Neplodnost a psychológ

sonka.77
18. únor 2010

Ahoj všem snažilkám! Chtěla bych založit toto téma, pro všechny, kteří se snaží bojovat s neplodností přes svou psychiku.

My se snažíme o miminko už tři roky a před rokem mi zjistili neprůchodné vejcovody. Podstoupili jsme tedy IVF, ale bez úspěchu. Pak jsem začala naše snažení směrovat trochu jinou cestou. Začala jsem chodit k psychologožce a na reiki. Moc jsem v tyhle věci nevěřila, a brala to jako poslední možnost co zkusit a ejhle, on tam možná bude opravdu zakopaný pes, i když jsem teprve na úplném začátku.

Máte podobnou zkušenost? Podařilo se vám otěhotnět po léčbě duše?

Pojďte si o tom povídat.

sonka.77
autor
18. únor 2010

bublinko, tak zkus hledat dál, je potřeba narazit na dobrého psychologa a taky na takového, který ti sedne. Myslím, že zrovna v tvém případě by mohl pomoci.

Můžu se zeptat jakou máš tu negativní zkušenost?

Jo wrtulko, nic neplatím.

bublinka11
18. únor 2010

Lilisa a vies si predstavit zivot bez dietata? Ked si sa nam prestala tesit? Ja som mala sem tam take myslienky, ked som zazila protivne, urevane decka, ze toto ja chcem? Ale tuzba ma nikdy nepresla...

lilisa
18. únor 2010

no já od 25 let děti moooc chtěla, teď je mi o 5 let víc a začalo to tím že manžovi vyšly špatné výsledky, navic jsem na netu našla kámošku, která mi furt tvrdila, že dítě je hnusné, v břiše je to hnusné jak to roste a tak ... no a prostě já si to dala do hlavy... no a nejde to z toho ven ☹

len
18. únor 2010

Lilis, tak tomu dej prostě čas... Pokud ti netáhne na 40 a nepočítáš každou minutu, tak jít do IVF, aniž by člověk doufal a těšil se, to je předem prohraný boj 😔 Já sama na sobě vidím, jak v tomto ohledu procházím různýma fázema, před dvěma měsíceme jsem byla pevně odhodlaná jít do dárkyně (prostě to dítě chci a co nejrychleji a už jsem tomu obětovala dost!) a minulý týden jsem s úsměvem vykládala doktorovi, že si klidně 2-3 roky počkáme a třeba se nám to povede samo 😉 Prostě názory i pohled na svět se mění, opravdu tomu dej čas, dítko by mělo být chtěné a pokud už člověk musí absolvovat IVF, tak i milované od okamžiku oplození 😉

bublinka11
18. únor 2010

Tak to je pekna kámoška 😕 ...
ved to je nadherne, ked to v brusku rastie...no Lilisa, ty mas asi fakt problem...

lilisa
18. únor 2010

no právě že už nechci moc čekat, máme dost let, a nemusí se umělé podařit. Pořád doufám prostě že se jednou zase začnu těšit. Dřív se mě hnusili i miminka, těhule ... prostě bylo mi z toho zle... a teď už je to OK, ale furt to není ono, mám strach, nedokážu se těšit, ani nevím kdo by mě poradil ...

emilyz
18. únor 2010

lilisa: neviem, ci si veriaca, ale mne osobne je ti tazko radit bez viery. proste ty musis odpustit sama sebe a ziadat aj Boha o odpustenie, ze takto rozmyslas. Snaz sa svoje myslienky naladit pozitivne a pros ho, aby Ti ocistil mysel a dal lasku voci zivotu aj voci detom. Mne osobne pomaha v zivote viera v Boha a myslim, ze to dokaze urobit s ludskym vnutrom vela. Ak zivis v sebe zlo, kt. do Teba zasiala ta kamaratka, nemozes sa pohnut z miesta.

sonka.77
autor
18. únor 2010

liliso a u psychologa jsi teda ještě nebyla? Někdy pomůže i jenom jedna schůzka.

Ta kamarádka je fakt divná, určitě má několik dětí, že? 🙂

Taky myslím, že mít v bříšku dítě je něco nádherného, ale zatím si to můžu jen představovat. 🙂

lilisa
18. únor 2010

sonka.77:_byla jsem tam, ale to mi nepomohlo ... já na to prostě myslím dnem i nocí a to je možná ono, proč se bojím čím dál víc... já dřív prostě děti milovala... těšila se nakaždý těhutestík a probrečela jsem, když jsem tu mrchu dostala ... a teď nic 😖

sonka.77
autor
18. únor 2010

Len, takže počkáte ještě? Myslím, že to je dobrý nápad. 🙂 U nás se to taky měnilo, po 1. IVF jsme chtěli na druhé co nejdřív, ale pak jsem to začala řešit s psycholožkou a zatím se 2 IVF odkládá, je to už 3/4 roku.

lilisa
18. únor 2010

sonka.77- jaktože se to odkládá?jako rozumově to chápu u sebe, ale citově nééé 😕

len
18. únor 2010

Lilis, ale motivace, že už je vám dost (počítám 30? To mě taky 😉 ) a nemusí se to podařit, ta je pro zplození dítěte dost špatná, nemyslíš? Já nevím, mně přijde krásné moct jednou vykládat dětem, jak přišly na svět - tatínek s maminkou se měli moc rádi a moc si tě přáli... a ne - už mi bylo dost a bála jsem se, že to třeba nepůjde 😒
"Kamarádku" bych poslala do háje, nejspíš má sama nějaký pořádný komplex (protože člověk se zdravým sebevědomím takhle NIKDY nemluví) a tobě si myslím, že by návštěva psychologa opravdu mohla pomoct 😉
Vždyť v tomhle věku počkat půl roku - rok, to nic není, ale z hlediska psychiky na sobě člověk dokáže zapracovat pořádně 😉

wrtulka
18. únor 2010

lilisa tak s tímhle jsem mívala teda občas mám problém.. že se mi i hnusí těhule sem na ně naštvaná a tak proč ony můžou a já ne..

sonka.77
autor
18. únor 2010

liliso a předpokládám, že ten psycholog nenašel důvod, proč teď děti nechceš. Ale přece to nějaký důvod musí mít? Co se změnilo. Samo o sobě to přece nevzniklo. Zkusila bych jiného psychologa.

lilisa
18. únor 2010

no je to tou kamarádkou, začala jsem to všechno moc rozpitvávat ☹ Prostě nevím jak se těšit ...
No čekat opravdu nemůžu déle ...

lilisa
18. únor 2010

sonka77- taky si myslím že to nějaký důvod mělo, že to nevzniklo samo od sebe ...
no vím že jsem jednou seděla tak v práci a začala jsem nad tím přemýšlet jaké to bude a tak ... no prostě co jsem psala ohledně té kamarádky. No a začalo se mi z toho dělat zle, začala jsem se potit a brečet a takové stavy. No te´d je to lepší nebrečím, nepotím se ... ale ten stav mám pořád v hlavě jako ten špatný ... 😔

lilisa
18. únor 2010

jako vím že je to hezké, jak píšete, že je to hezké mít miminko, říct mu jak vzniklo a tak ... to chápu, ale necítím to, a o to víc mě to děsí 😖

sonka.77
autor
18. únor 2010

liliso, 2 IVF odkládám, protože se necítím připravená a chci napřed vyřešit ty staré zálěžitosti. Jinak jsem mohla na 2. IVF už v říjnu 09.

lilisa
18. únor 2010

ale třeba je pokrok, že se někdy těším jak si pro své mimísky pojedu do nemocnice 😵

sonka.77
autor
18. únor 2010

Len, taky bych to tak chtěla, měli jsme se rádi a ty ses nám narodil/a. Mě připadá vše spojené s těhotenstvím a dětmi krásné, toužím být těhulka, mít bříško, ráda se dívám na těhulky vůbec mi nevadí, chodím ke kamarádkám, co mají dětičky a necítím závist nebo tak. Nebojím se ani porodu snad jen těch probělých nocí. 😀

len
18. únor 2010

Sonka, jo, teď hledám práci a jak jsem psala - až dítě přijde, tak přijde a budeme moc rádi 🙂 Ale netvrdím, že za dva měsíce zase nebudu myslet jinak 😉

Lilis, ale dovedeš si představit, že to jednou budeš cítit jinak?

lilisa
18. únor 2010

No to nevím, snad jo 😀

lilisa
18. únor 2010

Moc bych si to přála 🙂

len
18. únor 2010

No vidíš, to je hlavní, hlavu vzhůru 😉

lilisa
18. únor 2010

Len no to vím že bych to moc chtěla 😀 ale citově to jaksi nejde ... kupuji už oblečky pro mimíska, čtu časopisy o mimískách ...

len
18. únor 2010

Hm, tak do tohohle stádia já teda ještě nedospěla 😀

bublinka11
18. únor 2010

Ani ja...ja som nekupila este nic a kupim, az ked budem tehu... A mozno by som mala kupit, mozno ho tym privolam 😀

lilisa
18. únor 2010

no vidíte, ale těšení mi moc nejde 😀

sonka.77
autor
22. únor 2010

Téda liliso! Já taky nic nekoupila, moc se těším na nákup věciček pro mimi, ale nechám to až na pokročilé těhu.

Holky a co si myslíte o reiki, kineziologii, čínské medicíně v případě neplodnosti? Zkoušely jste? Já si teď pomocí reiki a čínské medicíny léčím cystu na vaječníku, tak jsem zvědavá jestli to zabere, na UTZ půjdu cca za 14 dní.

larri
22. únor 2010

sonka,já jdu zítra poprvé na akupunkturu.Začínám taky zkoušet čínskou medicínu.Ale už při první schuzce mi bylo sděleno,že musím změnit taky jídelníček.