• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Druhý potrat. Do třetice se musí podařit III.

25. června 2017 
autor
ahojte, vratily jsme se z chalupy z jeseniku, tak jeden pozdrav od tam :slight_smile:
17. srp 2014 v 08:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Holky vy by jste to mohly vědět,je možné že přišla MS již 24 dní po revizi? Dnes lehce krvácím,jako by se rozjížděla..říkali 4-6 týdnů,tak jsem myslela že přijde později. Je fakt že pár dní pobolívá v podbřišku,nálada naprd atd. :slight_smile:,díky
23. srp 2014 v 09:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@p1983k...ono je to asi individuální u každého z nás. Většinou se říká, že by první MS měla dorazit v rozmezí 6-8týdnů. Klasicky MS chodí cca 28dní, takže tohle není až tak neobvyklé. Rovněž někdo ji má docela silnou, já jsem ji naopak po první revizi měla velmi slabou, takže fakt je to individuální. Určitě bys to měla poznat, takže pokud Ti to takhle přišlo...buď ráda, že se tělo tak rychle nastartovalo.
24. srp 2014 v 19:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@bambi7 jee ja som az teraz objavila ze uz je Tamarka na svete,supeeer
My vsetko po starom
1. zář 2014 v 09:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
1. zář 2014 v 09:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@p1983k f myslim ze to je v poriadku ak by si mala velke bolesti alebo extra silne krvacanie radsej sa dat skontrolovat
1. zář 2014 v 09:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@zhortova ach tak toto je hrozne ja som oba prezila do 13tt a s odstupom rokov si clovek povie ze to nebolo az take strasne,toto uz poriadne zakyva psychikou,moja rada skuste este vysetrenia na bunkovu imunitu,ja som pred par rokmi bola v Prahe ustav pece o matku a dite ale zevraj uz ich robia aj na sk,tema znizena bunkova imunita na MK skus sa tam spytat,mne vtedy zistili protilatky na spermie aj plod,potom mi predpisali pri oboch tehu liecbu prednisonom.a este skontrolovat stitnu zlazu.
Velmi drzim palce tu v teme je nas vela ktore bojovali a nakoniec sa podarilo aj niekolko krat :slight_smile:
1. zář 2014 ve 12:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ellysa..Jej, super. To děkuji za doporučení. Štítnou žlázu jsem si už vydupala, tak čekám na výsledky. Nicméně doktorka mi předem řekla, že se vyšetření spíše provádí u problémů s otěhotněním, tak si nemyslí, že by byl problém ve štítné žláze. Ale právě o té imunitě jsem si četla, nicméně jsem s tím zatím nestačila na doktorku vyrukovat. Za 14 dní jdu na kontrolu, tak zkusím, ať mi dá předpis. Já jsem kousek od Brna, tak snad to vyšetření dělají i někde v Brně, budu muset zjistit. Spíše mi doktorka doporučuje laparoskopii a hysteroskopii...ale těžko říct. Ale věřím, že když se pak zadaří a potomek přijde, tak se dá na ty potraty zapomenout, protože už máš to štěstíčko vedle sebe. Já se stále nevzdávám, protože otěhotnět se zatím zadařilo vždy, nicméně s donošením je vždy problém...
1. zář 2014 v 18:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, ráda bych se s vámi podělila o svůj příběh a spíš zjistila, jestli je tu taky někdo kdo je na tom stejně. Mám za sebou 3 potraty vždy ve 2.trimestru. Jednou v týdnu 17 pak 15 a pak 19. Prošla jsem snad všemi možnými vyšetřeními a vždy mi bylo řečeno, že jsem zdravá a výsledky jsou negativní. A že to je teda fakt divné, že jsem potratila. Pokaždé to bylo stejné. Vše probíhalo v naprostém pořádku, miminko se krásně vyvíjelo nic mě nebolelo a pak jsem začala krvácet a za 14 dní mi praskla voda a potratila jsem. Je mi 36 a skutečně moc bych si dítě přála, ale zároveň mám strach, že to zase nezvládnu. Máte to taky některá podobě, že jste potratili a nepřišlo se na to proč?
2. zář 2014 ve 13:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ Margie....teda to je mi opravdu moc líto, že Tě to potkalo hned 3x. Ty pozdější potraty jsou hrozné a zvlášť, když doktoři, na které člověk spoléhá, nejsou schopni ani zjistit příčinu. Já jsem potratila 2x, poprvé v 18.týdnu, nedávno v 23.týdnu. Poprvé se nic moc nezjistilo, takže mi to odůvodnili pravděpodobným předčasným odloučením placenty. Byli jsme na genetickém vyšetření a na hematologii. Tam mi sice zjistili drobnou anomálii, ale určitě ne, že by to způsobovalo potraty ve 2.trimestru. Obě těhu byla bez jakýchkoliv problémů, krvácení, všechna vyšetření v pohodě, mimča zdravá...takže se taky skrz to trápím. Nicméně já jsem byla před 10lety na konizaci čípku a docela se obávám, že je problém tam. Sice doktoři říkají, že to nebývá tak časté, ale kdoví. Vždycky se zjistilo, že jsem zničehonic otevření, začnou stahy, praskne voda...U druhého těhu mě dokonce ten čípek sešili, ale bohužel až ve 22.týdnů, protože doktorku nenapadlo, že by se to mělo udělat dříve, protože nebyl žádný problém...a dopadlo to opět se stejným scénářem. Teď mám za sebou vyšetření štítné žlázy...taky ok. Chtěla bych si ještě vydupat vyšetření na imunologii, protože u řady se potvrdil problém tam a způsoboval pozdní potrat. Byla jsi na tom vyšetření taky? Doktorka mi ještě předbětně navrhovala laparoskopii a hysteroskopii, kdy se optickými přístroji podívají dovnitř, zda není problém v děloze atd...prý se tam dají zjistit věci, které UTZ neukáže. Ale je to zákrok, který se prý dělá v narkóze a pak následuje opět šestinedělí...tak se mi do toho samo nechce...ale pokud by to mohlo něco ukázat, tak je možná lepší to podstoupit...Mě je 33, děti zatím nemáme a 2 spontánní pozdní potraty...Otěhotnět zatím problém nebyl, ale donošení zatím nic....
3. zář 2014 ve 12:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zhortova ahoj jsem "ráda" že nejsem jediná. Já byla i na imunologii prý u špičky doktorka Galová-Ulčová a tam jsme oba taky v pořádku. Do dělohy se mi koukli po druhém potratu při hesteroskopii a tam taky vše OK. Tohohle zákroku se nemusíš vůbec bát. Sice je to v celkové narkoze, ale trvalo to cca 20 min a odpoledne mě pustili domů. Takže pobyt v nemocnici asi od 7 ráno do 4 odpo. Žádné bolesti při tom nejsou jen jsem pak slabě krvácela a žádný šestinedělí jsem držet nemusela. Takže na to raději jdi. Mě doktor řekl, že takhle celkově vyšetřenou pacientku nemá a že fakt neví, že se to prostě stává a nemusí se zjistit žádná příčina. Tohle vysvětlení mi fakt nestačí. Jak jsi na tom se strachem o další těhotenství? Půjdete do toho zase znova i s tím, že na nic nepřijdou? Já už při třetím těhotenství to ani nikomu neříkala, abych se ušetřila neustálých otázek jak mi je a stejně to nedopadlo. Ale jsem rozhodnutá do toho jít znova. Jo a to mi ještě doktoři po druhém potratu řekl, hmmm no to se stává, ale je to zatím podruhé tak to se zase tolik neděje a příště to určitě dobře dopadne. Co by to mohlo být jsem vyčítala na netu a šla za doktorem jestli by to nebylo vhodné vyšetřit a to mě fakt štve. Ještě teda nemám vyšetřenou tu štítnou žlázu tak to zkusím doktorovi navrhnout, jestli na to nekouknem .....
6. zář 2014 ve 20:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, rada bych se k vám přidala. Mam zdravou krásnou sedmiletou holčičku. Od minulého roku se s manželem snažíme o sourozenecka s výsledkem samovolny potrat v 11tt (mimi přestalo bit srdicko) v únoru a samovolny potrat v 13 tt ted v srpnu ( mimi bylo v pořádku ale ja dostala silné krvácení) :cry:. Ted jsem na tom psychicky dost špatně.... Doktorka me posila na hematologii a na genetiku a ja nějak vůbec nevím co me tam očekává... Co kdyz na něco přijdou, co kdyz na nic nepřijdou?? Jaké mate zkušenosti vy? A jak překonat smutek? psychické problémy? Strach?
6. zář 2014 ve 22:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@paula Ahoj Paulo, z mé zkušenosti jsem při každém vyšetření čekala že právě něco najdou a začnou to řešit, abych mohla dítě donosit a nenašlo se vůbec nic. Takže já bych vyšetření určitě podstoupila, abych věděla jak na tom jsem. Co se týče hematologie vezmou ti krev a budou zkoumat různé mutace. Já mám MTHFR, ale prý to v podstatě nic není. V těhotenství jsem si každý den preventivně píchala Zibor na ředění krve. Na genetice mi taky vzali krev (mě i partnerovi), sepsali si rodinnou anamnézu. Lepší je jít s partnerem, aby měli celkový obraz rodiny. Takže nic co by bolelo. Tam máme také vše v pořádku.
Co se týče smutku, tak to přejde, já stále věřím, že dítě jednou budu mít a tak se mi to překonalo docela dobře. To víš pobrečela jsem to k tomu patří, ale máš dceru a to je báječný lék :slight_smile: Co se týče strachu u mě tak s tím je to horší. Když si představím, že bych byla těhotná, tak strach cítím hodně moc. Obávám se že strach budu mít celé těhotenství, ale nechce se mi věřit, že strach by byl to co způsobilo mé potraty. Dokud jsem nezakrvácela, byla jsem v pohodě. Chodila na procházky, doma normálně fungovala (vaření, praní, úklid). Pak jsem začala krvácet a už jsem se mnohem víc pozorovala a bála se každé návštěvy záchodu. Jak se ale vypořádat se strachem fakt nevím. Dokonce chodím i k psycholožce, ale že by mi to nějak výrazně pomohlo..... Chodila jsem tam 1x měsíčně v těhotenství a trochu to pomáhalo. Co ti poradit je těžké, ale myslím, že na vyšetření by jsi měla jít.
7. zář 2014 v 11:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zhortova Do ...... 23tt to je fakt děs. Já si furt říkala, že musím vydržet, že od 24tt by ho mohli zachránit. A bylo to 19+2...... Přijde mi to už jako věčnost a přitom to bylo na začátku července.....
7. zář 2014 v 11:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@margie, diky moc za tvoji podporu a nazor. ted jsem si procetla tvoje zkusenosti, to je tedy taky sila! Hlavne ze vam na vysetrenich nic nenasli a vsechno je v poradku, tak mas urcite dobre sance donosit zdrave miminko! Me se ted take lekari ptali, jestli jsem byla ve stresu... tak samozrejme jsem mela vic strachu, nez pri prvnim, kdy by me to ani nenapadlo, ale byla jsem docela v pohode. Jak pises, prochazky, v praci spokojenost, docela jsem se setrila. Paradox je, ze po 12tt kdy jsem se uplne uklidnila, ze teda krizova doba je za mnou, se to teprve stalo. :confused:
Ja jsem mela driv deprese a trochu se bojim, ze do toho zase spadnu, ale k psycholozce uz se me tady moc nechce, ta moje mi nejak nesedla.
7. zář 2014 ve 13:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@paula Já jediné z čeho měla stres, nebo spíš strach bylo aby se to znova neopakovalo. Jestli to bylo příčinou nevím, psychika prý dělá hrozně...... Ale pak nevím jak ten strach vypnout. Vidíš ty říkáš že to je fajn, že jsem zdravá, já na to zase koukám, že jsem zklamaná, že nic nenašli.
Spadnout do depresí to by bylo zlé, ale máš dceru a můžeš se těšit s ní. Navíc prý existují léky na depresi které se mohou užívat i v těhotenství, ale to nevím jistě. Občas mívám špatné/smutné nálady, ale s depresí jsem se nikdy neléčila, takže nevím přesně jak špatné to pro člověka může být. Pokud ti psycholožka nesedí, nemá asi cenu tam chodit. Já jsem z malého městečka a tak na výběr moc nemám. K té co jsem chodila byla docela fajn. Ještě jsem dostala kontakt na jednu tak možná zkusím jí až budu těhotná.
Já brala krizovou dobu 15tt, kdy jsem poprvé potratila. Když jsem jí překonala říkala jsem si paráda tak to mám za sebou, začíná 6 měsíc to už nějak zvládnu,při nejhorším se narodí předčasňátko. No a stejně mi to nepomohlo. První trimestr mám úplně bez problému, začátek druhého taky. Pak mi začalo růst břicho a .......
