Jdu na potrat. Dá se s tím pocitem vyrovnat?

didinem
10. únor 2010

Maminky, dobrý den. Je mi 27 let, mám dvě malé děti, chtěné a milované, poslední z května 2009, obě sekcí. Antikoncepce pro kojící matky je pro mě nevhodná, neustále po ní krvacím, takže je celkem zbytečná, tak jsme s manželem používali kondom, jen jednou..... a jak to tak bývá stalo se a "jsem v tom", Po dvou SC a ještě tak brzy by to bylo velmi rizikové těhotenství, mohla bych několik měsíců ležet v nemocnici, což prostě prakticky nejde, malému jsou 4roky, dceři 9 měsíců, manžel nejspíš za prací odejde do jiného města a babičky mám pracující o penězích ani nemluvím, nejsme zrovna bohatí, spíše naopak. Dlouho jsme o tom přemýšleli,manžel ani já nejsme zastánci potratů, ale nejspíš to tak dopadne. Myslíte, že se dá vyrovnat s pocitem, že někoho připravím o život? Navíc má maminka mi velmi tvrdě sdělila, že nechápe, jak jsem to ohla dopustit (jako kdyby mě to samotné nemrzelo) a že by s tím nikdy nemohla žít, ou ou, to byla podpora.

lucianas
10. únor 2010

Ahoj,
vím, že je to složité rozhodování, ale já bych na to tu sílu neměla. Sice by to bylo hodně složitý a těžký, ale pokusila bych se to zvládnout. Přeci jen, připravit někoho takto o život, i když ještě není na světě, to já bych nemohla. A pak s tím celý život žít. To vážně ne. Ale je to vážně jen na tobě a tvém manželovi, jak se rozhodnete. Ale být váma, pořádně bych si to promyslela. Přeci jen je to krok, který už vrátit zpět nelze. A co doktor na toto těhotenství, když je to po těch těhotenstvích sekcí?

martinka79
10. únor 2010

je to to velmi složité a těžko mohu mluvit, mám pouze dvě děti... (ale třetí dítě bych také moc chtěla, bohužel se tak nejspíš nestne, je to už velké rizoko pro mě a samotné dítko)... Často slýchám, že jestli 2 nebo 3 je to prý už jedno... nevím možná na tom něco je.
Co to zkusit znovu přehodnotit. A pokud to prostě nepůjde a najdete více proti než pro... tak si myslí, že život se dá zvládnout a bolest v srdci se časem zacelí a život bude zase stejný. myšlenky možná budou přicházet, ale ty to ustojíš a tvé pádné argumenty ti nedají si nic vyčítat.... a obviňovat. je to podobné jako když někdo má jedno dítko či žádné... okolí může útočit a říkat co chce, nebo když dáte postižené dítě nakonec do ústavu.... rozhodnutí to je jen tvoje a nikdo nemá právo tě soudit.
celou záležitost můžeš před světem utajit... škoda možná i rodiče to nemuseli vědět.. někdy jsou právě oni ti nejhorší soudci. ☹
Názor lékaře by mě také zajímal, vše okolo celého těhu.... 😉 přemýšlej. 🙂
držím pěsti.

didinem
autor
10. únor 2010

No, právě, doktor mě jasně upozornil, že¨se musím připravit na velmi rozikové těhotenství, že se může stát, že ho celé proležím v nemocnici nebo dokonce mohu prodit už v cca pátém měsící, dle stavu jizvy na děloze, že si musím sakra uvědomit, jetli mám takové zazemí, abych nevařila, neuklízela, nenosila děti, což u malé nelze ☹, Musela bych odpočívat, to přeci nejde. Tchýně je skvělá a mrzí ji to, ale sama mi řekla, že obě děti nezvládne, už má také nějaké zdravotní problémy a sama toho má dost, stará se o tatínka, kterému je 80.

martinka79
10. únor 2010

didi moje rada je pokud doporučení lékaře je takto stanovené a ty se sama na to necítíš tak to prostě tak je a není co řešit... zákrok bych podstoupila... já se synem řešila tak velké komplikace a boj o sebe a jeho, že vím o čem píši. třetí dítě už fakt u nás nejde... ač o něm moc sním. ☹
jinak mohu radit pokud to tvůj stav dovoluje dát si tělísko.... 😉

didinem
autor
10. únor 2010

Ano, to jsem právě chtěla, aby to nikdo nevěděl, ale bohužel manžel to nechtěně řekl a šlo to rychle.... Tak jsem to mamce musela říct, nechtěla jsem, aby se to dozvěděla od jiných, Navíc je zdravotní sestra a nevěřím, že by to nikdo z gynekologie neřekl, ač mají zakázáno mluvit, jenže dnes to tak nefunguje, že. A navíc jsem se někde musela připravit na případné půjčení tisíc, páč já je jen tak navíc nemám ☹

didinem
autor
10. únor 2010

Tělísko ne, ale mám možnost sterilizace, po dvou sekcí na to mám právo, tak to zvažuji. Tohle se už nesmí opakovat!

martinka79
10. únor 2010

no moje se stra to má (sterilizaci) jelikož měla obě děti jako ty.. dokonce jí to dělali hned po porodu. asi bys měla co nejdříve toto vyřešit nebo se podobné dilema bude opakovat...
tak rodiče snad časem pochopí proč to děláta kor když je matka z oboru.

marooshka
10. únor 2010

didinem, neber to tak, že někoho zabíjíš. Já nevím, rodila jsem vždy normálně, ale vím, že po sekci se nesmí nějakou dobu otěhotnět, právě kvůli té jizvě. takže jestli bys měla problémové těhu, máš malý děti doma, píšeš že manžel bude mimo kvůli práci, tak to asi bude lepší. Navíc když ti dr. říká že bys mohla porodit hodně brzy kvůli jizvě. Prostě to tak ber, že je to nutný, rozhodně se netrap tím , že někoho zabíjíš.

britney
10. únor 2010

Didinem: ja myslim, ze tohle je osobni vec, kterou by si kazdy mel uvazit sam.
I kdyz Ti tady sto lidi rekne nedelej to, ze oni by to neudelali, budes to jen Ty a Ty ktere se to tyka, oni za Tebe rodit nepujdou, oni za Tebe mit komplikace nebudou- je snadne poradit, ale je tezke je byt v takove situaci.
Ja sama jsem podstoupila interupci, kdyz mi bylo cerstvych 18 let, hned po skole, nemela jsem zadne penize, nemela kde bydlet, pritel byl nemakacenko a tahal se s jinyma 😒
I kdyz ja si zprvu dite chtela nechat, po uvazeni jsem se rozhodla, ze nemuzu i kdyz mi kamosky rikali at si ho necham. Je to uz dlouhy cas, skoro 18 let, ale dnes vim, ze bych byla sama s detma, rozvedena...atd.....
A taky tenkrat v roce 1992 to bylo jiny.....
Ale to jen na okraj, chci rict, ze si musis uvazit vse pro a proti.....

anta
10. únor 2010

Didi - rozhoduj tak, aby to pro vás bylo to nejoptimálnější řešení, pokud by jsi dalším těhu riskovala svůj a nebo mimísův život, tak si teda myslím, že je nad slunce jasné, co máš udělat. Já bych to být na tvém místě dala pryč. Stát se může ledacos a nikdo nechce, aby tvůj manžel nakonec zůstal na dvě děti sám, to se nedá nic dělat. Co si na kom vezmete, že? Všichni jsou chytří, ale měli by si zamést před svým prahem. Nikdo vám nepomůže, já když chci, tak mám taky pusu plnou řečí 😅 😅 Je to otázka života a smrti, fakt neriskujte. Věřím, že to není jednoduché, ale musíš brát v potaz, že dvě děti už máte a bůh ví, co by se pak mohlo stát 😖

jasmia
10. únor 2010

didinem myslím si, že bys zákrok podstoupit měla. Sice jsem proti potratům, ale u tebe je to ze zdravotního hlediska. Co se týče peněz, měla by ses poptat, zda by ti to neproplatila pojišťovna, protože to je ze zdravotního hlediska. Moje kamarádka to měla proplaceno kvůli žlučníku. Jinak s tebou velmi soucítím, musí to být velmi těžké rozhodnutí. Co se týká sterilizace, byla bych velmi opatrná, nikdy nevíš ,co se může stát a jestli v budoucnu nebudeš chtít ještě děti a jak víš, tenhle zákrok je nevratný.

simlenka
10. únor 2010

Vim,ze je to tezky,hrozne nerada bych se v tve situaci ocitla ☹ ale pokud babicky pracuji,manzel odjizdi a tobe hrozi riziko,ze se o deti nebude mit kdo postarat... nevim,hodne bych to zvazila,jestli to za to stoji ☹ nehlede k tomu,ze dalsi tehu muze i tebe dost ohrozit ☹ drzim pesti,at si vyberes to nej reseni a jste vsichni spokojeni. osobne jsem proti potratum,ale ne za kazdou cenu,kdyz jde o zdravi,neni moc o cem premyslet.

britney
10. únor 2010

Didinem: jeste dodatek:
Ja bych ten zakrok take podstoupila, je to prece ze zdravotnich duvodu, kde je velke riziko- je to ale jen muj nazor.

didinem
autor
10. únor 2010

Ze zdravotních důvodů to nejde, již jsme to s lékařem probrali. Pokud je možnost těhotenství dokončit, není to přímé ohrožení života, jen riziko, celé to hradím sama. Nemůže mi prostě jako lékař říct, že to nejde, když tam procentuálně možnost je. Holky, děkuji za podporu, jste moc fajn, v úterý jdu znovu k lékaři, musí určit stáří plodu, tak mám ještě 6 dní na rozhodování.

didinem
autor
10. únor 2010

Myslím, že rozhodnutá vlastně jsem, jen se bojím, aby se to jednou nedozvěděly moje děti, aby mi jednou nevyčetly, že jsem je připravila o sourozence. A aby mi to jednou nevyčítal někdo jiný, protože když člověka samotného něco mrzí a ještě mu to někdo předhazuje, je to docela bolestivé. Ale jak říkal manžel, je to jen naše věc, a částečně vlastně i pro naše stávající drobečky. (Co kdyby se mi něco stalo?) Asi si to každý musí hlavně obhájit sám před sebou.

lenula.b
10. únor 2010

didi je to riziko a máš už 2 zdravé děti, které Tě potřebujou, takže si myslím, že i ony to jednou pochopí, když by se to náhodou dozvěděli...
já znám holky, co chodí na potraty jak na běžícím pásu a nemaj z toho výčitky...a ty by se měly zamyslet...

ale Ty jsi v situaci, kdy nemáš jinou možnost, tak se tím trap co nejmíň a těš se z těch dvou cvrčků, co máš doma

britney
10. únor 2010

Didiem, jenze ty podstupujes kvuli riziku... Urcite by tve deti, ci nekdo jiny nechtel aby se ti neco stalo.....
A i kdyby se to nekdo jiny dozvedel- co na tom? Je to JEN vase a vase vec.

anta
10. únor 2010

Přesně, jak píše lenula,máš dvě dětičky, které tě potřebují a potřebovat rozhodně budou. Nedělej si z toho tak těžkou hlavu, nikdo tě obviňovat nemůže, když jde o zdraví a možná i o život, není co řešit. Nemáš si rozhodně co vyčítat, naopak si myslím, že je to zodpovědnější řešení než kdybyste se na to s manžou vyprdli úplně. Mysli na ty dva drobky a neříkej si, co by bylo, kdyby...
Na lidi v tvém okolí se fakt vykašli, nemají ti do toho co kecat, natož za vás ještě rozhodovat 😉

berenika39
10. únor 2010

didi, jsou věci, který jsou strašně nepříjemný, bolavý, mají následky, málokdo s nima souhlasí - přesto se dějou. Zrovna v tvém případě - podle mě - je racionální uvažování (tvoje zdraví,potřeba tvých dětí, situace doma..) zcela na místě a nejdnala bych jinak. Výčitky mít budeš, ale pokud popřemýšlíš, co všechno by to způsobilo, obhájíš svoje rozhodnutí.
Nikomu nepřísluší tě soudit, jednej rychle, a at to zvládneš , držím palce.
Byla jsi zodpovědná, není to nějaký úlet, prostě stalo se...

Čím dříve, tím snáz to překonáš.

janulazaynab
10. únor 2010

didi - já jsem se až teď před pár lety, kdy mi bylo dvacet, dozvěděla, že rodiče měli mít po mně ještě děti. Nevím přesně, jestli jen jedno nebo více, ale s maminou jsme se o něčem bavili ohledně potratů a ona mi říkala, že na něm byla. Udivilo mně to a celkem dost. Když se člověk dozví, něco takového, je to šok, ale byla jsem už dospělá, takže jsem to neřešila. Myslím, že pokud by s to jednou dozvěděly Tvoje děti, zachovaly by se stejně, zvlášť kdyby věděly o těch zdravotních rizicích. Moc Ti držím palce, abys to zvládla, až bude po všem. Ty první měsíce Ti dají zabrat, ale všechno jednou přebolí!

luvie
10. únor 2010

didi:
jak sama píšeš - musíš si to obhájit hlavně sama před sebou... Myslím, že ses ve své situaci rozhodla správně. A jestli máš strach, že to tvé děti jednou vyčtou, prober to s nimi už teď - nenásilně, dokud to pochopí svým nezkrouceným, přímočarým vnímáním. Určitě se ti bude stýskat a budeš smuná, až se to stane, ale pak můžeš se svými krásnými dětmi, které budou u tebe, vzpomínat společně - určitě ti to moc pomůže.

Ohledně antikoncepce - HA neberu z jiných důvodů než ty. Jsem taky po císaři, používáme symptotermální metodu, zatím ještě v kombinaci s kondomem. Doporučuju.

Držím pěsti, ať všechno dobře dopadne.

lenkabu
10. únor 2010

didinem: v tvé situaci bych jednala stejně,především máš zodpovědnost ke svému zdraví a už narozeným dětem.

didinem
autor
11. únor 2010

děkuji, holky, všem. Snad to už bude za mnou. Brzy. Diana.

momin
11. únor 2010

didinem prosim te takovych veci se neboj.. deti ti to nikdy nevyctou! Ono se na to casem tak nejak "zapomene"

Drzim palce.... na tvem miste bych udelala to same.

onlika
11. únor 2010

didi, moc tazke rozhodovanie, ale vsetko tu uz bolo povedane. Tehotenstvo bude vysoko rizikove, mozes ohrozit seba a aj to miminko, myslim, ze to nestoji za to. Neviem, ako vyapda Tvoja jazva, ale viem, ze po 2 sekciach je velke riziko, ze deloha sa pretrhne v mieste jazvy a to uz je vazne zivot ohrozujuci stav.
Rozhodnutie je len na Teba a TM, ale ja na Tvojom mieste by som na zakrok sla a rovno by som sa pokusila dohodnut aj tu sterilizaciu. Mas 2 deti, tie Ta potrebuju a zmierit sa so sterilizaciou je urcite jednoduchsie, ako riesit podobnu otazku znova. Jazva na delohe zostava a kazde dalsie tehu je pre Teba rovnako rizikove.
Vycitky budes mat urcite, smutna z toho budes tiez, ale vsetko casom preboli a Tvoje 2 deticky Ti pomozu na to zabudnut, robis to aj kvoli nim. Na okolie sa mozes vykaslat, je to Tvoj zivot a keby sa Ti nieco stalo, tak okolie sa o Tvoje deti nepostara.
Drz sa a nech je to rychlo za Tebou

marky27
1. bře 2012

Vy z Vás, které přemýšlíte nad interrupcí nebo jste jeho zastánci, prosím, podívejte se na toto video!! http://a1.tv-mis.cz/tv-mis/v1500/nemy-vykrik-15... Třeba změníte názor.

2hanah
1. bře 2012

Vaše rozhodnutí jít na potrat je absolutně správné a oprávněné. Technicky vzato říká spousta doktorů, že člověk bez zrození ještě není člověk. Nesmíte zapomínat taky na sebe, pokud se Vy na to necítíte, nemůže Vám to nikdo mít za zlé, je to Vaše rozhodnutí a maminku neposlouchejte, celá péče o děti by byla jen na Vás a ne na matce. Naopak oceňuji, že máte odpovědnost ke svým už narozeným dětem, které potřebují, aby se jim maminka věnovala, to se třemi takhle malinkými by určitě nešlo a ta finanční stránka dnes taky není zanedbatelná, na mateřské je to těžké, a pak ve škole... Já raději dopřeju lepší životní úroveň svým dvěma dětem, než mít unavenou mámu, která se musí rozkrájet třem. Zákroku se nebojte 🙂 A kdyby jste se potřebovala zeptat i na nejintimnější dotazy, klidně mi pisněte do interní pošty. Nemějte výčitky, mějte na paměti jen to, že Vaše dvě děti Vás potřebují a jste třeba šťastná takhle jak to je, máte pravdu, že by mohly přijít nepředvídatelné komplikace a já bych nemohla ležet měsíce v nemocnici bez svých dětí.

slundo
7. bře 2012

Je to smutné, ale někdy se k tomuhle řešení přistoupit musí.... Nejsem zastánkyně potratů, ale Vaše rozhodnutí chápu, máte odpovědnost vůči rodině... Určitě ještě zkuste zapřemýšlet... Pokud na potrat půjdete, určitě víte, že bude těžké se s tím pocitem vyrovnat a to i v případě kdy k tomu máte vážné důvody. Nebála bych se vyhledat pomoc odborníka ( psychologa), s kterým můžete probírat svoje pocity a hlaně ze začátku Vám poradí jak se začít s touhle situací vyrovnávat. Největší oporou Vám samozřejmě bude manžel a rodina. Nebojte, sama v tom nezůstanete .Moc vám přeju, abyste to všichni společně zvládli

2hanah
15. bře 2012

@marky27 A nenapadlo Vás, že těm ženám, které potrat musí podstoupit třeba ze závažných zdravotních nebo existenčních důvodů to tenhle dokument ještě ztěžuje?! Hlavně se tam vyskytují některé přehnané záběry nebo termíny, pokud vím, do dvanáctého týdne těhotenství nelze použít termín ,,plod" nebo dokonce ,,dítě", z hlediska vývoje to tak prostě ještě není, a mnoho názorných ukázek je tam přehnaných, je to přece jenom ,,americký" pořad proti potratům. Potrat odsuzuji jen v případě, že zdravá žena nechtěně otěhotní jen svou čirou nezodpovědností a lehkomyslností s nedomýšlením důsledků svého jednání.

anysek85
15. bře 2012

@marky27 Ježiši, jdi s tím někam 🙂. Jednak je to falešné a jednak jsme to všechny viděly na ZŠ a HLAVNĚ jsou i ženy, které na potrat nebo vyčištění MUSÍ. Chapeš to? 😝