I já jsem se o mimi snažila a vyšlo to

Ahoj všem snažilkám, kterým dochází trpělivost, mají strach jestli je vše v pořádku a nebo jen ahoj všem co se snažením teprve začaly.. 😉
ani nevím jak začít můj příběh, ale řekla jsem si že když se podaří určitě se svěřím se svojí zkušeností, která může někomu pomoci třeba jen vírou pokračovat.
Nyní jsem v 38tt. a bojím se porodu...takže se opravdu povedlo, no nic zpět k začátku než jsem otěhotněla s přítelem jsme se pokoušeli o mimi necelé dva roky on o miminko hrozně stál a já se všeho bála ( jaké bude těhotenství, jestli to bolí, ...) dá se tedy říct že jsem na to ještě asi nebyla psychicky připravená. A když jsem zjistila po tzv. nehodách, že jsem neotěhotněla tak mi nevadilo vtom pokračovat.. až asi po půl roce mi to přišlo docela divné, ale nějak zvlášt jsem se nad tím nepozastavila, partnerovi to tedy divné přišlo, jen si to nechával pro sebe a čekal než s tím přijdu já..takhle to pokračovalo další půl rok až tedy opravdu skoro po roce jsem se ho takhle jednou po TÉÉ ptala jestli to je normální, protože mi mé kamarádky vyprávěly jak se nim párkrát vyspí nebo jednou A JE TO!!! Divíte se že mi to docházelo až tak pozdě??, Do dneška tedy nevím proč možná proto, že jsem to miminko opravdu ještě asi podvědomě nechtěla, ale bylo jasné že kdyby to přišlo nebránila bych se tomu..protože mi je 26 a moje o rok mladší setra už holčičku má začali na nás narážet i rodiče.. a to teprv bylo ( nic příjemného pro mě jen jejich kecy...) takže jsme se začali zaobírat otázkou jestli to je NORMÁLNÍ? A jestli je všechno v POHODĚ? Začala jsem tedy pátrat vyhledávala jsem podobné diskuze a poradny online a dost mi to pomohlo existují různé finty možná je už taky znáte a nebo se o nich ted dočtete a přivedou vás do ONO stavu... 🙂 kyselina listová, vitamín D i pro partnera, změny poloh kde je průnik co nejhlouběji, nohy na hoře, ale hlavně VYPNOUT MOZEK A TEN BLBEJ CHTÍČ !!!!!!!!!!!!! vim to je to nejtěžší určitě si řikáte no to se ti tak řekne když ted doma sedíš s pupkem a čekáš už jen na jeho příchod.. ale opravdu je to tak.. nedošli jsme tedy tak daleko abychom se nechali vyšetřit u lékaře, ale znám ten strach jestli je to dobrý, jestli to někdy přijde.. Taky byly dny kdy jsem se ptala Boha : Nemusí to být hned, ale otěhotním vůbec někdy,??? A až to všechno pomine ta nejistota, tréma, stres třeba jen v práci, napětí tak to přijde neříká se nadarmo přijde to ve chvíli kdy to nejmín čekáš 😉 u nás se tak stalo měsíc před plánovanou dovolenou,, nakonec jsem Španelsko musela zrušit bálala jsem se letět.. a řeknu vám první pocit, když se objevily 2 čárky na testu nic moc.. strach, pot a zas ten blbej strach, to vše trvalo pár dnů než jsem se smířila jednou pro vždy tím, že za pár měsíců budu maminkou 🙂 ted sedím v posteli, cpu se zmrzlinou, mám 10 dní do termínu a mám zas strach ale tentokrát je tu něco jiného... ON STRACH NENÍ ŽÁDNÝ PŘÍTEL A MŮŽE TO CELÉ JEN ZKOMPLIKOVAT
Tak že přeji všem štěstíčko, lásku a hlavně dobrý konec 😵 VY UŽ VÍTE O ČEM PÍŠU tak se mějte a opatrujte