Je tu někdo, kdo se snaží o miminko více než 8 měsíců?

enalga
25. črc 2014

Ahoj holky,snažilky 🙂 Snažíme se s přítelem již osmý měsíc o miminko a nedaří se nám. Už jsem zkusila snad všechno,. Kontryhel, po styku svíčku i prstovou metodu. Děti už mám, ale s bývalým mužem. Nyní bychom chtěli aspoň jedno společné, ale osud nám jaksi nepřeje. Už jsem z toho celkem psychicky zničená, pozoruju deprese, které se den ode dne prohlubují. Je tu někdo s podobným problémem? Pojďme si o tom povídat a možná trošku ulevit našim bolavým srdcím.

hribecekbeztecek
16. zář 2014

@aida123 Já teda tu překypující podporu okolí čím dál víc nesnáší. Ono kdyby šlo otěhotnět podržením mimina, byly by okolo porodního oddělení pěkné fronty. Co se týče sexu, nám aby to posledně vyšlo, stačil sex 3x, ob den v době ovulace. Takže když se to dobře načasuje, je šance. Bohužel, se nevyvinulo srdíčko. Teď jsme se snažili několik měsíců a nic, pak jsem si koupila ovulační testy a dva měsíce se testovala a ani čárečka. Takže jsem šla k doktorovi a dostala jsem hormony na povzbuzení vaječníků a příští měsíc uvidíme....

Jedna kamarádka se mě pokaždé co ji potkám ptá jak se mám. Odpovím, dobře. Řekne mi na to, neboj jednou se dočkáš. Už se ji pomalu vyhýbám, protože já nepotřžebuju pořád dokola soustrastné pohledy a řeči o tom, jak na každého se dostane. Navíc na někoho prostě ne!

koldovam
16. zář 2014

jj, už to bude koncem září rok ☹ s doktory to ještě neřeším, až tak za 2 měsíce začnu.

aaa2
8. říj 2014

@enalga
Nezúfať: 1. dieťa (2005), všetko ok, pôrod lekárka a lekár i prednosta fyn.odd. odflákli (v manželke 6 týždňov zostala hniť veľká časť placenty), s tým súviseli ďalšie bezprostredné komplikácie (apr. horúčky, strata laktácie), ale aj následné. V priebehu nasl. 3 rokov 3(resp. 4)x potrat v 5-7. týždni. Po uvedených komplikáciách a prvom sme sa nemali ani snažiť hneď riešiť prírastok. 2. dieťa (2010) - počaté prirodzene (po prednáškach o prirodzenom počatí, udržaní tehotenstva a normálnosti kojenia), + ako farmakologická pomoc na udržanie vo forme dlhodobého brania dufastonu, prednisonu a pichania fraxiparínu (vápenatá soľ nadriparínu). V 2012 znova ďalšia strata v prvom trimestri. Teraz znova čakáme tretie (od zajtra už v 11 týždni). Zatiaľ všetko v poriadku. Paradoxne máme priateľov, ktorí majú tiež 2 deti, narodili sa od našich len o pár týždňov skôr a približne v rovnakom čase tiež dieťa čakali a stratili, hoc oni len 2x. Takže nič nie je stratené.
Len doplním, že keď mala manželka ísť na nejaké vyšetrenia do centra pre umelú reprodukciu (to bolo len pre nejaké testy od jej gyndu), tak ani nezisťovali príčinu toho, prečo spontánne potráca (pritom my sme si viedli podrobnú anamnézu, dennodenne zapisovali teploty, hlien, atď.), len rovno doktorko z umelej reprodukcie už začal pychicky pripravovať manželku na umelé oplodnenie, a naše údaje ho vôbec nezaujímali (mal som dojem, že sa s niečím takým v živote ešte nestretol). Po tomto som nadobudol dojem, že im ide len o biznis. Pritom by mohli mnohým snažilkám pomôcť, keby im najprv poradili, časť komplikácií ide odstrániť aj prirodzene. Za všetko hovorí to, že po jeho "diagnostike", že nám treba ísť na umelé, ak chceme s tým dačo robiť, sme do polroka nato otehotneli.

rennyes
8. říj 2014

Ano, u mě teď běží 8. měsíc.. Po půl roce jsem zašla do centra asistované reprodukce.. momentálně mi lékař doporučil hormony + plánovaný styk.. Tak uvidíme.

Ty prupovídky mi už taky lezou krkem :( babička od manžela už pomalu bere v obchodě nákupní vozík ve tvaru autíčka.. Ještě nejsem ani těhotná a ona už vidí chodící dítě..

neube
9. říj 2014

Ahoj holky, koukám, že jsme na tom všechny stejně :( S manželem se snažíme už rok. Od června chodíme do CAR, máme za sebou 2 IUI s injekcema, protože nemám ovulaci a mám nízkou sliznici. Teď jsem ve fázi čekání na 3. IUI, opět s injekcema.
I když se snažím jak chci, pořád na to myslím. Všechny kolem mne jsou těhotné nebo rodí, takže je to těžké :( Mám stavy, že to na mne všechno padne a jen brečím. Manžel už ví, že přede mnou nemůže mluvit o tom, který z jeho kolegů bude táta. Přijdu si vadná.
Ono se řekne, nemyslet na to, ale nedá se to. I když si vymyslím 1000 aktivit vedle, tak stejně to přijde.

ovecky
10. říj 2014

@neube Nic si z toho nedělej (eh, už taky začínám), tady jsme na tom takhle všichni. Manžel se mi bojí říkat, kdo čeká, já to vždycky polykám jak hořkou pilulku. První půlrok snažení jsem byla ok, pořád jsem si říkala, že nebudu nic plánovat, protože už to každou chvilku přijde, a ejhle, už je to rok a 3/4 a furt nic. Na IUI se teprve chystáme... Držím palce na Vaše třetí, to snad bývá nejůspěšnější 🙂

hannyy
13. říj 2014

Ahoj holky kdyby jste nektera mela zajem tak se muzete pridat do nasi soukrome skupiny o snazenicku moc to tam nehroutime a mame plno maminek uz staci mi jen napsat do ip 😉

xrozarka
14. říj 2014

Ahoj holky.my uz to zkousime rok.ne ze bych se z toho hroutila.ale vzdycky kdyz to dostanu.tak je mi do breku...zrovna dnes.dokonce o tri dny driv.abych se treba neradovala....☹

enalga
autor
23. říj 2014

Tak už běží 10 tý měsíc snahy o početí - tedy alespoň u nás.... Minulý měsíc už to vypadalo, že jsme se dočkali a pak přišla rána, MS a nic ☹ Včera jsem asi měla ovu, milujeme se téměř denně, na početí se snažím nemyslet, neměřím už BT ani ovu testy nekupuju, zkrátka to nechávám být. V listopadu jdeme do Pronatalu na spermio a odběr na hormonální profil. Problém je, že jsem se asi z té vší snahy o početí a problémů v práci složila psychicky, takže jsem teď dlouhodobě na PN. Jsem skoro pořád sama doma, páč manžel je v práci, děti ve škole a školce.... Tak už ani nevím, jak se mám zabavit. Od osmnácti let jsem byla zvyklá se pořád o někoho starat, a teď tu sedím jen s počítačem a vylejvám si játra ☹

olgaburisek
3. lis 2014

mám 2 děti z prvního manželství. Před 3 měsíci jsem se znovu vdala a s manželem nynějším se snažíme od června, bohužel zatím stále nic,a to jsem při prvních dvou dětech otěhotněla okamžitě. Nevím asi na to moc myslím, a moc si to přeji. Doufám že to příjde brzy budu doufat manžel by měl ooooooobrovskou radost 😉