• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Vítězství nad neplodností - povzbuzení pro nás snažilky

26. dubna 2015 
@marcajda no dítě z darovaného vajíčka v mém věku pro mě není zrovna léčba,ale co nadělám,nic jiného se s tím dělat nedá. Já jsem vždycky chtěla jedno dítě své a jedno adoptované,ale to první své pro mě byla priorita,no a život to zařídí uplně jinak. Je rozdíl v tom jestli je CAR státní nebo soukromý,v soukromém se lidem více věnují a mají víc možností a je to všechno rychlejší,člověk má pocit že pro něj opravdu dělají maximum,na státních to vypadá naopak,tam mi třeba při stimulaci nechtěli ani vypsat marodní i když mám těžkou práci kde zvedám stovky 30kg beden denně a ještě dělám na směny,injekce jsem si píchala do břicha 2x denně a oni mě jen odbyli že s tím mi oni nepomůžou,že to je můj problém,nestačila jsem zírat. Myslím si že se mnou jednali tak jen protože jsem mladá, a podle nich nemám ještě na dítě nárok :confounded:
5. črc 2011 ve 12:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
@marca22 jejda, co to máš za práci, žena má limit do 25kg.. já teda chodím do státního, ale jsem spokojená. FN Olomouc. to čekání sice ano, ale právě že tam mě hnali do všech možných vyšetření a předtím jsem chodila do FERTIMED Olomouc a tam hned valili hormony a v úplně jiných cenových relacích..je to asi od přístupu každého doktora.
5. črc 2011 ve 13:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
@marcajda Asi jo,dělám v Legu specialistu na výrobní lince,ale k tomu že nastavuju stroje a váhy a tak musím ještě doplňovat do těch strojů materiál a odebírat vyrobené bedny a ty jsou nejtěžší a někdy je jich klidně i 170 za den,zase si tam člověk vydělá slušně,ale je to dřina no. Teď už 4 měsíce marodim,protože nejdřív jsme byli na
IVF,pak jsem měla měsíc zánět snad všude možně v břiše a v červnu jsem zas byla na Laparoskopii a teď mám vlastně 6 ti nedělí,takže nesmím nic tak těžkého zvedat. Jj asi to bude hodně o lidech,někdo je ochotný a udělá maximum,jinému je to fuk a chodí si to tam jen odpracovat :confused:
5. črc 2011 ve 13:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ahoj holky, díky za příspěvky, život si s námi fakt pohrává... není tu další mamča, co by nám vlila trochu optimismu do žil?
11. črc 2011 v 07:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Holky, to nám to tu nějak utichlo. Ono asi moc maminek do sekce Neplodnost nechodí... :frowning2:
8. zář 2011 ve 22:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já bych moc ráda přispěla nějakým pozitivním příspěvkem, ale bohužel žádnou pozitivní zprávu zatím nemám :frowning2:
9. zář 2011 v 08:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
a tak já Vám sem něco hodím :slight_smile: ...1.IVF Iscare Praha, ET 2 embryí, bylo z toho mimoděložní těhotenství, který mi navíc prasklo, takže jsem málem umřela, zbyly 2 embrya do mrazáku, nechali jsme je převézt do Karlových Varů do Pronatalu (chodila jsem do Pronatalu v ČB, ale tehdy ještě nedělali OPU a ET), z toho bylo zamlklé těhotenství. 2. IVF, transfer 2 embryí-bez úspěchu, opět 2 sněhuláci...a jednoho z nich vidíte v mým profilu :wink:
9. zář 2011 ve 12:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj vsechny snazilky,tak ja vam taky napisu muj pribech.o miminko jsem se znazila uz s prvnim manzelem ,ale to bohuzel skoncilo rozvodem potom jsem se poznala s mym nynejsim manzelem a zaclo to na novo.Ja nepruchodny vajecnik,PCo,prolaktin zadna ovu proste vse co muze byt takze to zaclo,celkem 8IVF nekolik KET celkem to trvalo deset let takze si dovedete predstavit ty nervy a tu beznadej o financich ani nemluvim protoze ziji ve Svycarsku a veskere pokusy jsme si hradily sami.Potom jsme zabloudily do Reprofitu v Brne zkusily jeste 2pokusy a potom mi nabydli ze ni pred dalsim pokusem stahnou delozni sliznici aby to bylo ciste.No a v tom case jsme se rozhodli ze si dame pauzu a ze i bez ditete je nam spolu dobre a ze usz ty stresy nechcem a ejhle za dva mesice jsem otehotnela prirozene a dneska mam 14 mesicu starou holcicku.Jeste podotykam ze je me 41let.Takze nestracejte hlavu to se podari.Dekuji temto strankam moc mi pomohly v tezkych dobach a to mi verte bylo jich hodne.Prominte za pravopis mam pouze nemeckou klavesnici.
9. zář 2011 ve 13:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ahoj holky ,tak i já Vám přispěji odkazem na náš příběh a všem Vám držím palečky ,hlavně to nevzdávat,nic není nemožné
http://www.modrykonik.cz/fotoblog/demima/clanek/nase-cesta-za-stestim/
9. zář 2011 ve 13:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
@elana @evicka1971 @demima holky, díky za pozitivní zprávy a přeju hodně radosti s vašimi zlatíčky. Přidá se k nám ještě někdo do party s dobrým koncem?

@bobbule09 To mě mrzí, že pořád nic. Naštěstí na to nejsme samy - koukni na mě :slight_smile:
9. zář 2011 ve 23:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mirabela no já pořád ještě věřím, že to výjde. Teď stejně potřebuji sehnat práci, tak mě to až tolik nevadí, že nemůžu otěhotnět. Spíš by mi to trochu zkomplikovalo situaci.
Ale nevzdávám to :dizzy_face:
10. zář 2011 v 08:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Přesně tak, nesmíme to vzdávat!
21. zář 2011 ve 21:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, nemás sice příspěvek, že se nám to povedlo, ale nevzdáváme, někdy jsou chvíle zlé, jindy překypuji energií, ale cestu za mimískem nevzdám i kdyby čert na koze jezdil :grinning: hodně síly, protože se nám to jednou všem povede :grinning: a bude to ta nejkrásnější odměna za tuhle dlouhou cestu :grinning: v říjnu mě bude čekat čtvrtý ET no tak třeba to bude to pravé ořechové :grinning:
22. zář 2011 ve 13:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mufinka26 tyhle pocity moc dobře znám. Někdy jsem plná energie a optimismu a jindy mám depky, nic nemá cenu a nic se nedaří. No hormonální houpačka :grinning: :grinning:
Naštěstí to beru celkem v klidu, když už se snažíme 5 let, tak si člověk tak nějak zvykne. :pensive:
Ale naděje umírá poslední :dizzy_face:
23. zář 2011 v 09:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bobbule09 my se snažíme dlouhých osm let :sweat_smile: takže už sem taky zvyklá :wink:
23. zář 2011 v 10:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky holky, tak vám chci dodat trošičku optimismu :grinning: 11.10 sem podstoupila náš 3.KET a velkem náš 4.transfér... zaváděly sme jednoho bojovníčka, ani sme nevěřily, že by se nám to mohlo povést, dokonce sme už i v CARu probíraly, že bych měla podstoupit hysteroskopii, jestly je v děloze vše v pořádku, dokonce sem se rozhodla, že v lednu dám v práci výpověd, jelikož se tam hodně zhoršily poměry, ale to by bylo na dlouhé vyprávění. Hle šestý den po KETíku na nás vykoukl krásný duch a 12.den po KET je čárečka na 25tkovým testíku silnější než kontrolní :grinning: Holky nevzdávat se a bojovat :grinning: vyplatí se to, já ted jen čekám na UTZ a na to srdíčko :grinning: ale věřím, že vše bude v pořádku :grinning:
24. říj 2011 v 08:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj holky,tady je má cesta za mimčem.V roce 2000 jsme navštívili CRM,tam u mě zjistili zvýšený Prolaktin,přítelovi hraniční počet spermií+snížená pohyblivost.Šli jsme tedy do IVF+ICSI,první nic,druhé nic,KET nic,třetí IVF nic.Potom následovala teprve laparoskopie,zjistili mi silnou endometriozu,následovala pulroční hormonální léčba,potom čtvrté IVF,zadařilo se,čekala jsem dvojčátka,ale ve 20tg jsem potratila,vyvolávali mi porod a mé těhotenství a veškerá energie byla pryč.Už jsem chtěla všechno vzdát,ale ta touha byla obrovská,tak jsem do toho šla znova.Následovala další laparka,ta neprokázala už další endometriozu a po pátém IVFjsem čekala trojčátka,vzhledem k předchozímu problémovému těhotenství jsem podstoupila redukci a v roce 2005 se nám narodili dvojčátka Jakub a Matěj.Těhotensví bylo pro mě nejtěžší období v životě,ted jsem ráda,že jsem to nevzdala a mám dvě super zlobidla.Všem vám přeji mnoho sil a peněz-bez toho to nejde,a hlavně nevzdávat to!!!!!
24. říj 2011 v 10:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Ahoj holky, taky přispěju naším příběhem, i když u nás ta cesta nebyla až tak strastiplná. Po roce snažení nás můj gynekolog poslal do CAR, udělali nám spermio a mě základní vyšetření. Spermio není ideální, ale nic beznadějného, moje výsledky byly v pořádku. Podstoupili jsme 3 IUI, bez úspěchu a bylo nám nabídnuto IVF, se kterým jsem nesouhlasila a nejdříve jsem chtěla laparku, moc se mi nezdálo, že by byl problém jen v trochu horším spermiogramu. Při laparce skutečně zjistili, že mám neprůchodné vejcovody, srůsty sice odsranili, ale bohužel mám i zaškrcené konce, a to operativně řešit nelze. Takže přirozeně mít děti bohužel nemůžu. Je rozhodnuto, podstoupíme IVF+ICSI. Vajíček bylo dost, nechali jsme si 2 zavést a ještě zůstalo na zmražení. Necelé 3 roky od začátku snažení jsem našla 2 čárky, původně to byly dvojčata, ale 8tt došlo k samovolné redukci plodu a doma mi běhá krásný dvouletý rošťák. Nyní jsme se rozhodli pro druhé mimčo. Ale zavést si necháme jen jedno, dvojčátka opravdu nejsou můj sen. 1 KET bohužel bez úspěchu, ale 2. KET už byl úspěšný a v červnu čekáme druhou prďolku. Na celém tom procesu nebylo snad nejhorší to čekání, ale spíše taková ta nejistota, jestli vůbec někdy to mimčo budu mít. Kdyby mi někdo řekl dopředu, že budu, ale musím si tři roky počkat, tak to uteče jak voda. Všem vám přeji moc štěstí a miminka v náruči.
10. pro 2011 ve 22:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky..mám za sebou 3.ivf a ted mě čelá za týden 3.ket..z toho jsem byla jednou mimoděložně těhotná..zatím asi nepotěším..snad příště :angry:
10. pro 2011 ve 22:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Chtěla jsem taky přispět trochou pozitivnosti :sweat_smile:
Je to cca 3 roky od vysazení antikoncepce a snažení o mimčo, 1.těhotenství bylo spontání ale čárky slábly a skončilo to revizí, 1.IVF-biochemické těhotenství, 2.IVf-slábnoucí čárky na TT. Do posledního 3.IVF jsem šla už jako dost labilní člověk, změnili jsme CAR, podstoupila jsem diagnostickou laparoskopii a rovnání kostrče od studentky paní Mojžíšové, při posledním pokusu jsme si ještě připláceli IMSI a PK měli jsme nejlepší embrya ze všech, 2 jsem si nechala zavést a ještě 3 máme v mrazáku. Nemáme ještě úplně vyhráno ale po NT screaningu to zatim vypadá moc dobře a zítra začínam 13tt :dizzy_face: :dizzy_face:
Hlavně nepřestat bojovat :wink:
15. pro 2011 v 15:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
všem vám moc držím palce, píšu spíš jako zástupce druhé strany- jsem dárkyně vajíček a dělá mi velikou radost, když na mne doktor mrkne, že se povedlo. bohužel jsem ani sama dlouho potom nemohla otěhotnět, moje tělo přestalo fungovat, ale příroda zabojovala, trošku pomohla paní doktorka a jsem ve 14tt :slight_smile:

a určitě, hned jak budu sama zase moct, určitě půjdu darovat znovu, není přece nic hezčího, než když jste bez naděje a ono se to povede :slight_smile:
15. pro 2011 v 15:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@evelp nedá mi to, a musím poděkovat za ty které vajíčka nemají a právě potřebují od těch jako jsi např. i Ty. Moc děkuji. Já mám PCO, otěhotněla jsem po stimulaci léky a provedené IUI hned napoprvé. Jsem za to neskutečně vděčná.
Kdybych byla zdravá, určitě bych také dala vajíčka, bohužel mám problém sama otěhotnět. :frowning2:

MOc vám všem přeji hodně zdraví a také štěstí!
20. pro 2011 ve 13:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kaculkadraculka spoustu lidí mne od toho odrazovalo, že je to nebezpečné atd.., ale takoví lidé si toho málo zjistili, probírala jsem to se spousty doktorů různých institucí a vše v pořádku.
sama vidím, jaké to je, když se po dlouhém neúspěchu zadaří.

já třeba nedokážu darovat krev, nemůžu se na to dívat, ale tohle beru jako svou mateřskou povinnost :slight_smile:
20. pro 2011 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evelp mě krev nevadí, dokonce jsem se přihlásila i jako dárce kostní dřeně. Pokud můžu, tak pomůžu. Ale jak jsem již psala sama mám s vajíčky problémy. Možná kdybych podstoupila drilling tak to bude lepší ale zatím chci po novém roce vyzkoušet ještě léčbu léky a laparku s drilingem nechat jako poslední variantu.
Opravdu upřímně si vážím a cením lidí jako jsi TY kor v této době, kdy je hodně zlých lidí a lidí myslících jen na sebe.
20. pro 2011 ve 14:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kaculkadraculka člověk občas musí myslet jen na sebe, ale to až ve chvíli, kdy se mu za to darované nic nedostává, mě se dostalo vlastního miminka (teda snad bude vše v pořádku až do konce), takže mě to jenom utvrzuje v takových věcech pokračovat dál :slight_smile:
20. pro 2011 v 15:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj, moc chci poděkovat za tuto diskuzi, která dává naději nám "věčným snažilkám". My se snažíme 3 roky, výsledky máme oba ok, já jen podstoupila operaci-odstranění myomu. Po operaci je to už rok a půl a stále nic. U mě vše v pořádku, ms mám na den přesně, ovulace probíhá, vejcovody průchodné, manžel spermio ok, sice trochu pomalejší, ale zase velké množství, takže bez problémů. Kde může být problém vůbec netušíme, do CARu se nám zatím nechce...Momentálně zkouším cvičení podle paní Mojžíšové a uvidíme, jestli to pomůže. Jak už jste tu snad všechny psaly, nejhorší je psychika :sweat_smile: . Já to většinou zvládám dobře, ale pak stačí, když mi kamarádka nebo příbuzná oznámí, že je těhu a mě to srazí na dno. I když to všem moc přeji, tak se mi s tím čím dál hůř vyrovnává... :confused:
Všem snažilkám držím pěsti, nějak to holky vybojujeme! :wink:
A těhulkám a maminkám velká gratulace, že ten boj vyhrály! :dizzy_face:
3. led 2012 ve 20:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
3. led 2012 ve 20:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, my se snažíme o mimi jen krátce 7měsíců. Doktor nás poslal na spermio a přirozené otěhotnění je 0% z důvodu líných spermiek.
Znám příběh mé kamarádky, která se snažila o mimi asi 3roky, IVF se nepovedlo a verze doktorů byla, že oni spolu nikdy nebudou mít děti. Vůbec jsem to nevěděla a když jsem ji potkala, tak mi říkala, že dostala výpověď v práci a u nás zrovna jednu do počtu potřebovali. Ptala jsem se jí zda planují děti, aby po nastoupení do práce hned neotěhotněla a ona mi řekla, že děti mít nemůžou. Začala u nás pracovat a byla šťastná, že má prací, která ji baví a že má konečně čas na sebe a na své pejsky. Když jsem jednou šla ke kartářce, tak jsem se jí zeptala zda nechce jít se mnou a nechtěla, že se bojí, že jí kartářka vezme i poslední naději. No a já nelenila a kartářky se na kámošku zeptata. Ta mi ji popsala jako by ji znala a řekla, že už má v hlavě z toho velký blok a že otěhotnět může. Jak jsem dojela, tak jsem jí to hned vyklopila, že tam naděje je :slight_smile: Začala s přítelem jezdit do Tábora k léčiteli, akupunktura a bylinky. Jak byla spokojená, že má super práci, tak otěhotněla. Čekala dvojčata a které bohužel :frowning2: přišla, nevěřila tomu, že otěhotněla. Pak otěhotněla znovu, má krásnýho chlapečka a dcerka se jim povedla hned napoprvé :slight_smile: protože na ni nespěchali.
No, mě a přítele čeká letos IVF, počítáme s tím a zkoušíme dál. Nakoupili jsme nějaké vitáminy a lubrikační gel, který vyživuje spermíky http://www.otehotnet.cz/lubrikacni-gel-conceive-plus/3-lubrikacni-gel-conceive-plus-9337213008426.html tak uvidíme zda se do té doby povede. Jsou tam taky zajímavé příběhy, které díky tomuto gelu dopadly miminkem.
Přeji všem hodně štěstíčka k mimískovi :slight_smile:
3. led 2012 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
tak já taky přidám svůj příběh. Nejdřív jsme se snažily rok a půl a když nic, tak nás poslali rovnou do IVF centra Podolí. Tak manželovi zjistili, že sice má spermie ale nedostávají se do ejakulátu, takže musel podstoupit operaci, kdy mu odebrali na pět oplodnění a zamrazily. No a protože si automaticky mysleli, že problém je u manžela, tak mě vůbec neřešily a přislo první IVF a nic, druhý byl KET a taky nic pak jsem měli ještě zamraženo pět vajíček, ale při rozmražování nepřežilo ani jedno, takže vše na novo, třetí pokus, celé IVF a opět nic, na zamražení nic nezbylo, pak přišel čtvrtý pokus a to ani nebyl transfer protože vajíčka nebyla dobrá, no a to už jsem byla na dně a něvěřila, že někdy otěhotním :frowning2: . Ještě jsem zapoměla dodat, že už od druhého neúspěchu jsem prosila doktorky, aby udělala nějaké vyšetření i mě, ale marně. A po tom čtvrtém neúspěchu, už jsem si to vydupala a samozřejmě zjistili, že problém je u mě, mám špatnou srážlivost krve a jsem alergická na spermie. Dostala jsem spoustu hormonů a za pár měsíců až zaberou, tak to zkusíme znovu, ale to už jsem přešli do jiného centra do ISCARU, můžu jedině doporučit. A tam jsme absolvovali pátý pokus a konečně úspěšný :slight_smile: . teď už mám v postýlce 11měsíční holčičku :slight_smile: a mrzí mě, že jsme nepřešli dřív. Takže ikdyž už to vypadá beznadějně, tak vždycky tady malá nadějě je :slight_smile: .... Všem držím palečky, ať se brzo zadaří a omlouvám se za takový sloh :slight_smile:
3. led 2012 ve 21:42  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@eli2011 @aagnes Paráda, holky, díky za pozitivní příbehy. Je fakt úžasné, co dneska lékařská věda dokáže.
V "mém" CARU v Brně mi říkali, že po 3 pokusech IVF je těhotných 85-90% žen, které tam přišly s dignózou neplodnost. Není to paráda?
22. led 2012 v 15:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek