen proto,že by nemohla v létě s pupkem k moři.A tu teda fakt nechápu... :astonished:
Opravdu,často se píše o tom,že jsou psychické stavy postpotratový,kdy maminka,která šla (dobrovolně) na potrat si to pak celý život vyčítala,měla deprese,třeba spadla i do alkoholu...Prostě změnila názor.Ale bohužel pozdě.A opravdu si nedovedu představit,že bych chovala,kojila a milovala dítě a zároveň jsem druhý,úplně stejný,nechala umřít...POZOR:JÁ,nemluvím za druhé,ani o druhých!!!
A co se týká toho hledaného dvojčete:když mi bylo cca 14,začala jsem mít intenzivní pocit,že mi chybí sourozenec,že ke mně a k bráchovi chybí ještě někdo třetí.Byl to dost intnzivní pocit a dodnes ho mám.Až jako dospělá jsem se dozvěděla,že máma v tu dobu byla na potratu.Prý to ani nebylo tátovo...
Ať se kterákoliv z Vás rozhodne jakkoliv,držím Vám palečky,aby jste svého rozhodnutí nikdy v životě nemusely litovat..
Mimochodem,dnes začínám 26.týden,začínám se otvírat a tvrdne mi břicho,sotva se postavím.V tom případě dávají doktoři Magnézium v tabletách nebo v kapačkách,případně udělají steh,aby se miminko nenarodio moc brzo.(už mi to jednou dělali) A jsem si skoro jistá,že pokud maminka čeká dětí víc,dělaj to taky.Takže jen z důvodu rizika předčasného porodu bych redukci určitě nepodstoupila,zvlášť,pokud jsou obě miminka i já jinak zdravá...Při nejhorším si to v nemocnici do porodu odležím... :wink:
17. bře 2010 v 16:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mamino, předem ti přeji, aby ti vše dopadlo Ok a nezačala jsi předčasně rodit. Mám kamarádku, která porodila v 26. tt a nebylo to veselé období, naštěstí všechno dobře dopadlo. Ale dovol, abych tě trochu vyvedla z omylu. Pokud čekáš více dětí, tedy 3 nebo 4 jsou rizika pro maminku i děti velmi vysoká a věř, že je to nejtěžší rozhodnutí života. Oběhala jsem spoustu gynekologů včetně návštěvy neonatologie a informace od odborníků a statistiky přeživších trojčat či čtyřčat nejsou příliš veselé. To co vidíme v televizi jsou ty šťastnější případy, ale o počtu mrtvých či těžce postižených dětí nás média už tolik neinformují. Předčasnému porodu u vícečetného těhotenství žádný steh nezabrání, vůbec se totiž nemusíš otvírat. Na jedné kontrole jsi naprosto v pořádku a do týdne buch, praskne ti plodovka a jedeš. Navíc nedonošená vícerčata jsou mnohem menší než stejně nedonošené děťátko, které mělo bříško jen pro sebe. Není to lehké a musíme s tím rozhodnutím žít celý život, ale pro záchranu života ostatních jsem se tak prostě rozhodla.
19. bře 2010 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Inetko,já mluvila (nebo spíš psala :wink: ) o případě,že bych čekala jen dvojčátka.Ze začátku tam nějaká mamina psala,že chtěla druhý a byly dvě a že tři nechce,protože má malý byt a (prý) málo peněz...
Taky jsem na tu možnost myslela-máme dvojčátka oba v rodě.Zase-je jiná situace,pokud jsou 2 a jiná,když se ukážou 4.Vím,že břicho maminky není balon,který jde do nekonečna nafukovat.Vím,že pak mají miminka málo místa-a už jen z tohohle důvodu nemůžou tolik vyrůst.Prostě není kam.Vím,že se rodí brzo,maličké,slabé,vím,že můžou mít spoustu problémů se srdíčkem,s plícema skoro vždycky,s očima...TOHLE jsou ty zdravotní rizika,o kterých jsem mluvila.Pak bych zvažovala.A lituju maminku,která musí takové rozhodnutí řešit.Ale dvojčátka se donosit při troše štěstí dají a když koupí patrové postele,nevidím důvod,proč by se do malého bytu nevešly...
