• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Je tu někdo, kdo se snaží o miminko více než 8 měsíců?

3. listopadu 2014 
Ahoj holky,snažilky :slight_smile: Snažíme se s přítelem již osmý měsíc o miminko a nedaří se nám. Už jsem zkusila snad všechno,. Kontryhel, po styku svíčku i prstovou metodu. Děti už mám, ale s bývalým mužem. Nyní bychom chtěli aspoň jedno společné, ale osud nám jaksi nepřeje. Už jsem z toho celkem psychicky zničená, pozoruju deprese, které se den ode dne prohlubují. Je tu někdo s podobným problémem? Pojďme si o tom povídat a možná trošku ulevit našim bolavým srdcím.
25. črc 2014 v 17:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, tak já asi nejsem uplně ta pravá, co by s tebou krvácela. Ale můžu ti říct, že my jsme s manželem spolu 4 roky a po celou dobu jsme mimi nechali volný průběh. Ještě loni v červnu jsem podle doktorky mít děti ani nemohla a pak se poštěstilo a teď půjdu do 7. m. :slight_smile: Po celou dobu jsem brala homeopatika a poslední rok jsme si říkali, že miminko je dar a přijde, až když přijít má. Nic se nedá vynutit. Chce to pokoru, nemyslet na to (i když sama vím, jak jsem se cítila po té diagnóze :-/ ) a uvidíš, že Vás mimi překvapí v pravý čas! :wink: Přeji moc a moc štěstí a také zdraví! :slight_smile:
25. črc 2014 v 17:18  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (9)
@enalga a co zajit k doktorovi pro nejake hormony napr.nebo vysetreni
25. črc 2014 v 17:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
neboj, nejsi v tom sama :slight_smile: my se snažíme už desátým měsícem a stále nic :frowning2:
25. črc 2014 v 17:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
My se taky snažili 10 měsíců a pak se konečně zadařilo. Přitom syn byl "napoprvé" :grinning: Řešila jsem to jen prvních pár měsíců, pak jsem si řekla, že až mimčo bude chtít, tak přijde...:slight_smile: a přišlo. Hurá :slight_smile:
25. črc 2014 v 17:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Ahoj holky, my se s manželem snažili přes 4 roky. Za tu dobu jsme vyzkoušeli kde co kromě umělého oplodnění. Všechny ty zaručené metody, co nám kdo doporučil a už jsme si přišli jako blázni. Jenže ono nejvíc opravdu zabírá to - přestat na to tak usilovně myslet. Letos už jsem se jaksi smířila s tím, že třeba to dítě mít prostě nikdy nebudeme a začala přemýšlet nad tím, čím bych svůj život jinak naplnila. Začala jsem podnikat první kroky + se udály další věci, kdy jsem opravdu asi měsíc či dva vůbec početí miminka neřešila a bum. Je to tady. Zatím to tajíme, ví to jen manžel a já, nechceme to nikomu říkat do konce prvního trimestru, abychom to nezakřikli. Tak se holky nevzdávejte, já vím, že to dokáže šíleně lézt na mozek, ale jak píše amelienne, vše přijde v pravý čas.
25. črc 2014 v 17:45  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
autor
Děkuju za příspěvky. No nemyslet na to...to je těžká věc. Všude je vidím, těhulky, kočárky, miminka... Taky chodím do práce, takže hlavu zaměstnávám jak se dá, ale jak přijdou dny, kdy mám volno, můžu se ubrečet. Už ani nepočítám plodný dny, protože to asi nemá cenu, cyklus se mi teď tím stresem úplně rozhodil. Co se týče milování / kdy se doporučuje 1 - 2 dny abstinence/ toho nejsme schopni, protože přítel je velmi náruživý a obden se milovat je pro něj největším trestem. Takže jsme se doposud milovali denně. Byla jsem už na vyšetření na gynekologii, vše je v pořádku. Teď chci poslat přítele na spermiogram. Pořád to ale oddaluje. je mi to divné, že to nejde, protože mám děti z "první ruky" . Prostě jsme na to jednou hupsli a za 14 dní pozitivní výsledek na testu. A teď jak na potvoru to nemá konce. A nejhorší je ta nuda. Když jsem doma, kluk ve školce, holka ve škole a já nemám co na práci. jen sedím u PC a píšu, koukám na fotky holek, které jsou těhotné, pozitivní testy nebo novorozená miminka. Chybí mi ten zápřah, to věčně ubrečené dítě v kočárku, kojení...no prostě všechno to kolem.
