Downův syndrom. Šly jsme na potrat. Podpoříme se?

@jge Ano, pozitivní výsledek je na 100%, negativní 99,8%.

Janinkaves -- děkuji za Tvou upřímnost. Dnes mne ještě nevzali, takže čekání se protahuje, i když jsem celý den byla u doktorů... Posílám odkaz na článek, který nastiňuje řešení (jestli to vůbec jde) několika otázek, kterými se zabývám(e) http://psychologie.cz/pribehy-ctenaru/trapim-se.... Máme jednu dceru a také nevím, jestli se někdy odvážíme.. zatím si to nedokážu vůbec představit. Vše mě teprve čeká... děkuji Ti ještě jednou, přeji spokojenou rodinu a hodně radosti.

@ainda ahoj,ano je to tak.Je to tvůj život,vaše volba.Nikdo nemá právo soudit a už vůbec ne odsuzovat.Když čtu takovéto diskuze,a reakce jak je to nemorální jít na potrat,tak mě napadá,co bude s dítětem jednou,až třeba ti rodiče nebudou,nebo nebudou schopni se postarat ☹ .Nemám za sebou tuto zkušenost,ale vím jak bych to řešila.Přeji ti hodně sil 🙂 .

@marton Děkuji za vzkaz, je to tak, tyto otázky jsme si kladli..

@ainda já tedy naštěstí po odběrech plodové vody slyšela jen pozitivní zprávy,ale kdyby mi řekli,že čekám mimi s DS,šla bych na potrat.
Moje sestra bohužel takové štěstí neměla....na potrat šla a myslím,že nelituje.Za půl roku nato otěhotněla znovaa má zdravou holčičku.🙂

Nevím co cítíš,ale věř,že za pár měsíců se na to budeš dívat jinak.Teď je to vše moc čerstvé.🙂

Doma všichni chodí po špičkách, já o tom stejně nemůžu s nikým mluvit, ani s manželem i když on by chtěl. Včera mi řekli, že výsledky amnio jsou špatné, moje holčička má DS, jsem v 18+5 tt. Rozhodli jsme se těhotenství ukončit. Bohužel jsem nemocná a na výkon ne vezmou až zdravou, snad v pondělí. To čekání, to ticho doma, to hučení v hlavě, to snad nikdy neskončí. Chtěla bych se probudit za měsíc... Pořád nechápu jak se to mohlo stát. Je nás tu víc, to je trochu útěcha, nikdo si to za nás neodžije, je to tak bolavé...

Ahojky. Vím, že je to trošku mimo ale zeptám se.
První odběr krve v 12tt-nižší PappA, ve 13 tt na genetice, riziko na Down. 1:400. Druhý odběr krve v 15tt - volala jsem si na výsledky a můj doktor mi řekl, že test je negativní a uvidíme se při příští návštěvě. Tak nevím co si myslet. Jednou špatný a pak dobrý? ☹

Ahoj, mě je 16 takže nevím jaké to je pro matku toho dítěte ... ale mám bráchu s downovým syndromem... byli mi 4 když se narodil... já se pak cítila opuštěná. Teď mu bude 13 a jsem ráda že zrovna on je můj bratr. Jsou to skvělý děti i když ne moc rozumný ... hodně mi pomáhá ... třeba když mě máma za něco seřvala tak přišel ke mě a obejmul mě. Nemyslím si že tyhle děti by měli být pořád zavřený v ústavech ... my si ho bereme na víkendy ... On je šťastný a my taky... všichni v rodině jsme ho přijmuli jako normální dítě. Někdy je z ničeho nic agresivní ale to se hned uklidní ... má tu péči o nás.... naučil se i pár slov a rozumí nám. Těm dětem uděláte radost jenom když je obejmete nebo když se jim věnujete ,když jim dáte pusu a jsou za to vděčný než za nějaké kraviny. Studuji i školu na to abych jim aspoň trošku pomohla .. Nikdy bych bráchu za nic nevyměnila... Tohle je můj názor na tyto děti. podle mého jsou to skvělý děti který si žijou svůj svět a váží si všeho.

Jsem ve dvacátém týdnu,čtvrté dítko, čekáme chlapečka a 14 dní už krásně cítím pohyby,bohužel nebo bohu dík,má chlapeček na 99 procent DS, podle prenescanu, plodovku jsem odmítla.Ani na vteřinu bych ho nedala,nechápu matky které jdou na uměle vyvolaný porod,dle mně je to vražda a to si o mě můžete myslet co chcete.Pročetla jsem spoustu diskuzi na toto téma a je mi z toho akorát špatně.Je mi zle z toho kam jsme dospěli s tou naší rádoby morálkou.Já sama mám IQ 136.Ježíš jak může někdo jít zabít své dítě a ještě polemizovat o tom, že pro něj vlastně udělal dobře,a ještě to zlehčovat,můj táta umřel na rakovinu,trpěl hrozně, ale nechtěl aby jsme ho zabili dřív než sám zemřel.Prosím vás uvědomte si, když jdete na to přerušení,zabíjíte hotové dítě, ne jen něco co se dá nahradit .Možná že mě ted nenávidíte ale musela jsem napsat svůj názor.

jo a ještě k těm věřícím a přerušení těhotenství,to asi špatně četli bibli, nic o zabíjení nenarozených se tam mimocohodem nepíše,to bych si na triko nevzala,asi bych zvážila svou víru

potrat do 12 tého týdne a pak umněle vyvolaný porod,no skvělý třeba 22 týden, že jo

o nenarozených dětech se mluví v podstatě jako o zboží,kam chcete ženy dojít s tímto přístupem k životu a k přírodě, jste bez chyby?BUDETE DO BUDOUCNA BEZ CHYBY?

bojím se budoucí genetiky, co všechno zjistí prenatálně,třeba poruchy učení,tak je asi budem dle trendu zabíjet

@didisan jsi skvělá

@didisan Souhlasím!!!! Jsou to zlatíčka. Sama mám 4letou dceru - chodí do normální školky, mluví, sama se obleče, nají... občas potřebuje víc pomoci, ale ma srdce na dlani. Já tu možnost volby (tak jako většina z Vás) neměla a teď jsem za to ráda. Je to náš miláček. A že by její příchod na svět radikálně změnil náš život? Možná tím, že se nám přeházely hodnoty a neřešíme blbosti. Jinak fungujeme jako jiné rodiny s dětmi. Po 2 letech jsme si pořídili ještě jednu princeznu a holky na sebe nedají dopustit. Downův syndrom neznamená, že musíme tyto děti zavřít do ústavů. Jsou vzdělávatelní, mají rádi život a v sociální stránce bychom se od nich mohli lecčemu naučit.

Pred 3 dny nam potvrdili SD. Vcera jsem prisla o svoje chtene a milovane miminko. Bylo to moje rozhodnuti a jenom ja vim, jak ted mi je.

Nahodou sem narazila na toto tema. Pred par dny byl v tv porad o detech s timto postizenim a ja se muze zeptala jak by reagoval kdyby nam dr oznamil ze mimi bude mit DS. On ze nevi ze o tom ani nepremyslel. Ja v hloubce srdce vim ze bych si ditko s DS nenechala. ☹ a to sem muzi rekla ze proste bych sla na potrat i kdyz by me to bolelo jako nic predtim v zivote. Ale bohuzel toto citim v srdci a vim ze by to bylo spravne rozhodnuti.
Strasne obdivuju maminky co si miminka nechali. Ja bych na to proste nemela.

Ahoj holky,jsou to moc smutne chvile v zivote..Ja riziko 1:26-podstoupili jsme testy,ktere jsrm brala jen jako formalitu,ale druhy den mi primo primar volal,ze se DS potvrdil.Sesypala jsem se,nemohla jsem uverit ptoc zrovna my..Doma jsme o tom mluvili,myslela jsem,ze jsem se s tim vyrovnala,byla jsem celkem v pohode.Ale pak cely ten horor v nemocnici,ze kt.me dnes pustili a nevim co dal.Budu ted doma,ale stale brecim,vzpominam na pohyby miminka na ultrazvuku a pak ten sal..A bojim se dalsiho tehotenstvi.Nikdy bych testy nepodcenila,vim,ze bych takove dite nefokazala privezt na svet,ale I tak to moc boli..a vsechny ty tehotne okolo me-peklo☹

@cruanna Ahojky,koukam,ze to mame podobny.Respektujo nazory jonych a obdivujo tu,kt.si mimi nrchaji,ale odduzovat ty,ktere se rozhodnou opacne..nevim..Jedine cas to vse zahoji.

@myck ahoj, bohuzel tak to je. Jedine cas, ale nevim... Mac pocit, ze od te chvili v nemocnice, kdy jsem prisla o nase miminko, mam srdce naruby. Stale to boli. Pres den to jeste jde, ale vecer a v noci ta bolest je nesnesitelna. Urcite to vis...

@myck
@cruanna
Holky,je to moc smutny,to co vas potkalo.Taky mam jeden velky potraz ve 21t za sebou,jen z jineho duvodu.Miminko odeslo samo.Vim ze to je trochu jine,hlavne to rozhodnuti se nekonalo.
Verte,ze cas to trochu zpravi.Hlavne jsem chtela rict,ze kdyby se ta psychika nelepsila nebojte se a hlavne nestydte se vyhledat psychologa a probrat to s odbornikem.Je to potom fakt nekdy uleva.Me se potom narodili jeste 2 deti ( celkem mam 3).Nikdy jsem uplne na tohohle svojeho broucka nezapomnela.Preju hodne sil a hodne stesti v dalsim pokusu.

@myck Ahoj, musí to být těžké. Také jsem si kladla otázku, proč zrovna my a pro ne někdo jiný... Člověk si musí projít všemi fázemi, prožít to a bude zase dobře. Asi na to nikdy nezapomeneš, ale čas dělá zázraky. Za sebe doporučuji zajít k psychologovi. Ohromně to pomůže. Já jsem s odstupem času ráda, že jsem tohle rozhodování nemusela řešit. Kdyby se me někdo zeptal, odpověď by byla jasná - potrat. Teď se přiznám, že už bych to neudělala. Ale neboj si říct o pomoc a ten psycholog je dobra volba. Když to zavřeš v sobě, jednou se to projeví. Držím palce, aby ses dala co nejdřív do kupy a věř, bude líp. A další dítě bude v pohodě, udělají vám genetiku a půjdeš na plodovku, abys měla jistotu. Taky jsem si to nedostala představit a druhé těhotenství jsem prožívala úplně v pohodě.

Omlouvám se vstupuji do vaší diskuze, ale nedalo mi to. Mám doma postižené dítě. Má poruchu autistického spektra. Všechny testy v těhotenství vyšli dobře, tak jsem nikdy nestála před otázkou, zda zvládnu péči o nemocné dítě a nebo né. Nejsem věřící, ale přesto děkuji bohu za to, že jsem nemusela volit. je pravda, že neřeším hovadiny, raduji se z maličkostí a každý úspěch mohutně slavíme. Na druhou stranu se život naší rodiny hodně změnil, musela jsem opustit práci, starší syn nezná, že by ho rodiče doprovázeli na kroužky a pokud chce jít do kina , jde s ním jen jeden s rodičů a druhý zůstává doma s mladším synem. Vlastně jako rodina pospolu nefugujem. Nestěžuji si, malého jsme chtěli, jsem šťastná , že ho máme a nevyměnila bych ho za nic na světě. Přesto chápu maminky, které se rozhodnou život postiženého miminka ukončit a taky chápu ty, které to neudělají a perou se s osudem.

Ahoj,byl někdo na neinvazivním testu z krve matky,kde se dá prokázat daw.s? Stojí 12500,- Děkuji za odpovědi.

@christyns ahoj,já na něm byla v ČB,vyšel mi pozitivní

@christyns Kamarádka na něm byla a vyšel negativní. I podle velkého utz po 20tt vje mala zdravá, takže uvidíme na začátku května 😉

Ahoj vespolek.....ráda bych hlavně chtěla podpořit všechny....mám teď už tři děti,první zdravá,druhý narozena 34.tt. a je na vozíčku DMO spastická quadrupareza, Epilepsie, oční vady....nastal rozvod s manželem ,s přítelem jsme se našli ne celý rok poté...asi po třech letech našeho vztahu se naskytla situace a my čekali miminko, ač jsme nebyli připraveni ,zkusila jsem hned po...tabletu....normálně nezabrala.....takže to bylo jasno a těšili jsme se z těhotenství. ..do té doby než přišly první testy....hodnota NT...byla tak trochu špatná, ale říká se,že jsou tyhle testy plašící. ...Vesele dál jsme těhulkovali...☺věděla jsem,že čekám kluka...a bylo to krásné až na ty divné chutě,které u holek neznám....čekal nás 16 tt. ..a další testy....😢jj všechno špatně noční míra začala....ultrazvuk se konal až na 21 tt. Tehdy jsem si vyslechla co všechno může takové malé mrně mít...od Downa, cystickou fibrózu, až po špatné střeva a končilo to nožičkami, které měl vtočené dovnitř.....druhý den jsem nastupovala na porod....ano...šla jsem porodit..Při příchodu jsem dostala vyvolávací tabletu...nezabrala...dva dny jsem tam ležela a čekalo se až začnu rodit....užila jsem si aspoň pár kopanec k ještě. .k večeru už jsem ležela na porodním sále a napíchly k malému u mrtvovací injekci..tehdy jsem se s nim rozloučila...Začaly bolesti. .cca kolem 22h mi zavedly epidurál. ..kolem 4h ráno jsem Kryštofa porodila,mrtvého....nechala jsem udělat pitvu,abych si byla jistá, že jsem udělala správně. ...samozřejmě mě nikdo nic neřekl. ....................rok na to jsem těhotněla znovu...srdíčko tlouklo jen do 6 tt. ..potrat,čištění. ........tolik jsme toužili po miminku....do třetice všeho dobrého, na krku jsem měla 35let😉......a teď?? Lítá nám po bytě Eliška,relativně zdravá...3letá..kefalhematom na hlavě od tlačení,nějaký drobný šelest na srdíčku....ale to je brnkačka. ...já jsem přežila,a jsem už taky zdravá,psychika si se mnou zahrála,dělohu mi ihned po porodu vzali,takže děti už mít nebudu....a na Kryštůfka si vzpomenu vždycky...psycholožku dobrou, zapálit svíčku a celá rodina se rozloučit. ..prostě život jde dál,a teď si říkám, že bych nezvládla k Barunce ještě takto nemocného člověka. ..snad měli doktoři pravdu a bylo všechno tak jak říkali. .....💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗

Také všechny zdravím. Předně bych chtěla říct, že máte všechny můj velký obdiv. Co tu všechno čtu, to je až neuvěřitelné... Vyhledala jsem tuhle diskusi, protože jsem se jednak chtěla dozvědět více a D. syndromu a těhotenství, a také jednak proto, že jsem hledala řekněme útěchu v tom smyslu, že se dá žít dál a mít další miminka. Ale abych vše uvedla na pravou míru, povím vám můj krátký příběh. Podstoupila jsem 1. screening v 13tt. Trochu jsem se bála, člověk nikdy neví, ale pořád jsme si s přítelem říkali, že to vše musí být v pořádku. Krevní testy i moč byly v pořádku, srdíčko nám také bije krásně, jen máme zvýšenou hodnotu NT. Doktorka mě stále ujišťovala, že je to ještě v normě, že se nemáme čeho bát. Nicméně mám v 16tt přijít znovu na krev a ultrazvuk. Už to samotné se mi nezdá, ale doktorka to zahrála na její přehnanou pečlivost... Je samozřejmé, že se oba bojíme. Snažím se na to nemyslet, ale je to těžké, což vy sami víte nejlépe. Na závěr bych asi jen ráda podotkla, že tu opravdu nehledám soucit. Jen jsem potřebovala najít nějakou skupinku lidí, kteří dokážou pochopit mé pocity a kteří si něčím podobným prošli...

@rose22 v 16tt se dela tripple test, nic zvlastniho na tom neni, odeberou vam krev a udelaji Uz jako kazde tehotne zene. nebojte se, dobre to dopadne.