Máte už nějaký plán kdy to budete zkoušet znova? Nebo spíš už jsi o tom přemýšlela, že do toho jdeš znova?
7. zář 2014 ve 14:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@margie, ten strach tam proste je, porad v podvedomi, ale ja myslim (doufam), ze to nemuze zas tak ovlivnit.
Ja ted moc nevim, jak dal, za tyden me ceka navrat do prace, ze zkusenosti vim, ze to ze zacatku nebude jednoduche. Nejradsi bych se zacala snazit o mimi hned, chtela bych byt zase tehotna! ale na druhou stranu chce clovek co nejmin riskovat, aby se to neopakovalo. Uvidim, co me rekne dr. Jak to tak procitam, tak jsou 3 nazory, ze se muze zacit po prvni ms, nebo pockat 3 ms, nebo 6. Me minule dr. doporucila 3, ty jsme dodrzeli a pak se hned zadarilo. Kolik doporucuji tobe?
7. zář 2014 v 18:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@paula mě řekl doktor 3 až 6 měsíců, že to je na nás. Min. prý 3, zatím jsem prošla nějakými vyšetřeními, pár mě jich ještě čeká. Potratila jsem na začátku července, tak to chceme na přelomu října/listopadu znovu zkusit a uvidíme jak dopadneme :slight_smile: zatím věřím že to klapne a zvládnu dítě donosit i s tím strachem. Já jsem ještě z nemocnice psala kolegyně do práce, co se stalo a poprosila jí aby v práci řekla, že se o tom nechci vůbec bavit a hlavně nechci žádné projevy lítosti. Bylo to fajn, dělali jakoby nic a mohla jsem v klidu pracovat.
7. zář 2014 v 18:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@margie, to je dobry nápad to v praci takhle přes kolegyni vyřídit. A jak dlouho jsi byla na neschopence? Ja mam 2 týdny a bojím žse jestli me ti bude stavit. Při jakékoliv námaze me začne bolet břicho.
9. zář 2014 v 17:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
...Jestli me to bude stačit ... Tam mělo byt :slight_smile:
9. zář 2014 v 17:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ono s tím snažením to asi hodně záleží, v jakém týdnu člověk potratil. Mě u prvního potratu (18.týden) říkal jeden doktor počkat 6měsíců, jiný zase 3 menstruace a dost. Obecně je to prý hlavně o psychice. Pokud po zdravotní stránce nejsou potíže a psychicky se na to člověk cítí, tak proč ne. Ale určitě je raději dobré počkat na doporučená vyšetření a výsledky. Sice se nemusí vůbec nic zjistit a pak si říkáš, že člověk čekal zbytečně, ale přeci jen je asi dobré počkat, aspoň pak víš, že je vše v pohodě. A kdyby ne, tak pak holt asi nějaká doporučená léčba. Po druhém potratu mi zatím nikdo nic neříkal, jak dlouho čekat. Bylo to teď ve 23.týdnu...takže bych čekala reakce na delší dobu...ale upřímně, mi jsme dodržely 2 cykly a pak jsme tomu nechali volný průběh. Těhu stejně vyšlo přesně na ten 6.měsíc :slight_smile:
9. zář 2014 v 18:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@paula po 2 týdnech už tě ženou do práce??? Já byla po prvním i druhém potratu doma celé šetinedělí, s tím že si mám odpočinout a být v klidu. Teď po třetím potratu jsem ještě stále doma. Obcházím různá vyšetření. Teď mě čeká druhá MS. Břicho jsem měla taky citlivé, obzvlášť před menstrucí a při ní. Já na bolestivou MS nikdy netrpěla, ale bez prášku na bolest to fakt nešlo jak mě to bolelo. Proto jsem byla ráda že jsem doma. Nikdo mě neotravoval soustrastnými řečmi a po 2 měsících když jsem se vrátila do práce už byl klid. Jestli je s tvým doktorem řeč, zůstala bych ještě doma být tebou. Záleží co je pro tebe lepší, jestli být mezi lidmi a nebo doma. Každopádně držím palce, jestli jdeš do práce ať máš klid.
9. zář 2014 v 19:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zhortova Máš určitě pravdu s tím počkat na vyšetření. Ve čtvrtek jdu na hematologii a příští středu na genetiku. Gynekolog mi vyjednal schůzku s primářem Genetiky a prý už se na mě těší jak to probereme :slight_smile: Určitě počkám co řeknou výsledky. Zatím máme plán tak listopad, no uvidíme. Dneska jsem byla u doktora pro laboratorní výsledky, aby je donesla na genetiku a byla tam taky zpráva z pitvy. No..... nakonec mi to nedalo a přečetla jsem si jí. Holky řeknu vám, zamávalo to se mnou. Radši jsem šla se psama na 10km procházku, abych si vyčistila hlavu.
9. zář 2014 v 19:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@margie, to to verim, ze to s tebou zamava, některé věci je asi lepší nevědět..

Ja jdu zitra k dr, zkusím ji říct at me jeste prodlouží neschopenku, nějak si vůbec nedovedu představit jit do prace, tak tak zvládam domácnost. Mužu se zeptat, jak dlouho jste krvacely? Ja uz 2 týdny?! Minule jen týden , ale to nebylo tak dramaticky.
11. zář 2014 ve 21:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@paula já při všech krvácela velmi málo, spíš jen špinila. Do 3 -5 dnů se to zcela zklidnilo. 2 týdny už je docela dost, hlavně když máš i bolesti, chtělo by to aby se na tebe podívali, jestli to všechno dobře vyčistili. Určitě bys měla být ještě doma. Já měla vždy v propouštěcí zprávě, že mám dodržet šestinedělí v šetřícím režimu pak teprve kontrola a nástup do práce. Určitě dej vědět co ti dr řekl.
12. zář 2014 ve 12:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@margie..to je mi moc líto, že ta genetika Ti zrovna moc nepřidala. Ale musíme to brát, že se to tak prostě stalo. Dozvěděla jsi se tam aspoň něco, jestli se prokázalo něco špatně či ne? Já jsem před chvílí přišla z kontroly, přesně 6 týdnu od zákroku. Takhle vše v pohodě, menstruace už byla...takže dobré. Dnes mi ještě vzali stěry kvůli kultivacím a ve středu jdu na krev kvůli rozborům na všechny možné infekce. Sondovala jsem, zda mi nenapsali vyšetření na imunologii, ale doktorka mi tvrdila, že na imunu spíš bývají problémy, kdy se potrácí v 1.trimestru a ne takhle pozdě, tak že je to skoro zbytečné. Ještě jsem si vyžádala prodloužení neschopenky, takže se budu vracet do práce k 1.říjnu. No nemusím říkat, jak se mi tam bude chtít, ale co nadělám. Koncem září jdu ještě na konzultaci k nějaké specialistce na riziková těhu, tak jsem zvědavá, s čím přijde ona. Jak dlouho čekat zatím nikdo neřekl, ale ta vyšetření doporučují. Moc se mi nechce do té hysteroskopie, ale zase výsledek se ví okamžitě a vyloučila by se další věc...nějaký problém s dělohou. Vidím, že máme podobný průběh těhu....vše v pohodě od začátku a jak začně být větší tlak na spodek, tak se tělo otevře k porodu, odteče voda a hotovo....Do dalšího těhu mi říkali, že budu jen a jen ležet (a to straší ležením v porodnici) a možná i sešití čípku...
12. zář 2014 v 16:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zhortova mam kamarádku co porodila v 25 tt a v příštím těhotenství musela od 12 tt az dokonce ležet v porodnici, jak píšeš, ale vyplatilo se to, ma zdravou holčičku! Při prvním tehu je určitě jednodušší lezet v porodnici, nez kdyz uz ma člověk doma dítě, jak se to pak všechno zvládne?
Kdy ty se chystas znovu na snažení?
@margie, na doktorce jsem vydyndala jeste týden, ale víc me nedá. Děloha uz je na normální velikosti, spineni prý nevadí a dostala jsem železo. Termíny na genetiku a hematologii jsem dostala az začátkem října, tak snad budu víc fit na lítani po vysetrenich, vezmu si na to dovolenou.

Dneska jsem byla u kamarádky se dvěma malými dětmi, dobre na rozptýlení, ale jsem ted úplne hotova. Potřebovala bych od těch deti energii ;)

A jak se daří vám? Kde čerpáte energii a sílu?