25. črc 2014 v 17:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@sim007 Na hormonálním profilu jsem ještě nebyla, ale na vyšetření u gyndařky bylo vše v pořádku, i na UTZ před MS jsem měla sliznici vysokou a vše bylo jak má.
25. črc 2014 v 17:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@sim007 jo a hormony brát nemůžu kvůli diagnoze BRCA1. Proto taky to dítko chceme co nejdřív, než půjdu na operaci prsů a hysterektomii
25. črc 2014 v 17:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@koldovam A jak to snášíš? Je to šílený viď? Já teda jsem na zhroucení,. 1DC byl dobrý ale dneska to na mně zase nějak padlo a jsem zralá na blázinec
25. črc 2014 v 17:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
určitě nejsi sama, my jsme se snažili skoro 2roky a až za 22m po prvním snažení se zadařilo a mimča jsem se dočkala po 2,5letech. Teď jsme se začali snažit o druhé a první měsíc nevyšel tak jdem zas dál, snad tentokrát to půjde rychleji :slight_smile:
@enalga
25. črc 2014 v 19:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
nejsi sama ;) první dítě napoprvý a teď se snažíme od listopadu a nic. Byla jsem u dr, jsem zdravá, nicméně beru duphaston na srovnání ms, ovulaci mám (poznám to už na sobě) a těhotná nejsem. Ted mi ještě doporučila Nosifol, tak jsem si ho pořídila a prý se uvidí v září, že bysme to začli řešit víc... je hodně těžký na to nemyslet, prvních pár měsíců to šlo, ale teď mám v hlavě snad radar na plodné dny a všemožné počítání :( ale zatím to nevzdávám
25. črc 2014 v 19:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Nám trvalo rok než jsem poprvé otěhotněla. Druhé těhotenství po 5 měsících snažení a třetí zase rok. Nesmíš se na to upínat. Máš dvě děti tak se starej o ně a nech tomu volný průbeh. Moje kamarádka má nového manžela a s bývalým má 2 děti. Střašně se upnula na to že chce mimčo a během roku a půl 3x potratila a 2x měla mimoděložní těhotenství. Teď je bez obou vejcovodů a dítě budou moct mít je po IVF. Já bych na to tolik netlačila. Nech to na přírodě.
25. črc 2014 v 19:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
Nám to u 1. trvalo 6 měsíců a u 2. 10 měsíců. Tvoje pocity naprosto chápu,nebyla jsem už nejmladší a už jsem si s gynekologem domlouvala další postup,když se to nepodaří. Je určitě dobré měřit bazální teplotu a zkoušet ovulacní testy,vše zaznamenat a přip.konzultovat s lékařem. Ještě doporučim jíst kyselinu listovou a pit kontryhel. A udělat si pěknou dovolenou.
25. črc 2014 ve 22:15  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Ahoj, my jsme se začali o miminko pokoušet loni v květnu, nebyla jsem si jistá, kdy přesně mám ovulaci, takže v srpnu jsem si dělala ovulační testy a žádné tmavnutí proužku se nekonalo. V září jsem šla na kontrolu k doktorce a bylo zjištěno, že mám kvůli dlouhodobě léčené hyperprolaktinémii anovulační cykly. Dostala jsem tedy na 2 cykly a samozřejmě při kontrolách lékařky Clostylbegyt a Pregnyl. Když jsem i po tomto neotěhotněla, tak šel partner v listopadu na spermiogram, bohužel výsledky byly špatné - morfologie a pohyblivost. Začal chodit ke specialistovi, v únoru již byly výsledky podstatně lepší, ale i tak to na přirozené otěhotnění nevypadalo. Mezitím pokračovala léčba za pomocí Clostyl. a Pregnylu. V dubnu jsem podstoupila IUI, spermiogram ten den byl bohužel zase dost špatný, takže jsme se doma domluvili, že se chvilku vykašleme na lékaře a necháme tomu přes léto volný průběh. Zázrakem jsem po tom IUI otěhotněla a nyní začínám 19. týden. Cesta za miminkem nám trvala skoro rok, ale nebýt lékařské pomoci a včasné léčby nás obou, tak bych pravděpodobně stále těhotná nebyla. Držím palce, ať se i vám všem brzy zadaří najít pozitivní test.
26. črc 2014 v 11:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
ono není pravidlem, že když to šlo předtím "hned" půjde to tak i u dalšího dítěte. Na jiném foru jsem se setkala s paní, která již dvě děti má a teď se jí se stejným partnerem 3. dítě už dva roky nedaří. Těla, hormony, se mění. Zatím se snažíte 8 měsíců a je to myslím doba, kdy by to už chtělo nějaká vyšetření. Protože partner zatím děti nemá, určitě je vhodný spermiogram, u toho bych začala, pokud již ty máš základní vyšetření za sebou. A od toho bych se odpíchla. Buď se problém zjistí a bude se řešit nebo bude vše v pořádku a třeba vás to tak uklidní, že se najednou zadaří :wink:.
U nás se např. problém našel na obou stranách a byli jsme rádi, že se bezhlavě nesnažíme, protože v našem případě by to přirozeně ani nešlo, zadařilo se po IVF. Prostě lékaři tu jsou od toho aby pomohli, tím nemyslím hned se hrnout do asistované reprodukce, ale vědět, jak na tom prostě oba jste. Tak přeji hodně štěstí!!
26. črc 2014 ve 13:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
My se snažili s manželem 3 roky...pak už jsem byla opravdu nešťastná a donutila jsem ho jít na spermiogram, který dopadl katastrofálně. 8% pohyblivost a 90% patologických forem spermií, šance na přirozené otěhotnění nulová. Ihned jsme se do toho pustili a podstoupili IVF, protože bychom se zřejmě nikdy nedočkali. A teď máme krásného chlapečka...
26. črc 2014 ve 13:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
26. črc 2014 ve 13:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ja uz pres rok. Stejne jako ty jsem pomalu propadala depkam, ale potom to nejak vygradovalo a rozhodla se, ze takhle fakt nechci fungovat. Ted uz nejak ziju v tom, co tu psal nekdo prede mnou - proste dite je dar a az prijde, tak prijde. Snazim se uzivat bylinky a jist zdraveji, to je ze "snazeni" (to slovo nesnasim) vse. Vazne je to z velke casti asi v hlave...
26. črc 2014 ve 13:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
my taky presne rok, ale nijak jsem tomu nepomáhala. pak jsem si rekla ze na to .............., protože uz nam z toho hrabalo a ja uz se jen hádala a rikala jsem si chce to zmenu at si vyvetrem hlavu. a do 2 mesicu bylo mimi. jinak jedine jsem stihla vysetreni kde se ukazalo ze mam anovulacni cyklus, cili hodne snah bylo zbytečných. pak je to celkem tezky. A druhy jsem uz vůbec nepocitala a ten se chytl na druhy pokus. Je to proste nahoda a dite na povel je vždycky nejtezsi.:slight_smile:
26. črc 2014 ve 14:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jo a dodatek - nekoukej po tehotenskych pupich ani cizich detech, jen si to delas horsi. Co nenaky novy sport, konicek?
26. črc 2014 ve 14:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
No, doba je taková, že musíme mít všechno hned, nejlepší, nejkrásnější, nejrychlejší...
Některé věci nenaplánuješ, neposuneš, některé věci je potřeba přijmout.
Já jsem do roka byla v klidu, pak jsme obíhali vyšetření, tak nebyl čas stresovat, do toho jsme zkusili dvakrát IUI a teprve za 3 roky jsem otěhotněla, ale nedopadlo to... Pak už jsem byla špatná, ale řekla jsem si, že pokud mi má ta touha po dítěti spíš ubližovat, tak na to všechno kašlu a děj se vůle boží.
Nakonec jsme se po 4 letech dočkali.
Důležité je se nedeptat víc, než je nutné - tj. neprohlížet fotky těhotných a mrskat si duši na těchto stránkách.
Mmch - myslím, že tím, že máš dvě krásné děti už bys nemusela deseti měsíční neúspěch snášet tak blbě...
26. črc 2014 ve 14:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj je mi 34 a s manželem sebsnazime už 15 měsíců o me první miminko.....
26. črc 2014 ve 14:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Neboj, určit se zadaří, 8 měsíců neni zas tak dlouhá doba, my se snažíme 8 let a bez výsledku....
26. črc 2014 v 15:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@enalga snažím se na to nemyslet. Když se nezadaří, je to zklamání, ale jednou to vyjít musí :slight_smile: takže hlavu vzhůru - vyjde to :slight_smile:
26. črc 2014 ve 22:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj, my jsme se snažili více jak rok.. byla jsem z toho nešťastná. Pak po roce a půl měl jít přítel na spermiogram, už měl i termín. A já si dva dny před vyšetřením udělala těhu test, vlastně ani nevím proč :slight_smile: a byl pozitivní..možná to bylo tím, že jsem byla už se vším smířená a přestala to tak řešit, idyž přiznám se - je to těžký na to nemyslet. Moc moc držím palečky, ať se zadaří.
27. črc 2014 v 10:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
Moc Vám všem děkuju za příspěvky, no taky už to pomalu ale jistě vypouštím z hlavy, přeci jen je to dost psychicky náročné a přítel už ze mně je taky na nervy. Dovolenou jsme si už odbyli, byla nádherná, v jižních Čechách, plánujeme tam jezdit, dokud je teplo a hezky, i o víkendech. Dnes mi končí MS - ale na snažení o miminko se neupínám, chystám se užívat si svého milého - holka je na prázdninách u babičky, mám doma jen synka, takže i výlety s ním a tak. Jak říkám, v prosinci, když se do té doby dítko nepodaří, půjdeme do CARu, aby partnerovi udělali spermio a od toho se pak budeme odvíjet dál. Buď to pustíme z hlavy, nebo nám doktoři pomohou. Každopádně si myslím, že jednou ty // najdu. :slight_smile: díky za sílu, kterou mi dáváte :slight_smile:
27. črc 2014 v 10:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@enalga my jsme se snažili 4 měsíce, pořád na to člověk myslel, byl ve stresu, počítal si svoje dny, zkoumal sve nálady atd. začli jsme dělat rekonstrukci baráku, nebylo na to čas myslet, a...jsem v 5.měsíci. ono na tom, že se na to nemá myslet asi je pravda. jedte na dovcu, nebo nejaky vikend.nebo mimo civilizaci, ať se nemusíš sooustředit na těhulky, ať se zbytečně nestresuješ.a to mě doktroka, nez jsem otehotnela řekla, že budu mít problém otěhotnět, jelikož mám špatnou ovulku...za 14 dní jsem se objednávala na prohlídku, že mám //.mě hodně pomohlo i to, že jsem v práci zvolnila.byla jsem pořád unavená, vytočená s lidí. Potom jsem si řekla, že není nic důležitějšího než mimi a moje zdraví, přestala se nervovat, nepřetahovat se a šlo to.
27. črc 2014 v 10:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@mischel117 gratuluju Ti k těhotenství a přeji zdravé miminko. :slight_smile: Věřím, že otěhotníme, mám to spíš hodně psychické, nemyslím si, že bych měla špatné hormony. Snad se nám taky poštěstí.
27. črc 2014 v 11:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@enalga uvidš, že se to povede. Jen nepropadat psychice a říct si, že to příjde. jsi mladá holka, co by nešlo:slight_smile: držím palečky a hoooodně štěstíčka....
27. črc 2014 v 11:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@mischel117 YDěkuju, snad jo...no máme na to ještě tak 5 let, tak věřím, že to dáme :slight_smile:
27. črc 2014 v 11:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek