Jak vaši muži berou, že těhotenství nepřichází?

My jsme se nesnažili sice dlouho, ale já při každé menstruaci přesto byla smutná. Můj muž to nijak neprožíval, přitom dítě chtěl moc. Muži to vidí jinak, nehrotí, že se nezadaří hned, kdežto my už to vidíme jako jistý náznak neplodnosti. Nám se zadařilo na 3. cyklus a ani samotný objev 2 čárek na testu mého muže nijak nezasáhl, měl radost, to jo, ale zatím to nijak zásadně neprožíval. Kdežto od 1. UTZ a pohybů miminka mi přijde, že ho to celé fascinuje daleko více než mě. Jsem strašně ráda, že je to teď takové. Neboj, až se povede, bude tvůj muž šťastný, teď se ale zatím nic neděje, takže to nijak neřeší. Určitě to neznamená, že by dítě nechtěl...

muj muz mi po x mesicich rekl ze at mu oznamim ze budu tehotna a ne ze a nim lezu kazdej mesic s tim ze zase nic.. 🙄 chlap toto proziva uplne jinak...

Můj manžel to taky nějak neřešil. Čekal, ale pozorně se ptal jakou mám teplotu při měření bazální teploty, informoval se. A nesnášel moji nedočkavost,že je čas, že to přijde.

Proč tě to štve? :D Přece se nebudete podporovat v sebelítosti 😉 Můj manžel to taky nijak neřešil. Myslím, že by to začal řešit až v době, kdyby mu vyšly špatné výsledky sperniogramu. Do té doby by to s ním nehlo (čistě teoretická úvaha, ale určitě by to tak bylo 😝 )

Jen se ještě zeptám, vy se snažíte už 9 měsíců? .. začali jste hned po šestinedělí?? Ono pokud si kojila, tak je docela možné, že se nemusí zadařit.

přítel to taky neprožíval, zadařilo se po půl roce od vysazení HA, já byla každý měsíc na nervy ale on úplně v klidu, nezatěžovala jsem ho s tím. Šla jsem za ním až s pozitivním testem, byl v šoku 🙂

můj chlap to nijak neřešil. Na obě holky jsme čekaly rok než se nám povedlo otěhotnět a na kluka 5 měsíců. Já si myslím že je to dobře že to neřeší. Kdyby se pokaždé hroutily jako my tak jak by to vypadalo. My přece v chlapovy musíme mít oporu a ne bačkoru které se hroutí při každém nezdaru.

Ten můj už čeká čtyři roky, kdyby se hroutil tak jako já, asi bychom už byli od sebe. Bud ráda, že tě neobvinuje, až to přijde, bude určitě moc štastnej.

@lm222 Bud v klidu, oni to tak mají.Bohužel ne všichni to prožívají se svými partnerkami,tak jak bychom chtěly 😉

My jsme to neprožívali ani jeden 😅 Já jsem začala až později, ale rozhodně jsem mu každý měsíc nehlásila jak to dopadlo. Když už jsme se o tom bavili, tak byl smutný, ale hlavně proto, že viděl jak to mrzí mě. Nejlepší bylo, že jsem se mu u prvního a u třetího hroutila ve chvíli, kdy už na mě působily těhotenský hormony, jen já to ještě netušila 😀

Tak asi mám divného chlapa... na každu MS čeká se mnou s napětím že nepříjde, každý test musím dělat s ním, protože se na to těší jak malý Jarda (ať je to těhotenský nebo ovulační test). Jediný rozdíl mezi námi je ten, že já říkám, že půl roku už je dost dlouhá doba a on že to nic není, že se to většině povede do 1 roka.

No tak my jsme to zažili jenom v dubnu a musím říct, že můj přítel to prožíval víc než já a to byl opravdu jeden měsíc snažení...

Hele jako my ženy řeším hrozně citový věci atd a muži na to prostě nejsou, tak podle mě to tak mají i co se týče tohohle. Já mám třeba od začátku vztahu chlapa, kterej neumí dávat najevo svý pocity, třeba první Vánoce jsem byla zklamaná, že nijak neprojevil radost z dárku, ale on mi pak řekl, že radost má velikou, jen že to prostě neumí projevit..takže myslím, že takovejch chlapů je hodně 🙂

@lm222 Chápu, že se Ti to nelíbí, ale ve skutečnosti tím (pokud to skutečně neprožívá a ne jen zakrývá) dělá pro možnost otěhotnět nejlepší službu. Opravdu budhistické "buď připraven/a na vše neočekávej nic" je nejúčinnější způsob, jak dosáhnout výsledku.

Začala jsem být nervózní poslední 3 týdny. Do té doby jsme se o tom nebavili. A dopadla jsem jak
@spagatice . Už jsem těhotná. 🙂 🙂 🙂

@dezyre nene, dceři budou dva roky. 🙂

@bajana u nás takový nebyl ani jeden. 😝

@lm222 koukám, že už se zadařilo, gratuluji 😵 přeji ať je vše v pořádku 😉

Moc děkuji. Také doufám. 🙂

@lm22 ahoj, já to mám úplně stejně.....taky už jsme měli 9 pokusů....poslední dobou se snažíme v době ovulace a nevychází to....on je úplně klidný, že prý to přijde.....a já jsem totálně nervní, při každém nezdaru brečím, jsem zoufalá jak nevím co....a on to bere v poho, že to nemám tak strašně řešit, že se to brzy povede....

Řekla bych, že je to obecně chlapům jedno, i můj manžel nijak zvlášť nic neprožíval, my se snažili krátce jen půl roku, mě hrabalo a on se mi div nesmál, co vyvádím😀, taky mě to mrzelo, že to se mnou neprožívá ale na druhou stranu, asi by mi to nijak nepomohlo, kdyby byl na hromádce spolu se mnou, spíš mě držel na té normální psychické úrovni a nedělat hned z toho drama. Ty to tak cítíš to je pochopitelné, hormony jsou hormony ale nenech se tím pohltit a snaž se zaměstnat mysl něčím jiným. když to tak beru s odstupem času, docela se divím, že to ti chlapi ty naše stavy snáší...😀

Já prodělala neděli potrat a manžel to nesl docela špatně.. :\ Spíše my oba.. Asi jsme se moc upnuli..

U nás to teda prozivame oba, ale manžel o dost víc...přesně ví kdy mam ovu, ptá se me na testy, porovnává, čeká zda přijde MS, u nás doma fakt nejde 'na to nemyslet' 😀

Osobně si myslím, že (hlavně ze začátku) byl můj muž i rád, nebo minimálně mu to moc nevadilo, že se nedaří. Ale postupem času už to asi i on začal vnímat jinak, když jsem mu měsíc co měsíc hlásila, že "opět miminko nebude", tak mne konejšil a říkal, že je mu to líto....
Za to ale jeho reakce, když jsem našla //, byla nezapomenutelná....prožili jsme si hodně dobrého i zlého, ale v ten moment jsem ho poprvé viděla se slzami v očích.

Na začátku vztahu manžel vše hrozně moc prožíval, postupně, jak se nedařilo otěhotnět, včetně všech marných pokusů přes IVF jsme se na téma děti už ani nebavili. Uzavřel se do sebe a ani o ničem nechtěl slyšet. Poslední rok byl opravdová hrůza, každý nezdar jsem si musela vybrečet sama do polštáře. Teď, co jsem těhotná, tak jen neskutečný manžel. Pořád mě hladí po bříšku, stará se o nákupy - je schopný strávit v obchodě klidně 4 hodiny, jen aby nakoupil zdravé potraviny :D celkově je nesmírně pozorný. Znovu nabral počáteční elán a je to super 🙂