Jak myslet na něco jiného? Snažíme se o miminko

bfajn
16. črc 2014

Ahoj,taky máte pocit,že všude okolo vás jsou samé těhotné a mimina a druhá čárka pořád nikde? Každý mi radí,ať na to nemyslím,ale už neřekne jak... Máte některá z vás recept,jak na to nemyslet? Nechci si zatím měřit teploty a plánovat milování na určité dny nebo hodiny. Které z vás už čekají dýl jak půl roku,jak to zvládáte? Dík

zdeenula
16. črc 2014

Ahoj tak mě na tohle pomohl čas, první měsíce jsem na to myslela snad pořád. A nepomáhaly rady ostatních ať na to nemyslím. A jak šel čas tak začal mozek vypínat. Asi je to takova obranná reakce, aby se z toho člověk nezbláznil 🙂 víc jsem se ponořila do práce, začala jsem plánovat jaké koupíme letenky na dovču, uvědomila jsem si kolik věcí mě bavilo než mi myšlení na mimi "zatemnilo" mozek 🙂

mat_ova
16. črc 2014

My se snažili tři roky...první půl rok jsme to neřešila, však ono to přece přijde...pak už mě popadala úzkost při každém pohledu na bříško či kočárek. Tak jsem se ponořila do postupných životních kroků - napřed výcvik psa, potom svatba, poté koupě domu a rekonstrukce. Mezitím jsem se angažovala v práci a opravdu měla den nabitý a po psychické stránce mi to hodně pomohlo (občas jsem měla pocit, že je nám tak dobře, že vlastně kdyby dítě zrovna přišlo, bylo by to na obtíž 🙂 )
Když jsme to pak řešili v CAR a pokusy inseminace nevycházely, tak jsem vždy jeden až dva dny měla špatnou náladu, ale jinak to pak už šlo, díky náplni celého dne. No, "nemyslet na to" nám nepomohlo a IVF jsme se nevyhli, ale nezhroutila jsem se 🙂

blauen
16. črc 2014

Ahoj holky, my se snažíme už pár měsíců o miminko a zatím marně..., ale věříme, že se jednou štěstíčko usměje i na nás. Musím souhlasit s bfajn, že poslední dobou je to těžší a těžší na to nemyslet, všude kolem nás samé těhotné kamarádky. Nejhorší na tom je, že i ty kamarádky, ještě před dobou než otěhotněly jak bych to řekla byly jiné, ted co čekají mimiška jsou chytré a ještě dávají chytřejší rady....jako měření teploty, a polohy a nevím co ještě třeba to myslí dobře, ale každý jak otěhotní mi připadá že je najednou chytrý....a člověka to pak nemá mrzet...proto poslední dobou jsem nejradši s manželem sami, trávíme volné chvíle na chatě, v přírodě a nejlépe sami...než abych poslouchala pořád dokola ty chytré rady.....

simbelmine
16. črc 2014

Ahoj,
asi tak to zvládám - prvních pár měsíců obrovské těšení a přesvědčení, že to bude hned. Okolo půl roku dál to bylo špatné, cyklus pořád žádný, nálada proměnlivá až mizerná (do toho těhotná švagrová). Asi tak po jedenácti měsících mizérie pořádná (švagrová porodila), nemyslet na to nešlo, ale sex na povel ani měření jsem i přesto neřešila. Pak jsem si utřídila myšlenky a načerpala sílu na dovolené a po návratu jsme si konečně dojeli pro štěně, které chmury odehnalo naprosto dokonale. Takže moje rada - pokud přemýšlíte nad psem nebo kočkou (samozřejmě nezávisle na těhotnění), jděte do toho 🙂.

madulinka
16. črc 2014

@blauen ahojda, to je to nejlepší, co můžete udělat.. mě taky připadá, že teď vidím kolem samé těhulky..a to se o mimčo ani nepokoušíme - teda manžel nechce, já bych ho brala hned. Ale nepokoušíme.. Vůbec nejhorší je stýkat se, když je ti smutno, s někým, kdo čeká mimčo a dělat, že se nic neděje, a že jim to přeješ a jsi za ně šťastná - ruku na srdce, takhle to není 🙂 Když sdílíte tohle s manželem, je to to nejlepší. Přeju, ať se Vám brzy zadaří!!!

blauen
16. črc 2014

@madulinka děkuji moc za podporu!

bfajn
autor
16. črc 2014

Holky, díky za podporu i rady... 😉

partyzanka91
16. črc 2014

@bfajn ahoj mám malý receptík co zabral u nás - namlouvání si opaku. nemyslet na to že chcem dítě totiž nejde a čím víc se snažíme na něco nemyslet, tím víc na to myslíme a máme derpese z toho že to nelze vyhnat z hlavy. Já po 5 měsících nezdaru vytáhla na povrch to minimum pozitiv co jsem měla jako bezdětná a snažila se namluvit jaký negativa má život s mimčem (i když je jich minimum a skoro žádné), začala jsem si užívat toho jak se o víkendech dlouho vyspím a jak si můžu jít kam se mi zlíbí a dělat si kdy chci a co chci a začala jsem svůj mozek přesvědčovat že to tak chci pořád a že doufám že neotěhotním, říkala jsem si ježišmarjá snad se to nepovede, v práci jsem naschvál bral do ruky ty těžší věci a prostě se chovala tak jako bych dítě vůbec nechtěla. A poté co se mi zpozdila mrcha mi bylo jasné že už nepříjde a test jsem si udělala spíš tak pro jistotu. Takže se na pošesté zadařilo, tělo mi ten naschvál že jsem otěhotněla udělalo a já jsem od té doby dokonale šťastná 😀, navíc jsem hrdá na to že jsem ho převezla 🙂

kathy.skal
16. črc 2014

Jak by řekla moje mamka, to jsou ty dlouhé zimní večery ... proto jsou teď všude samý viditelný těhule :D Já už si teda miminko nepřeju, ale byli jsme s mužem o víkendu na nákupu a oba jsme schodně konstatovali, že je tam převaha oplácaných chlapů a těhotných žen 🙂 Takže to není pocit, ony prostě všude jsou 😀

lenkazdenek
16. črc 2014

Naprosto chápu,mě říkaly totéž,kolem mě samé těhule-kolegyně,šéfová,sestra ,kamarádky a jáí nic,přišlo mi,že už ani ten sex si nják neužívám,ale vidím v tom jen splození dítěte 😅 a následovcalo sklamání v podobě ms.....dokonce už mi pak i sestra začla vyhrožovat ,že si mě vezme k porodu jeslty nepřestanu bláznit,že prej mě to pak přejde 😀 ale nakonce sem se smířila,žýe budeme mít asi jedináčka ,začla se víc starat i o sebe,chodila jsem na jogu,zumbu,kosmetiku,masáže a světe div se po 2 měsících ,kdy už jsem si dělala test jen tak ze zvyku,hodila ho na koš s tím,že beztak tam nic nebude a šla jsem balit na dovolenou a světe div se ,ony tam ty vymodlený // byly,takže z těch řečí si nic nedělej,určitě v tom nejsi sama 😉 🙂

alenka_p
16. črc 2014

Tak vědomě na něco nemyslet bohužel nejde 🙂 Takže spíš pomáhá něčím se zaměstnat, věnovat se koníčkům, cvičení, práci, manželovi, kamarádům...Mně osobně pomáhá užívat si toho, co v těhotenství a s dítětem bude spíš nedostatkové (dostatek peněz díky práci - utrácím ráda za blbinky, spánek - ideálně minimálně 8 hodin, cvičení - aspoň budu jendou krásná štíhlá maminka....)

martaveg
16. črc 2014

@madulinka Jsem na tom podobne, o mimco se nijak zatim nepokousime, ackoliv jsem pred svatbou myslela, ze touhle dobou uz to zkouset budeme, ale porad si namlouvam, ze prvne tedy doresime to bydleni jak chtel manzel.. no a vsude same tehotne, vsechno jsou to pary kolem 30 jako my a vcera mi manzel rika o dalsi kolegyni z prace co prisla s tim, ze je tehotna, tak se snazim naznacit a rikam, no jo vsichni kolem nas ted cekaji mimco a on na to "ze je to vubec bavi", no ja na nej zustala koukat jak oparena a cely vecer premyslela co tim jako myslel ☹

bajana
16. črc 2014

@bfajn ahoj, aj ja som 2 roky pocuvala tieto mudre rady....bohuzial neslo nemysliet, hlavne pri mojom veku...takze sa priznavam, sledovala som cyklus a ovulku a milovali sme sa v case plodnych dni....mm o tom samozrejme nevedel, nechcela som ho stresovat a vytvarat na neho natlak...pomohol kontryhel, kys. listova a vitaminy pre mm (selzink, celkovo su pre muza prospesne)...takze rozhodne nezastavam nazor - nemysli na to, vyjde to, ked budes najmenej cakat....pre mna to boli hluposti...

bfajn
autor
17. črc 2014

Ahoj holky, jste úžasné, fakt díky za podporu 😉 @partyzanka91 jsi fakt dobrá, že jsi se přesvědčila myslet na to, že vlastně ještě nechcete... pokoušela jsem se o to, ale bohužel mi to nejde... Zkusím se zaměřit teď sama na sebe, kosmetika, masáže, cvičení atd. a na partnera jak píšete. Je fakt, že když mám fofry, tak je mi líp a dokonce ani nevidím kolem sebe maminky s bříškama.

makuka88
17. črc 2014

Ahoj, věřim tomu, že první měsíc co si řekneš, že si teda teplotu změříš budeš těhotná 😀 já si koupila kontryhel a flegmaticky prohlásila, že teda dám nohy nahoru při dalším snažení a už nebylo nutné ... připomínám že jsme se snažili 4 měsíce v ovulaci a nic ... psychika ... 🙂

zdeenula
17. črc 2014

A také mi pomohlo přestat chodit na jakékoli weby o dětech, o ovuaci, o časných příznacích těhotenství. Prvního půl roku jsem tyhe vsechny informace načetla a pak už jsem na ně nechodila. Sice mě ty weby hodně bavily, ale opravdu mi bylo líp, když jsem na ně nechodila. A taky jsem to přestala rozebírat s kamarádkama, kolegyněma. A jak už tady psaly holky, když byla nějaká akce, kdy jsem věděla, že to budou kamarádky s miminkama, tak jsem tam někdy nešla, když jsem se na to necítila. Ale někdy je příčina jinde než jen v tom, že na to člověk myslí. Takže si myslím, že někdy není na škodu absolvovat nějaké základní vyšetření aby člověk věděl, že to vůbec půjde přirozeně.Držím palce!!

lenicka07
17. črc 2014

Za sebe tedy musím říct, tři roky sledování ovulace, pití čajů, plánování sexu, braní podpůrných prostředků a pak i hormonů, nebyly k ničemu, i když vlastně žádný konkrétní problém jsem neměla, doktoři nic nezjistili. Až když jsem se na to vykašlala úplně, pravda že s novým partnerem, který mě prostě podpořil v tom že se to povede (o problémech jsem mu řekla), tak druhý měsíc se to fakt povedlo. K druhému těhu došlo tak, že jsem si jednou nedali pozor (a já v té době pravidelně kojila). Bývalý přítel, jak jsem se nedávno dozvěděla, již taky se svou partnerkou čeká miminko. Tak mi teda vysvětlete čím to bylo?? Jasně že některé páry (a je jich stále víc) mají konkrétní problém proč to nejde, ale chtěla jsem napsat, že ani tři roky marného snažení nemusí znamenat, že skutečně nějaký problém máte. U mě to prostě bylo v hlavě. Věděla jsem že expřítel má svoje "mouchy", asi podvědomě jsem s ním dítě nechtěla...
@bfajn

enalga
17. črc 2014

Ahoj, my už máme za sebou osmé kolo...zatím čekám na MS, která má přijít 21.7. Psychicky jsem na tom měsíc od měsíce hůř, protože takhle dlouho jsem nikdy miminko nezkoušela. Všechny děti prostě byly hned na první dobrou... Asi je to věkem, nebo změnou partnera...nevím.... Ale posledních pár dní skoro v kuse brečím. Je to síla ☹

partyzanka91
17. črc 2014

@bfajn No ono to taky nebylo lehké se přesvědčovat o opaku. Také jsem vídala spousty těhulek když jsme se snažili a naopak před porodem, když jsem se už moc těšila na miminko (kočár připravený ve sklepě, doma nachytaná postýlka - chodila jsem kolem ní a nemohla se dočkat až tam bude mimi odpočívat, pohled na všehcny ty věci na vaničku... už jsem se viděla jak je budu používat a byla jak na trní), natejkaly mi nohy a hrozně jsem chtěla aby už to přišlo, tak jsem zase viděla všechny s kočárama jak už miminko mají a těší se z něj a s břichem nikoho. Jsem si připadala jak jediná těhule v tu chvíli. TeĎ jsem ráda že to mám za sebou vše dopadlo dobře a mimi už mám a je zdravé a taky ho už trošku znám (ale to hlavní poznávání nás s dcerkou ještě čeká), ale občas se mi zasteskne po bříšku a po tom jak jsem cítila ty pohyby, takže teď když vidím těhuli tak jí trochu závidím že si ještě užívá to požehnané období.
A já věřím tomu že u každé to dřív nebo pozděj příjde, jsme sami uzpůsobené na to abychom se věčně neupínali jen na jednu věc. Z časem touha malinko ustupuje, přichází rezignace a smiřování a v tu chvíli se většinou zadaří. A to soustředění se na sebe je ideální - masáže a tak. Říkej si třeba to by s dítětem nešlo, neměla bych na to čas, nebyla tak v pohodě, peníze bych raději investovala do něj....

balcik
18. črc 2014

My už se snažíme o miminko rok a čtvrt a je fakt, že kdokoli mi řekne, nesmíš na to myslet, mě spíš rozčílí... Taky vidím těhulky všude a rozpláče mě každá kamarádka, která mi šťastná oznámí, že čekají miminko... Všem to moc přeju, ale zadržet to nejde... Prvních pár měsíců jsem každou menstruaci obrečela, ale na Nový rok mě dnes již manžel požádal o ruku, tak tyto stavy ustaly, protože jsme půl roku řešili pořád jen svatbu... Vzpomněla jsem si na to vždycky až pár dní před menstruací... Takže když to teď dostanu, tak nejásám a náladu dobrou nemám, ale prostě si řeknu, tak snad příští měsíc... Úplně na to nemyslet nejde, ale řekla jsem si, že se nebudu tak šetřit a začala jsem zase chodit na squash a kolo a víc pracovat... Tak uvidíme... Držím všem, kteří se snaží, pevné nervy a hlavně to štěstí 😉

chris_n
18. črc 2014

nejlepší je mít ještě nějaký jiný "projekt" než dítě 😀. My během snažení kupovali byt, hodně jezdili po Moravě (nějak se to tehdy sešlo), pak nás čekalo stěhování... no a najednou šup! A bylo to tam. Navíc co si budeme povídat, za ten měsíc jsme měli sex všehovšudy 5x 😀.

ninive211
18. črc 2014

Opravdu bohužel nejlíp pomáhá na to "nemyslet", resp, příliš se na to neupínat. Jak se píše v příspěvkuna de mnou, často se miminko podaří v době, kdy je prostě spousta jiných starostí (stěhování, změna práce, nemoc v rodině...) a budoucí maminka nemá čas se 24 hodin denně utápět v myšlenkách, že jí nejde otěhotnět. Kolikrát se to stane přesně v době, kdy se to nejméně hodí 😀 Taky mi přijde, že některé snažilky ve snaze otěhotnět za každou cenu se snaží sexovat co nejvíc, nejlépe každý den a někdy i dvakrát, "pro jistotu", pak je to někdy spíš i povinnost než radost, ale statistiky i praxe potvrzují, že příliš častý sex může být spíš kontraproduktivní - nám se to též podařilo v měsíci, kdy v Den D - 14DC- byl teprve druhý sex od MS.
Jak na to nemyslet vůbec, ti neporadím, taky jsem nad tím přemýšlela, to je jasné, ale je opravdu dobré najít si prostě inějaku jinou činnost a neupínat se na to, že zrovna tento měsíc to MUSÍ vyjít, protože by to byl pěkný dárek n narozeninám/výročí/Vánocům/stihnu to do třicítky apod. Pokud jste oba s partnerem po zdravotní stránce v pořádku, tak ono to dřív nebo později přijde, neboj 😉

ninive211
18. črc 2014

@partyzanka91 Jojo, na podobný recept jsem měla v plánu najet potom taky - snažit se přesvědčti sama sebe, že vlastně miminko vůůůbec nechci 🙂

jahudka.1
18. črc 2014

Me stacila 4 denni dovca v Parizi a myslet co si vezmu s sebou a tak🙂 tam uz jsme jeli 3, ale jeste jsem to nevedela🙂))

kobra226
1. zář 2014

Ahoj, já jsem prodělala v lednu 2014 zamlklý potrat. Do května jsem se s tím srovnávala tělesně (nechtěla naskočit MS). Pak naskočila, ale každý měsíc jsem jen zklamaná z toho že MS (pro změnu ) dorazila. Někdy mám lepší dny a skoro na to nemyslím a někdy mám dost špatné období a myslím na to asi tak 20h denně. A to je pak průšvih. Brečím a nedokážu nic dělat. Nepomáhá mi ani to, že moje sestra bude teďka v září podruhé rodit, takže od ní slýchávám hlášky typu: no a co vy? kdy bude mimino? budeme spolu doma... A koukněte s sebou hodit, ať ti můžu dát kočárek a oblečení apod.... O tom, že jsou teďka všude těhule, nejlépe takové, kolem kterých pobíhá ještě jedno malé dítě, bylo napsáno už hodně. O tom, že snad v televizi není sebeblbější pořad, film, dokument, který by nezahrnoval aspoň jedno plánované / neplánované těhu - také není třeba psát. Vím, že je to všechno v mojí hlavě. Bohužel to z ní nemůžu dostat. Jsem totiž do těhu tlačená ještě doktory, protože mám těžkou dysplazii děl. čípku a měla bych jít na další operaci, kterou doktoři oddalují co to jde, právě kvůli tomu, abych mohla normálně otěhotnět a hlavně to dítě donosit. Mám za sebou už dvě operace a jestli půjdu na třetí (jako že půjdu, protože se mi nedaří otěhotnět a doktoři už se tu operaci taky bojí odkládat), tak budu mít velké problémy s otěhotněním a pak ještě větší problémy s donošením. Takže díky tomu všemu se mi dost těžko na to všechno zapomíná, resp. myslí na něco jiného. Holky, všem vám přeju, abyste do toho spadly co nejdřív a byly šťastné mamimky! Držím vám palce.

volcomstonka1993
1. zář 2014

Ahojky, shanim nejake on line chaty pro budouci maminky, ale zatim se mi nedari, všude jsou diskuzni fora, a ty maminky odepišou buh vi kdy, nebo to jsou starši prispevky.. jsem prvorodička v 21+4 tt 🙂 byla bych moc rada, kdybych si s nejakou budouci maminkou mohla dopisovat prosim kdyztak piste do zprav soukrome dekuji

lucinkalucka
15. zář 2014

@kobra226 Plně s tebou cítím a souhlasím. Držím pěsti!!!!

dora13
15. zář 2014

Za me -- najit si novy konicek a tomu se zacit fakt venovat. Ja zacala behat, chodila jsem fakt denne, vybirala jsem behaci boty, merila kilometry, cetla o tom knizky, sjizdela weby. Jasne ze jsem porad ne dite myslela, ta touha byla obrovska, ale prece jen jsem se zamestnala i jinak. A za dva mesice bum -- byla jsem tehotna 🙂