Potrat. Jak nastartovat a začít znovu?

leheckova
3. dub 2010

V prosinci 2009 jsem potratila v 9tt měla jsem zamlké těhu a když jsem konečně po všech vyšetření a vím že jsem zdravá můžeme se s manžou začít znovu snažit ale někdy to nejde tak jak si to člověk představuje a neni to jako když člověk luskne prsty....chce to vytrvalost a pevné nervy ...pokud se tu najde někdo kdo by se chtěl přidat a sdílet společné začátky a cestu k vytouženému miminku připojte se ...budu ráda

fyii
12. říj 2016

Uzij si NY a ver mi ze az pujdete po Brodwayi, kde je strasny kraval a chaos, ze si na deti ani nevzpomenes🙂

arielka222
12. říj 2016

@fyii to asi jo 😂 ale řekla jsem si pro sebe, ze půjdu ke stromečku k Rockefeler centru a budu si neco přát a to by bylo aby se to nevyplnil...V Sám doma se mu to taky splnilo 😂😂😃

fyii
12. říj 2016

@arielka222 no zkusit to muzes🙂 kdyz se tam pres ten dav vubec dostanes:( nechci ti brat iluze, ale vanoce v NY jsou hodne divoky a more lidi.. a taky velky slevy...

arielka222
12. říj 2016

@fyii no s tím právě počítám ze lidi tam bude mraky...to bude něco na moje nervy 😀hmm slevy, tak to možná pořídim i nějaké dárky ;)

fyii
12. říj 2016

@arielka222 jo nakupuje se tam bezvadne🙂 ale i s temi lidmi je to zazitek, nezapomente se jet podivat ferry lod mezi Staten Island a Manhatnem je socha svobody, da se jit i k ni a do ni.. to je teprve ten spravny zazitek a potom Empire State building to me fakt nadchlo.. no a potom z jultury nejaky muzikal na Brodwayi nebo hokej NHL uz jen kvuli tonu zazitku🙂

arielka222
12. říj 2016

@fyii Děkuji za tipy. Takže výlet na sochu svobody stoji za to? My tam budeme jen 4 dny tak nevim jestli vše stihneme...a právě přemýšlím jestli vyhled s Empire Stare a nebo Top of the Rock - tam se nestojí ty fronty...tak uvidíme bo ;)

fyii
12. říj 2016

@arielka222 sochu urcite, listek je celkem levny. Bud se da jet tim trajektem jako verejnou dopravou na Staten Island a zpet - to je fakt za par penez nebo k sose to je drazsi je to jako vyhlidka. Empire si uz nepamatuju kolik to stoji jen, ze se tam jede vytahem..

kaculik007
13. říj 2016

@fyii k doktorovi jdu za 14dní a dnes už se mi to nestalo. Tak snad dobré. Ale udělala jsem si radost, koupila jsem si nový telefon, tak mám myšlenky trošku jinde, ale stejně je to stále těžké. Dnes jdu poprvé do práce, tak jsem zvědavá jak to zvládnu...

fyii
13. říj 2016

@kaculik007 tak to je fajn. Clovek si musi udelat nejakou radost. Casem to trosku preboli a hlavne te pozene dal, ze uu to muzete zkouset znovu. Vis co mi pomohlo? Ze jsem otehotnela vzdy prirozene, tak to snad pujde znovu a lepe. Sice to trvalo vzdycky dlouho, ale slo to. Nektera zena ani spontane neotehotni. Takze hlavu vzhuru, neupinej se na to a nech tomu volny prubeh. 🙂 budes maximalne mile prekvapena.

kaculik007
14. říj 2016

Ahoj mám dotaz jak dlouho jste slabě krvaceli po revizi?

annette25
14. říj 2016

Vím,ze to jsem nepatří i když možná trochu jo ,protože nevím co bude dal :(..prosim nezlobte se )Zdravím všechny tehulky a maminky...Chtěla jsem se zeptat zda máte některá podobnou zkušenost a třeba mě i trošku uklidnila...Jsem tehulka 25let jsem v týdnu 14+5.1 screening vyšel špatně jak ultrazvuk tak krev( riziko 1:100 DS a bylo toho víc nenalezena nosní kustka NT vysoký )byl mi doporučen odběr choriovych klku které jsem podstoupila v 13tydnu ...výsledky do třetího dne 98℅DS nepotvrzen...týden jsem cekala na celkové výsledky dnes mi je zavolala doktorka ať se s partnerem dostavim na genetiku na nejaky odběry ,že je nám budou brát nevím co tam budou zkoumat pze doktoři mluví vždy odborně ,že tomu nerozumím..jen mi řekla ,že kousek chromozonu je divnej prej se to nedalo identifikovat o co jde....tak mě napadlo se zeptat Vás pokud nevíte co z te krve u nás asi budou zjišťovat:(ze srdce dekuju za každou odpověď..

kaculik007
16. říj 2016

Ahoj, potřebovala bych poradit. V pondělí jsem byla na revizi a od pátku mě bolí v krku a asi na mě něco leze, mám teplotu 37. Mám si zítra volat na gynekologii nebo plaším zbytečně?

hanickaa.d
16. říj 2016

@kaculik007 jsem po potratu/porodu 10 dni. imunita je oslabena. Dopuj se vitamínama,cajikama,životospráva,sirupy, odpocivej. Zvysenou teplotu neres nesrazej. pokud by ale rostla nebo se držela vysoko to ano a zavolej si zítra na gyndu ať se nerozjede zánět.

kaculik007
16. říj 2016

@hanickaa.d Ležím v posteli a dělám si čaje... Snažím jíst vice zeleniny a ovoce... a zítra raději zavolám na gynekologii

fyii
16. říj 2016

@kaculik007 ahoj to na tebe skocil nejak bacil z oslabeni, hormonalni zmena, stres, vycerpani. Ja mela ted zimnici i po porodu. Zkus hodne odpocivat a spat a byt v ramci moznosti v klidu. Precti si neco hezkyho at prijdes na jine myslenky. Ohledne krvaceni, snad jen v nemocnici chvilku nez jsem odpiledne sla domu jinak pak uz vubec. Taky jsem nevedela jestli je to dobre nebo spatne, obecne techto nejzakladnejsich informaci cloveku moc v nemocnici nereknou, a v tu chvili me ani nenapadlo se zeptat. Brzy se uzdrav🙂 bude lip

lucynka123
19. říj 2016

Zdravím, přišly jsme o mimi ve 12tydnu zamlkle těhotenství. První těhotenství, všem už jsme to oznámily i v práci. Protože jsem zaměstnává v těžkém průmyslu tak jsem musela na PN, takže to vi i všichni v práci. No a ja se teď mam vrátit do práce nevim zda jsem na to připravená. Jak se mam chovat. Co když se mě na to budou ptát. Tp bych nezvládla. Jak to probíhalo u vás? Děkuji za odpověď

hanickaa.d
19. říj 2016

@lucynka123 Pokud se o tom nebudeš chtít bavit, prostě to řekni. Nebo jim napiš SMS , kde to oznamis a sdelis,že si nepřejes to rozebírat. U me to v práci ví všichni, v pondělí se vracím a jsou skveli. Mysli na me,pisou mi,ví cele zákulisí a taky ví, že už to po návratu nechci rozebírat. Meli na rozbory 3 týdny. Do prace se těším. Drž se a ať to brzy přeboli.

kaculik007
19. říj 2016

@lucynka123 U mě to věděl jen můj nadřízený, protože jsem nechtěla aby to někdo věděl a zachoval se úžasně, jen mi řekl že když budu potřebovat volno a nebudu to zvládat, automaticky mi jí dá a více se o tom se mnou nebavil. Takže pro mě paráda. V práci jsem se odreagovala a nemyslím na to tolik.

lucynka123
19. říj 2016

S přítelem děláme spolu v práci a chtěl se pochlubit. Nikdy jsem netušila že se mi může něco takového stát. Ani jsem nevěděla že něco takového existuje, prostě krásně tlouklo a po dvou týdnech přestalo.. je to hrozný pocit a nikdy bych to nikomu nepřála.. Doufám že budou take tak tolerantní a nebudou se na to vyptávat.

kaculik007
19. říj 2016

@lucynka123 To bych ti moc přála aby se nikdo neptal. Už takhle to dost bolí 😢

lucynka123
19. říj 2016

@kaculik007 hodně to bolí.. chvílemi mi ani nedochází co se stalo.. a pak to přijde.. pocit prázdnoty..😢 Doufám a přeji všem kterým se to stalo ať se jim co nejdříve podaří znovu otěhotnět..

arielka222
19. říj 2016

@lucynka123 moc mě mrzí co se ti stalo. Me to potkalo před tremi týdny. Taky zamkle tehu ve 12tt. V práci to také vedeli všichni. Hned po revizi jsem tam šla, ale jak se začali ptat jak mi je, tak jsem to nedala a rozbrecela se. Odešla jsem a vzala si na týden neschopenku. Potom týdnů jsem se vrátila a už mi bylo lip a nikdo se na nic neptal.

kaculik007
20. říj 2016

@lucynka123 Jednou se nám to určitě povede. Doufám v to. Jo ten pocit prázdna je strašný, hlavně večer. Tohle jsou asi jediné dny kdy chodím do práce ráda, protože tady na to tolik nemyslím.

macurovas
20. říj 2016

Maminky, zažila některá z vás že by miminku v 13tt prestalo bit srdicko? A musela na zákrok? My se s partnerem těšili ještě ráno na ultrazvuk a pak přišla nejhorší možná zpráva😢😢😢 nemůžu se s tím vyrovnat. Máte některá také tak smutnou zkušenost? A po jaké době jste znovu otěhotněla? Děkuji za Vaše příspěvky

arielka222
20. říj 2016

@macurovas je mi to moc líto ;( mě se to stalo ve 12tt...Ale srdicko už nebilo dva týdny jen jsme to nevěděli. Nyní jsem po revizi tři týdny...fyzicky jsem ok, ale psychicky fakt bída takze vim jak se citis...my zacneme zase zkoušet hned po po revizní ms...

kaculik007
20. říj 2016

@macurovas Ahoj, nám se to stalo v 7tt, v sobotu nám ještě srdíčko bilo a v neděli ráno už ne... Drž se....

lucynka123
20. říj 2016

@kaculik007 je to strašné ano a hlavne tedy večer. Přítel ma zrovna noční jsem furt sama a to me dostava ještě vic. Určitě se nám to podaří 🙂 musíme věřit. Už abych měla po prvni MS a mohly se začít snažit

hanickaa.d
20. říj 2016

@macurovas Ahoj, je mi to lito. Kamarádce se to přihodilo ve 20tt,takže porod....pokud se to bude resit "jen" revizi,aspoň to bude polehčující , že nemusíš tohle prožit. Nezlehcuju to, vím,že to boli, ztráta je ztráta....drz de 😇

kaculik007
20. říj 2016

@lucynka123 Také už se na to další snažení těším

xehachiwinga
27. říj 2016

Ahoj, holky. Tenhle příspěvek jsem hodila ještě do jedné diskuze, ale myslím, že sem patří víc, tak třeba se někomu bude hodit a snad třeba i pomůže... Zamlklý potrat (a revizi) nepřeji ani největšímu nepříteli. Já za těch pár dní pročetla nespočet diskuzí, každé tělo je jiné, co žena, to názor i prožitek... Je mi 25, v polovině září jsem zjistila, že jsem poprvé a neplánovaně (ale velmi chtěně!) těhotná. Trochu mě zamrzelo to, že jsem se na to fyzicky a duševně -duchovně předtím nepřipravila - snila jsem o vědomém početí. Ale když to přišlo, měla jsem velikou radost. Bohužel jsem ale podvědomě občas řešila i (teď už vím, že) hlouposti, malichernosti a neopodstatněné strachy - jak se školou, s penězi, bude ze mě tučná koule...ale vždy se to snažila zahnat a povedlo se. Ta tenze tam nicméně byla. Na 1. kontrolu jsem byla objednaná asi až v 9. týdnu, ale v 7. (dle ms) jsem jednorázově zašpinila - probrečela jsem celou noc a ráno běžela na pohotovost. Vše v pořádku, srdíčko bušilo jako o život, jen dle velikosti plodu prý teprve 6. týden těhotenství. Pro jistotu mě poslali ještě na dopplerovský ultrazvuk (o jeho neblahých účincích jsem se dozvěděla až posléze), kde bylo vše potvrzeno a za 14 dní kontrola vitality a srdeční akce. V tu chvíli jsem znervózněla a moje instinkty řvaly, že je něco špatně. Že celý ten postup je špatně. Já ale neposlouchala a jen tak pro sichr si nechala napsat Utrogestan (který, myslím, bohužel zabránil samovolnému odchodu mrtvého embrya a já musela na revizi). Od té doby 2 týdny klid. Občasné bolení v podbřišku, ne tak dramatické jako když jsem to měla dostat a ms nedorazila - to jsem měla šílené křeče (dle západních doktorů normální, dle mého čínského lékaře špatně). Tělo asi ale tušilo, že je něco špatně, noc před kontrolou jsem probrečela, že tam nechci - naprosto iracionálně a bezdůvodně, aspoň to tak vypadalo. Na kontrole verdikt jasný - srdeční akce už není, zastavila se v 7. týdnu a následující den revize. V tu chvíli už jsem nevnímala nic. Všechno bylo špatně, chtěla jsem se s malým rozloučit a prožít si a protrpět jeho přirozený odchod, taky jako zdravotnice jsem dostala příšerný strach ze všech těch možných následků. Ale lékaři byli nekompromisní, v Čechách se na spontánní potraty nehraje. Den revize byl pro mě nejhorší v mém dosavadním životě. Zmizela jsem hned jak to šlo, i když mě tak brzy po zákroku pustit nechtěli, s hysterickým pláčem jsem jim ale dala jasně najevo, že v nemocnici mi dobře není a hojit se začnu až doma. A v tu chvíli jsem cítila, že cele tělo volá, abych mu začala věřit a poslouchat ho. Krvácela jsem na posteli hned po výkonu, trochu byla i bolest než se rozpustil čípek ze zákroku. Doma v den výkonu a den následující jen pár kapek krve, žádná bolest, pak najednou výtok už vůbec žádný - krev ani špinění, nic. A trochu bolest v jednom místě - takové ostré tahání, nic hrozného a jen občas. Druhý den po zákroku večer na mě ale 'něco lezlo' - takový ten pocit po těle, že se s něčím pere a není vám nejlépe (rýma ani kašelani bolení v krku, jen ten 'pocit') a v noci jsem se probudila úplně propocená, durch. Měla jsem pocit, že mám teplotu a bála jsem se, že začíná zánět. V neděli mi bylo ještě hůř, břicho pobolívalo jen lehce a občas ale o trochu víc než po výkonu. A trochu žluto-hnědého výtoku. V pondělí už mi bylo šíleně (i psychicky), potila jsem se, měla jsem 37,5 a šla na gyndu do nemocnice, kde mi výkon dělali - ultrazvuk normální, prý reakce na výkon. O jejich přístupu se radši nebudu vyjadřovat a raději jsem zavolala svému gynekologovi (byl pryč), který mi doporučil antibiotika. Ty mi pro sichr a bez problémů napsal můj praktik- Zinnat po 8 hod., kdyby do týdne nezabraly tak nasadit Dalacin na anaerobní bakterie. Crp bylo ale druhý den negativní (marker zánětu), nicméně atb pro jistotu dobrat -Zinnat je šetrný a neuškodí. Nakoupila jsem si spoustu kontryhele a květ hluchavky, ze kterých jsem si začala dělat silný čaj, který piju po litrech - kontryhel jako ženský všelék, hluchavka na regeneraci dělohy, k tomu čínské bylinky na hojení v tabletách a tinktura z lichořeřišnice. Po prvním dni čajování (do té doby naprosto bez výtoku) ze mě začaly vycházet takové okrové 'žmolky', 5. den po zákroku pak přišly silné dvouhodinové menstruační tupé křeče (spíš kontrakce) a pak se spustilo krvácení - cítila jsem, že tělo si konečně uvědomilo (po vyprchání utrogestanu), že je 'těhotné' bez živého zárodku a snažilo se jej vypudit i když už tam nebyl, děloha se stahovala a čistila a prsa konečně přestala být těhotensky citlivá - věděla jsem, že je to správně a tělo ví co dělá. Od té doby je mi líp. Psychicky i fyzicky. V noci se pořád trochu potím(dle kamaráda gynekologa ta zvýšená teplota je díky vyšší hladině progesteronu) a nabírám síly. Až se zahojím, chystám se na tříměsíční detox - jóga, chlorella, zdravé čisté jídlo, spoustu vody, litry kontryhele, vitamín D (doporučení gyndaře - nízká hladina má na průběh těhotenství také negativní vliv), tinktura z jeřábu ptačího, akupunktura...zkrátka, aby tělo bylo příště lépe připravené. A protože na to jsou dva a kvalita spermií je neoddiskutovatelnou podmínkou, svému drahému jsem koupila vitamínové tablety - směs s koenzymem Q10, vit. E a C, selen, zinek, pak para ořechy, dýňová semínka, kotvičník na čaj a maca prášek a snad bude ochoten se snažit připravit se mnou 🙂 věřím, že teď už bude vše dobré... Jsem zraněná z toho co se stalo (hlavně ze všeho kolem výkonu), stýská se mi po miminku v bříšku, ale snažím se být za tuhle zkušenost vděčná a udělat vše pro to, aby se už nikdy neopakovala. Jak píše Tereza Kramerová, musíme životní zkoušky pochopit a ponaučit se z nich, aby se nemusely opakovat - její článek mi také moc pomohl, doporučuji: http://terezakramerova.cz/odchod-miminka/ Teď už vím, že příště chci své těhotenství prožívat sama v sobě - meditovat, zpívat, smát se, užívat si to a nebát se. Strach je zbytečný, stresující a přivolavá neúspěch. Těhotenství není primárně nemoc ani riziko. Je to nádherný dar a žena by ho tak v sobě měla skromně vnímat. Mluvila jsem o malém 'kdyby se narodilo...' nebo 'kdybychom řešili postýlku...' a teď vím, že to bylo špatně. Žádné podmiňování - když to přijde, je to tady a teď a je to posvátné a dokonalé. Pokud má miminko odejít, ani utrogestan ho nezastaví. Pokud má zůstat, ani těžká práce ho nevypudí. Takže nám všem přeji pro příště jen štěstí, ani kapku výčitek a nevraživosti. Buďme jemné a ženské, tajemné a harmonické, připravené na to přijmout ten dar. Připravme svá těla a požádejme naše partnery ať nás v tom podpoří a ja věřím, že to pak bude dobré. Takže hodně štěstí a zdraví, spoustu lásky a krásy kolem vás a ve vás a až přijde ten správný čas, buďme připravené a nachystejme své náruče pro naše děti 🙂 Omlouvám se za dlouhý a vyčerpávající příspěvek, ale doufám, že třeba někomu pomůže...