Zemřelo mi dítě

miliharmi
24. bře 2008

Stalo se vám to také? Máte někdy pocit, že to zvládáte a jindy se pod tou bolestí hroutíte? Zkusme si spolu psát, nejlépe rozumí ten, kdo to sám zažil.

Jmenuji se Milena, před rokem mi zemřela dvouletá holčička na herpetickou encefalitidu. Občas se potřebuji z toho vypsat, stále to hodně bolí.

hansed
10. črc 2010

taky jsem ten článek četla, je to hrozný a možná nejhorší na tom všem je, že jeden ze synů přežil ☹ chudák bude trpět, vím, jak nám bylo, když umřela mamka ☹ bude muset být chlapeček hodně silný

gogoska123
12. črc 2010

@hansed Myslím, že jsi hodně silný člověk, už jenom tím, jak to zvládáš teď - nevím, jak bych to nesla vědět dopředu, že odejdu bez malého - nám pořád dávali naději, o srdeční vadě se vědělo až po porodu, nám hrozil "jen" DS (který nakonec vůbec neměl)...Moc na Tebe myslím a z celého srdce Ti přeju, aby jsi tohle bolestné životní období měla co nejdříve za sebou!
@leopolda Je mi líto Vaši holčičky, posílám hodně sil a přeju, aby jste se už jen mohla těšit ze šťastného a zdravehé života svých děti!

ivuu
12. črc 2010

Ahojky ..tak jsme doma.sice aft je a pořadně velikej..ale dokaže vypit takove množstvi že to na kapačku neni takže trapit se budem doma a v patek na kontrolu...už se vte kovove kleci trapila chuděrka... ☹
jinak jsme pojizdna lekarna tolik leku a vitaminu 😒

@hansed myslim na tebe moc moc vydrž 😔 😔 😔

@gogoska123 ☹ ☹ ☹

ivuu
12. črc 2010

@leopolda je mi moc líto Tve holčičky..je to neuvěřitelne ☹

ted jsme v nemocnici viděla tolik věci zase že jsem tam jen kolikrat seděla ve vestibulu a tekli mi slzy .. 😔 😔

@radusv maš užasneho chlapa 🙂 🙂

gogoska123
13. črc 2010

@ivuu Moc na Vás myslím, držte se!

hansed
13. črc 2010

@ivuu díky moc, myslím na tebe a tvoji holčičku, myslím, že je dobře, že jste doma, mě třeba víc pomáhá být doma, než ležet v nemocnici.... držím vám palečky, abyste se toho aftu co nejdříve zbavili 😉

pro mě je teď nejhorší ten poslední týden, neustále mi běží hlavou, co bude v pondělí, jak to všechno zvládnu, najednou si nejsem jistá, jestli ji mám chtít vidět nebo ne...... rozum říká, že ne, že bych to nezvládla, ale pak se ozve něco (možná mateřský cit, nebo nevím) a ten mi říká, že si ji mám pochovat apod. je to hrozný.... a manžel musel už do práce, byl doma se mnou měsíc a půl, tak teď je zas na týden pryč ☹ zítra jedu za kamarádkou k Jičínu, tak přijdu na jiné myšlenky

breberuska
13. črc 2010

@hansed hani, pořád na vás myslím, zvládneš to všechno, protože jsi hrozně moc silná holka a máš doma velkou oporu v manželovi!! V nemocnici se rozhodneš spontálně, teď jsi to neplánuj, to stejně nemá smysl... ☹já jsem to naplánované měla a dodneška mně to mrzí...tím tě nechci samozřejmně ovlivňovat, jen chci říct, ať to nerozhoduješ teď ...Je dobře, že jedeš za kamárádkou, aspoň ty blbé dny rychleji utečou!! Drž se!!

hansed
13. črc 2010

@breberuska asi máš pravdu, ještě jsem uvažovala, že bych si promluvila s psychologem, kterého mají v nemocnici, přeci jenom je to člověk nezúčastněný, tak by mohl dobře poradit, alespoň doufám..... někdy si říkám, co jsme komu provedli, že se lidem jako my, vy.... dějí tyhle věci.....

breberuska
13. črc 2010

@hansed určitě si promluv, já jsem to udělala až asi týden po porodu, pozdě, ale přece a moc mi to pomohlo! nikomu jsme nic neuděli, tak nemůžeme uvažovat...jinak se zblázníme. prostě blbá náhoda a basta!!!

martineckac
13. črc 2010

Zdravím vás dievčatá. Najprv vám chcem všetkým povedať, že vás obdivujem aké ste silné a skláňam pred vami poklonu, za to čo všetko ste si museli prežiť a že ste to zvladli.
@hansed čítala som tvoje príspevky a je mi ľúto čo sa ti stalo, len ti chcem povedať, že je to na tebe či chceš alebo nechceš vidieť babätko, ale podľa mňa je asi lepšie vidieť a rozlúčiť sa s babätkom. Dať mu prvú a poslednú pusu, pohladiť ho a hoci len na chvíľu držať ho v náručí.

hadimrska
13. črc 2010

Ahoj holky, taky si čtu sem tam Vaši diskusi, omlouvám se za vstup, ale myslím, že by si hansed měla malou pochovat, bude to asi moc bolestný, ale můj názor je, že by sis to možná pak celý život vyčítala, že si jí ani neviděla, ale já tuhle zkušenost nemám, moc na Tebe myslím a drž se.
A promluvit si s psychologem je dobrá věc.

gabtcha
13. črc 2010

@hansed ahojky, reknu ti jen jak to citim ja, rozhodnuti bude na tobe a tvem manzelovi jak psala breberuska, jak to budes citit. Urcite bych zasla k psychologovi pred porodem. Jinak nam Karlik umrel nahle, necekane, rano mi volali, ze umrel a rekli, ze tam bude jeste 2hodiny a muzu za nim dojit. Jsem moc rada, ze jsem tam dosla, ac me moc mrzelo, ze mi nezavolali drive, bych s nim mohla byt, kdyz odchazel...byla jsem tam s nim sama asi 45min, chovala ho KONECNE, bo byl stale v inkubatoru, nebyl uz tak teploucky, jak byval v tom vyhratem inkubatoru, ale byla jsem moc rada, ze jsem ho aspon mohla drzet a svirat ho k sobe, pusinkovat, ac jsem vedela, ze je to jen telicko, jen jsem brecela a brecela, ale nekdo mi rikal, ze kdyz clovek umre, tak ta duse odchazi pomalu a ja mela ten pocit, ze me jeste malinko slysi, ze tam jeste chvilinku se mnou je a tak sjem na nej mluvila a rikala mu, jak moc ho miluju (a trosku doufala, ze se probere...).Nechtela jsem ho pustit, ale uz jsem musela.
Pak jsme si s manzelem jeste nechali na pohrbu otevrit rakvicku, chtela jsem ho polibit naposled, ale jak jsem ho tam videla, vedela jsem, ze je to opravdu konec, ze uz ta dusicka tam opravdu neni, ze je to jen telicko a ze on je uz v nebi. Uz si nebyl podobny, tak jsem ho jen pohladila a nechali jsem zavrit rakvicku a nikoho dalsiho nepousteli, bo ostatni ho neznali za ziva a nechtela jsem by ho znali jen v teto podobe.
Zrovna vcera jsem vzpominala na pohreb a malicko si vycitala, ze jsem mela behem obradu v kapli nestat nekde az v lavici, ale byt vedle rakvicky a drzet ji, je to zvlastni, ale proste mi to vcera tak napadlo, ze jsem mela obejmout rakvicku, je to jen drevo, ale nevim, trosku me to mrzi. Mozna proto, ze mi hodne chybi a ze proste jsem chtela udelat max.co jsem mohla.
U vas je to s manzelem jine, my Karlika zazili 6 tydnu na svete, takze jsem ho vice poznali. Jsem se moc rozepsala, jen jsem ti chtela napsat,jak to bylo u me a jak su moc rada, ze jsem s nim pak jeste mohla byt po jeho odchodu. Bylo to bolestne, ale zaroven ja to tak citila, ze treba jeste neco pociti, ze ho chovam, ze jeste neni odloucena duse od tela.
A pak nekteri delaji, me to tehdy vubec nenapadlo, si delavaji otisk nozicky a strihaj vlasky na pamatku. My mame vyhodu, ze nam zbyly aspon fotky, hodne jsem ho fotili v nemocnici, tak su moc za to rada.
Hansed, moc na Tebe i manzela myslim a budu myslet, byste se rozhodli spravne. Adelka vi, jak moc ji mate radi!

ivuu
13. črc 2010

@gabtcha fakt řvu jak tygr..krasně jsi to napsla ote dušičce..muselo to byt strašně bolestne ale i krasne si ho konečně pochovat ☹ ☹ vzpominala jsem na Tebe v nemocnici...v patek jdeme na kontrolu k Jimravovskemu staršímu..Moji dr maj oba dovču...
@hansed jo v nemocnici je větší deprese aspon proto dítě..v kovove postylce.. ☹ když už chce lezt...no a pro mě taky...uvidime bojujem co to da...musime vydržet dokud ten aft..mimochodem skoro přes cele horni patro vzadu nepřestane bolet... 😒 ale je statečna beruška...
k tomu jestli Adélku vidět chovat a nebo tak..taky bych jednala až vte situaci jak bych se na to citila...vidět ji bude bolestne ale asi bolestnější by bylo nevidět nechovat nerozloučit se...dát jeji dušičce volnost at odletí do nebička za ostatníma andělíčkama 😔 😔 takovej ritualek...uzavřít tuhle kapitolu a těšit se na druhé krasne zdravé miminko...
tak bych to asi udělala ale těžko soudit když nejsem v tve situaci.. 😢 😢 😢 😢

jo taky mě napadalo proč..zrovna my..proč zrovna moje dítě...vte chvili kdy mi to přišli řict...a jestli ji vubec zachraní...fakt se semnou zatočil svět.. ☹ ☹
snažím se zatim bez psychologa to zvladat..a řikam si co mě neporazí to mě posílí a zocelí... 😠 😠 😎
a da se říct že čím dýl stím žijeme tim jsme o kousínek otupělejší..a že mam nemocny dítě přirozenější...
ikdyž na tom nic přirozeneho není samozřejmě...
nepovedena fotečka mych dětiček...

gabtcha
13. črc 2010

@ivuu krasne deti!! Jimramovsky, skoda, ze ten starsi, kdybys potkala mladsiho, tak muzes od nas pozdravovat, myslim, ze si na Karlika z Jihlavy vzpomene, moc deti z Jihlavy tam nemaj a myslim, ze i v te spouste deti na nej nezapomnel, bo se o nej fakt moc pekne staral a velice ho to mrzelo, ze neumel pomoci. Byl fajn a vzdycky nam vsechno srozumitelne popsal a nic nezatajoval.
Chudinka Sarinka, ted nemam zadnou aftu, ale casto jsem je mivala a znam to, jak to strasne boli, kdyz jich je vic, ve 12 letech jsem mela celou pusu, ze jsem z toho byla na kapacce, bo jsem nemohla jist, ale Sarinka je jeste tak malinka a nevi poradne co s tim :( Tak snad brzy nebudou, aspon na nejakou delsi dobu a ona si poradne muze zachutnat na dobrutkach. Moc vam fandim!!

ivuu
13. črc 2010

@gabtcha možna že vim kterej je ten mladší od pohledu a nevim že je to on..zkusím se zeptat... 🙂

no ja taky měla hodněkrat aft ale malej klasika..no ted vypila 100ml flaškou a těch 70ml jsem ji donutila snist střikačkou ale byla cela chudak cela opocena a plakala..neda se nic dělat..ach jo...hrozny muka když dítě plače bolesti u jídla nebo při pichani kapaček...

na te jipce jsou taky fajn ale ten jeden dr je fakt dr katastrofa...v nedělu jsme ho žadala aby male udělal ty odběry a že by nas pustili když je bez kapaček..no a on..že vypije malo a že ma velmi važne onemocnění a že relaps neni vyloučen přitom primař gastro řikal že relaps vypada jinak.. a ne cpr 24,bez teplot,stoliček krve...

to vypadalo jakoby chtěl aby ho měla..protože jak mi bylo naznačeno tak je to děsně zajimavy připad..připadam si jak naka atrakce... 😖
no tak naštěsti včera tam byla vedouci lekařka,crp měla sara 1,6..a nic se nedělo...tak to na velke vizitě řikala a Jimravovsky řikal že teda jo ale v patek na ko..tak snad se zbraborame... 😒

anta
13. črc 2010

Hani, toť otázka, zda vidět či nevidět, ale já bych asi vidět chtěla, abych si mohla prohlédnout, jak je malá krásná, možná by jsi si to pak vyčítala, že jsi si jí nepochovala v ruce, ale jak říkám, to záleží taky na momentálním stavu a hlavně na tvém a jen tvém rozhodnutí. Já bych osobně ale vidět chtěla a taky bych si ji i pochovala, alespoň pro ten pocit, že tě může cítit, achjo, je to všechno tak hrozně smutný ☹ ☹ ☹

ivuu
13. črc 2010

jo ještě na tom novym leku kterej ted bereme my neměla mit tu tendenci k aftum...nesnižují tak imunitu..jsou to sice taky kortikoidy ale pusobí lokalně jen na střevo kdežto ten prednison systemově na cele tělo...tak snad se nic nebude dít..je to takovej most k udržovacímu leku při crohnovi kterej by to měl v budoucnu udržet vše na uzdě..akorat ten učinek nastupuje 2-3 měsíce po braní takže mezitim bude brat tenhle mín škodlivěj kortikoid...a pak..snad bude dobra..začne papat i normalní jídlo..je mi ji tak líto chuděrky...kouka na nas vždyck yjak maty jí...a nemuže... ☹ strašně moc chi věřit že se budem držet dlouho dlouho....dobří... 😨

hansed
13. črc 2010

@anta my jsme byli v květnu na 4D ultrazvuku a viděli jsme ji, jak má krásné naducané tvářičky.... že je nádherná víme, pak v Gennetu v Praze, když nás vyšetřovali to na chvíli přepli na 4D a byla ještě hezčí než před měsícem 😵
bojuju s tím, jestli ji vidět nebo ne, ale bojím se, že bych to pak neunesla....asi se to nedá srovnávat, ale když nám umřela mamka, tak jsem litovala, že jsem se s ní nerozloučila, .....

@ivuu držím vám palečky a moc na vás myslím, aby bylo malé jen a jen líp a ten nový lék zabral 😉 musí to být hrozné vidět trápit se vlastní dítě ☹ Jinak moc hezká fotečka dětí, jsou rozkošné 😵 😵

@gabtcha ani si nedokážu představit, co jste museli zažívat.... to, co prožíváme my je hrozné, ale víme, že ještě horší je když to dítě zemře třeba několik týdnů po narození - říkat si, bude to dobrý a pak najednou bác.....

leopolda
13. črc 2010

Hani,myslím,že správné rozhodnutí příjde,až v tu určitou chvíli.
My jsme se tehdy v nemocnici rozloučili s naší holčičkou a přáli jsme ji brzký konec,aby dlouho netrpěla.Drželi jsme ji v náručí a šeptali ji,aby její dušička našla klid.Vím,že netrpěla,byla v inkubátoru,dávali ji morfin.Ještě v tu noc zemřela.
Poslední rozloučení jsme měli taky sami dva.Je fakt,že písničky,ketré jsme si nechali zahrát,si nepouštím.
Hodně sil.

anta
13. črc 2010

Haničko, chápu tvůj jakýkoli postoj 😉 Nemám právo se k čemukoli prakticky vyjadřovat, jen jsem tě chtěla podpořit 😉

hansed
13. črc 2010

@anta děkuju moc, jsem ráda za každý názor 😉

@leopolda asi opravdu udivím v nemocnici a po rozhovoru s psychologem....

Holky, děkuji moc 😉

anta
13. črc 2010

Hani, máš těžký úděl, ale musím říci, že jsi bojovnice a jsem ráda, že si na nic nehraješ a dokážeš si přiznat, že to možná zvládneš a možná ne, holka tobě to jednou vyjde s mimí a budeš jistě velmi dobrá a pohodová maminka, chtěla bych se u vás narodit, děťátko se u vás bude mít moc fajn 😉

kristi
13. črc 2010

@hansed - Hani, ja vas tad yprubezne ctu a myslim, ze bys malou mela videt a pochovat, uzjen proto, aby jsi se s ni mohla proste rozloucit. Chapu jak je to tezke, jak ji mas v pameti z UTZ, ale urcite je krasna a rozloucit se s ni musite tak jako tak. Doufam,ze nejsem netaktni, jen sdeluji svuj nazor. A moc te obdivuji, s jakym takovym pragmatismes k tomu vsemu pristupujes..preju ti jen to nej a to fakt uprimne 🙂

hansed
13. črc 2010

@anta děkuju moc, až se červenám 😵
@kristi jak už jsem psala, jsem vděčná za každý názor 😉 ale jak už psaly holky, tohle rozhodnutí asi budu muset nechat na okamžik, kdy budu v nemocnici.....

kristi
13. črc 2010

@hansed o to to bude tezsi.....verim, ze budes silna

pepibubu
14. črc 2010

@hansed čtu tohle téma už dlouho,víceméně proto abych věděla že nic není samozřejmé a byla ráda za to co mám a nevymejšlela si blbosti 😀 Ale už dlouho předlouho mi nic nevehnalo tolik slz do očí a neusadilo se mi na celý den v hlavě jako Tvůj příběh. Dokonce jsem o tobě říkala i Honzovi - víceméně jsem musela když se mi zeptal proč jsem tak smutná a zaražená. A on, stejně tak jako já, si myslí, že si vaše holčička zaslouží rozloučení, a on se svým pragmatismem zkonstatoval "a potřebuje to i ona, vědět že opravdu je to tak." Ale - to jsou jen naše názory, názory lidí kteří v té situaci nejsou a sami nevíme jak bychom reagovali pokud bychom v té situaci byli. Hani drž se, a rozhodni se dle sebe (a manžela). Ale myslím že ve finále by vás celý život mrzelo, že jste se s ní nerozloučili.

gabtcha
14. črc 2010

@hansed ahoj Hani, uz jsem psala sice svuj nazor a popisovala jake to bylo u nas. Napsala jsem Ti, ze se rozhodnes spravne na miste. Hodne na Tebe myslim a premyslim.. a preju hodne sil!! Chci jen dodat, ze bych Ti strasne prala, byste s manzelem nasli tu silu a Adelku si pochovali a rozloucili se s ni. Bude to hodne tezke, ale pozdeji to uz neudelate. Sice jsem psala o rozhodnuti na miste, ale v ten okamzik budes unavena a vselijak rozhozena, ze si myslim, ze by bylo fajn se na to "pripravit", ze ji chcete videt. Tj, se pro to rozhodnout predem. Ale tlacit vas nechci, musite sami chtit. Moc moc na tebe i manzela myslim a preji brzy dalsi radost v podobe zdraveho miminka!!

hansed
14. črc 2010

@gabtcha díky moc, manžel na sále asi nebude, už teď je to pro něho strašně těžké, je pevně rozhodnutý, že ji vidět nechce, ví, že by to neustál, tak ho nechci nutit..... já ještě nejsem pevně rozhodnutá, začínají mi asi pracovat hormony... nejlepší bude opravdu si promluvit s PA a s psychologem.... teď to asi řešit nebudu, budu si užívat poslední dny doma, rozseknu to v nemocnici.....
holky díky moc za podporu a vaše názory 😉

pepibubu
14. črc 2010

Hani, promluvit si s nima určitě, ale kdo neprožil nepochopí. stejně to bude jen na tobě. Škoda že tam manžel nebude, hlavně kvůli tobě, která bys ho v tu chvíli tak moc potřebovala, ale nutit se to nedá....

luznicarka
14. črc 2010

Ahoj už nějakej čáse to tu čtu ale nějak sem neměla sílu sem písnout. Patřím taky k Vám taky naše první dcera zemřela ona neměla šanci se ani narodit živá rodila sem jí ve 36 tt mrtvou a doktor kterej mi sděloval že je mrtvá to žek tak jako by prodával housky na krámě bylo mi hrozně navíc sem měla problémy celý těhu a to se na malý podepsalo bohužel byla to zdravá holčička a to bylo snad to nejhorší co mohlo bejt. Od začátku těhu sem měla abnormálně vysoký tlak ( já která homám většinou nízký) a přidala se ještě těhu cukrovka. Malá vlstně umřela hlady a udusila se k tomu když se narodila měla jen 1,5 kg a já do dneška lituju že sem se s ní nerozloučila . K porodu mi manžela nechtěli pustit ale nenechal se odbejt a tak sem to nemusela prožívat sama a díky bohu za to. CHvíli trvalo než sem se vzpamatovala a za 5 měsíců sem byla znovu těhu tentokrát mě rovnou můj Dr., kterej jedinej neudělal žádnou chybu jen prostě předpokládal že doktoři v nemocnici mě hlídají, tam mě hned odeslal do rizikový poradny u Apolináře a ti nás zdárně provedli druhým těhotenstvím ( dieta kvůli cukrovce, prášky na tlak) prováděli časté kontroly UTZ kvůli průtokům v pupečníku a když byli hraniční tak mě uložili v nemocnici na rizikovým a další týden malýho vyovolali. Sem jim za to nesmírně vděčná opravdu mi hodně pomohli a narovnali mínění o doktorech a nemocniční péči.
@hansed todle co prožáíváš si moc představit neumím ale jen sem ti chtěla dodat optimismus sice ti budou říkat že máte počkat rok , ale jak vidíš nám se zadařilo po 5. měsících a teď mi tu na klíně sedí už skoro 2 letý lump a dost často si vzpomenu na svojí malou a říkám si co by asi uměla a jaká by byla a jak by asi vypadala. Tomu se prostě nevyhneš a Vítkovi říkám že ho jeho sestřička hlídá z nebíčka aby si tolik neublížil a že on je na to expert.
Moc ti držím palce aby si to zvládla a když máš možnost s někým si promluvit tak to rozhodně udělej mě tu možnost nikdo nenabídnul a při tom by to mělo být automatický.