Miminko si nechat, nebo jít na potrat?

Když jsem byla ve tvých letech, hodně jsem se bála, že bych do TOHO taky mohla vlítnout...Miminko jsem v 19 letech rozhodně nechtěla, vlastně jsem ho nechtěla ani tak v 27 letech, bála jsem té celoživotní zodpovědnosti...Teď je mi téměř 30 let, mám za sebou porod mrtvého miminka v 9 měsíci a pořád si říkám, že kdybych tohle věděla, chtěla bych otěhotnět s každým (s prominutím debilem), se kterým jsem se kdy zapletla....Miminko ti teď na pár let asi něco "vezme" - už nebudeš jen ty a tvůj život, zábavy, kluci atd. co byste si ve vašich letech měli užívat. Ale zase ti toho jistě plno dá...(o tom by spíš mohli povídat maminky)...Kdyby mi dnes bylo 19 let a věděla bych tolik, co teď ve třiceti...určitě bych si miminko nechala. Napadá mě, co to říct tatínkovi miminka?

Když dáš miminko utratit, tak toho budeš litovat. Osobně bych to řekla tatínkovi dítěte - je to i jeho miminko - neměla bys na to být sama. Napadá mě i to, že bys mohla zavolat na 800 108 108 a podělit se o své starosti - poradí Ti i ohledně finanční stránky věci, můžeš se jim prostě jen vypovídat. Jde o poradnu pro "nečekaně těhotné" od Aqua Vitae .

Nechala bych si ho, kolik maminek je stejně starých jako ty, kolikrát opravdu i mladších a zvládají to 🙂 Věřím,že ti rodina pomůže a nezůstaneš na to sama. Nakonec zjistíš, že by sis bez něj už nedokázala představit ani život 🙂

Bejt tebou nechala bych si ho!
Ja musela na ukonceni tehotenstvi v 16tt miminko melo Downuv syndrom. Aby jsi pak nelitovala, ze jsi sla na potrat ☹(((
Mas v brisku obrovsky stesti.-*

Nebudu Ti radit co máš nebo nemáš udělat, ale napíšu Ti svůj příběh. První těhotenství v necelých 18ti letech, s přítelem jsme spolu chodili asi rok, rozhodla jsem se, že si miminko nechám a nějak to zvládneme, samovolně jsem potratila a bylo to hodně špatné, léčba trvala téměř rok, protože v nemocnici, kde mě přijali to prostě zk**vili. S přítelem jsme se samozřejmě později rozešli. Někdy kolem 21 roku jsem otěhotněla přes HA, tehdy jsem měla partnera už cca rok a půl a dítě mi přišlo jako přirozený vývoj vztahu, ne tak partnerovi a přesvědčil mě k interrupci ze spousty rozumných důvodů. A pak jsem byla na upt ještě jednou a to by bylo hodně na dlouho to vysvětlit proč..

Teď mi bude 31, otěhotněla jsem opět neplánovaně po cca půl roce, co jsme se s partnerem znali, ale vzhledem k předchozímu a k věku a životní situaci nebylo absolutně třeba se nad tím zamýšlet. Takže miminko čekáme a budeme se za pár dní brát. byla jsem připravená i na to, že bych byla svobodnou matkou, protože už bych na to měla jak prostředky, tak i takovou nějakou vnitřní sílu.

Jsem absolutně přesvědčená o tom, že všechno se stalo přesně tak, jak mělo, nemám žádné výčitky svědomí, ani žádné zdravotní komplikace. A rozhodně žádného z UPT nelituji, byla jsem přesvědčená, že je to tak správně a za svými rozhodnutími si dodnes stojím.

Pokud by si měla přeci jen přihlédnout k názoru jiných lidí, ačkoli je to jen a jen Tvoje rozhodnutí, obrať se na svou rodinu a na ty, kteří si prošli alespoň podobnou situací. Ten, kdo je přesvědčený, že upt je vražda, nebo ten, kdo si myslí, že dítě se MUSÍ narodit do úplné rodiny, nebo kdo bude tvrdit, že jsi v 19ti letech nezralá, takoví Ti asi těžko mohou efektivně poradit.

Upřímně, po svých zkušenostech jsem silně alergická na ty, kteří hrají na city, na to jak tě to bude do konce života mrzet, jak pak nebudeš moct otěhotnět, a že máš "ve svém malinkatém pupíčku rostoucího andílka" Možná to zní víc tvrdě, než to zamýšlím sdělit, ale jen se snažím přispět svou zkušeností a mým osobním názorem. 🙂

Ja jsem pro potrat, pokud holka otehotni v 15, 16 letech. Ale v 19? Uz jsi dospela a schopna se o dite postarat. Co bych ja dala za to, kdybych ted byla na tvem miste a zjistila, ze jsem tehotna. Na chlapa se vykasli, je to kreten, dulezite je ted jenom tvoje dite. Takze za me NECHAT !!!!

Ahojky, nejsem zastáncem potratů, protože vím, že existuje celá řada těch, kteří děti chtějí a mít nemohou nebo se nedaří. a jak bylo řečeno, jsi na blogu spíše těhotných, snažilek nebo těch, co chtějí a nepodařilo se. Ostatně pokud nechceš dítě, můžeš udělat správnou věc a dát jej k adopci. I zde je fronta úžasných rodin, které dají tvému dítěti lásku a péči. Ostatně my ho s manželem klidně adoptujeme. Jestli chceš, tak mi napiš....

nechat

Nikdo ti nemůže radit co máš a nemáš dělat. Ať se rozhodneš pro jakou variantu chceš bude to správně.
Za mě je ale dítě obrovský dar. Spousta lidí by pro to udělala cokoli, podstupují umělé oplodnění, adopce, atd..., co by za to dali. Pokud si ho necháš věř mi, že ti to vynahradí a to od porodu každý den. Až tě poprvé kopne, až ho poprvé uvidíš, až se na tebe poprvé usměje, až ti poprvé řekne mami, až ti poprvé řekne "mám tě rád - ráda", budeš pak strašně šťastná a vděčná. Neříkám, že to nebude těžké, bude, ale myslím, že to zvládneš. A rozhodně to neznamená že na to budeš sama. Můj brácha si vzal holčinu s malým klukem a teď spolu mají dvě holčičky a jsou šťastní. Takže nevěš hlavu.
Držím palce a ať to dobře zvládneš (ať to bude cokoli)

uz jsi stejne rozhodnuta, ale myslim si, ze ve svem veku a situaci by si i na potrat jit mohla. nerikam, musim, ale nerikam, ze by bylo spatne na neho jit.

Nikdo ti nemůže radit nech si ho jdi na potrat atd.musíš sama cítít co opravdu chceš,ale jak jsem dříve již psala zvládnout se dá vše a jestly jsi do toho dříve nemohla přijít tak já si myslím že v sobě máš tet ten velký dar 🙂 někdo po něm touží celí život ☹ máš kde bydlet s penězi to nebude taky velký problém tak co řešíš ?Však ta fazolka je tvoje 🙂 Musíš si položit sama sobě otázku chci -nechci ale já si myslím že života si užiješ ještě dosti a cestovat můžeš i s mimčem 😉 nejsi na světě nebo nebudeš jediná svobodná maminka a sama celí život taky nebudeš to mi věř !

Ja ti budu drzet palce aby sis mimusko nechala neni nic krasnejsiho a co ty vis, mozna se za cas najde super chlap a to cestovani, uzivani si taky uzijes🙂 miminko je daleko vic nez jen starosti, pokud opravdu mas kde bydlet, penizky budes dostavat, jak rodicak,alimenty od otce ditete, dokonce i na vitaminy a obleceni v tehotenstvi, vybavicku atd, musi otec ditete se na vsem tomhle castecne podilet, mas narok na vyzivne od nej na sebe myslim ze dva roky.. takze se to da vse vyridit,bez si za tim,urcite nebudes litovat kdyz si miminko nechas, si mlada a pritele urcite za cas najdes .. nez bys treba po par letech litovala ze ses o miminko nechala pripravit..drzim pesti, a verim ze budes nakonec stastna ze mimi mas..

No ja si myslim, ze maminky samozivitelky to maji opravdu tezke, na dite mas spoustu casu... a myslim, ze jednou budes moct s nekym zalozit opravdovou, uplnou rodinu....asi bych zauvazovala nad tim udelat stastnou jednu z tech maminek, co dite mit nemuzou a zvazila adopci...

Tohle rozhodnutí je jen vážně na Tobě...tady pochopení moc nenajdeš,,,,držím pěsti aby ses rozhodla správně 😉

Pro mimčo 🙂 100%

Snad jsi si ho nechala. Mít miminko je zkraje ta nejděsivější a zároveň tak nejkrásnější věc na světě

Nechat!!! Všechno ostatní má dost času.

NECHAT,NECHAT,NECHAT❕❕❕
Vím o tom své..lituju toho,co se nedá už nikdy vzít zpátky..jsou to,stigmata..

Musíš brát na vědomí, že mateřské hormony (láska k miminku, kterou nikdy žádnej chlap nepřekoná) se rozvine až po porodu nebo chvíli později, takže teď je možná těžký to vnímat jako součást "nehynoucí" lásky, každopádně ti můžu zaručit, že příjde.
Je to jen na tobě, samozřejmě, že to přináší úskalí- dítě dá práci, stojí dost peněz, být na něj sama a jednodušeji se hledá partner bez dítěte, na druhou stranu tě může opustit i chlap,se kterým jste dítě chtěli.
Za mě být tebou,tak si ho nechám, ale neřeknu ti,jak bych se zachovala v tvé situaci,protože je to těžký...

Ahojky angel159 nemužu ti poradit přímo ale řeknu ti jen pár vět. Když jsem otěhotněla bylo mi pouhých 15 let měla jsem toho estě dost před sebou škola atd. V ten den když sem s mojí mamkou šla na gynekologii a dozveděla jsem se že jsem těhotná a jsem ve 12 týdnu a 1 den těhotenství tak to semnou málem švihlo, v tu chvíli jsem řekla že to chci dát pryč ale bohu dík že už to nešlo. Přítele sem měla a mám doted. V podstatě jsem byla samostatná už od 13 let. Dnes mi je 19 let skoro 20 vychovávám naší první nečekanou holčičku dnes skoro 4 letou a dokonce jí přibyla sestřička skro 2 letá, a můžu říct že ničeho nelituju jsem strašně štastná že je mám.V ten den na te gynekologii mi to bylo tak dáno a nic bych neměnila dnes vím že už bych jen tak snadno děti mít nemohla a proto jsem za ten moment strašně ráda. Když si jen představím že by vše bylo jinak a nechala si jí vzít tak bych asi hodně litovala jak krásné a hlavně mé ditě by nebylo umě. S chlapama si hlavu nelámej vždycky se nákej ten náhradní a hodnej tatka najde pro tvé ditě. Jak se říka dítě je starost ale hlavně radost!! S pozdravem Veronika

veronika20:Tomu říkám odpovědný přístup k mateřství, v sedmnácti mít bez vzdělání dvě děti..

podle mě, ty poradit nepotřebuješ... píšeš že bydlet kde máš, peníze taky a miminko chceš 🙂 tak do toho jdi a on se časem najde nějakej lepší tatínek ;) a život si ještě užiješ 🙂

asi budu jediná, která zde nebude jasně prosazovat názor aby si autorka dítě něchala. Je jí 19 let, to spousta holkam začíná teprv život... nevím zda si umí představit mít dítě, být samoživitelka... dítě je neskutečný zázrak ale taky neskutečný zápřah. Je to každodení 24 hodinová směna. Medicina je ted tak daleko že jsou interupce prováděny tak šetřně a "pověra" že už nebude žena mít děti hraničí absurditou. v první řadě musí být autorka na 100% zhodnutá že dítě chce a to evidentně není, jinak by se nerozhodovala na základě názorů holek , které zná jen po síti a ani jedna z nás tu nebude, až nastane krize
já své dítě měla v 28 letech a myslím že to je čas, kdy jsem si srovnala piority, užila si mládí a byla jsem zajištěná jak tím že jsem měla a mám parnera, ale i po finanční stránce, ona mateřská cca 7500 Kč není zázrak. Držím autorce pěsti aby se rozhodla s čistou hlavou, protože to je jedno z nejobtížnějších rozhodnutí,

Zadny chlap ti miminko nikdy nenahradi,rozhodne hlasuju pro miminko... Nahradni tatinek bude jednou urcite lepsi nez ten na ktereho chces cekat.... Drzim palce...

Asi bych byla taky pro potrat kdybych byla v Tvé situaci, v 19 je brzo mít dítě i kdyby byli rodiče spolu, natož matka sama... ale spíš bych Ti poradila (jestli můžu) toho chlapa už nee.... já mám teď v 28, mám 3 měsíční mimi a myslím, cítím, že teď je to ono, ve 20 jsem šla radši na disku a za zábavou.... a jsem ráda že totak mám....

Docela by mě zajímalo, jak jsi se nakonec rozhodla, @angel159??

@liss_durman Presne to iste ma zaujima 🙂. Tak ako to dopadlo @angel159?

v kazdym pripade nechat!dej tomu malemu tvoreckovi sanci.urcite bys toho pak litovala a porad na to myslela.moje mamka si nechala vzit v jejich 19 let mimi,tenkrat za komouse to byla hrozna ostuda byt svobodnou matkou a dodneska se s tim nevyrovnala.byvaji horsi situace a matky se s tim stejne vyporadaji.muj manzel mel prvni dite v jeho 21letech pritelkyne je oba opustila zustal s malou(9mesicu)sam a pak nasel me 🙂 jsi urcite sikovna holka a zvladnes to!jsi prece zenska!!!preju tobe a tvemu miminku hodne sil a nej to nejlepsi do zivota.nebudes litovat!

@angel159 jak to dopadlo?? ja verim, ze sis ho nechala xxx