A děkuju Ti za přání.. :slight_smile: Snažím se donosit... :wink:
20. bře 2010 v 16:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
můžete mi prosím někdo, kdo podstoupil redukci popsat, jak to probíhá? V pátek mě čeká teprve konzultace ve FN, budu 9+0tt. Hlavně mě zajímá, jestli se dochází k nějakým pravidelným kontrolám a UTZkům než dojde k samotné redukci a jak je to pak s hospitalizací. Ptám se proto, že mám doma už 2 děti - jedno školkové a druhé se mnou doma, tak jak asi moc nebudu přítomna a kolik bude asi manžel muset čerpat dovolené. Jestli se ve FN leží přes noc atd. Ptala jsem se i na soukromé klinice, kde je to sice v narkoze, ale za pár hodin se odchází domů.
7. dub 2014 v 15:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,
jsem zde nova a rada bych vas pozadala o radu. Cekam dvojvajecna dvojcata, jsem v 6tt a zajimalo by mne, zda lze podstoupit redukci plodu ze 2 na 1 na zaklade rozhodnuti nebo jen doporucenim lekare. Nechci zde vyjmenovavat sve duvody pro tento krok. Jedno dite mam a dalsi dve si nedovedeme predstavit. Moje doktorka na gyn mi toho moc nerekla, jeste by mne zajimalo kde se pripadne tento zakrok v Praze podstuppuje. Moc dekuji za odpoved. Sarka
27. srp 2014 v 10:17  •  čeká miminko, termín má v dubnu 2015  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sarka1981 Osobní zkušenost nemám. Ale kamarádka má dvojčata a říkala, že když jí to dr. oznamoval, tak ji rovnou nabídl i tuhle možnost. Myslím, že bude nejlepší se zeptat svého doktora.
27. srp 2014 v 10:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenynka No ona mi ma doktorka toho moc nerekla, prislo mi ze si dost protirecila. Nejdrive ze musim mit potvrzeni od sveho lekare zda vicecetne teh doporucuje nebo nikoliv a nasledne rekla ze zakrok je treba pripadne udelat do cca 12tt ale vubec z oho nemam rozum, proto jsem se ptala tady vas vsech, tak treba nektera odpovi. Kazdopadne se to asi dela jen na specializovanych klinikach.
27. srp 2014 v 10:36  •  čeká miminko, termín má v dubnu 2015  • Odpověz  •  To se mi líbí
inak tuto temu vobec nechapem, ja sa snazim o dieta 5 rokov a niekto ked sa dozvie ze ma dvojcata tak jedno len tak zabije, co nie je ziadna istota ze to druhe bude v poriadku a ci sa nenarodi predcasne. Uplne cloveku rozum nad tým stojí.
27. srp 2014 v 11:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Ja to taky moc nechapu.. moje znama, ktera nema zadny penize, si nechala trojcata, zadnou redukci nepodstupovala, a ma ted tri krasne deti. Finance nejak zvladaji a deti jim delaji samou radost.. Ja osobne bych na redukci nesla.
27. srp 2014 ve 12:15  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v září 2017 (31. tt)  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@sarka1981 Zkus nad tim jeste trochu popremyslet jestli 3 deti je tak naprosto nepredstavitelna myslenka.Taky se muze stat,ze tou redukci prijdes o obe.
On to je sok,kdyz ti reknou,ze jsou 2,ale treba se s tou situaci srovnas a deticy ti pak budou delat jen radost.
Jinak mi to prijde dost morbidni,kdyz se mi nehodi dvojcata do kramu,jedno z nich "hodit do kyblu".
29. srp 2014 v 09:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Cca před rokem nám lékařka oznámila, že čekáme dvojvajčená dvojčata, dceři v té době byl rok a měsíc - sourozence jsme plánovali, byli jsme šťastní, že se povedlo tak rychle, ale to, že se povedlo dvojnásob byl obrovský šok :astonished: Nedovedla jsem si představit, jak to zvládneme, těhu s malým prckem doma, a posléze až budou dva další mimísci s námi ..
Nicméně přes všechny ty obavy a strachy nás ani jednou nenapadlo, že bychom se jednoho "zbavili" proto, že je navíc (podotýkám, že nejsem věřící, takže to není z těchto důvodů)..
Nyní je klukům rok a ač je to někdy hodně náročné, tak je hrozně milujeme, jsou skvělí, jsem vděčná za to, že máme tu čest si užívat tu "výjimečnost" dvojčátek...
@sarka1981 zkus se ještě nad tím zamyslet, opravdu se to dá zvládnout! :wink: držím palce!
29. srp 2014 v 09:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Mam 2 kluky a čekám dvojcata 13 týden,stavíme barák,kojila jsem a nemnela menzes,deti jsem v zadnem případe uz nechtěla,zrovna jsem chtěla jít si dat zavést DANU,no pozdě.je mi 36 let,vůbec se nam to nehodí ...a co teď?asi bych je mnela zlikvidovat,a poradně se na to vyspat a život jde dal. Omyl,pokud jsou plody zdravé,nikdy to neudělám,zvazila bych to při vývojové vadě.cely život vás to bude zrát a budete na to myslet,a bude vás to ničit ,nedělejte to,každá situace se da vyřešit,nezabijejte svoje zdravé dítě,budete to litovat.
15. bře 2015 ve 12:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
Nedá mi to zde nereagovat na všechna ta odsuzování. Věřím, že pro každou ženu, která zvažuje tuto možnost a případně ji podstoupí, to není nic lehkého, ale chápu a nesoudím. Je to o pocitu každé ženy z vlastního těhotenství a vlastního těla. Asi každá prožívá v těhotenství určitou nejistotu a strach. Při svém prvním těhotenství jsem měla celou dobu špatný pocit, i když podle lékařů vše v pořádku, mně něco nehrálo. Nakonec porod v 29tt, měsíce na neonatologii, dg. těžká vývojová vada mozku. Kdo něco podobného nezažil, neviděl ústavy těžce postižených dětí, ztrhané a nešťastné rodiče ať nesoudí jiné. Ano mnoho nedonošených dětí je nakonec zdravých, ale viděla jsem tam i dost smutnějších případů. Lékařka mi rovnou řekla, že ať vůbec nezkouším čekat dvojčata. Všem, které čeká nelehké rozhodování, přeji ať je jejich tělo a pocity navedou na správnou cestu a mají kolem sebe dobré lidi, které je v jejich rozhodnutí podpoří.
9. kvě 2015 ve 14:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@salikova plný souhlas, zvláště když jdou ženský na umělé..medicína jim tedy pomůže a pak najednou šupky dupky jedno pryč....tak to už musí připadat jako rouhání proti bohu či přírodě i tomu nějvětšímu materialistovi
9. kvě 2015 ve 14:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@elu Na druhou stranu,úplné zatracení taky není na místě.Mám dvojčata narozené v 31 týdnu a to už jsem měsíc ležela abych to dotáhla v uvozovkách tak daleko.Nedovedete si představit jak je to pak se dvěma a ještě nedonošenými těžké,ale o to by nešlo,ale ten strach aby vůbec byly vpořádku..Sice mě nikdy redukce nenapadla, ale vícečetné těhotenství není pro člověka normální a to ani dvojčetné.Sice mnohé téměř donosí,ale obrovské procento jako třeba já má veliké problémy,a to můžu být ráda,že jsem to dotáhla do předčasného porodu,u dvojčetných je i dost potratů kolem 20 týdne..Rizika tedy obrovská
9. kvě 2015 ve 14:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@ilonkaseda to mátě pravdu, že to není pro člověka přirozené, ale není tedy ani přirozené jít na umělé oplodnění a pro větší úspěšnost nechat zavést více embryí a potom se jednoho zbavit jen proto že mám strach a nazývat to strachem o děti mi příjde už uplně mimo mísu, když jsme ochotné jedno úplně zlikvidovat, to že ho nevidíme brečet, přece neznamená, že netrpí
9. kvě 2015 ve 14:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Mám taky nedonošená dvojvaječná dvojčátka 30+5tt. K nim mám brzo už 6ti letou dceru. Do 22tt bylo vše ok. Pak už jsem jen ležela a nakonec naprosto nečekaně a bez jakékoliv přípravy musela na cs. Druhý chlapeček až o 14dní mladší než ten první. Bylo to těžké, 6týdnů jsem byla s nima v porodnici. Mladší chlapeček měl větší potíže,ale zvládli to dobře. Teď mají bio. téměř 15m a jsou úžasní, nemají žádné problémy, všechny kontroly na 1 a i přes ty hrozný začátky jsem moc šťastná,že je mám. Jak si spolu hrají, smějí se na sebe..to je prostě nádherný :dizzy_face: Lituju všechny co musí ze závažných zdrav.problémů na redukci. Jiný důvod bohužel nechápu.
9. kvě 2015 ve 14:55  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@elu No však píšu,že sama jsem o redukci ani na chvíli neuvažovala,nicméně se zkušenostmi co nyní mám chápu zdravotní důvody.Nedávno tu byla dokonce diskuze kde se jedna uživatelka svěřila,že po klinikou nezvládnutém léčení čeká paterčata a chce redukovat-všichni se na ni sesypali,že je to neetické.Ale já ji chápala,taky bych vnitřně věděla,že mé tělo paterčata nezvládne,však stěží zvládlo 2.
http://www.modrykonik.cz/forum/nemoce-a-komplikace/redukce-plodu-mate-zkusenost/
9. kvě 2015 v 15:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@elu já nevím,,ono je to docela sporne i pres to ivf. My na ivf byli, při odběru jsem mela hodně vajíček. Zamrazili nám je po dvou, poslední sedmou dávku, po třech. Myslím, ze nikdo ani nepředpokládal, ze se k te sedmé dávce dohrabeme, nikdo se nás na nic neptal, po dvou se v roce 2010 mrazilo běžně a taky jsem nečekala, ze sedmou bysme někdy využili. Dvojčata bychom brali, i jsme se na ně docela těšili, nevadily by nám vůbec. Dvě děti jsme chtěli vždycky. Nicméně jsem otěhotněla az na paty pokus, chytlo se jedno mimco, v 9. týdnů srdíčko zamlklo. Pak šestý pokus, ted to snad vypadá dobře, taky se chytlo jedno. Jenže, jsem od začátku doma, já předtím úplně zdravý člověk, mám takové komplikace, ktere by me ve snu nenapadly. Riziko porodu před 34.týdnem je 1:33. Kdybych byla těhotná s dvojčaty, byla by ta rizika ještě mnohem větší. Příroda to dobře zařídila, ze mi nechala jen jedno. Ale co pak dal? Já se už ted smířila s tím, ze bude jen jedno dítě. Sice jsem si plánovala na začátku, ze bych si šla ještě pro poslední, sedmou dávku, ale ted se bojím. Přece jen nejsem nejmladší, na mimco jsme čekali sedm let.. Kdybych byla mladší, chtěla bych to ovšem zkusit. A bylo by přede mnou dilema - dat všechny tři? Co když se chytnou? Dat jen jedno a další dvě zlikvidovat? Co když se nechytne vůbec? Co kdyby se chytlo to, co jsem dala zlikvidovat? Zavést všechny tři a čekat co se stane? Komplikace mam ted s jednim a kdyby jich bylo vic? Byl by to sileny risk..Takže případná redukce by v me situaci byla řešením. Sice ne nejvhodnějším a nevím jak bych to nesla psychicky, ale viděla bych to jako šanci aspoň jednomu dítěti život dat..takhle tu šanci nedam, bohužel bude moje dite jedináček..
Ono to není snadné ano tak ani tak a člověk, pokud v te situaci není, to prostě nedokáže pochopit. Ale odsoudit, to je snadné, vid..
9. kvě 2015 v 16:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@78marcela nezlob se na mě, ale když jde o zásadní lidské otázky jako je život a etika, tak člověk nesmí mlčet, i když si za to vyslouží kritiku, ja to bere z čistě vědeckého (etického) hlediska, takže ti musím napsat i když to bude znít dost krutě, že tvuj argument, že to příroda dobře zařídala je zase zcestný, bohužel ve tvém případě, at to zní sebevíc tvrdě příroda zařídla pouze to, že děti zřejmě mít přirozenou cestou mít nemůžeš...nejsem zas až tak radikální, abych odsuzovala umělé oplodnění, ale musím opravdu říct, že to musí mít svá etická pravidla, naštěstí dnes už to snad možné není zavádět více embrií a pak podstoupit redukci, aspon v tomhle jsme se posunuli trochu dál...já ani tak neodsuzuji jednotlivé mamimnky, jako celou lidskou společnost, která toto dovoluje a jak na běžícím páse praktikuje..a ted cekam palbu rozzuřených žen :slight_smile:
9. kvě 2015 v 16:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@elu já rozzuřena nejsem ani byt nehodlam. Kazda máme svůj názor, ty povazujes muj za zcestny, ja zase tvuj, nicmene, kazda mame pravo ho mit. A když to mimco u me neslo přirozeně, jsem rada, ze jsem aspoň jistou šanci mít dítě dostala.
9. kvě 2015 v 16:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@78marcela aby to nevyznělo jinak...já jsem ráda, že máš zdravé mimčo a věřím, že je to dobré pro tebe i pro něho a jak říkám neodsuzuji v žádném případě jednotlivé maminky, co se natrápily kvuli neplodnosti, nicméně si myslím, že je dobře, že dnes už musíte souhlasit, že když e dají dve emrya a uchytí se, musíte si je nechat, to je si myslím správné a čestné
9. kvě 2015 v 16:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@elu pokud to tak je, tak OK. Já si ale i tak myslím, ze nic není černobílé, a ze prostě já třeba dvojčata chtěla, ale když vidím, jaké mám ted problémy, tak vim, ze bych prostě dvě děti pak už nezvládla, jít do dalšího pokusu. Nevím, jestli to píšu srozumitelne. Já mela hodně vajec, mrazili po dvou. Chytlo se jedno a ted mám komplikované tehu, zdravotní potize a riziko předčasného porodu. OK. Ale když chci další dítě a chytnou se dvě? Jak by to těhotenství potom dopadlo, když ted mám problém s jednocetným těhotenstvím? Jak to všechno bude, to nikdo, žádná ženská, dopředu neví. A v tomto případě si opravdu myslím, ze je jediná šance redukce. Ze zdravotních důvodu. Nebylo by to vůbec o penězích, daří se nám celkem dobře, jsme celkem skromni, nekourime, nepijeme, tak bychom věřím tomu i tři děti v pohodě vychovali..ale ta zdravotní rizika by pro me byla neusnosna. Prostě nic není černobílé..
9. kvě 2015 v 16:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@78marcela A pokud si chtěla 2 děti,tak co potom po čase nechat zavést jen jedno embrio?A nechat to na osudu?Třeba by si podruhé s jedním dítětem tak komplikované těhotenství neměla
9. kvě 2015 v 16:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek