Potrat. Jak nastartovat a začít znovu?

achjo holky...ms porad nikde :(

@ladydi já to měla obdobné, jeden pohled na doktorku mi řekl vše, to ticho jak popisuješ, její vykulený výraz na ten monitor, úplně stejná slova, že se jí to nelíbí a pak zavolala další doktorku, aby se na to přišla podívat a uklidňovala, že je možná už přepracovaná - bohužel nebyla, viděla to dobře ☹ . Mě hrozně děsí to, že já prostě přirozeně netěhotním - nevím proč, ale nejde nám to a samozřejmně pokusy IVF mne finančně limitují.

@kixi neboj říkají, že může přijít mezi 4 až 6 týdnem - holt si mrcha jedna dává na čas, ale podívej na leeenu také čekala dlouho - asi to je normální, že ta první porevizní chodí tak pozdě.

@sem jj ja vim...jen me to znervoznuje, kazdy den na to musim myslet...je to fakt sila jak tady vsechny bojujeme ...

@kixi za 3 týdny budu plašit a mrchu vyvolávat jak indiánská babička 🙂 a jinak jak ti je, kdy se začnete snažit?

Všechny moc zdravím po dlouhé době, jsem ale v jednom kole a nestíhám vůbec nic.

Vítám nově příchozí, bohužel všechno dočítat je nad moje síly, ale v tomhle tématu máme, nebo jsme měly podobné příběhy se stejným koncem. Mně moc pomohlo, že jsem se mohla vypsat o všem, o čem jsem nemohla nebo nechtěla s nikým mluvit. Držím všem moc a moc palce.
Marti, Jani, Herbie, moc moc na vás myslím. 😉 😉 😉

@sem no je me docela dobre..krom obcasneho pichnuti a spineni me nic netrapi...po druhe MS uz si asi davat pozor nebudeme..ale nechci tlacit na pilu, je to zvlastni, ale je mi to ted uz jedno..nejdriv jsem rikala, ze musim hned znova otehotnet, ale ted chci byt hlavne v poradku a neuspechat to...proste to nebudu resit 🙂 a jak je tobe?

@helcenka děkujeme 🙂
@kixi tak hlavně, že to je OK a co MUDr. byla jsi ještě na nějaké porevizní kontrole? Já docela dobrý, až mne to udivuje, minulý týden jsem chtěla umírat a teď je to celkem už dobý, překvapuje mne, že člověk dojde k nějakému bodu kdy se to zlomí, hlavně mi pomohlo několik holek hlavně tady z MK, které se zachovaly báječně a v té mé největší depresi se se mnou podělily o své životní příběhy, které po opravdu dlouhém a nelehkém snažení zakončili toto úsilí miminkem v náručí a to mi dodalo síly bojovat dál. Tyhle holky měly za sebou ne jeden, ale i několik potratů, několik neúspěšných IVF, řadu komplikací a vše vydržely a došly do cíle 🙂 🙂 🙂

@sem byla jsem po revizi asi po dvou tydnech na kontrole a doktorka rikala ze ok, jen ze na vajecniku je mala cysticka /asi folikova/ a jinak ze sliznice roste...no me tam proste porad picha vsude mozne, ale nic nenasla...takze cekam na tu ms i proto, ze doufam, ze po ni uz to popichavani skonci...moc ti rozumim, me to tu take hodne pomohlo.

@kixi heleď já to píchání mám také, občas mám pocit, že mě někdo uvnitř píchá špendlíkem, je to takové fakt nepříjemné píchání, ale MUDr. také tvrdila, že tam nic nemám a že to je OK tak nevím co mi tam straší v tom břiše 😕 . Už mi fakt strašilo ve věži, že jsem si šla málem udělat ovu test, protože mne tak dloubal vaječník, že jsem fakt už nevěděla co jiného by to mohlo být - asi se nám to opravdu po té první porevizní mrše srovná.

@sem jee tak to ja mam uplne stejne, taky me dloubaji vajecniky..vzdycky si rikam co se to tam deje 😀 jj asi ano, ale je fajn si tu potvrdit ze je to normalni...

@ladydi mrzí mě co se stalo... jinak mě se o miminku za začátku tady zdálo, ,,věděla" jsem, že je to chlapeček...pak ty sny přestaly 😉

Holky nebojte..já jsem ze začátku měla pocit, že už nemůžu dál....nevím co bych dělalal kdyby se to stalo znovu, jestli bych chtěla žít, jestli bych do toho šla zase... čas je nejlepší lékař a opravdu tomu bolavému srdíčku moc pomůže...

@sem ahoj. ja cekam taky na MS.. navic dnes je to 5 tydnu, tak jsem zas mimo ☹ Ja uz nevim, jak se z toho vyhrabat.. porad jsem nejak v haji. ☹ Uz bych chtela byt jako driv, ale mam pocit, ze to uz tak nikdy nebude.. ach jo

Co vy ostatni? Za jak dlouho jste se dostaly do relativni pohody?

@martinakl ahojky, ja jsem 6 tydnu a taky porad nic :( v pohode jakztakz jsem, diky praci...ale to cekani na MS mi to kazdy den pripomina...napovrchu jsem ok, ale uvnitr me jeste moc do zpevu neni...rozumim ti, taky se citim tak nejak k nicemu...ale musime bojovat, musime byt prece brzy zdrave, abychom to mohli zkusit znova 🙂

@sem to ticho je šílený a člověk se modlí, řekni něco, promluv a ono stále nioc. Jinak s tím IVF je to hrozný... ☹ Popravdě v IVF a IUI já nevím co je co. Už onehdá mi manžel řekl, že na umělý by on nešel, že to si raděj dítě adoptuje. Takže jsem tyhle metody raděj ani nezkoumala. Mám naučenou BT a čípek a hleny, dokonce už jsme zjistili, kterou polohou při sexíku já vlastně otěhotním, tak alespoň že tohle víme, ale nic není nikdy 100%

@tiburcia jako vědělas to a nebo tušila? Víš já mám moc velkej strach, že už na toho chlapeka budu fixovaní a budu si ho moc a moc přát, jako aby nahradil tohle miminko. Doteď mi to bylo fakt naprosto jedno co to bude, vůbec jsem nepociťovala že bych něco chtěla víc, ale teď prostě cítím, že bych moc chtěla kluka a nechci se na to fixovat, přece hlavní jejenom to zdraví.

@martinakl je mi to moc líto, že i Ty. Já ale mám revizi teprve před sebou. Takže kdy budu v pohodě Ti asi nepovím.

holky, myslíte že smím už alkohol?? Mám chuť se napít a zapít ten žal, ale bojím se, abych si nevyvolala krvácení tím. Potřebuju do toho pátka vydržet.

@ladydi já pila následující víkend po té revizi, chtěla jsem to utopit (tedy já jsem v náladě po první skleničce bílého a po dvou už usnu), ale bylo to horší pozor!!!! Ten alkohol jak mne oblbnul tak šly víc ven všechny ty moje emoce a měla jsem 100x větší depku než normálně!!!!

@martinakl vždy si asi každá z nás už ponese šrám na duši, ale opravdu to asi časem bude lepší s každým dnem snad bude naše bolest v srdíčku menší

Holky já se nejvíc bojím Vánoc, o svátky je člověk na měko a když uvidím ten stromek a že jsem u toho stolu jen dva tak to asi nedám ☹ , pořád budu myslet asi na to, že už bych pod stromečkem měla pěkné břiško a byla už v pátem měsíci těhotenství.

@barbarucha tak jsem se dočetla, že na první těhu jsi čekala 7 let... nebylo to tím, že na dítě nebyl čas? zdravotně jsi v pořádku? u mně to bylo tak, že bych klidně dítě měla dřív, ale nebylo s kým. manžela jsem poznala, když mi bylo 29.

@sem no já brečím normálně po alkoholu taky, ale po tvrdým, ale ten mi už nejde. Jednou jsem se doma opila slivovicej, myslela jsem si, že mě manžel někde podvádí a tak jsem se doma u PC ožrala jako čuně. Bylo mi tak strašně špatně, že od té doby mi dělá problém vypít malé štamprdle něčeho tvrdýho a to já dřív milovala Metaxu a teď už mi to moc nejde. Mám doma vaječňák a víno taky. Prdeček můj malinkej, prostě na žal za něho....

Tak o Vánocích mi ani nemluv. Hrozně moc jsem se těšila na ty letošní, že budu vědět, co nosím v bříšku. Jak si je užiju na neschopence, kolik toho upeču, jak to tu vyzdobím a jak budeme všichni spolu. Místo toho, budu bez bříška, budu muset být v práci a nedostanu dovolenou. 31.12. mi končí smlouva, kterou mi díky tomuhle už určitě neprodlouží, taky na mě padá depka z Vánoc už teď, jen na to pomyslím....

Holky mě ms došla až za 8 týdnů 🙄 ale naštěstí došla...

@martinakl já se úplně do pohody nedostala, spíš jsem propadala postupně depresím jak se těhotnělo všude kolem mě... mě pomohlo až nové těhotenství...

@ladydi pohlaví nám tehdy neřekli, ale já jsem věděla, že to byl chlapeček..a doteď když na něj myslím, tak jako na chlapečka... a neboj až budeš těhotná jediné co budeš řešit je, jestli je miminko tam kde má být, jestli mu tluče srdíčko, jestli roste atd..a pohlaví bude až na x-tém místě, uvidíš 😉

@tiburcia máš pravdu je to tak, asi až nové těhotenství nás uzdraví úplně. Čas pomůže ránu zahojit, ale ne zcela, to asi až nové miminko. Já jsem se z celého svého okolí začala snažit o miminko jako první a dopadlo to tak, že všechny mé kamarádky jsou už těhotné nebo matky a já stále nic ☹ ☹ ☹ . Cítím se hrozně osamělá, neboť nedokážu s nimi chodit na kávičky a povídat o jejich těhotenství.

@tiburcia no to je jasný že se budu bát, jakmile otěhotním, tak to bude šok a mega strach a to 1000x větší než doteď, i když jsem věděla, že se to může stát, nepřipouštěla jsem si, že nám by se to stalo, přeci jen je to už druhý a není nám ještě nejvíc. Ale pořád na to miminko myslím jako na chlapečka, ale na druhou stranu mu nechci ublížit, jestli to byla třeba holčička, třeba se mýlím.

@sem tak tohle naprosto chápu. Když jsme se snažili a nešlo to, vajíčka nezrály a já měla depku. Každej negativní test jse mobrečela jako tu největší pohromu a všichni kolem mě těhotněli ani nevěděli jak. Mamka mi to ještě s velkou radostí stále oznamovala a já ne že bych jim přála něco špatného, ale já to tak nesnášela, upadala díky tomu do větších depek a nechtěla se s těma holkama ani potkat, natož bavit. Takže neboj, je to naprosto normální.

@ladydi já od začátku těhotenství jsem měla strašně silný pocit, že to byl také chlapeček a doteď to tak silně pořád cítím - mě poslali vzorek tkáně miminka na genetiku takže asi budu vědět i pohlaví, ve zprávě to bude uvedeno.

@sem bohužel je někdy život takový... moje kamarádky stihly za dobu našeho snažení i dvě tři děti...takže jsem se jim pak spíš vyhýbala... podstoupila jsem několik operací a nakonec se povedlo, byla jsem šťastná jak blecha, najednou všechno mělo být tak jak jsem si přála... jenže štěstí netrvalo dlouho.... to mě asi zničilo ještě víc,...nechápala jsem jak někdo otěhotní raz dva a donosí zdravé miminko a my jsme tak čekali a stane se nám zrovna tohle... napadaly mě tisíce otázek... jednu chvíli jsem ani nevěděla, jestli se mi do toho znovu chce...ale za pár týdnů přišla nová síla, naděje... otěhotněla jsem 5 měsíců po revizi, beru to jako dar, po tom všem, pořád se modlím, ať je všechno v pořádku... ale stejně člověka napadne, že už by měl doma miminko atd... jsou to pak zvláštní myšlenky plné radosti a zároveň strachu.....

jeden dr mi řekl, že aspoň vím, že můžu otěhotnět, že to je základ a že nevidí problém, proč by to nešlo zase... člověk tomu musí asi věřit...

@ladydi no já ti řeknu že jsem se ještě neuklidnila, pořád se bojím co bude... 🤐

@sem tak to Ti asi budu moc závidět tu jistotu toho, že to ten chlapeček byl. Já vím, že nám to ais v ničem nepomůže, ale prostě to vědět, jestli mi umřel Toníček a nebo moje Adrianka. Vědět jak se ten můj andělíček nahoře vlastně jmenuje. Rozhodli jsme se, že tyhle jména už miminku určitě nedáme a už je nebudeme ani vymýšlet tak moc brzy.

@tiburcia nedivím se Ti, že po tak dlouhé době máš takový velký strach, ale já věřím, že už budeš v pořdku, testy vám dopadly ok, ne? Koukám že už jsi 17tt, cítíš už kopanečky?? Neboj, bude vše dobré. A máte už jméno a nebo vyčkáváte?

@tiburcia mluvíš mi z duše, asi to fakt prostě prožíváme všechny stejně a honí se nám hlavou opravdu stejné myšlenky. Přesně to stejné mi řekl můj doktor!!!!! Je skvělé, že jsi vůbec otěhotněla, raduj se z toho, protože víme, že to jde, přestože to bylo IVF, ale jde to a že jsi schopná to dítě dobře udržet!

@ladydi jjjj jsem za to fakt ráda, protože když na toho mimouška budu zpomínat tak chci vědět zda to byla holčička nebo kluk. Já se přiznám, že mi s manželem jsme také mluvili o jménech, ale nedokázali jsme se na žádném shodnout takže miminko žádné ještě nemělo, říkala jsem mu že je moje fazolka 😀

Ahojky holky, chtěla jsem se zeptat jestli bych se k vám mohla přidat ? V pátek to bude 5 týdnů co jsme přišli o miminko v 17tt.

@ladydi zatím je všechno v pořádku (ťuk ťuk), jména už nějaké vybrané máme a definitivně vybereme až budem vědět co to je 🙂 kopanečky zatím ne jen spíš takové jemní šimrání 🙂

@sem asi to všechny prožíváme stejně... a i tu nespravedlnost vnímáme 😉 to že člověk dokáže otěhotnět je opravdu výhoda, bohužel znám holky, kterým se nepovedlo ani to... takže člověk si z toho musí brát to pozitivní......až budete připraveni zase začít, poznáš to 😉