12. zář 2014 v 19:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
@paula, @ margie...jako určitě s Tebou souhlasím. Asi to doktoři neříkají pro nic za nic. A po těch špatných zkušenostech, co člověk má, tak určitě ležení v porodnici se dá přežít. Samo je to asi velký nášup na psychiku, ale co by člověk neudělal, aby to už konečně vyšlo. Tím, že jsem potratila ve 23.týdnu, tak se většina doktorů staví k tomu, aby další snažení bylo spíše až tak za půl roku...ale spíše se to říká kvůli psychice. Pokud jsi s tím srovnaná a zdravotně je to ok...tak bych tomu dala 3 měsíce (3 cykly) a dost. A určitě je dobré projít i pár dalších vyšetření. Já už mám teď štítnou žlázu..ok, včera mi braly ještě stěry na kultivace a ve středu jdu na krev kvůli rozboru infekcí. Poslední vyšetření je pak ta hysteroskopie...ale ta by u mě připadala v úvahu, až budu mít výsledky pitvy, což bude nejdříve za 2 měsíce, pak určitě nějaké lhůty než Tě objednají...Takže jsme se chtěli snažit tak v tom listopadu, ale obávám se, že nebudu mít to hlavní vyšetření, což není asi dobré. Jenže na druhou stranu a po mých zkušenostech můžeš čekat a čekat a pak Ti řeknou to co @margie. Že vyšetření jsou ok a že se to tak stává, příčina neznámá...tak je otázka, jestli čekat. Takže to vidím na ten listopad (potrat byl začátkem srpna).
Buď ráda aspoň, za ten týden. Já už půjdu taky do práce, od řijna. Vůbec se mi nechce...je jasné, že první den bude řada lidí v šoku, co tam jako dělám, ale pak bude už klid.
Jinak mám takový intimnější dotaz....neříkal vám doktor, že při těch našich rizikových těhu je dobré se vyhnout sexu? Mě totiž nikdo nic neříkal. No a začínám být trošku nesvá. Při prvním potratu jsme měli sex večer předtím..druhý den ráno potrat. Teď opět...sex 2 dny před potratem a opět potrat....údajně by to prý nemělo mít vliv, nicméně můj manžel je kus chlapa, já malý prcek....v sexu problémy nemáme, ale teď už si nejsem jistá, jestli jsme tomu nedopomohli...přeci jen jsou už 2 "náhody"...to je docela divné? Nemáte nějaké zajímavé info nebo jak jste to měli?
No energii a sílu....víš jak, důležité je se s tím vyrovnat psychicky. Mě hodně pomohl manžel, že mi vymýšlel různé aktivity doma (pustili jsme se do předělávání obýváku), chodím se psem do lesa a vyhovovalo mi, že jsem byla tak nějak mimo lidi. Občas jsem šla i s kamarádkou co má malé mimčo ven....ale to už na mě bylo trošku horší, když vidíš kočárek a mimčo...takže 1x týdně a dost. Přeci jen po psychické stránce dobré, ale ještě to chce čas, aby byla duše úplně v pohodě.
13. zář 2014 v 10:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zhortova to mam uplne stejne, s tim ze me vyhovuje byt "mimo lidi" jak píšeš. ;)
Na tvoji otázku s tím sexem, ja myslím, ze kdyby to mělo vadit, tak by to doktoři řekli a nic takového jsem néslysela. Mozna to u vás byla náhoda! My jsme tedy určitě několik dni před neměli a stejně de to stalo. Ale asi nemá cenu moc porovnávat, každy jsme jiný člověk, jiný tělo, jiný potrat... Jestli te to trápí , tak se zeptej doktoru!
13. zář 2014 ve 14:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@paula...těžko říct a určitě si tím nechci motat hlavu. Jen to u nás bylo dvakrát a pak hned potrat, tak by to teda byla fakt hooodně blbá náhoda. Ale vím o více případech, kdy to mají holky vyloženě zakázané. Už jsem se na to ptala, ale doktoři vyloženě neřeknou, že by s tím nebyl problém. U někoho je to asi v pohodě, u někoho ne...tak třeba jsme ten druhý případ...takže holt do třetice vypustíme i ten sex...ať je to teda se vším všudy :slight_smile:
13. zář 2014 v 15:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek