Pozdní potrat ve II. trimestru. Máte zkušenost?

@sarka133 dekuji

@sarka133 Ahoj, tak velký třesk už se konal, dneska jsem se vrátila z nemocnice. Naše druhé štěstí Patriček se narodil 2. 1. v 1. 35 hod, byl maličký 2, 5 kg, hold mám ty malé miminka. Jinak vše OK, teď bojujeme s kojením a jsem šťasná, že to mám za sebou. Bylo mi už celý den blbě, dojela jsem v 7 večer do porodnice, doktor mě přesvědčoval, že to jsou poslíčci, měla jsem křížové bolesti a tlaky na spodek. Několik hodin se nic nedělo a pak pár kontrakcí a otevřená na 6 cm, pak už to byl fičák. Vydržela jsem to tedy do 37+6.

@jhoki Teeeda tak to obrovská gratulace!!! Jsi statecna a šikovna,nakonec jsi to dokázala až tak daleko! Patrickovi hodně zdraví !!!!

@jhoki Moc ti gratuluju. Super. Mám z tebe radost.

Ahoj holky, tak ne to nejspis ceka po pul roce znovu... ach jo, proč???! Ja jsem tak nastvana, zvlaste na ty, co podstupujou potraty dobrovolne nebo na opalene, kteri tlaci kocarek s brichem a kolem jich pobiha dalsich 10... ja to proste nechapu, rekli nam, ze podruhe DS je skoro vylouceny a BUM... mam ja stesti si vzdy vytahnout cerneho Petra ☹ vsem preju abyste to zvladly, ja jiz jednou v 5mes musela na ukonceni, ted nejspise znova, tohle je uz na me ale moc a nejspis to psych.nezvladnu, uz ted to nedavam ☹ vazte si zdravych deti, ja se jich asi nikdy nedockam... hodne sil maminky!

@miskuli je mi to líto ale nevzdávej to já měla v předchozím těhotenství taky podobné riziko a nakonec po cvs vše v pořádkuMoc na tebe myslím a držím pěsti------!!!♥

@veruka minuke to byko stejne, jelikoz nenasli nosni kost a my mame oba nosy velké a NT bylo 3,5, coz je horsi nez minule, nadeji tomu nedavam....

@miskuli Ježiš to je strašné a je mi to moc líto... Jaké máš hodnoty z krve ? Také špatné ? A po prvním potratu Dělali ti testy, zda nejsi nositelkou a nebo manžel ? Tohode se také tak bojím, u syna byla zjištěna mutace která není nikde popsaná a měl vadu kostí, takže se také velmi bojím aby nás to nepotkalo znovu i když říkají, že to byla náhoda . Snad se ještě vše dá do pořádku, mě dával lékař naději na UZ i při NT 5,85 , horší byly ty extrémně krátké končetiny, což se pak také potvrdilo

@xoriska krev take spatna, hCG vysoke, PAPPa nizke... nam tvrdiki ze to byla nahoda a dalsi opakovani tehu s DS je zcela vyloucene, to nás uklidnilo a věřili jsme ze bude vse v poradku, tohle je vazne sok. Podle me ani moc nevysetrovali, rovnou rekli ze to byla nahoda, ze se to stava... ted brali krev i manzelovi, u nas v rodine nic takoveho neni... nechápu ze v 21.stoleti na to neprijdou ☹

@miskuli škoda, že ty tety nedělali hned, jelikož to se většinou dělá, zvlášt když jste mladí rodiče pod 30 a toto onemocnění se projeví... No oni na to příjdou a a to " již kolem 13 tt " , jen nikdo z nás to nechce slyšet a už vůbec ne 2x po sobě ! Já chodím do CAR a tam mi primář řekl, že mám vlastně velké štěstí, že jsme tam kde jsme, jelikož dřív , když bala žea těhotná , tak nebyly UZ , jen poslech srdíčka a nikdo nic nevěděl, než se miminko narodilo... Kamarádka měla riziko 1:4 a přesto má te zdravého 3 léto chlapečka, kéž by u Vás to byla jen shoda špatných náhod a miminko bylo zdravé. A jinak doporučuji si nechat udělat všechny genetická vyšetření.

@miskuli já měla NT 3,6 spíš nevím jak s tou nosní kost,ale vím,že někdepsaly holky že ta kost nebyla v idět,ale mimčo bylo zdravé každopádně moc držím pěsti!!A dělali Vám krev na genetiku?

@miskuli Miskuli, je mi to také moc líto. Nemám za sebou žádný takový potrat, naopak jsem prodělala bezproblémové těhotenství, ani jsem nepřenášela, naopak rodila o několik dní dřív. I když císařem, měla jsem maličkou u sebe. Před odjezdem nám oznámili, že má DS. Pokračování je na dlouhý příběh, každopádně jsem se naučila jediné - nevěřit na nějaké statistiky. První, co nám řekli, bylo, že šance na další miminko s DS je téměř mizivá. Mně se chtělo smát. Už šance na první byla mizivá... Nechci ti ale dodávat pesimismus, toho máš jistě sama dost. Jen svým způsobem prožívám podobné pocity... Mám pocit, jako bych selhala. Je snad donosit zdravé dítě jen pro vyvolené? Ale tenhle příspěvek není o mně, takže ti moc držím palce, ať se do třetice vše vydaří! My musíme po císaři ještě dlouho počkat, ale už teď se bojím...

@miskuli to mě moc mrzí. Musíš být moc silná a věřit. Všechno jednou dobře dopadne. Vím je to strašně těžké, ale člověk musí být hodně v pořádku i psychicky, psychika dělá opravdu hodně. Držím palce!

Ahoj holky, mám za sebou ukončení těhotenství ve 23.tt z důvodu vzácné chromozomální aberace. V létě jsem již prodělala zamlklé těhotenství v 10.tt - histologie zde nic nezjistila, ale bylo mi řečeno, že ve většině případů jde o genetickou vadu. Doktoři mi řekli, že nějaká podrobná vyšetření nejsou v našem případě zatím nutná, jelikož genetická aberace, kterou mělo miminko nyní se vyskytuje v mozaice a není dědičná, tudíž se prý jednalo o náhodu. Samotné to těhotenství, než lékaři konečně přišli na to, co miminku je, bylo opravdu psychicky náročné a bojím se, že se potřetí bude opakovat stejný scénář. Chtěla jsem se tedy zeptat na Vaše zkušenosti, jestli si mám i přes to vše vydupat nějaká vyšetření a případně jaká? Zatím jsem si domluvila genetické vyšetření mě i partnera, i když nejprve mi bylo řečeno, že genetika se dělá po 2 a více potratech a že jelikož postižení, které zjistili miminku teď ve druhém těhotenství není dáno dědičně, není podle nich genetika mě a partnera nutná. Nicméně nakonec jsem je přemluvila a na genetiku mě objednali. Po tom prvním těhotenství jsem si také nechala vyšetřit štítnou žlázu, a tu mám v pořádku. Myslíte, že v mém případě by bylo vhodné podstoupit ještě nějaká další vyšetření, nebo mám opravdu věřit, že to byla opakovaná náhoda? Už při prvním potratu mě lékaři ujišťovali, že se jednalo o náhodu, teď mi říkají, že jsme měli prostě opět pouze smůlu v tom, že se nám špatně utvořily chromozomy. O mimčo se snažíme přes rok a zatím to tedy nevychází a děsím se toho, že příště bude opět něco špatně. Díky moc.

@majdzice
Já mám dceru s vzácnou chromozomální vadou. Tenkrát jsem plodovou vodu odmítla a jsem za to ráda, že jsem nebyla postavena před toto rozhodnutí. Dcera je na tom relativně dobře, to víte, že to není úplně oka a třeba nebude mít nikdy děti, ale jinak funguje normálně. Ale i přesto teď na odběr plodové vody půjdu a taky mám strach, aby vše bylo v pořádku. Nám teda po zjištění genetické vady dcery udělali komplet genetiku a jsme v pořádku, ale ten strach nezmizí. Držím Vám pěstí, ať vše dobře dopadne a na genetice pro Vás určitě trvejte ;)

Tal iz mam za sebou vysledky z CVS a podrobny UTZ a zatim je vsechno v poradku, jen mi vrali krev na zjisteni nejakeho hormonu kvuli Smith-Lemli-Opitzovu syndromu... vubec nikdy jsem o tom neslyšela ☹

Děkuji za odpověď. Za sebe mohu říci, že jsem za plodovku opravdu ráda, miminko se nevyvíjelo tak jak by mělo a s tím syndromem, co mu zjistili je velká pravděpodobnost, že by se možná nedožilo ani porodu, pokud ano, bylo by opravdu velmi nemocné. Nejhorší bylo to čekání na každý ultrazvuk - chodila jsem po 14 dnech - a doufání v to, že mi sdělí konečně nějaké dobré zprávy, bohužel opak byl pravdou. Ve 14tt jsem podstoupila CVS, to dopadlo v pořádku - takže na chvíli zdánlivý klid, pak opakované ultrazvuky. Lékaři mi doporučili ukončení již v 20tt, nicméně ultrazvuk ukazoval "pouze" soft markery, takže jsem to nechtěla vzdávat. Nakonec se tedy rozhodli ještě pro plodovku, právě proto, že ten syndrom díky té mozaice nemusel jít tím CVS zjistit. Plodovka ho pak bohužel v tom 23tt potvrdila.

@majdzice To mě moc mrzí! Já jsem na jednu stranu opravdu ráda, že maličké DS v těhotenství nezjistili, rozhodnutí by bylo jasné... I když v tomto případě je těžké říct, co je lepší... Držte se a držím palce, ať vše dobře dopadne a příště se zadaří! 🙂

ahoj, vím, že názory se asi liší, ale po vyvolávaném porodu v 2.trimestru, za jak dlouho je vhodné otěhotnět?

@lavita ahoj, ja bych rekla 3 mesice (porevizni MS) me doktor rekl 3 mesice, geneticka pul roku a primar v nemocnici rok... otehotnela jsem po 4 nesicich po revizi a myslim, ze he to tak akorat...

@lavita někdo řekne po šestinedělí, jiný půl roku, rok, nevidíme důvod čekat a snažíme se od konce šestinedělí, když má být vše v pořádku, bude 🙂 , je to jako s těhu klasickým v šestinedělí a za rok maminka rodí 😉

Hezký den, chtěla bych touto cestou přidat zkušenost s cerkláží, která už se v této době moc nedělá (co mi bylo řečeno u gynekologa), že spíše naopak ublíží- infekce a atd. Můj příběh : 2x potrat ve 22.tt, zadna infekce, zadna vada, nic, proste mi praskla voda a byl konec. Tretí pokus - Vojtík ve 31+5tt bez stehu- ležení, magnesko, pak nemocnice pro jistotu kapačky magnesia. Čtvrtý pokus- steh v 17tt, držel doposud, ve 37tt mi ho odstranili (vubec to nebolí), neležela jsem, nechodila jsem dlouhé prochazky, to ano,ale to je jen muj vnitřní pocit z toho predchozího tehotenství. JInak jsem fungovala normálne- do školky, ze školky,uklid, vaření. Ono to ani nejde byt uplne ležák- teda u nás ;) a ještě s 3,5letým prckem. Nikdy se nepřišlo na to, co mám za problém. ASI nedostatečnost děložního hrdla. Ted uz můzu napsat, ze mi steh opravdu pomohl a uzivam si tehotenství, i přes nedoporučení mého OG otehotnet a stehu, jsem do toho šla. Díky Bohu. Co bych ještě dodala tak je to, že když steh, tak je určité opatření - bez sexu a hlidat si jakékoliv pálení či svědění(infekce).Ale to by si mel človek hlídat i v béžném tehotenství.

sarka133 - sarko, mohly bychom se prosím spojit offline? Potratila jsem v lednu zdravou holčičku 460g v 20.tt po cerkláži. Otevřela jsem se v 18.tt na 3cm, udělali mi cerkláž jako jedinou možnost. Vydrželo to 3 týdny, kdy jsem ležela v nemocnici na lůžku, ani projít po chodbě jsem nesměla. Pak mě pustili i s podezřením na infekci domů. Druhý den jsem potratila. Drobná infekce zavlečená v nemocnici. Jak jsi si hlídala infekci? Kde jsi ležela?

@sarka133 Peckááááá! Pak pisni, až se malá vyklube! Já bych steh mít nemohla, protože jsem měla pořád nějaký bakteriální nález. Zkoušet už to nebudu, dvě děti mi bohatě stačí. 🙂

@jhoki věř ,ze ja uz taky ne. V mem případě budou dvě děti nadstandart 😉 vcera na kontrole otevřena na 2 prsty volne. Uz bych to chtěla mít za sebou 🙂

@sarka133 To věřím, ale čeká tě ta krásná odměna, to je velká motivace!

ahoj holky, prosím, o přijetí do této skupiny, Předevčírem jsem musela porodit svého chlapečka ve 23tt. Měl hydrocefalus těžký :O(( Porod trval 30 hodin, vše jsem nějak brala klidně. Nejtěžší bylo rozhodnutí, to jsem plakala moc!! Pak vnitřní klid, šla jsem do nemocnice v Příbrami, /kde byl personál úžasný, milý/, partner byl celou dobu se mnou na pokoji a dokonce v posteli, kde mě konejšil v každé bolestivvé kontrakci. Pak byl těžký okamžik, když praskla plodová voda, to jsem se třásla a moc plakala!!!! to bylo hrozný... Pak nastaly kontrakce a stále vyvolávání, Kristiánek se narodil po 30ti hodinách a hlavičkou byl v děložním hrdle zaseknutý, já se dívala na to tělíčko a byla jsem dokonce rozněžnělá. I jsem ho chtěla vidět, rozloučit se. Dostala jsem domů placentu a tělíčko po pitvě bude zpopelněno, chceme popel rozprášit na nějakém posvátném místě.
Pořád jsem vnímala klid a vše tak nějak klidně popisovala i kamarádkám do telefonu.
Pak jsem přijele domů, dětem vše klidně povídala. A pak..spustilo se mlezivo a mlíčko a já šílený pláč a prázdnotu, otázky v sobě proč ??
Dolehlo to na mě později. Nevím co bude dál se na mé psychice odehrávat? Víme s partnerem, že miminko si přejem moc co nejdříve. Lékaři doporučili po 3 měsících. Nevím jak sjte to prožívaly vy,? Ale já cítím, toto. Určitě chci jít hned v pondělí do práce, jsem lektorka jogy. Doma bych asi stále plakala. Chybí mi brouček, jak kopal... a...však to asi znáte
děkuji za každý příspěvek od vás.
Prosím, napište mi, co se dělo u vás? a jak jste své tělo daly dokupy? kdy jste chtěly a zda vůbec otěhotnět? Bude mi 40 let.
Zda nemáte kontakt na dobrého léčitele? nějaké vitamíny? ...
děkuji za každý názor.. Renáta

@renatapus Já nevím, jestli Ti to mám psát, ale znám jednu paní, které se narodil chlapeček a za hodinu zemřel. Je to Niki z filmu Nejtěžší volba. Celý ten film je o něčem podobném- i o tom, že se někomu narodilo miminko dřív a zemřelo atd. Jestli nechceš, nedívej se na to. Ale právě ta Niki s mužem se s tí tak nějak vyrovnali a sice u toho brečím, ale ne zas už tak. To, za co teď to miminko ona považuje a jak se teď ono v jejích představách chová k nám, co jsme tady zůstali, je pro mne trochu uklidňující, sstejně jako Ty i ona pro něj udělala, co mohla. Nevnucuji tohle, jen možná by Ti to pomohlo. Držím palce a moc Ti fandím, nakonec se dočkáš, běhá mi tu 2 letý Jáchym a bude mi 45.Také jsem o 2 přišla, i když ne tak velké. 🙂 🙂 🙂

@renatapus moc rad bohuzel nemam, jen to, že všechno částečně zahojí jenom čas. Vždycky to v člověku zůstane, ale už ne tak čerstvé. Já jsem šest let od posledního potratu a tak nějak jsem to vnitřně zastrčila do pozadí. Důležité pro mě bylo, že mi byl velkou oporou manžel a potom naše holčičky. Píšeš, že máš děti, tak snad tě dost zaměstnají, abys na to tolik nemyslela. Je super, že i práce tě baví. Zkoušela jsem všechno možné, včetně léčitele a podobných věcí. Ale nic nepomohlo, takže bohužel doporučit nic nemůžu. Přeji hodně síly v tomhle období a ať je brzy líp.