• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Potřetí jsme přišli o miminko. Máte podobnou zkušenost?

31. srpna 2013 
no podla niektorych som bola drza. a to som lezala na nadstandarde, takze si myslim, ze som mala narok. najsmutnejsie na tom je, ze ked lezis na normalnom oddeleni - ti isti lekari sa spravaju uplne inak, ako ked lezis na nadstandarde. jednoducho smutne, ze si neplatis sukromie, wc a lepsiu postel, ale si zaplatis pristup lekarov.

a to nehovorim o novorodeneckom odd. malu priniesli a ukazali az 6 hod po porode - na 30 sekund, videla som len tvaricku nic viac, ziadne pomaznanie, ziadne prilozenie k prsiam, nic. a to bolo vsetko. a potom az na druhy den na obed mi ju priniesli a hned ju stale brali prec. a pritom bola zdrava, apgar skore mala 10, nebol dovod ju drzat mimo. moj muz bol pri mne, mohol pomahat. a on je bohovsky kludas - ale uz aj on bol vytoceny a zuril ked nam malu brali prec. no jednoducho este tusim socialisticke myslenie a hlavne vsetko podla tabuliek.
5. črc 2007 v 01:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
povodne som nechcela ist rodit do tej nemocnice, chcela som ist inde, no osud a vybavenie nemocnic mi nedoprial, musela som ist tam, kde bola vybavenejsia nemocnica pre pripad...
5. črc 2007 v 01:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky...to sa tešim že ste niektore opat tehulky :slight_smile: nech Vam to tentokrat vyjde :wink:
Zaujala ma Peha ....to akoby som citala o sebe ako si zacala o tych problemoch a o rizikovom tehotenstve...Ja som teda spociatku drza v nemocnici nebola
a dost zo mna boli aj tak doktori nervozni co sa tolko vypytujem
Ale ked som bola v nemocnici 3 krat tak som otravovala kym som nadostala info
a vobec mi to nebolo trapne ISLO O MOJE DIETA a takisto
sa snazte aj Vy baby...pytajte sa...zeny gynekologicky su v tomto napomocnejsie...viac povedia...tolko moja skusenost :wink:
7. črc 2007 ve 22:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Paji, mám kamarádku, která má v nebíčku už čtyři, vždycky v 8. týdnu přestalo růst a konec. Podstoupili s mužem všecka vyšetření a na nic zvláštního jim nepřišli. Tak si podali žádost o adopci a přestali se snažit. Za necelý rok byla těhotná, narodila se jim pěkná zdravá holčička a za dva roky druhá. Jsou velmi šťastní a na to, co prožili, vzpomínají jako na zlý sen.A pak mám ještě druhou kámošku, jsou obě ze stejné vesnice, ta potratila tři děti a též si žádali o adopci. Nevím, jak to spolu může souviset, co za zlom to v životě maminy způsobí, ale dnes už mají tři zdravé dcerky.Vlastní.
Já sama jsem potratila jen jednou, prožívala jsem to velmi bolestně, a to už jsem měla doma dvě děti.Nejvíc mě však bolel cynismus ošetřujícího personálu. Lékařka mi po potratu dělala ultrazvuk a uštěpačně se ptala "A jste si jistá, že tam opravdu bylo?"Přitom měla ve zprávě z příjmu, že dítě má v pořádku srdeční akci, ale krvácení je moc silné, naděje na záchranu malá. Nechali mě 3 hodiny krvácet v čekárně, pak další dvě hodiny na oddělení, než mi sestra konečně přišla píchnout hormony.A když už pak bylo pozdě a brečela jsem, sestry mi řekly, že nechápou, proč řvu, když mám dvě děcka a že jsem myslím pěkná hysterka.Nerada na to vzpomínám.
Potom jsme se snažili dva roky, až nám bylo dopřáno držet v náručí naši nejmenší. A teď-bez snažení-13. týden.
Moc Ti přeji a všem ostatním snažilkám též, aby Vám vše vyšlo, jako mým kamarádkám .Věřím v dobro, jistě se dočkáte :slight_smile:
9. črc 2007 ve 22:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Milé babuľky, je mi veľmi ľúto čím všetkým ste si museli prejsť...
Ja som momentálne v 19 tt a taktiež mám každý deň strach aby sa niečo nestalo...
Myslím na Vás všetky a držím palce aby ste čím skôr držali v rukách svoj vysnívaný uzlíček šťastia..
6. srp 2007 v 08:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
pajinkaa: to je moc nepříjemý co se ti děje, ale neztrácej naději. Švagrová to taky tak měla a vždy potratila ve třetím měsíci. Na počtvrté porodila krásnou holčičku a o dva roky později krásněho kluka. Chtěli začít brzo s druhým mimi, kdyby měli problém stejný jako u holčičky a asi jak byli v pohodě podařilo se jim otěhotněna na poprvé. :slight_smile: Jednou se to povede neboj, máš minimálně ten dar, že ti otěhotnět jde a to je moc důležitý! :wink:
6. srp 2007 v 10:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, to co tady čtu je fakt hrůza. Já sama se taky strašně bojím, abych o to nepřišla. Všem Vám držím palečky ať zdárně donosíte.... I sobě.
Holky a hodně sil Vám, které jste to štěstí neměly....
6. srp 2007 v 10:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj vsem co sem chodite jestli sem nekdo chodi :unamused: musim sem neco pridat ted je to 14dni co sem prisla o mimi ve 20tt :frowning2: :frowning2: proplakala sem to skoro celich 14dni je to bohuzel uz po 4 co se to stalo 1sem byla mimodelozne pak sem o mimi prisla v 9tt a pak se mimi nevyvijelo srdicko hned na zacatku a toto posledni bylo uz na dosah a zase sem sklamala na vysetreni sme byli hned nabrali krve na genetice vysledky budou 14.3 toho se nedockam snad jinak na imunologii sem cista po gynekologicky strance bylo vse v poradku doktor mi delal jeste nejaky vysetreni posilal to do prahy tam taky bylo vse v poradku tak uz jen ta genetika tam nam udelali na vsecko co de tak se bojim ze neco najdou a uz to nepude strasne moc si preju miminko a ono to nejde a nejde manzel ted semnou taky trpel prolezla sem snad vsecko hledam kde co chtela sem si popovidat s nekym kdo ma taky takovy problemi a presto nestraci nadeji a bojuje tak sem se chtela o to s vami podelit povidat a bojovat vim nejsem sama stim problemem je nas vic ale sama to dusit to nejde ch ci si povidat jinak vas vsecky zdravim uz je mi 34let a leta pribivaj a lepsi to uz nebude ale bojovat budu dal co vy je tady nektera co se uz zmenilo a je v ocekavani jo ted mam 6nedeli to je hruza cekat na prvni ms ale uz zacinam mit bolesti jako na ms a ty pitomi navaly tak snad uz se blizi tak se tady mejte hezky a doufam ze tady nekdo bude s kym si muzu o necem psat pa :frowning2: :unamused: :slight_smile: :dizzy_face:
16. únor 2008 ve 21:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Sisisek.Ja,ak chces si budem s tebou rada pisat.Najlepsie je,nedusit tu bolest v sebe a naozaj aj mne pomaha,ked niekomu poviem alebo napisem nieco,co ma trapi.Nemam za sebou take komplikacie ako ty,ale ani lepsie som na tom neni.Mam jednu dcerku a druhe mi zomrela minuly v juni minuly rok,po porode.Teraz nieco viac ako tyzden dozadu som prisla o nase tretie miminko.Bola som tehotna a strasne sme sa tomu tesili.No tehotenstvo mi vydrzalo iba asi 4 tyzdne.Tiez som smutna a sklamana.Mam 33 rokov a strasne tuzim po dietatku.Chceli by sme velmi surodenceka pre malu Alenku a neviem,ci to bude take jednoduche.Nikdy som si nemyslela,ze ja budem ta,co sa bude musiet vysporiadat s takou bolestou,ako je strata dietatka. :cry: Zivot je tazky a zlozity,ale na druhej strane aj neskutocne krasny,lebo nam dava nadej.Nadej,ze raz sa to podari. :wink: Kludne mi mozse napisat aj IP.Ja si s tebou rada popisem.Ahoj a drz sa. :wink:
17. únor 2008 v 08:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
dekuji ti alionuska klidne si muzem psat povidat si o tom taky si to nemela lehky a zazila si si jo to ja rikam taky porad proc zrovna ja uz toho bylo dost tak snad precetla sem uz dost prispevku a stejne je to osud bud se to podari nebo ne ale to nevime nikdo z nas mi si taky strasne prejem miminko ale ted musim pockat na ty vysledky a kdyz bude vse v poradku tak doktor rikal 3mesice a muzem jit do toho ale mam strach ze neco najdou ale zas kdyz neco najdou tak mi zas treba pomuzou vyresit to protoze tich potratu bylo moc a nikdo nic je to blby me bude 34roku ted v lete tak sme skoro stejne stary vid jo takysi zazivas tezky veci ale jak pises zivot je tezky slozity a dava nam nadej si taky dost statecna :wink: :wink: treba se nam dalsi pokus vydari a budem ty nejstastnejsi maminami ne :grinning: :grinning: tak zatim pa :slight_smile: :slight_smile: a neboj zase nam bude lip a ty dni nebudou jen cerny ale i ruzovi
17. únor 2008 v 10:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
bože holky to snad ani nemůže být pravda...... :cry:
já se tak bojím o toho dvého prcka, že ani nevíte jak.....
všem vám držím palečky ať ta jizva na dušičce a srdíčku je co nejmenší
17. únor 2008 ve 12:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
neboj a v kolikatym uz ste......uzivej si kazdy den s mimiskem.dit to je to nejhezci co muze cloveka potkat nam nezbiva nez zavidet a prat jen to dobry a kdyz se tak clovek podiva je toho spousty ale proc zrovna ja musim byt mezi nimi ze je to na prd a kde ma clovek furt brat tu silu v sobe do dalsiho pokusu ze :frowning2:
17. únor 2008 ve 13:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tuzba po babatku je vzdy vacsia ako ten strach...Teda aspon teraz to tak citim.
17. únor 2008 ve 13:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lucenek,neboj ked nemas ziadne komplikacie,vsetko bude dobre.Mne tiez doktor povedal,ze aj napriek tomu ze mi druha dcerka zomrela a toto tretie tehotenstvo skoncilo tak skoro,ze budem mat este babatko,lebo mam krasnu zdravu dcerku.Neviem,ci to bol taky osud ale ja tomu verim,ze raz si este budem moct popestovat malinke babuliatko a privonat si k nemu,tulit si ho a dat mu tu nekonecnu lasku,ktoru mam v mojom teraz ubolenom srdiecku. :wink:
17. únor 2008 ve 14:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
sisisek, ahojky..nie je to zrovna nieco cim sa da chvalit, alebo nieco na co by clovek rad spominal..kazda sa s tym vyrovnavame po svojom..je to tazke, vsetko ta boli, najma srdce, pretoze si v tu chvilu nevies predstavit byt zasa sama, ta diera ktora v tvojom vnutri je,tam zostane navzdy, nikto ta nedokaze pochopit,lebo si nezazil to co ty, nevedia pochopit co citis,preco places aj ked je tomu uz tak podla nich dlllllho...tiez som si presla tromi potratmi...stvrtykrat som uz tehotna nechcela byt.nie preto ze by som mimi nechcela, chcela a strasne moc, ale bala som sa ze si opat budem musiet prejst tym cim som si presla uz tri razy..mozem ti povedat, ze to boli stale rovnako, takze never nikomu kto ti bude vraviet, neboj to prejde..rit prejde..vzdy budes na to mysliet a vzdy ta to bude strasne boliet...ja som teraz 4krat tehotna, viem ze zatial som este len na zaciatku 10tt je kratko.ano bojim sa kazdy den toho co bude, ale nechcem stale na to mysliet pretoze by som sa zblaznila a urcite by to mimi nezvladlo..ale verim, verim ze terua to uz urcite vyjde..budem bojovat a robit pre to maximum..viem, mozno to nevyjde ani teraz, ale ja sa len tak lahko nevzdam..nebojaj urcite sa to raz podari..mozno to bude trosku dlhsie trvat, mozno to bude este aj boliet a bude si to vyzadovat par slziciek, ale nezabudaj,ze vzdy je tam koniec na ktorom ti urcite do ruk podaju malinky, uplakany uzlicek lasky a stastia - tvoje tolko vytuzene mimi.. :wink:
17. únor 2008 v 17:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte ja som po 1 MA
a obdivujem vás ako ste zvládli aj 3 aborty
a aspon vám povedali dôvod ?
17. únor 2008 v 17:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
poleva, podla mna lekari ani sami nevedia castokrat preco to nastalo..a tie rozpravky o tom, ze asi nie je vo mne nieco v poriadku (ked mam vsetky vysetrenia za sebou - hematologiu, cyto,kolposkopiu, bakterie , genetiku ...) alebo ze jednoducho spermia ktora oplodnila vajicko neboja na 100percent dobra a tak sa s tym priroda vysporiadala sama, neberiem vazne..podla mna suto iba keci ktorymi sa co najrychlejsie snazia zbavit smutnej extehotnej...
17. únor 2008 v 17:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
aha no to aj mne povedali
17. únor 2008 v 17:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
poleva, no ved to mozes od nich aj cakat..co sa budu stebou dalej vybavovat ked oni musia pracovat s aktivnymi tehotnymi..v ktorom tyzdni si potratila??
17. únor 2008 v 17:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
strasne silno vam vsetkym drzim palce,aby ste uz viac nepoculi vetu ze sa to jednoducho stava :pensive: a aby ste sa uz coskoro dockali vytuzenych vonavych balickov :dizzy_face:
nam sa to podarilo na 2x a som za to velmi velmi vdacna
17. únor 2008 v 17:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
tehulka4 drzim palceky a neboj, ja som tiez po 1MA, a takto isto som to prezivala, ten strach, za kazdym pichnutim som sa uz videla v nemocke... Ale to prejde..
17. únor 2008 v 17:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
stankatt, len ja som uz po 3MA a to uz je clovek trochu haklivy uuuuplne na vsetko...ale uz to ze som v 10tt a bijenam srdiecko, povazujem za uspech... :wink: si original z TT??
17. únor 2008 v 17:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
tehulka ano som z TT. a si teraz na PNke? Mna nechal az do teraz doma, pre istotu. Tiez sa bojim, ale uz je to lepsie. Kludna budem asi az po najblizsom UTZku. Ked mi povie ze vsetko je OK
17. únor 2008 v 17:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja som sa nechala na pn.ku vypisat hned ako som zistila ze som tehu a malemu bije srdiecko..tak teraz si pnkujem a oddychujem a staram sa jedine o to, aby bolo vsetko v poriadku....mna ten klud drzi tak 3-4dni po navsteve u dokiho a potom som neista az po dalsi uzv, a aj to ked idem dnu tak sa hned bojim ani na obrazovku nepozeram iba sa pytam jeho ci tam je a ci mu bije srdiecko. :wink: komu chodis???
17. únor 2008 v 17:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja chodim Navratilovi, a som velmi spokojna. Ale tiz som sa prvy raz nepozerala, ibo som sledovala ako sa tvari. Lebo prvy krat som hned na nom zbadala, ze nieco nieje v poriadku.
17. únor 2008 v 17:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
uz sme poucene... :wink: ked nieco nie je v poriadku tvar vzdy vsetko prezradi... :wink: ja chodim k ilavskemu a tiez som velmi spokojna..
17. únor 2008 v 18:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Si pramo z TT?
17. únor 2008 v 18:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja som mala missed v 10 tt
lekárom viac neverím :confounded:
17. únor 2008 v 19:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
poleva ja som mala MA v 9tt, kvoli krvnej zrazenine. Doky povedal, ze sa to stava a je to blba nahoda. Ale teraz tam vobec nic take nebolo :wink:
17. únor 2008 v 19:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
sisisek
drzkaj sa moja viem ako sa citis ja som 2x potratila a toto je mas treti pokus zaciname 29tt a mam poroblemy od zaciatku mi hrozil potrat do 20tt a od 24tt sa otvaram skracuje sa mi krcok a dokonca mam tehotensku cukrovku som az prehnane uzkostliva co sa tyka malickej stale sa kontrolujem a bojim sa vsetkeho zleho,preto sa vzdy potesim ked ma kopne
ja verim ze raz sa aj ty babenka dockas a budes stastna
aj ja mam 34 rokov vek nie je dolezity hlavne psychicka pohoda a zdravie
my sme presli kadcim kym som otehotnela od spermiogramu cez laparku a podarilo sa
treba verit a dufat raz to naozaj vyjde
17. únor 2008 ve 20:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek