• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Snažilky z Rodinky. Snažíme se o mimi a nejde nám to

8. srpna 2017 
Dobré ráno,
myslím že každá z nás má šanci na úspěch. Ono nám to jednou vyjde a uvidíte jak se tomu jednou zasmějeme. Vemte si třeba mě-nejenom že jsem metráková, ale ještě jsem po hormonech dalších 6 kilo nabrala. Ale nevzdávám to, i kdybych měla mít 120 tak věřím že se toho miminka dočkám. Váha se dá vždy redukovat. Na všechno něco existuje, ať jsou to deprese, váha, málo spermoušků, nebo prostě cokoli. Důležité asi je věřit.
Janina
10. pro 2007 v 09:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Krásné pondělní dopoledne, děvčata.
Jani, to jsi to hezky napsala. Určitě nám to všem jednou vyjde, já tomu taky věřím.
10. pro 2007 v 10:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Berušky,kde jste?? :slight_smile:
11. pro 2007 v 10:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem tady Sluníčko. Měla jsem docela krušnou noc tak jsme s Milouškem vstávali až v půl desátý. Byli jsme včera v noci na pohotovosti. Malýho bolelo ouško, ale zatím má ten zánět v počátcích takže mu ho nepíchali. Ale pořád plakal a usnul až o půlnoci.

A jak jste na tom holčiny, jak pokračuje snažilkování? Janina
11. pro 2007 ve 12:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Janinko,ty uši u dětí znám..Můj syn na tohle sice nikdy netrpěl,zato já mám uši píchané asi 5x... :unamused: pokud jde o snažilkování,necháváme tomu volný průběh,abychom neztratili radost z milování.V pátek jedeme na krev na genetiku a bude u toho ještě i konzultace,tak jsem zvědavá.Jinak začínáme brát potravní doplňky z Finclubu,takže to chce všechno čas.V neděli a včera jsem měla službu na porodním sále a doma to pak se mnou docela zamávalo...ještě že je partner taková duše trpělivá... :wink:
11. pro 2007 ve 13:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak s ušima máme dost zkušeností, malej je má píchaný asi osmkrát. Dost na to trpí. Zůstal v něm od porodu streptokok a nemůžeme se ho zbavit ani antibiotikama ( lépe řečeno pořád se mu vrací) Příští týden chci s Milouškem dojít na alergologii a imunologii. Snad tam na něco přijdou. Musím ale říct že mu dost pomohli homeopatika. Asi si řeknu doktorce na ORL aby mu je zase napsala.
Jo já tomu snažilkování taky nechávám volný průběh. Mám ráda milování a dost mi to kazí když si říkám "dneska musíme, jsou to dva dny tak abysme to nepropásli." Je to divný, ale co jsem přišla o práci a začali mi ty šílený depky tak na to ani moc nezbývá čas-na ty myšlenky kolem mimíska.
Jinak beru neurol, abys se nesložila úplně. Obvoďák mi řekl že to chce čas a hodně klidu. Tak snad se to za pár dní zlepší.

Janina
11. pro 2007 ve 14:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jani,nechci malovat čerta na zeď,ale Neurol je strašně návykový(mám 4 roky praxe na psychiatrii=odd.pro léčbu závislostí) :frowning2: Spíš bych když už zkusila nějaký Seropram,nebo slabší Citalec.Obvoďák Ti napíše ledacos.Já bych se spíš snažila dostat k psychiatrovi.Dnes je to běžné,není to žádná ostuda...Ale ten Neurol Ti spíš uškodí,protože je to na bázi Diazepamu... :wink:
11. pro 2007 ve 14:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já vím že je to návykový, taky to mám brát max. jednou za den a to při dost silný depce. Naposledy jsem si ho brala před 3 dny. Do teď to bylo ok, tak snad mi to vydrží-když tedy nepřijde zase nějaký šok. Nevím ale u mě je to jak na houpačce. Tři dny jssem v pohodě a pak je den kdy jsem schopná řvát i na talíř že je špinavej :grinning:
K psychiatrovi jsem už chodila-jak jsem psala měla jsem laktačku. Takže ten neurol mi doporučil on-respektive ona. Dali mi i zprávu pro obvoďáka, tak možná to tam vyčetl a napsal mi ho taky.
11. pro 2007 ve 14:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jani,tomu se říká reaktivní deprese.Možná právě proto bych se snažila dohodnout na klasických antidepresívech.Ony se pak taky lépe vysazují,a mají menší vedlejší účinky...Nikam tě nenutím,spíš se o tebe trochu bojím,vzhledem k tomu,že bys ráda mimi.máme hodně maminek,které berou antidepresiva i v těhu a je to právě onen Citalec.U toho se nevylučuje ani kojení... :wink:
11. pro 2007 v 15:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Asi je pravda že bych si tam měla dojít znovu. Něco jinýho je tohle a laktačka. No uvidíme příští týden.
Janina
11. pro 2007 v 15:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Držím pěstičky!!! A Milouškovi pusu a pohlazení,snad se Vám ten zánět vyhne... :slight_smile: :wink:
11. pro 2007 v 15:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Děkuju ti seš hodná. Koukni ke mě na fotečky. Mám tam Milunku.
11. pro 2007 v 16:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
To je pane šikulka!!! moc milý chlapeček...Ten můj je na internátě a je mi po něm smutno :unamused: Je to navíc všechno trochu složitější,ale to by bylo na dlouhé psaní a zrovna to sem moc nepatří...Jedu za chvíli do Zlína na noční... :angry:
11. pro 2007 v 16:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj holky,koukám co tady píšete a Jani musím dát za pravdu Sluní.Já také trpím depresemi a zrovna jak říkáš,je to chvíli na hraně,pak pohoda a pak zase depka..dokonce už jsem měla i problém se spánkem,tři dny v tahu jsem nespala,páč jsem se večer v posteli moc nervovala a nemohla usnout,doktor mi dal taky neurol,ale ten nic nevyřešil,občas jsem ho vzala na spaní,ale v normálním životě mi nepomohl.Nakonec jsem zkusila také psychiatričku a ta mi napsala jak píše Sluní Citalec.Beru ho už 3rok a můžu říct,že od té doby problémy se spaním anebo depresemi nemám,jasný je,že občas jsem smutná anebo je mi něco líto,ale tak normálně.Pomohl mi asi až po měsíci užívání a to jsem začala být optimistická a lépe jsem zvládala stresové situace.Jde o to,že se lidem kteří trpí těmito problémy se brzy odčerpává hormon,který obaluje nerv serotonin(teda tak jsem to nějak pochopila) a ty prášky ti ho vytváří.Nejsem po nich nijak otupělá ani nemám jiné nežádoucí účinky,ani vlastně nevím,že je jím,ale musí se jíst opravdu pravidelně,jinak se stav může zhoršit..Zkus si ho nechat napsat a uvidíš,že ti bude lépe..mě úplně změnil život.Vždy jsem byla veselá,ale problémy mě dostávaly do šílených pocitů beznaděje a teď ty problémy jsou stále,ale já jim umím čelit a nepropadám panice..držím ti palce
11. pro 2007 ve 20:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holčičky,tak jak jste dopadly Roni, a Leni?? Hořím zvědavostí!!! :slight_smile: :wink:
12. pro 2007 v 15:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Aho holky,tak jsem tady a zprávičky nic moc.. 80% spermií je špatných a těch 20% jsou sice schopny oplodnit,ale přítel má bohužel 2druhy bakterií,kterými mne kontaminoval,takže nás čeká léčba.Tři týdny na antibiotikách a on tři měsíce s vitamínkama.Vím,že to znamená,že se může spermio vylepšit,ale zase tak dlouho čekat,já už prostě nemůžu..už jsem vyčerpaná a neustále slyším jen špatné zprávy,nejdřív já mám cystu a teď tohle.Holky je to opravdu vyčerpávající..
12. pro 2007 v 16:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Roni,to přece neznamená,že se to nemůže povést přirozenou cestou?!! Vem si nás - přítel má 63% špatných spermií a těch zbývajících 37% je nepohyblivých.Máme jen 4% progresivně pohyblivých!!! Bakterie se přeléčí a pak uvidíte co dál...Psala jsem Ti,že to bude zkouška vztahu...Nás taky čeká urolog a androlog(mužské hormony)a několik měsíců polyvitaminosní léčby...Musíme vydržet.Uvidíš,že ten příští rok bude lepší!!!!!!!!!!!! :slight_smile: :wink:
12. pro 2007 v 16:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Roni nebuď smutná. Manža měl taky jen 25 procent pohyblivých spermoušků a oba jsme měli jakýsi zánět který nám léčili antibiotiky. Léčit začali v červnu a těhu jsem zjistila v prosinci, no a koukni na fotečky jakej raubíř se nám pak narodil.
Tady na těch stránkách je vidět jak si s námi život pohrává. Vždy když se necítím moc dobře tak si říkám "mohlo být hůř". Roni vždyť tři měsíce není zas taková doba-vem si jak dlouho se snažíte. To už je jenom chvilička. A hlavně jak říká Slunča-může se to povést přirozenou cestou a zrovinka když s tím nebudeš počítat.
Sluní já myslela že máš syna doma? Od kdy je na internátě? Opravdu jsem si z toho co jsi psala myslela že ho máš doma.
Janina
12. pro 2007 v 16:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holčinky, tak se taky hlásím a taky nic moc. Opět 0. Už jsme domlouvali operaci TESE/MESA začátkem února. Dr. dává 50 - 60% šanci, tak snad.
Roni, nebuď smutná. To zvládneš. Vím, že to čekání je strašný, ale věř, že se to dá zvládnout. Taky jsme čekali 3 měsíce a teď budeme zase čekat. Alespoň máte těch 20%, ber to z téhle stránky, my jsme na 0. Byla jsem samozřejmě smutná, ale už je to v pohodě. Nečekala jsem zázraky, protože ač jsem různě zjišťovala info od holek na webu, všude psaly, že se to nezlepšilo.
12. pro 2007 v 17:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,
koukám, kolik jste tu toho napísaly, pěkně jste se činily.
roni, nesmutni a vydržať!!!, to je zásadní heslo. Neboj, přeléčíte bakterie a vše se zlepší. Věřím tomu. Já vím, že se to všechno protáhne, ale o to větší pak budete mít radost. A taky ještě nejsi tak stará, aby jsi musela tolik chvátat. Neboj, vše se v dobré obrátí a bude dobře. Když to tady tak pročítám, tak myslím, že na tom ještě tak špatně nejste. Jsem s tebou.
Trpělivé musíme být všechny, holt je to běh na dlouhé trati, ale daly jsme se všechny do boje, tak musíme vydržet.
Jinak já byla dnes u mojí Mojžíšky a příště mě čeká mobilizace kostrče. Fuuuj,bojim, bojim. Ale to už bude naštěstí příští rok, tak se na to snad nějak psychicky připravím. A taky jsem objednaná k jednomu léčiteli, tak uvidíme.
Všechny zdravím a přeji příjemné snažilkování a užívání si předvánočního shonu.
12. pro 2007 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojík berušky,tak nám včera v poledne nějak spadl server a nemohla jsem se sem dostat.Dneska jsme byli ve Zlíně na genetické konzultaci a začíná to "smrdět". :unamused: Jde o to,že partner začíná postupně lékařům přiznávat,že "dcera" není biologicky jeho,ale protože to není nikde oficiálně vyšetřeno(přesto,že víme kdo je otcem)všude píšou,že tedy jedno dítě má.Připadá mi to nefér,protože pokud bude všude uvedeno,že jedno dítě má,nebude se jeho vyšetřováním nikdo nějak zevrubněji zabývat.
14. pro 2007 v 19:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sluní, tak to je docela blbý. Asi je lepší v tomto případě říkat pravdu, protože je mi jasný, jak dr. přistupují k tomu, kdo už má dítě a kdo ne. Tak se držte, musí to být hrozně pro něj nepříjemný.

Holčinky, my nakonec nepůjdeme začátkem února na tu operaci, ale koncem února. Manžovi se prostě ten termín nehodil, když přišel do práci a kouknul do kalendáře, tak zjistil, že nemůže. Byla jsem hodně smutná, pár slziček mi ukáplo, že se to zase všechno posune. Ale co?? Dneska mě moje kamarádka doktorka psala, že nejúspěšnější jsou stimulace na jaře, takže já si prostě čekám na to krásný jaro. Zkusím si mezitím domluvit nějakou tu kontrolu a pak jen vyčkávat na výsledky operace.
14. pro 2007 ve 21:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky zlatíčka,
Sluní Lenďa má pravdu, to že tvůj manžel platí na dítě které není jeho je jedna věc, ale doktoři by měli brát v potaz že není jeho. Měli by se víc snažit Vám dvoum pomoci. Jde o Vás dva. Vždyť jedno mít můžeš a u pokusů o druhé už můžeš být ty nebo on neplodný. Vždyť tato diagnóza existuje-já jí mám-sekundární neplodnost.
Leni nevěš hlavu, asi to všechno chce opravdu čas. A s tím že na jaře je lepší čas na oplodnění je asi pravda, moje dr. to říká taky :wink:
Tak držím palečky aby nám to všem na jaře dobře dopadlo a my už měli pupíčky s mimískama. :grinning:
15. pro 2007 v 09:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jani,včera se nás genetička ptala a když jsme řekli,jak to je,ptala se,zda to máme oficiálně potvrzené.Jenže komu to pomůže!?Partnera to vyživovací povinnosti nezbaví a to dítě by bylo nešťastné,protože biologický tatínek stojí za prd.Má takhle po světě těch dětí více...Jenže se tomu asi nevyhneme... :confounded: :frowning2:
15. pro 2007 v 11:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,

Sluní, já si myslím, že v podstatě by mělo být jedno jestli to máte potvrzené nebo ne, teda těm doktorům. Nejdůležitější by mělo být najít problém a ten řešit. A pokud u partnera nějaký problém bude, tak ho určitě najdou. Vyšetření vám dělají, tak se tím zabývat musejí. Nevěš hlavu, vše dobře dopadne. A souhlasím s Janinou, že jedno dítě mít může a později už může mít problémy. My jsme na tom stejně. Manža má dceru a dnes, kdy je mu o několik let víc, tak už problémy má.Dělali nám taky všechna možná vyšetření, včetně genetiky a imunologie. A nezdálo se mi, že když řekl, že dítě už má, že by se mu věnovali nějak míň. Tak se tím zbytečně nestresuj a v klidu čekej na výsledky.
Leni, držím palečky, na jaře to určitě vyjde.
15. pro 2007 ve 14:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holčinky, moc děkuji za podporu. Byla jsem nejdříve opravdu strašně smutná. Zase další měsíc čekat, ale co?? Asi to tak má být. Snažím se ještě to nějak uspíšit, třeba žádosti na pojišťovny, moje vyšetření, ale uvidím, jak se na to zatváří dr. Kdyžtak prostě budu muset jít na kontrolu až po té operaci. A to je za 2 měsíce. Čekám na mimi mnohem více, tak už ty 2 měsíce vydržím. Jsem přeci silná, i když to hodně bolelom, i slzky ukáply. Vím, že leden bude hodně manža vytížen, samé služebky a v únoru to samé, pak máme hory. A ta operace asi není žádný med. Určitě musí pár dnů být doma a odpočívat a ledovat.
Jinak Sluní, holky mají pravdu. Nevěš hlavu, vše dobře dopadne. A zkuste se opravdu s těmi doktory na rovinu domluvit. Bude líp. Uvidíš. Moc tomu věřím. Vždycky je to jako na houpačce, jednou se od toho dna musíme všechny odrazit a vyhoupnout se do toho vysněného. Prostě jednou jsme dole a podruhé zase nahoře. A já věřím, že se všechny dočkáme. NEMYSLÍTE????
15. pro 2007 v 18:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Leni,to je přece samozřejmost,že se vzájemně podpoříme... :wink: já mám dneska nějakou krizovku - nejraději bych vztah ukončila a odešla...Vím,že partner za to nemůže,ale já mám pocit,že už nemůžu.Navíc tento víkend máme tu malou a ona je nesmírně nevychovaná,pro každou maličkost dělá scény,někdy je to skoro na pár facek...Ta malá má pocit,že budu skákat,jak ona píská,jenže na to já nejsem stavěná.Na nás byli rodiče přísní,ale pak se nemuseli stydět.Jenže ona nepokrytě jedná stylem,jak z každého vyždímat co nejvíc.Partnerovi řekla,že chce na Vánoce notebook,protože by se jim s maminkou hodil.Nějak to přestávám zvládat,nebo co...
15. pro 2007 ve 20:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sluní, nenech si zkazit vztah od nějaké nevychované holčinky (pokud víš, že on je ten pravý). Je mi jasný, že to musí být pro vás dost těžký, hlavně pro tebe. Ale usměj se a řekni, že ti ona za to nestojí, hoď to někam pryč a řekni, že máš svého partnera ráda a že se těšíš na Vánoce. Pusť si nějaký hezká film, třeba Láska nebeská a užívej si tu pohodu. Včera jsme se na ten film dívali a bylo to moc příjemný....dodal mi spoustu energie. :slight_smile:
P.S A doufám, že jim ten notebook nekoupí!!!
16. pro 2007 v 17:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
...to víš,že ne!!! Mě spíš fascinuje její myšlení = má 7 a půl roku!!!! :astonished: Příjde mi,že ze všech vnoučat dostává nejvíc a to není fér!!Navíc není ani biologický potomek,ale to tcháni neví... :unamused: Včera mi sdělila,že bych se měla odstěhovat,aby se s maminkou mohly vrátit...Je to síla...Nikdo se pak nemůže divit,že bych té genetice kolem ní byla jenom ráda a to není žádná zlomyslnost.Spíš obranný manévr... :angry:
16. pro 2007 v 19:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj holky,teda já jsem si myslela,že tenhle server zase zablokovali a už funguje,to je super..musím si vás dočíst,nevím co je nového,zítra písnu z práce pa pa
16. pro 2007 ve 23:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek