Poslední rozloučení s naším andílkem

jitulka87
17. únor 2018

Mám před sebou poslední rozloučení s naším milovaným andílkem a já trnu hrůzou....co to se mnou udělá. Máte někdo zkušenost? Doteď jsem se z toho dna nevyhrabala a bojim se, že klesnu ještě víc..

andelka
21. únor 2018

@priefi já myslím loučku na hřbitově. My tam máme rodinu,ale v urnovém háji a kolumbáriu,a tam ho partner zavřít nechce. Takže to asi vyřešíme tak. Napřed chtěl právě v přírodě,ale to jsem říkala,že jedině v pralese, právě kvůli tomu,že nikdy nevíš..

lennus
21. únor 2018

Taky jsme řešili, co s urnou, doma jsme ji mít nechtěli, abychom ho pustili, náhrobek jsme taky nechtěli, ke hřbitovu tady u nás nemáme vztah, pocházíme odjinud. Manžela napadlo - máme výhled z okna na malý kostelíček za řekou na kopci, máme to tam moc rádi, tak jsme si tam pronajali kolumbárium a chodíme tam a vlastně na sebe i vidíme, je pořád s námi, syn bráškovi mává z okna a po cestě ze školky. Původně jsme chtěli u toho kostelíčka popel rozptýlit, ale to nám kněz rozmluvil. Jsem vlastně ráda, jak to teď je a v případě přestěhování, jsme pořád v podnájmu, si urnu můžeme odnést jinam. Ještě chceme časem pořídit lepší urnu, teď má tu úřední, což se nám nelíbí.

kacka214
21. únor 2018

@jitulka87 bohužel mám také velmi podobnou zkušenost. V srpnu 2017 jsem porodila ve 29+4 kvůli HELLP syndromu naší milovanou Gabinku. Tři týdny jsme se radovali,jak krásně prospívá,jak lépe a lépe sama dýchá a když jí bylo 21 dní,tak dostala celkovou sepsi a meningitidu. I když bojovala jak lvice,tak jí tato bakterie streptokok B zničil mozek a Gábinka v šesti týdnech zemřela. Pohřeb jsme udělali pro rodinu a přátele. Cítili jsme to tak a myslím, že jsme udělali dobře. Poté jsem byla doma, dokud mi neskončila mateřská (3mesice) a pak jsme na měsíc odjeli s manželem na cesty do zahraničí,abychom se odreagovali. To bylo to nejlepší,co jsme udělali. V prosinci a v lednu jsem navštívila psycholožku a to se mi také ulevilo. Dále pro můj klid jsem se nechala všemožně vyšetřit. Měla jsem pocit svého selhání.

andelka
21. únor 2018

@lennus my právě svou urnu máme,ale oba se bojíme přesypat z úřední. Asi se rozhodneme později,nebo podle toho co nám řeknou na místě,jak to budeme cítit.

lennus
21. únor 2018

@andelka Čeho se bojíte? Uvnitř urny je nějaké číslo, které je potřeba dát i do nové, jinak to nevadí.

andelka
21. únor 2018

@lennus že to vysypeme bokem nebo blbě nebo tak něco. Máme koupenou malou. Aha,to jsem vůbec nevěděla. Asi napřed zajdeme na hřbitov a probereme to tam a pak se rozhodneme.

jbzirafa
3. bře 2018

Přívěsek na krk to zni hezky. Osobně jsem o takové možnosti nevěděla v momente, kdy jsme řešili způsob pochovani. Meli jsme malou urnicku a chtěli jsme rozpraseni ale ne někde na loucce, prostě v přírodě. Popel byl vynesen letadlem k nebi, aby to měl malý blíž. .

elu
3. bře 2018

@jitulka87 s tím rozloučením si se rozhodla jak neljíp si mohla...možná se budeš divit....ale přijde po něm hodně velká úleva..tento krok je nejduležitějším k cestě vyrovnání se se ztrátou, kdo ho vynechá zbytečně dlouho se mu prodlužuje trápení (ted myslím obecně u jakéhokoliv umrtí člena rodiny )...a hodně důležité je místo odpočinku, u malého miminka bych volila epitafní desku někde v urnovém haji, pokud nemáte rodinny hrob...tam se dává urna do země ...pokud byste chtěli uchovat urnu v kolumbariu nebo někde na povrchu, tak se pak pořídí urna finální...může bát i kamenná...určitě bych nenechala dětátko rozptýlit, musíš mít místečko, kam mu pujdeš zapalít svíčku, popovídat si s ním nebo přinést kytičku....jinak přijmi moji upřímnou soustrast

jitulka87
autor
3. bře 2018

@elu maleho dame k jeho strejdovi (partneruv mladsi bracha)...bude nam na nej davat pozor a nebudou kluci ani jeden sam...ted mame Adamka (urnicku) doma, kvuli mrazum se nemuze hrob otevrit. A to je hodne tezke..

simonapurchartova
3. bře 2018

Drzim Vam palce at vse zvladnete a je brzy lepe😞

gorda
3. bře 2018

Narazila jsem na tohle tema nahodou a napadla me jedna vec, co jsem videla. Pokud mate zahradu, co takhle vykopat jamu, vysypat popel a zasadit strom? Slo by to jiste i ve velkem kvetinaci a pak treba strom presadit nekam ven, do lesa. A ze jednou strom nekdo skaci, nebo sam zemre? Jiste uz bude mit po okoli svoje semenacky. 🙂

linee
3. bře 2018

@jitulka87 moc mne mrzi, co te postihlo. Pokud jste se s partnerem takto domluvili, tak to i tak udelejte. Urcite bude mit kolem sebe i dalsi, co na nej daji pozor. Musi to byt tezke mit takto urnicku doma.
Co se tyce rodiny, opora je dobra, ale pokud to bude na tebe moc, tak jim klidne rekni, aby ti dali cas se s tim vyrovnat sama. Je to dost cerstve a potrebujes cas se s tim srovnat a srovnat si myslenky a pocity v sobe. Drzte se!

jitulka87
autor
3. bře 2018

@linee chodit kolem, neustale se na nej divat...ma kolem kvetiny a hracky...a je to nesmirne tezke a bolave... bolave je i to, ze se kolem nas rodi deti...moji tri sourozenci maji miminka, sestrenice a sousedka porodily.. a ja mam jen oci pro plac a cerne myslenky.

linee
3. bře 2018

@jitulka87 prazdna naruc, a to, ze rodic prezije sve dite je to nejhorsi. Pokud ti to ted nedela dobre, tak k miminkam nechod, urcite to musi pochopit. Vse je cerstve, clovek ma pocit, ze neudelal maximum, i kdyz to tak neni. Zahrnuli jste jej nesmirnou laskou, vice jste pro Adamka udelat nemohli. Tyto veci zahoji az cas. Podivej se sem i na tyto stranky, mozna ti neco z toho pomuze - http://www.prazdnakolebka.cz/lorem-ipsum-dolor

jitulka87
autor
3. bře 2018

@linee cetla jsem uz spousti pribehu,knihu Prazdna kolebka, Zivot po zivote...a ted mi kolegyne pujcila knihy o andelich od Lorny Byrneove. Ctu teprve prvni, ale ta se mi libi moc. Ty dve predchozi zas tolik nepomohly

linee
3. bře 2018

@jitulka87 tu vubec neznam, dekuji za tip. Kazdemu pomaha neco jineho, dulezite je, ze neco pomuze. Hodne sily tobe i tve rodine!

jitulka87
autor
3. bře 2018

@linee dekuju. Samo ze se v tom tlucu...ze se telo i duse brani...jednou je to tak, ze to "v klidu prijimam", ze je Adamkovi ted dobre...ale pak mi tak CHYBI a ja se muzu zblaznit steskem

linee
3. bře 2018

@jitulka87 to, co prozivas je uplne normalni. Stesk, bolest, zal a vse dokupy. A osobne si myslim, ze to neprejde nikdy, ale zmirni se intenzita, se kterou to prozivas. A nikdy po tobe nechce ani nic dalsiho. Bylo a je to tve dite a bude na tebe dohlizet zezhora. A ty ho budes nosit navzdy v srdci. Nejsmutnejsi jsou chvile, ze ho nevezemes do naruce, nebudes moct ho obejmout. Ale ver, ze jak slovy, tak svym srdcem mu budes moci vzdy a v kazde chvili rict, jak si stastna za kazdou stravenou minutu a sekundu s nim, jak si na nej moc pysna a jak ho neprestanes nikdy milovat.

jitulka87
autor
3. bře 2018

@linee naveky ho budu milovat...nejvic me boli to, ze prisel o vsechno hezke...o bezne hezke veci. Moji naruc bohuzel nikdy nepoznal, zdravotni stav to nedovolil a to je vec, kterou nikdy nevstrebam...mrzi...to slovo vubec muj zal nevystihuje...pro to nenechazim slova

jitulka87
autor
3. bře 2018

@linee rika se, ze miminka prichazeji a ze kdyz odchazeji,chtela nam neco rict...tomu moc nerozumim..jsem presvedcena, ze tu se mnou Adamek muj chtel byt a vim, ze o mne vzdycky vedel, kdyz jsem na nej promluvila,vzala ho za ruku...
ale co mi to jako.melo dat? Jen jedine...ted uz se nebojim umrit...vim, ze az to prijde, budu s nim.
a ze muj zivot se absolutne zmenil...je mene dulezity, radostny...veci kolem nemaji temer zadny smysl..

linee
3. bře 2018

@jitulka87 napisu ti sz,jo?

jitulka87
autor
3. bře 2018

@linee jo jo

lennus
3. bře 2018

@jitulka87 Člověk to někdy pochopí až za delší čas, na začátku jsem to cítila stejně. Dnes jsem se viděla s kamarádkou, taky přišla o holčičku - má tady příběh jako uživatelka neftys75 a obě jsme se shodly, že nám to i hodně dalo a něco nás to naučilo. Zní to divně, ale děkuji i za tuto zkušenost, i když bych ji nikomu nepřála a zažili jsme si peklo. Každopádně nebýt toho všeho, nejsem ten člověk, který jsem teď, jako partnery i jako rodinu nás to hodně posílilo. Taky to tak vidím, náš chlapeček nám něco dal, i když tu byl tak krátkou dobu, ale na začátku bych to slyšet nechtěla, člověk si to musí nejdříve odžít a někam se posunout. Každá etapa, i v rámci truchlení, má svůj smysl. Držím palce!

jitulka87
autor
3. bře 2018

@lennus dekuji. Zatim ta bolest vse prekryva

jitulka87
autor
3. bře 2018

..kus me odeslo s nim...

pavca1982
3. bře 2018

Ženy čtu vaše příspěvky,já jsem přišla o třetí dítě sice už ve 12tt.,ale taky to moc bolelo.Útěchou mi byli kluci doma.Půl roku na to jsem otěhotněla a máme Klárku.Chtěla jsem jen říct,že moc soucítím a posílám sílu!!!Je mi to moc líto s Adámkem.Držte se!

lennus
8. bře 2018

Přečti si vše, co potřebuješ vědět pro zdárné otěhotnění.
Naše maminky sepsaly skvělé rady, jak otěhotnět.
Důležité je také znát příznaky těhotenství.
Zjisti, kdy má žena plodné dny zde.
Kdy a jak používat těhotenský test?
Zjisti víc o svém těhotenství týden po týdnu.
Neznáš termín porodu? Vypočítej si ho v těhotenské kalkulačce.
Modrý koník vám případně napoví i při neplodnosti.

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru