Zemřelo mi dítě

miliharmi
24. bře 2008

Stalo se vám to také? Máte někdy pocit, že to zvládáte a jindy se pod tou bolestí hroutíte? Zkusme si spolu psát, nejlépe rozumí ten, kdo to sám zažil.

Jmenuji se Milena, před rokem mi zemřela dvouletá holčička na herpetickou encefalitidu. Občas se potřebuji z toho vypsat, stále to hodně bolí.

andraa
6. led 2010

ani: já ti chci také popřát moc moc síly a posílám aspoň takto velké objetí a Honzíčkovi už jen dny bez bolesti.
dia: přesně vím co jsi cítila a proto já jsem všechny věci, které jsem koupila pro Maxíčka rozdala, aby to tak nebolelo. ☹ ikdyž po pravdě to moc nepomohlo.

aninam
6. led 2010

andraa: Ja je chtela taky rozdat, nakonec jsem to neudelala a jsem rada. Je pravda, ze nektere veci jsem prebrala a odvezla na neonatologii.....

Vsem vam dekuji v tento smutny den 😔 😢

pepibubu
6. led 2010

Ani, kočko, myslím na tebe dneska obzvláště silně.... Honzíkovi nahoru pusinku a prosbu, aby dával pozor na brášku. Pohlaď si bříško a přes slzy se nahoru usměj, to aby Honzík neviděl uplakanou maminku.

macocha
6. led 2010

Ahojte,
možno prichádzam trochu neskoro, ale celé sviatky som myslela na vás a modlila sa za vás. Len som nenašla odvahu napísať sem - aby som zbytočne nejatrila rany. Ale možno dnes - veď časť sveta práve dnes Vianoce začala sláviť. Takže pre Aninam aj všetky ostatné titulárne členky tohoto fóra:

Viem, že tieto krásne sviatky
Vám i smútok pripravia,
keď pod stromkom nezažiaria
očká, čo dar objavia.

Nový rok však dáva prísľub
aj začiatku nového,
do neho vám chcem zaželať
zo všetkého dobrého.

Utíšte sa, milé mamky,
hoc sa slza netratí:
veď kde inde ako v nebi
Ježiško bol bohatý?

Hoc spomienka nevybledne,
nech je však bez bolesti -
tak nech svojim ďalším deťom
rozprávate o šťastí. 🙂

bronia13
9. led 2010

marocha dik - no sviatky boli aj smutne aj vesele lebo mame Sebastianka ale stale som myslela na Emmusku ze s nami nie je ☹

majerka
12. led 2010

Ahoj maminky, celé mé těhotenství bylo v naprostém pořádku. 31.12.09 jsem byla na kontrole a vše bylo v pořádku ( jako pokaždé). 1.1.2010 už jsem měla bolesti tak jsme hned jeli do porodnice a tam mi řekli tu větu VAŠE MIMINKO JE MRTVÉ. Hned mi vyvolali porod a já porodila mrtvého našeho Venouška 2700g a 50cm. Dali mi ho do náruče, byl tak krásný, černý vlásky, jen nezaplakal. Hladila jsem ho po tvářičkách, políbila jsem ho a pak mi ho odnesli. Už ho nikdy neuvidim, nepolíbím, nepohladim, neuslyším jak pláče. Kdo měl právo mi ho vzít !!!!!!!!!!!!!! Mám prázdnou náruč, prázdný Venouškův pokojíček, krutou bolest. Chci být maminka a držet ho v náručí a dívat se jak mi roste. Vždyť bych byla milující maminka a vždy Venouška ochraňovala.

bufik
12. led 2010

majerka:Chci Ti napsat,že chápu Tvou bolest a soucítím s Tebou,ale myslím si...vím to,že žádná slova nedokážou jen tak uzdravit Tvé srdce naplněné prázdnotou a bezradností nad ztrátou Tvého chlapečka...Musíš být statečná a věřit,že zase bude líp..BUDE...moc Ti to přeji a myslím na Tebe..

gogoska123
13. led 2010

majerka: Je mi velice líto Tvého Venouška a vím, jak obrovskou bolest cítíš. Už jsem Ti psala i na DC. Tady jsme všechny na stejné lodi a věřím, že Ti to, že můžeš být v kontaktu s maminkami, kterým se stalo totéž, pomůže. Buď silná, maminkou Venouška jsi stále a budeš už celý život. Bolest časem otupí, bude to chvíli trvat, ale najdeš si cestu životem i s tou bolestí v srdci. Jsem s Tebou a myslím na Tebe! Posílám hodně sil!

dada78
13. led 2010

majerka, posielam Ti objatie aspoň takto 😢 😔 😔 😔 ako píše gogoska, maminkou Venouška budeš stále, hoc on je anjelíčkom, ver,že budeš často cítiť jeho prítomnosť a tým,že na neho nezabudneš, nikdy Ťa neopustí 😔 😔

včera keď som išla z cintorína okolo detských hrobčekov, všimla som si, že malý Jožko dostal k Vianociam plastový vláčik, až mi tak stislo srdce, že veru už ho pomaly mohol ťahať za sebou, mal by teraz rok, ale mal choré srdiečko 😔 😔 😔

andraa
13. led 2010

majerka: znova a znova se mi derou slzy do očí po přečtení tvého příběhu. Vím přesně co cítíš. Chceš hrozně moc pochovat svoje miminko, ale nemůžeš, protože už tady není. Bolí to, je to ta největší bolest v životě. Teď se jen musíš, ale opravdu musíš snažit žít dál s touto bolestí, protože tahle se nedá jen tak uzdravit a mě ještě pořád bolí, že nemám u sebe svého vysněného a milovaného Maxíčka. Příjmi ode mě objetí a budu na tebe myslet, kdyby jsi chtěla, tak mi kdykoliv můžeš napsat i do interní pošty. Jsme tu všechny pro tebe. 😢 😢

majerka
13. led 2010

Milé maminky, celé mé těhotenství bylo v pořáku, každá kontrola, výsledky vždy v pořádku. Přišel 38tt dne 31.12.09 jsem byla na kontrole, nátíčky a prohlídka v pořádku. Už doktoři říkali, že už to brzo přijde, když budu mít bolesti at hned přijdu a , že si myslí, že budem mít první miminko v novém roce. 1.1.2010 jsem opravdu už měla bolesti tak jsme jeli do porodnice a tam mi řekli tu ukrutnou MAMINKO VAŠE MINIMKO JE MRTVÉ. Hned mi vyvolali porod a já porodila našeho Venouška mrtvého měl 2700g a 50cm. měla jsem ho v náručí, měl černé vlásky a vypadal, že jen spinká, hladila jsem ho, dala pusinku na tvářičku a pak mi ho odnesli. Už Venouška nikdy neuvidím, mám prázdnoou náruč, srdce plné ukrutné bolesti. nikdy neuvidí svůj krásný pokojíček. Stále má v pokojíčku připravené věcičky v kterých měl jít dom za maminkou a tatínkem. kdo měl právo mi vzít mého vymodleného Venouška!!!!!!!!! Já jsem jeho maminka a má být u mě v náručí. Lenka

martina.alenka
13. led 2010

majerka bud silná, však se tvuj andělíček na tebe dívá, udelej mu radost a zkus to zvládnout. Drž se

izka
14. led 2010

majerka, moja zlatá, je mi to moc ľúto, že aj ty si musela zažiť takúto tragédiu.

mne presne takisto zomrel chlapček v 38.tt. je to už 5 rokov a neprejde deň, aby som na neho nemyslela a netisli sa mi slzy do očí.
je to kruté, ale nezabudneš nikdy. bolesť a prázdnotu ti môže zmierniť iba narodenie zdravého bábetka.

ja som síce už mala doma 4 deti, ktoré ma nútili fungovať a kvôli nim som to v sebe dusila, ale až keď som sa vyplakala a začala chodiť do roboty a pak otehotnela, tak mi bolo lepšie.

neviem nájsť tie správne slová útechy. každá tu máme svoju skúsenosť, ako žiť ďalej s tou ranou v srdci.

mne veľmi pomohla stránka http://www.anjeliky.sk/. skús sa tam pozrieť. verím, že sa ti trocha uľaví, keď budeš vedieť, že je veľa žien, ktoré postretlo to isté.

majerka, verím, že aj tebe opäť bude lepšie a dočkáš sa svojho drobčeka.

lindda
14. led 2010

majerka ani ja neviem najst spravne slova pozri tych anjelikou mozno sa ti aspom troska ulavy i ked myslim ,ze to bude boliet stale uprimnu sustrast ,,,,,,, ☹ ☹ ☹ ☹ ☹
a viete pricinu uz ?

aninam
14. led 2010

Leni, poslala jsem ti mail. Tvoji adresu jsem nasla na DC. Snad ti trochu pomuze.... Muzes jit dal, kdyz budes chtit. Vim, ted to moc a moc boli, ale ver mi, ze to nikdy neprestane. Budes potrebovat hodne sily a bude ti pripadat, ze zijes ve spatnem snu, z ktereho se chces probudit a zit tak, jak jsi mela.... Bohuzel, to neni spatny sen, ale ta nejtvrdsi realita v zivote. Ver mi, ze ted uz te nic horsiho nez smrt tveho syna Venouska nepotka.... Obejmi se se svym muzem, pritelem a se svou rodinou a truchlete spolecne. Reknete si, co vam vsem (hlavne tobe a manzelovi?) udela dobre a spolecne jdete za timto cilem....
Hodne sily a kontakt na me mas v mailu, klidne zavolej, nebo napis a pokud jsi blizko meho mesta (adresa je tamtez) muzeme se klidne i sejit....

majerka
17. led 2010

Ahoj maminky. je to 16 dní co jem bez svého Venouška. Celou dobu mám nataženou náruč k nebi, aby se mi vrátil. Bolest je čím dál, tím větší. Stále má přopravené věcičky ve svém pokojíčky v kterých měl jít domů. Má tam úplně vše co potřebuje. Neměla jsem sílu svého Venouška pohřbít, bude mít bílou urničku se jménem Venoušek. Ta Lenka co Venouška nosila pod srdíčkem, povídala si s ním, pouštěla písničky pro miminka aby se mu krásně hajalo. Vyprávěla o jeho rodině. Tak ta lenka zemřela s Venouškem. Zůstala už jen skořápka plná bolesti, která vypadá jako ta Lenka před 16dny. Moc potřebuji Venouška u sebe. Dnes jsem pročítala českolipské městké noviny a tam bylo první miminko narozené v tomto roce, ale tam má být můj Venoušek, ten byl první. Chci mu pohladit jeho černé vlásky. nedokážu říct " VENOUŠKU TED MÁŠ KŘIDÝLKA A JSI V NEBÍČKU, DÁVÁM VOLNOST TVÉ DUŠIČCE AT SE MÁŠ NAHOŘE MOC KRÁSNĚ". to nejde, mám stále nataženou náruč at mi mého krásného Venouška vrátí. Lenka

lindda
18. led 2010

lenuska pisala som ti do ip a nedokazem ani len vyslovit ziadne slovo ktore by ti pomohlo iba snad to ,ze musis ist dalej ,,,,, prosim vydrz to som stale s tebou

bronia13
18. led 2010

majerka - je mi to luto a som si zase (ako vzdy ked sa take nieco stane) poplakala za tvojim syncekom. Viem co citis, nasa Emmuska odisla do nebicka uz vyse 2 rokov a od vtedy mame 1 rocneho Sebastianka a stale mi je za nou smutno. Len ta chcem upozornit ze sa najde vela netaktnych ludi a budu ta chciet "utesit" takymi blbimi recami ako ved Pan Boh to tak chcel, tam mu je lepsie, neboj nic bude druhe .... no skratka ludia co to nezazili tak ako mi. Ja som par krat aj po nich vysla ze ci vedia o com rozpravaju ci sa to aj im stalo - ze nie tak vravim ze nech take veci nevravia ze to nezazili. Ale ked ti bude tazko a budes potrebovat pomoc alebo sa len vyrozpravat tak pis sem - tu sa fajne keca s dievcatami co to zazilu a su tu oporov. Ani moj manzel mi tak dakedy nepomoze ako tu, on to inac chape.

Preco Venouse zomrel? mal otocenu pupocnu snuru? a uz mal len par dni do porodu? Tak ste ho dali spopolnit a potom ho kde date? Moj manzel je zrucny tak urobil take asi 12x12 cm srdiecko a donho vytesal dieru a do kindervajicka (to co je dnu) sme nasipali Emmuskin popolcek a je s nami doma - tak jej mozem kazdy den zapalit sviecocku.
Budem na teba mysliet. ozvi sa.

bronia13
21. led 2010

neviem ci sem este niekdo chodi len ma napadlo - ked som lezala s Emmuskou v nemocnici tak mi manzel nahral tieto dve pesnicky a vzdy som si ich pustala a tiez ked mi prislo za nou smutno ked uz zomrela tak ak mate zauijem

https://www.youtube.com/watch?v=rg8AyoqRiSc

a toto je druha - sorry nemozem to najst je to Prva Laska od Mira Zbirku

su smutne ja si vzdy pri nich poplacem ale pravdive

roasha
21. led 2010
aninam
21. led 2010

To me zase tahle pisen strasne pripomina atmosferu meho porodu -

https://www.youtube.com/watch?v=FP-wUaqj93o

- a take se mi vybavovala, kdyz jsem tlacila na porodnim sale a venku prselo.....

majerka
21. led 2010

Ahoj maminky, zítra ( v pátek ) mi přivezou mého Venouška. Přivezou mi ho v bíllé urničce. Musím Venouškovi ukázat jeho krásný pokojíček, ukázat mu spoustu věcí, budu si s Venouškem povídat. tolik věcí mu musim říct. Je to můj chlapeček, kterého moc a moc miluji. Zítra Venouška budu mít po dlouhé době zase v náručí. Lenka

aninam
21. led 2010

Leni, bude to dost tezky okamzik a dost traumatizujici nejen pro tebe, ale celou rodinu......... Hodne sily!!!

majerka
21. led 2010

Ahoj Ani, nevím co mě čeká, ale budu mít svého chlapečka zase v náručí. Budu mít Venouška u sebe jako v porodnici. Stále vidím Venouška jak spinká. Je to můj milovaný chlapeček. Zítra mu musím říct, jak moc ho miluji a že já jsem jeho maminka. Zítra s Venouškem vstoupím do jeho pokojíčku, vstoupím tam se svým milovaným synem.

aninam
21. led 2010

Leni,
nebude to jako v porodnici. Budes mit jen urnicku s prachem. Jeho telo uz je v nebicku a jeho dusicka vsude kolem vas!!! My mame fotky v bile rakvicce od kluku z pohrebky a jsem za ne rada. Prisla doba, kdy uz se na ne mohu divat a vidim sveho krasneho syna bez slz.... A jak moc ho milujes, mu muzes rikat na kazdem kroku, je s tebou, neni jen v tom prachu!!! Ikdyz neni hmotne, ale je vsude s tebou, nikdy te neopusti.....

gogoska123
22. led 2010

majerka: moc na Tebe dnes myslím. Buď hodně silná! Venoušek je s Tebou pořád, máš ho v srdci a tam i navždy zůstane.

barcaa
22. led 2010

Majerko - nejen , že je to dneska měsíc, ale zrovna dneska si přivezete Venouška domů. I když asi jinak než jsi si představovala-bohužel.
Nám zemřel chlapeček před 2,5 měsíci, že je něco špatně jsme my i dr. zjistili až při porodu. Dneska jsem ráda, že jsem to nevěděla dřív, protože vím, že bych asi přirozeně neodrodila.
Urničku máme také doma, první dny to bylo strašně těžké, ale dneska už se na ní můžu podívat s úsměvem a krásnou vzpomínkou. Neříkám, že je to za námi, všechny tady víte, že jednou je líp, jednou hůř, ale tak nějak to jde. Za 3 měsíce bysme se rádi pokusili otěhotnět znovu, jen teda nevím, jestli se mi podaří překonat ten šílený strach.

bronia13
22. led 2010

majerka - no nebude to lahke ale budes sa lepsie citit budem na teba mysliet - date ho pochovat ci ako s to u vas robi? a ty brcaa ties si ho nechate doma - mna hroooozne vela ludi za to na SK odcudzovalo nemohlo pochovpit preco sme tu urnicku nedali pochovat ze takto ze jej dusicka si nemoze oddychnut ci tak nejak mi to vysvetlovali ze nebude mat pokoj - ale ani my by sme nemali pokoj - pre nas je to takto lepsie, skoro kazdy den jej zapalujem sviecocku - uz je tomu 2,5 roka a ako psiete raz je lepsie a raz horsie - ale stale to velmi boli a viem ze bude a kdo to nezazil nepochopi - je to hrozne.
mi mame aj take kratucke videa nahrate kde ako ze ona dycha a potvori ocicka a porkvi celickom ale to vsetko robili za nu masiny alebo tie ocicka to jej tlacil uz ten mok na ne tak ich ako tak nasilu otvaral - ona chudatko tam len lezala a aj keby prezila za nu by absolutne robili vsetko masiny tak pre nu je to takto lepsie ale pre nas je to tazko - chceli by sme ju mat zdravu doma.
v noci som vstavala k malemu ho prebalit a tak som si pomyslela keby tu bola aj Emmuska mala by 2, 5 roka a by tu s nami mozno vystrajala lebo drobckek nechcel spat.

aninam velmi pekna pesnicka - idem si ju ulozit tak isto.

drzte sa dievcata.

aninam
22. led 2010

barcaa, ten strach budes mit porad. Je to logicke, prosla sis smrti sveho ditete a vis, ze mohou byt nejake komplikace. Nicmene i s temito riziky, ikdyz jsi o nich nevedela, jsi do toho sla i ted, tak to tak musis brat.... Ja se na to hrozne tesila, az budu mit zase mimco pod srdickem.....

broni, vsichni bychom chteli svoje deticky zdrave a u sebe.... Bohuzel, priroda (pan buh nebo cokoliv jineho) rozhodlo jinak...

barcaa
22. led 2010

Broni - mě to přišlo tak nějak samozřejmé si urničku vzít domů. Nejdřív jsme si říkali, že jí uložíme do rodinného hrobu, ale nakonec si jí necháme doma.
Aninam - taky se těším na další těhu, ale rodit jedině pod narkozou 😉 Ale to je ještě hudba daleké budoucnosti, nejdřív se musí povést těhu a pak teprve můžu řešit nějaký porod.