• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Potřetí jsme přišli o miminko. Máte podobnou zkušenost?

31. srpna 2013 
autor
Miahogo, tak jak jsi dopadla u dr.? Doufám, že je vše ok a jak má být. Mně je dneska docela dobře, ale dr. mě nechala až do úterý ještě doma.

tak se ozvi! :wink:
15. čer 2007 ve 13:25  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj holky,
já se podělím né o můj příběh, ale o příběh jedné známé, která bohužel při druhém těhotenství v termínu rodila mrtvé miminko. Miminko se udusilo na pupeční šňuře ještě v děloze. Za tři měsíce znovu otěhotněla a už má zdravého chlapečka. Přijít o miminko je strašné, ale musíte věřit, že jednou všechno dobře dopadne a vy budete v náručí držet krásné a zdravé miminko. Moc Vám držím palečky a přeju hodně šššššššššššššššššššššštěstíčka.
15. čer 2007 ve 13:54  • Odpověz  • To se mi líbí
uz se taky tesim az budu moct znovu otehotnet a doufam ze se to konecne podari.. :frowning2: matka meho pritele mi rekla ze teda kdyz se tohle stalo tak at se snazim si najit praci,nemyslet na to a tak.Ale ja vidim jedinou utechu v tom ze bych si poridila jine,.a na to mi rekla ze jsem blazen kdyz si chci kazit zivot.Ale co,nebudu se ohlizet na lidi je to muj zivot a ted uz vim ze miminko je ten nejvetsi darecek a moc se na nej budu tesit :slight_smile:
19. čer 2007 v 10:56  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Pavusko - díky moc za příběh, který začínal hodně smutně, ale nakonec to dobře dopadlo - a šťastné konce, ty já můžu :slight_smile:

Maryinko - jasněže je to jenom na Tobě - člověk už se tak na to psychicky nachystal a prostě je to v nás, viď. Jo jo, schvaluju - snažení je krásné a já se už taky těším, až dostanem zas povolení..

Dnes jsem byla na kontrole v nem na utz, tak snad už dobrý... moje dr bohužel onemocněla, tak neschopenku budu mít asi do čt - ale pak už musím do práce - beztak už jsem doma skoro tři týdny - ale co nadělám - dvě revize za sebou není žádná sranda!!!

tak na vás myslím a ať už máme ty tři měsíce rychle za sebou a jsme všechny těhulky (teda my, které ještě nejsme...) :slight_smile: pa
19. čer 2007 ve 12:57  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojky, jen si tady pročítám vaše příběhy....

Chci jen říct, že vás všechny neskutečně obdivuji...protože ztratit mimi jak na začátku těhu tak vlastně po celé té době, co jste ho v sobě nosily musí být nepředstavitelně těžké! :frowning2: ...ztratit miminko je něco, co si nikdo nezaslouží a doufám, že už vás to v budoucnu nepotká, stejně jako doufám, že to samé nepotká mě nebo ostatní maminky, které se těší na příchod svého miminka.

Holčičky...přeji vám jen to nej a nej..buďte i nadále tak silné, jako jste teď, protože tato neskutečná síla, kterou jste všechny v sobě prostě musely najít, aby jste to trápení přežily...ta musí být nakonec odměněna...krásným a zdravím miminkem, které vám všechny ty zlé chvíle vynahradí.

Holky...držte se!!!!!!!!!
19. čer 2007 ve 14:50  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Edimonko, díky moc - myslím za nás za všechny! Není to opravdu lehké a navíc, když se to stane několikrát po sobě, člověk pomalu ztrácí naději.... ale právě tady a na podobných diskuzích si dodáváme vzájemně tu sílu, jak to zas přežít a zkusit to znovu.... ono to fyzicky zvládnout kolikrát jde líp, než psychicky, ale my se s tím musíme poprat!!! :slight_smile:

Jinak nikomu to nepřeju - ani jednou -moc to bolí!!!!! Ale je důležité myslet pozitivně a na miminko a jednou se ho snad dočkáme i my s diagnozou opakované potrácení...

Díky a Tobě přeju šťastné těhu, suprové výsledky testů, brzo první kopanečky a za pár měsíců zdravý uzlíček v náručí po co nejlehčím porodu!

tak pa! :wink:
19. čer 2007 v 15:05  • Odpověz  • To se mi líbí
Pajinko...já ti moc děkuji za milé přání a věř, že to samé přeji z celého srdce Tobě a i všem ostatním maminkám...klobouk dolů před váma všema holky fakt!!!

pa :wink:
19. čer 2007 v 15:08  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj holky,moc vás chápu.Já sama jsem měsíc a půl po ukončení těhotenství.Byla jsem ve 22 týdnu, když zjistili že má miminko vvv srdíčka, neslučitelnou se životem. Museli mi vyvolat porod a já musela miminko porodit.Bylo to šílený, tři dny před tím jsme se dozvěděli, že to bude chlapeček a jenom tři dny jsme byli šťastný.Vím jaká je to šílená bolest.Je mi 25 a bylo to moje první těhotenství.Nezbývá než být silné.Jedno vím jistě, že jediný co mi pomáhá je touha po dalším miminku.Strach že se to bude opakovat je strašnej.Od července to ale prý můžeme zkoušet znovu, to budu po 2 MS,tak snad to výjde. Přeju vám hodně sil a štěstí
19. čer 2007 v 19:32  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Edimonko - díky moc! :slight_smile:

Sarah - to je mi hrozně líto, čím sis taky prošla. Zvlášť když už víš, co to má být a cítíš pohyby... Je to smutné, ale myslím, že u vás to byla určitě jen nešťastná náhoda - pokud tedy nemáte případnou vadu v rodině... a to určitě ne! Takže vzhůru v červenci do snaženíčka - a myslím, že se to povede brzičko - tělo bude už zregenerované a nachystané na dalšího mimíska - a to bude ten nejlepší lék!!! :slight_smile: Moc držím pěstičky!!!!

Jinak Tvůj příběh mi připomněl slečnu, která se mnou byla na pokoji a měla totéž, i ve stejném týdnu. Bylo jí 21 let, takže mladinká. Ale bylo mi jí taky líto - všechny testy do té doby byly bezchybné, až v tom 20 nebo 21 zjistili vvv srdíčka a ještě něčeho v bříšku....

Takže nevěš hlavu, určo se to opakovat nebude!!!! :wink: :wink:
19. čer 2007 v 19:49  • Odpověz  • To se mi líbí
Pajinko - já měla taky všechny testy v pořádku až na velkým ultrazvuku se jim to nezdálo a nakonec zjistili že má miminko vyvynutý jenom půl srdíčka.Oba s manželem jsme zdraví a celé těhotenství bylo v pořádku.O to větší to byl pak šok.Tak snad to byla jenom náhoda a opakovat se to nebude. Myslíš si že 2 měsíce po ukončení stačí? Já se cítím fyzicky i psychicky v poho.Mám strach aby jsme to neuspěchali, ale zase si říkám že je to osud, jestli to zase nevýjde.Při prvním těhotenství jsem dělala přesně všechno jak se má a stejně to nevyšlo.
19. čer 2007 ve 20:04  • Odpověz  • To se mi líbí
Caute kočky, tiež bohužial poznám vase pocity. Tú prázdnotu v duši. Potratila som v 26tt. Bolo to moje prvé tehotenstvo. Na niektoré okamihy z toho dňa som sa začala rozpamatávať až po dvoch dňoch. Príčina bola pravdepodobne akútny zápal. Tiež jediné, čo ma držalo, bola myšlienka na dalšie bábo. Kúpili sme mu pokladničku-prasiatko a začali šporiť korunky. "Taká blbosť", no mne to akosi zreálnilo moje túžby. A vlastne som si vôbec neprípúštala, že by sa nám tieto sny nesplnili. Lekár nám dovolil opat sa snažiť až o 6 mesiacov. Mala som však dlhý cyklus, vysoký prolaktín a problémovú ovuláciu, takže sa nám podarilo otehotnieť až o 2 roky (no vlastne pol roka po výmene lekára, ktorý sa tým, že sa nám nedarí otehotnieť začal zaoberať). No a už mám doma veľkú 2 a pol ročnú kočku. Hrozne to letí, aj ked vtedy sa mi to tak nezdalo. No a bohužial teraz v marci som potratila druhý krát, v 10tt. Už som po tretej mrche a tento týžden uvidíme, či príde štvrtá.
Takže kočky, všetkým vám želám malé zlaté zdravé balíčky. Určite z vás budú dobré maminy! O tom nepochybujte! :wink:
19. čer 2007 ve 20:07  • Odpověz  • To se mi líbí
ahoj holky...no to snad ne..takove katastrofy jedna za druhou...ja jsem ted v 11tt a ve ctvrtek jdu k dr. a ani nevite jaky mam strach či srdičko nepřestalo byt!jake by byli příznaky??vymyzeli by aspon nejake tehu priznaky ne??třeba chutě,návaly zvracení,citlivost prsou...já se tak bojím tam jit je to fakt desny...

maryinka kolik ti je,??nechapu jak ti matka tvého přítele může říct že si zkazíš život??tomu říkám povzbuzení panečku...je to fakt drsný!já budu mít v srpnu 20 mimi chcem a naše maminy a známí jsou z toho na měko ale že ti ta jeho matka řekla tohle tak to čumím...
19. čer 2007 ve 22:07  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj pajinkaa,

bola som na sono az v pondelok a chvala Bohu ze dopadlo dobre, takze zatial sa mimi drzi, stdiecko bije, tak som sa na chvilu ukludnila. Dufam ze uz toto stvrte tehu dopadne tak ako ma, lebo anjelikov v nebicku uz mam pozehnane, tento by uz mohol zostat na zemi. Treti mesiac tt je kriticky, tak sa modlim aby ubehol rychlejsie a moje male to prezilo. Buduci tyzden ma cakaju nejake krvne testy, dufam ze sa nic nezmeni. Drzim ti prsty, nech sa aj ty rychlo zotavis a do prace sa vobec neponahlaj. Ja sice este pracujem a to len vdaka svojmu "lekarovi", lebo ten mi vraj moze PN vystavit az ked bude vediet ze som t. a to len vtedy ak si o to poziadam, no skratka hroza, tak som sa rozhodla ze uz buduci tyzden ostanem doma a prelezim si tento najkritickejsi mesiac s vylozenymi nohami.

pozdravujem vsetky utrapene dusicky po strate mimi :wink: :wink: :wink:
20. čer 2007 v 06:34  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Sarah - hmm, jo, o to je ten šok pak větší... Jestli se ale cítíš fit, tak se neboj, tělo si s tím poradí, pokud se to podaří hned, tak to asi tak má být!!! a už to bude v pořádku!!!!! Určitě!!! :slight_smile: :slight_smile: :wink:

ahoj Gapo, to je mi líto - čím vyšší jsou týdny, tím se mi to zdá smutnější... ale ono i v tom 10 a i 7 tt to bolí moc, zvlášť když si člověk říká, že teĎ už to určo vyjde....
No, tak třeba už ta 4 nedorazí a Ty nám nahlásíš brzo // :slight_smile: :slight_smile:


Denoušku - neplaš se, snaž se myslet pozitivně, že je Tebe všechno v pohodě, stresy Ti nepřidají, a na ty by bylo spoustu času až potom.... Já to na sobě nepoznala, příznaky byly pořád stejné, ale možná je to tím, že já nezačala krvácet - prostě mimi přestalo bít srdíčko (možná den nebo dva před tím utz - podle velikosti odhaduju) a tělo to prostě hned nepozná..... Ale uvidíš, dopadne Ti to dobře!!! :slight_smile:

Miahogo - no to jsem ráda!!!! :slight_smile: Těšila jsem se na zprávičku, jak to s TEbou vypadá!! Konečně zase něco pozitivního!!! To by bylo, aby to teď už nedopadlo!!! A když to vyjde Tobě, tak brzo to počtvrté vyjde i mně!!!! :slight_smile: :slight_smile:

Hmm, s těma neschopenkama to není jednoduché, ale já do práce chodím ráda, akorát nemám dobrej pocit z toho, když chybím... Když by to bylo pro miminko, tak cokoliv, ale takhle.... :frowning2: Držím pěstičky a všechny testy zvládneš na 1* !!! :wink: :wink:
20. čer 2007 v 07:31  • Odpověz  • To se mi líbí
holky i já přidám jednu dobrou zprávu. Dneska jsem byla na kontrole, všechno je OK, jsem na přelomu 13. a 14. tt. Takže snad.... :sunglasses:
20. čer 2007 v 10:58  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Parybko - super!!! Moc gratuluju a jsem ráda, že je vše, jak má!!!! Jen tak dál! Jsem ráda za každou pozitivní zprávičku!!!!! :slight_smile: :slight_smile:
20. čer 2007 v 11:13  • Odpověz  • To se mi líbí
Holky já mám také strach,mám za sebou tři potraty a jdu na kontrolu příští týden ve středu.chci aby mně řekla dobré zprávy,aby bylo srdíčko.říkala jsem,že nebudu plašit,ale už je to tady.zase plaším.
všem těhulkám gratuluji a holky držte se.
20. čer 2007 v 18:11  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Mandragorko ahoj - vím, že to určo není jednoduché, ale to zlý už sis vybrala, a teď to dopadne určo dobře!!!!! Věř tomu!!! Uvidíš, jak sebou tam už mimísek pěkně hází... :slight_smile:))) :slight_smile: :slight_smile:
Čekání to bude ještě asi delší, ale bude víkend a pak to uteče a pak nám honem písni pozitivní zprávičku!!!! :wink: :wink:

Holky, tak jsem se minulý týden byla objednat a manžela na genetiku a říkali, že to cca 2 až tři měs. bude trvat, než budem na řadě - a včera nám přišel dopis - pozvánka, že je to už ve čt příští týden (28.6.) - tak jsem byla ráda, že to šlo vcelku rychle :slight_smile: Jen pořádně ani nevím, co nás tam čeká, ale nejspíš asi výslech, co a jaké nemoci máme v rodině a tak. A nevíte, bere se tam i krev?? Nebo tak něco? Díky.
21. čer 2007 v 07:23  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj Pajinka,

tesim sa ze ti to tak rychlo ubehlo s tym cakanim na genetiku. Mam odpoved na tvoju otazku. Ano berie sa krv aj tebe aj manzelovi. Z tej krvi budu robit zhruba desat testov na vsetko mozne, uz ani napamatam. No a na zaciatku je to presne vysluch ako si to nazvala, budu vam kreslit taky "strom" a tam budes popisovat kazdeho surodenca, rodica, potom surodencov rodicov, a tak isto manzel bude toto vsetko popisovat. Inak nic hrozne. Kym vypracovali zaverecny posudok na genetike trvalo to asi tri mesiace, ale mozno u vas to pojde rychlejsie. Budem na teba mysliet. DUfam ze budete mat vsetko v poriadku.

Mandragorka,

neboj sa, musis verit pozitivne, budem ti drzat prsty aby ti to vsetko dobre dopadlo. Toto je tvoje prve sono v tomto tehotenstve?


M.
21. čer 2007 v 07:31  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Miahogo, díky moc za odpověď, právě jsem vůbec nevěděla - tak abych mohla na to manžela připravit, kdyby třeba i spermio... Ale myslím, že on s tím problém nemá... :slight_smile:
Snad to teda nějak zvládnem - jsem ráda, že je to tak brzo, když zas ty výsledky nějaký čas zaberou (3 měs - to je ale doba, co? třeba to fakt půjde rychleji...), jen doufám, že už budu mít krev zase "v normálu" po tom posledním těhu... No, snad jo.Díky moc.

a co Ty - jak se cítíš??? :slight_smile:
21. čer 2007 v 08:21  • Odpověz  • To se mi líbí
holky děkuji za podporu,možná se moc pozoruji.
pajinkaa také jsme byly na genetie,ale nás objednaly do týdne a ted čekám na výsledky.krev nám braly oboum a ptaly se nás na rodinné příslušníky,nemoci v rodině a na co kdo umřel.
já bych manžela na spermio nedostala,je to pro něj moc ponižující :slight_smile: .on má za to,že s tím co se nám děje nemá nic společného,jak o tom začnu mluvit,že by za to mohl i on,hned se čertí.na tu genetiku to taky bylo s kecama,je to takovej rejpal a brbla.
21. čer 2007 v 08:51  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Mandi - díky za informaci - no, ale myslím, že vy jste byli na té genetice coby už těhotní, takže proto je to tak rychle - vlastně musí být! Ale u nás je to jiné právě, že podle nich - se vlastně teď nespěchá... Ale jinak princip teda je asi hodně podobnej.....

Já bych neplašila s tím spermiem, ale někde na netu jsem četla, že ho brali i na té genetice vedle krve.
Hmm, tak to naštěstí můj manžel je tolerantní a není právě ten typ, že by řekl, že v něm ten problém být nemůže nebo tak něco, za což jsem mu vděčná! Spíš to vždycky otočí do srandy, že půjde na to spermio a že si teda vezme nějakej časopis - nebo nejlíp, kdybych šla s ním :wink: :wink: :wink:
21. čer 2007 v 09:02  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojte holky!
Mne je smutno z vasich trápení a uvedomujem si aké som mala šťastie, mám dve detičky hoci po komplikovaných tehotenstvách, mne ich našťastie zachránili....dopriala by som ho to šťastie aj Vám všetkým a verím že tak Pajinka ako aj Maryinka,Mandragora, Miahogo aj Parybka, všetky sa dočkáte vytúženého uzlíčka....VERÍM TOMU, ŽE KTO VERÍ,ten naozaj dosiahne vytúžené šťastie...tak VERTE BABY, netrácajte NÁDEJ...
Obdivujem Vás, iste z Vás budú super mamičky...

K tým genetickým testom.... kámoška po dvoch potratoch bola aj s manželom a nezistili im absolútne žiadnu odchýlku....všetko v norme..potom otehotnela...teda behom dvoch rokoch bola tri krát tehotná a tretie tehotenstvo takisto krvácala v nejakom 12 myslím... stále to bol ten kritický týždeň... no po tretí krát ju nechali v nemocnici asi mesiac, zvyšok
tehotenstva preležala doma... brala myslím DUPHASTON...na začiatku a potom magnézium.
Donosila a porodila krásne bábo a až po šestonedelí na kontrolnom ultrazvuku jej zistili že má zvláštny tvar maternice,tak trochu do,,L" a to bol ten dôvod prečo potrácala...teraz je tehotná zas, už 21 týždeň a po krvácaní v 12 týždni ani stopy....

Ja som dosť rozrušená z Maryinkinho pribehu, lebo teda v 36 sa narodilo moje bábo a plakala som čo sa jej bábu stalo...AKO LEN MôŽE zlyhať srdiečko?
nejde mi to akosi do hlavy, spomínam si že moje prvé tehotenstvo bolo koniec panvový, takže ma riadne kopalo do močového mechúra a neraz som ani nestihla dobehnúť na WC, druhé tehotenstvo to bola poloha dole hlavou a keď ma v posledných týždňoch zasiahla jeho nožička pod rebrá, vyrazilo mi to NIEKOĽKOKRÁT DENNE DYCH, takisto bábo silne protestovalo keď som zvolila polohu ktorá mu nebola pohodlná,ne ľavom boku som vôbec nemohla ležať!!!

Preto nechápem čo Maryinke povedali že výsledky z pitvy ukázali že už tri dni jej dieťako nežilo....mne sa tomu akosi nechce veriť, iste by si to všimla že nie sú pohyby...

Mrzí ma to nechcela som to rozoberať určite to je bolestivá spomienka,
držím Vám všetkym palce,TEBE MYRYINKA ZVLÁŠŤ!!!
21. čer 2007 v 09:06  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Ahoj Jejke,

díky za podporu!!! Tak to je fajn, že to kamarádce takto vyšlo.... Já o tom právě taky četla, že to může být tvarem dělohy nebo tak něco..... Taky ji mám prý zakloněnou či co, takže těžko říct.... Ale doufám, že dr. na něco přijdou... pokud by genetika byla ok (doufám, že jo), tak mě asi čeká rentgen dělohy nebo hysteroskopie někdy v září a tím by snad na to přišli, jestli tam jsou nějaké abnormality nebo přepážky...

Takže musím fakt věřit a doufat! Díky!
21. čer 2007 v 09:13  • Odpověz  • To se mi líbí
holciny tak jsem doma od dr.nase srdicko bije jako zvon!!ttak se mi ulevilo,...ufff,,,jsem na prelomu 11-12tt tak snad dobre..kdo ma zajem foto mimika v albu pa
21. čer 2007 v 10:57  • Odpověz  • To se mi líbí
Denousek,

blahozelam, Boze kiezby aj mne toto povedali za dva tyzdne, ja dovtedy umriem od strachu. Drzim ti prsty, myslim ze si uz za vodou a vsetko uz bude v poriadku. :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile:
21. čer 2007 v 11:59  • Odpověz  • To se mi líbí
Denousek: ja sama sem nepoznala ze by moje miminko v brisku zemrelo.az po porodu svyho mrtvyho chlapecka jsem na to tak vzpominala a vzpomela jsem si na to,ze mi bylo desne divny ze nemam vubec hlad,najednou sem nemela potrebu jist a bolela me hlava..zadny priznaky jinak ne.ale to jidlo me zarazilo-vzdycky sem mela desnej hlad a ted nic. Me je 19 a melo to bejt nase prvni miminko,zemrelo 3 tydny pred porodem a zjistili mi Hypotrofii plodu..nechapu ze mi to teda nezjistili nikde na vysetreni..ted 7 cervence to bude mesic co se to stalo,nikomu ani tomu nejhorsimu cloveku to nepreju,sice se z toho pomalu dostavam ale nikdy se stim nesrovnam to nejde.ted zarizuju jeste rodnej list,zpopelneni a nemam na to vazne nervy.
Nemyslim ze bych si kazila dalsim ditetem zivot,myslim ze kazdej vidi stesti v necem jinym a ja ho vidim v miminku.To vadi ze mi je 19? ja myslim ze na veku zase tolik nezalezi.. Miminko chci a vim ze budu hodne stastna kdyz se to povede:slight_smile:
5. črc 2007 v 00:22  • Odpověz  • To se mi líbí
jezis holky to je strasne smutna tema.
strasne moc vam vsetkym drzim palceky, budem stale na vas mysliet a prajem vam skore uspesne a zdrave tehulkovanie a krasne zdrave deticky.

ked som si citala vase riadky, az som si spomenula na svoje tehulkovanie.
boli sme rizikovi, ale nastastie moj skvely lekar bol velmi obozretny a vzdy myslel o krok dopredu a aj ked som si ja neuvedomovala niektore veci, co sa mozu stat, on myslel fakt aj za mna a vyslovene vypestoval moju milovanu Elisku.
krvacala som prve tri mesiace, brali sme lieky, hormony lezali v spitali, potom bolo 2 mesiace dobre a opat zacali problemy, otvarala som sa od 5. mesiaca, v 6. serklaz a nohy hore az do konca. a modlili sme sa a ratali skutocne kazdy tyzden a snazila som sa smiat a zit pre kazdy jeden den, a tesila z kazdeho kopanca a vobec som si nepripustala moznost, ze by sme mohli o elisku prist. a lekar hovoril, len nech to dotiahneme aspon do 30 tt, potom do 32, potom 36. a v 37 som uz nevydrzala - teda mala a pytala sa na svet a prisla cisarskym. bola som stastna, ze sme to dotiahli az tak daleko a mala je zdravucka a krasna.

takze na vas velmi myslim, ziaden mesiac v tehu nieje len tak. kazdy je rizikovy, kazdy jeden tyzden je pre to malinke dolezity. kazdy tyzden je pre rizikovu tehulku vymodlenym tyzdnom a pozeranim do kalendara.
a preto si aj vy vychutnajte tehulkovanie, ked sa to co i len trosku da. ja som si kupovala vecicky cez net, manzel chodil a kupoval ked cestoval a pomalinky sme zariadovali detsku izbu a nepripustali moznost, ze by to mohlo byt inak. a vzdy mi muz hovoril, neboj, vsetko bude dobre. a tak sa aj stalo.
tak aj ja hovorim, raz bude vsetko dobre... :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
drzim vam palce !
5. črc 2007 v 00:53  • Odpověz  • To se mi líbí
a este jedna vec - vlastne od 34 tt som lezala pre istotu v nemocnici (sla som tam hrozne neochotne - ved to uz bolo 3. krat za tehu) ale chcem vas povzbudit - urcite ak sa vam to stane, nezufajte a hlavne, ked ste uz tam, ziadajte si svoje - pytajte sa na prietoky, na monitor. nenechajte so sebou manipulovat a chcite vediet aj vysledky. hoci aj priamo od primara. ja som bola mozno drzy a prilis scitany pacient, ale stalo to za to.
nastastie okolo boli lekari - posielali ma kazdy den !!! na prietoky, sledovlali to aby nic nezbabrali, a monitor 3x denne. bolo to unavne a cakala som, kedy to skonci, ale stalo to zato, mala bola jednoducho pod kontrolou.

tak este raz drzim palce.
5. črc 2007 v 00:57  • Odpověz  • To se mi líbí
peha preco drzy pacient, to by predsa malo byt normalne!!!!
5. črc 2007 v 01:00  • Odpověz  • To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek