Pozdní potrat ve II. trimestru. Máte zkušenost?

miccka
20. kvě 2010

Ahoj holky. Bohužel zakládám tohle smutné téma. Chtěla jsem vás poprosit, zda máte některá (nebo vaše známé a kamarádky) zkušenost s potratem v 6.měsíci. Při kontrole na ultrazvuku moje mudra již neslyšela u miminka srdíčko, přitom vše se vyvíjelo naprosto normálně, oba genetické screeningy v pořádku. Vyvolávali mi potrat, dost otřesný zážitek. Miminko bylo v pořádku, žádný uzel na pupečníku, žádné vady. Hledala jsem na netu holky, které mají podobnou zkušenost, ale spíš se jednalo o indukovaný potrat kvůli VV. Já nic takového neměla. Budu ráda, když si o tom budu moct s někým popovídat, kdo má podobnou zkušenost. Mám za sebou už jedno zamlklé těhotenství v 10.týdnu, ale to se vůbec nedá srovnávat. Je to sice také otřesný zážitek, ale uspí vás a provedou revizi, během 15 minut je po všem. Přetrvává jen smutek v duši. Ale porodit mrtvé miminko, to nepřeji ani největšímu nepříteli. Dítko doma ještě žádné nemáme, o to všechno je to smutnější ☹
Díky. Mirka

ivcah
16. dub 2011

@wwwerca No asi mě bude za čas čekat stejný problém. Dvojčátka nám vyšla na první pokus aniž bysme chtěli. A o tom to asi je. Když se moc tlačí na pilu, tak to většinou nejde. A když to člověk vypustí, tak je to ráz na ráz. Psychika dělá vážně divy. Asi je to fakt těžký, ale čím víc na to budeš myslet, tím hůř. Vím, že je to těžký, že chceš být už už těhotná ale nic neuspěcháš, tělo si samo řekne ale musíš ho přestat nervovat.

wwwerca
16. dub 2011

@ivcah Ja jsem hroznej nervak a resitel a melancholik, takze opet bojuju hlavne sama se sebou.

maculda
16. dub 2011

@wwwerca To je mi líto. lehko se to radí, ale asi je nejlepší to moc neřešit, ale prostě to nejde - nic neřešit, zvlášt po tom, co jsme prožily. Mám z toho velkou obavu, že to budu taky tak jako ty prožívat. ☹ Držím pěsti, at jsi hlavně v pohodě.

ivcah
16. dub 2011

To je jasný. Všechny to víme, jak by to mělo být ale myslím, že na tom budu stejně ☹ Ale fakt se musíme pokusit dostat se do maximálního klidu protože jinak se to fakt nepovede...

sue_m
16. dub 2011

@wwwerca veru, to je mi líto. Myslím, že podobné stavy budeme prožívat každá, až zase nastoupíme na cestu za miminkem... vím, jaké to pro tebe je zklamání, taky jsme se snažili dva roky než jsem otěhotněla. Ale přiznám se, že i já doufám, že po KETu otěhotním, vkládám do toho opravdu hooodně nadějí a je mi jasné jak budu zklamaná, když to nevyde. Ale jsem rozhodnutá, že se k budoucímu těhu pokusím postavit co nejstatečněji, budu v něj věřit a pokusím se, si ho co nejvíc užít. Ale je mi jasné, že to nejspíš takhle hladce nepůjde... Bůh ví jak budu plašit a stresovat a jak budu zklamaná, kdyby to nevyšlo ☹ ono ta psychika, já nevím, svůj podíl má určitě, ale asi ne tak velký. Já otěhotněla po dvou letech a po druhém IVF, ta psychika byla neúspěchama už hodně ovlivněná a přesto se podařilo. Ale je pravda, že jsme toho pokusu vkládali velké naděje a připadalo nám, že už to musí vyjít... a vyšlo a krásně, dvojčátkama 🙂
Tak držím moc palce, hlavně ať se brzo zadaří a vše je v pořádku!

sue_m
16. dub 2011

@lucie.krajcarova musí to být velký zápřah a hlavně změna! Snad se to co nejdřív zajede, ať nejsi tak unavená... 🙂 a jsi ve stejné práci co před mateřskou nebo jsi měnila?

maova
16. dub 2011

Ahoj holky, já na vás přece nezapomněla 🙂 Já se nechci loučit, budu vás dál sledovat, jestli můžu 🙂
Jen je toho hrozně moc, neměli jsme doma kromě postýlky vůbec nic, takže ještě včera jsme byli na nákupech a fakt to byl fofr a teď tady mám hromady oblečení na praní a žehlení a tak nějak nestíhám 😉 Ale jinak si to maximálně užívám a Nelinka je prostě štěstíčko naše největší 😵

maova
16. dub 2011

@lucie.krajcarova koukám, že to máš hodně časově náročné. Jenom cesta ti zabere teda plno času. Snad se brzy zaběhneš a bude to o něco lepší 🙂 A nejlíp, kdybys byla brzy těhotná 🙂

@ivcah a na tebe myslím v pondělí, aby to v práci bylo po pěti týdnech aspoň trochu v pohodě 🙂

@wwwerca asi tím, jak to byl první měsíc snažení, tak jsi se na to hodně upla. Ale myslím, že příště už to bude lepší, víš, že to nemusí stoprocentně vyjít hned a jestli to jde, tak zkus něco podniknout, zaměřit se na něco, co tě baví, chodit cvičit, nebo tak něco. Hodně ti to pomůže, dostat se myšlenkama jinam 🙂 Aspoň mě to hodně pomohlo, i když je jasný, že když děti chceme, myslet na to budeme pořád, to nejde úplě z hlavy vypustit.

A moc všem děkujeme za pochvalu Nelinky 😵

sue_m
16. dub 2011

@maova ještě jednou vám k Nelince s manželem moc gratulujeme 🙂 její fotky jsme si prohlíželi oba a byli jsme z ní řádně hotoví 🙂 tak hodně společného štěstí! A až budeš mít trochu času, napiš prosím jak vše probíhalo, kouzelný telefon a tak... to se moc krásně čte 😵

maova
16. dub 2011

@kami77 občas na mě taky vždycky přišlo takovéhle horší období, jak máš teď ty. Ale ono to pak zase přešlo a je to lepší, že se z toho člověk trochu vybrečí a nedusí to úplně v sobě. Snad tě to taky brzy přejde a bude zase líp 🙂

maova
16. dub 2011

@sue_m moooc děkujeme 😵 Já to pořád plánuju sepsat, jak to probíhalo, ale ještě jsem to nestihla. Teď se zrovna přemlouvám k tomu, abych šla žehlit, protože když se podívám, kolik tady toho mám, tak to je snad nikdy nestihnu dožehlit, protože budeme špinit další a další 😀 A ještě k tomu už usínám, takže nevím, jestli nevyhraje postel 😀 Ale určitě jak to zvládnu, tak to všechno sepíšu 🙂

lucie.krajcarova
17. dub 2011

@maova ahojky, to je moc fajn, že píšeš 🙂 hned jsem věděla, že asi máš ještě hodně shánění a nákupů a jiných krásných starostí 🙂 jinak nastoupila jsem do stejné firmy, ale mám horší pozici, něco jako lepší asistentka. šéfa mi dělá chlap, co nastoupil za mě. to je život. ale rozhodla jsem se, že to zvládnu, že aspon budu mít míň stresu a žádnou zodpovědnost, takže se nebudu zbytečně nervovat. no a s tou dopravou je to horší. ovšem mám tu hory knížek, co bych si ráda přečetla ve vlaku. snažím se ve všem najít něco dobré. no a samozřejmě co nejdřív otěhotnět 😀

lucie.krajcarova
17. dub 2011

@maova jo a moc se těším na krásnou rodinnou fotečku, bude?

veruska007
17. dub 2011

@lucie.krajcarova To je fajn, ze uz jsi v praci. Sice ta zmena pozice by me asi trochu zrala, ale je fakt, ze si ted tu praci muzes "uzivat", neresit a nestresovat se. Uvidis, to pak to miminko prijde samo.

@wwwerca Ja mam taky jeste v zive pameti, jak jsem tri mesice nemyslela na nic jineho, nez na to, ze budu tehotna, prohlizela jsem kocarky, pocitala si pripadne datum porodu... fakt jak cvok. Pomohlo mi neco delat, ale nejak extra to neslo na to nemyslet. Adi je to faze, kterou musime projit. Nastesti ms me nejak zvlast nerozhodila, vedela jsem, ze zacina dalsi cyklus a uz pocitala ovulku 😉

@maova To Ti verim, to je veliky kolotoc, hlavne kdyz s tim moc nepocitas... ze jo, ja se na to pripravuju devet mesicu, nemluve o tom, ze mam vsechno po Honzikovi, pravda, neco odvezeneho u dedecka, ale doma bych to mela za pul hodiny 😀 . Tak drzim palecky, at to vsechno dobre ustojis a jsi opravdu stastna.

wwwerca
17. dub 2011

Diky holky!

maculda
17. dub 2011

@kami77 Asi je něco opravdu ve vzduchu. Taky je mi poslední dobou nějak hůř. V pátek jsem byla v restauračce a číšnice na mě jak se mám (naposled mě viděla s břichem), když jsem nereagovala, tak spustila: No na mateřské vám musí být dobře atd. Neměla jsem sílu jí cokoliv říct, ani ji poslat někam. A v sobotu jsme měli oslavy ve školce a jedna důchodkyně, která mě taky naposled viděla s břichem mi říkala: "No to se máte dobře, že už jste zase v práci." Proč bych se měla mít dobře, že jsem nastoupila do práce po půl roce a ne po třech letech na mateřské, jsem nepochopila. ach jo.

klara.k
18. dub 2011

@wwwerca jojo, taky si vzpomínám kolik jsem počůrala testů při prvním cyklu, (musela jsem na vyvolávačku), jak jsem si naivně myslela, že by se snad mohlo podařit. haha, naše těhotenství bylo po ivf a teď si myslím, že by samo, no nic, už s tím zase nepočítám. Teď odečítám dny kdy budeme moct na další pokus do centra a hotovo, moc v to doufám, těším se na to, bojím se, a doufám a doufám a dou...... ale moc tě chápu.

@maculda já byla minulý týden u kadeřnice, poprvé. Ke staré jsem nechtěla jít, aby se nevyptávala. Tak tato začala, a jste slečna nebo paní? a takové řeči a pak se mě zeptala jestli mám děti. No co na to říct, že. Tak jsem jí odpověděla, že mi v listopadu umřelo a bylo po řečech. Težká situace pro obě, ale nedokázala jsem ji neodpovědět, ani to nějak zamluvit. Prostě nic.

@maova přeju vám moc štěstí, hlavně ať je Nelinka zdravá a šťastná, to potom budete i vy, moc vám to přeju.

kami77
18. dub 2011

@maova Diky za povzbuzeni,verim,ze to prejde a ze bude zase lip...
Jinak doufam,ze nas "neopustis" a obcas nakouknes a taky pridas zpravicku o male.Pozitivnich zprav neni nikdy dost!!! 🙂

kami77
18. dub 2011

@maculda Nic si z toho nedelej,jsou " lide a lide ".Inteligentni lide se vyptavat nebudou a o tech ostatnich si mysli svoje...Kadernice uz se nikdy nezepta,protoze to pro ni bylo,verim tomu,velmi trapne...a snad se i pouci! 😉
Bohuzel se s takovymi lidmi budeme si setkavat i dale.Je treba se obrnit a drzet se!!!

ivcah
18. dub 2011

Ahoj holky, tak mám za sebou první den v práci. Celou noc jsem nervama nespala. Docela to šlo, na to, jak se mi tam nechtělo ☹ Nikdo se mě na nic neptal, kolegyně se mě jen zeptala, jak jsem na tom psychicky a šéfová jestli chci hned zapřáhnout, nebo se rozkoukávát. Nic vysvětlovat jsem nemusela. Ti co vědí se na nic neptají. Bohužel hned ráno přišel k nám do kanceláře kolega a jak jsem seděla, tak si nevšiml a bohužel nic nevěděl tak pronesl: "A co ty mamino, že už se na to nevykašleš". Co na to říct, asi mu to nikdo neřekl. Tak sem jen odpověděla, že už nejsem mamina. Tak se chudák omlouval, že mi ho bylo až líto. Holt si musíme zvyknout na to, že většina těhotenství končí trochu jinak a že ostatní nenapadne, že se třeba mohlo něco stát. ☹ Ale takovejch bude asi ještě spousta tak abych si začala zvykat ☹
Jinak nic moc, sice ten den v práci rychleji uteče a člověk MUSÍ přemýšlet i nad něčím jiným ale už mě to nebaví jako dřív. Protože už jsem měla být někde jinde (plánovala jsem být od dubna už doma). Takže je to nutný zlo - něco, co musím, protože nemůžu mít to, co jsem chtěla...

Jak tady píšete o tom těhotnění tak se k tomu konci prázdnin taky nějak upínám a budu z toho špatná, když to nepůjde, protože je to to jediný, co mě drží nad vodou ☹

skurinka
18. dub 2011

Ahojky holky
tohle je velice smutne tema a vzdycky jsem si myslela ze se tomuto vychnu,ale chyba.Minuly tyden ve stredu jsem musela ve 20tt porodit naseho chlapecka,byl velice nemocny . ☹ 😔 jeste jsem v soku a porad ziju v domeni ze se proste z toho hnusnyho snu probudim a bude vse v poradku.jen se porad probouzim a nic se nedeje.j mi to strasne moc lito vseho 😔

ivcah
18. dub 2011

@skurinka Je mi moc líto, že tě tady musím přivítat. Já se taky připojila nedávno - dnes v noci to budou přesně 3 týdny co jsme přišli o dvojčátka. Myslím, že nikdo z nás jak jsme tady by nikdy nenapadlo, že se připojí k tomuhle tématu. Ale život je někdy moc krutej. A to co se stalo nám všem zanechá spoustu bolavých vzpomínek. Je dobře, že jsi napsala. Mě tady holky pomohly dostat se z toho nejhoršího. Když si můžeš popovídat s někým, kdo ví přesně čím procházíš. Holky říkají, že časem bude líp, tak tomu věřím 😢
Přeju ti moc sil se tím prokousat!

skurinka
18. dub 2011

@ivcah dekuji...kolikrat jsem uz chtela napsat ,ale nejak mi to neslo.
je mi lito tvych miminek ,vlastne vsech co se to stalo.
jsem celkem alergicka na kecy tipu no jo zivot jde dal...jak dal vzdyt jsem ztratilo dite a zivot se pro me najednou uplne zastavil,mam doma dve deti zdrave deti a ve snu ani v tom nejhorsim bych si nepripoustela ze me to potka,bylo to pro me tak automaticke .s otehotnenim nebyl problem nic vsechno slo jak ma jit az najednou proste rana .... 😔

ivcah
18. dub 2011

@skurinka Já jsem taky ze začátku jen četla a pak jsem se teprve odhodlala napsat. Ale fakt jsem hrozně ráda, že jsem to udělala. Moc mi pomáhá, když čtu, jak už je někdo zase o velký kus dál i když začátek byl stejný.
A navíc tomuhle fakt nemůže porozumět někdo, kdo si tím neprošel. Já jsem taky poslouhala, že je to lepší, že bych měla honičku a že jsem mladá a budu mít další děti. Přišlo mi to, že mají všichni pocit, že mi chcípl křeček a že prostě půjdu a pořídím si nového. Ale nám sakra umřeli děti a nejde to jen tak zaplácnout...
Pro mě to bylo taky automatické. Otěhotněla jsem na první pokus, celou dobu bez jediného problému a najednou chtěli děti ven. Moje byly zdravé a ten porod přišel jako blesk z čistého nebe. Člověk má pocit, že od té první špatné zprávy to šlo všechno strašně rychle. Ty první dny byly strašný. Vůbec jsem nemohla spát, celý dny jen ležela, koukala do zdi a brečela. Ale ono se to lepší. Strašně moc pomalu ☹ , ale lepší.

sue_m
18. dub 2011

@skurinka ahoj, je mi moc líto, co se ti stalo a moc mě mrzí, že tě musím přivítat v našem smutném tématu ☹ je to hrozné, děti by prostě neměli umírat... my jsme přišli o dvojčátka, byly to naše vymodlené děti. Také jsem jako ty nejprve četla a až potom jsem našla odvahu napsat... také mi ale tato diskuze pomáhá, ono o pravdu tady holky přesně vědí, co ta druhá prožívá, jak jí je... bohužel. Pevně doufám, že ti tu povídání si malinko uleví od té obrovské bolesti... já jsem také byla v šoku, během porodu i potom, pořád jsem si říkala, že to není pravda, že s tímhle přece nemůžeme žít a že se to dvojčátkům nestalo.. strašně dlouho mi přišlo, že žiju v nějakém divném vakuu..

sue_m
18. dub 2011

@ivcah to je moc dobře, že jsi se dokázala přemoct a jít do práce.. nejhorší je asi první den, že? ale úplně chápu tvé pocity z toho, že už tě práce nebaví a měla jsi už být někde jinde.. mám to úplně stejné, jsem pořád napojená na to, že jsem měla být doma a chystat věci pro miminka a potom s nimi být doma. Měl nám teď už běžet vysněný 31tt ☹

Mě dnes kontaktoval nadřízený, že mi už neprodlouží smlouvu, takže jsem v podstatě bez práce, smlouva mi končí za chvíli 😒 já jsem se tam tedy nechtěla vracet, víte jak jsem to pořád odkládala a je fakt, že jsem si návrat už neuměla představit, ale finanční stránka, nemocenská, mateřská, rodičovská... to všechno bude v háji 😒

ivcah
18. dub 2011

@sue_m No doufám, že první den byl nejhorší. Ale přišlo mi to, že jsem byla pryč celou věčnost a bylo to jen 5 týdnů. Ale je to divnej pocit, že všichni ti lidi VÍ... Fakt jsem z toho měla hroznej strach, ale pořád jsem si říkala, že až to zvládnu tak to bude krok do "starého života". Ale stejně mě všechno pořád přijde jako náhražka za to, co mělo být...
To mě mrzí, že ti neprodlouží smlouvu... Je to smutný, že musí člověk neustále uvažovat směr finance... Ale jinak to fakt nejde. Já naštěstí mám smlouvu na neurčito ale co má člověk dneska jistý 😖 že?

sue_m
18. dub 2011

@ivcah mě také všechno přijde jako náhražka ☹ celkem z ničeho žádná radost, prostě to všechno mělo být už jinak... no, v dnešní době člověk nemá jistý už nic a když si představím, jak v nový práci zase nosím neustále neschopenky a obíhám v pracovní době doktory... uf, uf... nikdy jsem ty pitomý propustky neměla ráda. Připadala jsem si pořád, jakože o něco prosím... 😖

ivcah
18. dub 2011

@sue_m Tohle je vážně blbý. Někdy mi to přijde, jako reality show v přímém přenosu. Víš co, dokud nikdo neví, že jsi těhotná tak je to fain. Ale potom když jde člověk marodit a dopadne to jak to dopadne a ty se tam máš vrátit. Každý to ví a každý bude čekat, kdy otěhotníš znova a jak to dopadne atd. To si člověk přijde před ostatníma jak nahej. Teď mě stejně budou všichni brát jako že jsem tam na chvíli než zase otěhotním...
Ale jako všichni byli fain, říkali, že se na mě těšili, že jsem jim chyběla ale stejně má člověk pořád ten blbej pocit.
Jak to teda teď vidíš dál? Budeš hledat? Nebo počkáš až budeš těhu a zůstaneš rovnou doma? To je fakt pitomý, ke všemu, co tě potkalo ještě další starosti ☹

skurinka
18. dub 2011

@sue_m
@ivcah -jsem rada ze jsem sem napsala ,je pravda ze kdo to nezazil nevi.Bojim se chodit ven aby se me nahodou nekdo neptal proc uz nemam brisko,a takovy ty veci..Ted me strasne pomahala mamka i sestra s vyzvednutim ze skolky abych tam nemusela,ale prijde den kdy tam budu muset.Deti uz v prosinci vykecali ze budeme mit miminko takze to vi uplne cela skolka a mam super vztach ze vsema ucitelkama a urcite se budou ptat a toho se strasne bojim.U syna v oddeleni ceka ted maminka jedna miminko byli jsme od sebe o 2 mesice a ted nic.
Mininko moje sem videla po porodu byl strasne malinkatej a strasne krasnouckej a takovej bezmocnej.Nemel dorostlou lebecni kost takze maozecek se nemohl dale vyvijet.%,4 jsem byla u meho gynekologa a tam mi rekl ze nevidi poradne hlavicku a ze mam malo plodove vody,tak hned volal do porodnice na ultrazvuk .Termin jsem dostalhned druhy den.Kamaradka mi rekla at si kdyz tak pripravim tasku kdybych musela tam zustat na kapackach skrz tu plodovku,,a ze nevidel hlavicku tak k tomu jsem nejak neprikladala nejakou situaci..miminka kolikrat nespolupracuji .no a v utery po 20min ultzv pres bricho a 10min vaginalni ultz se nam zboril celej svat.mohla jsem miminko donosit az do konce ,ale u techo deti je minimalne spis zadna sance na preziti ,umel by jen dychat a max 3dny zivota,holky bylo to strasny nevedela jsem co mam delat,druhy den jsem mela termin u psychologa a muzu rict ze mi pomohl strasne moc zmenit nazoru.,Prve jsem nic nechtela proste jsem rikala ze se vsechno urcite spravi ze urcite ano..strasne jsem brecela kolabovala jsem jen jsem na chvili zamyslela nad tim ze miminko nebude jsem zvracela ..bylo to strasny.