Zemřelo mi dítě

miliharmi
24. bře 2008

Stalo se vám to také? Máte někdy pocit, že to zvládáte a jindy se pod tou bolestí hroutíte? Zkusme si spolu psát, nejlépe rozumí ten, kdo to sám zažil.

Jmenuji se Milena, před rokem mi zemřela dvouletá holčička na herpetickou encefalitidu. Občas se potřebuji z toho vypsat, stále to hodně bolí.

majsan
2. črc 2009

dufam aj ja uz nech je malicky cim skor na svete a zdravucky 😵

inneska
2. črc 2009

babulky moc vám dakujem 🙂 že na mňa tak myslíte...určite sa ozvem 😉

lena13
2. črc 2009

moc vsem dekuji za krasny slova o nasem Bolkovi 😔 ,zitra ma pohreb a bude tam pry i televize.nevim na co tam budou,aby ukazaly celemu narodu nas smutek?vim,ze to mysli dobre,ze byl hrdina...

inneska taky na tebe myslim,porad se koukam,jestli uz mas malickeho u sebe...urcite dej vedet

marfuuuska
2. črc 2009

Izka nemám proč se zlobit spíš naopak jsem ráda, že vy mi rozumíte, že mám strach. Jak už jsem psala manželova rodina má spíš názor, že dělám z dětí hypochondry, ale když jsou nemocný, tak má máma strach co jim je.
Nějak jsem začala věřit, že bude vše v pořádku 😉

Innes přeji hodně zdravý tobě i Eričkovi a těším se na fotečky mimíska 🙂

anta
3. črc 2009

Leni, je mi líto, co se stalo vaší rodině, chudák sám zachránil lidi, aby sám nakonec umřel, hodně obětavý člověk to byl, takových na světě moc není, upřímnou soustrast 😔
Inneska - tak žádné vysedávání u PC a šup šup do porodnice 😀 😀 , každý den na tebe myslím a říkám si, jestlipak už je u tebe malý pokládek 🙂

anta
3. črc 2009

Jinak posílám všem andílkům tichou vzpomínku a pusinku na křidýlka 😉

pi1nk
3. črc 2009

Innesko držím pěstičky a těším se na fotečky malého Erička 🙂 dej mu velkou pusu pa

petatesarova
3. črc 2009

Myslím,že Innesku si tam už nechali 😉
Hodně štěstí a taky už se těším na fotky 🙂

dada78
4. črc 2009

peta, tiež nakúkam, či sa inka ohlásila, držím moc palce 😉

lena13
4. črc 2009

anta moc ti jmenem cele rodiny moc dekuji 😔vcera mel pohreb,vysilaly to v televiznich novinach,bylo to strasne,ale tak krasne o nem mluvily 😢

vsem andilkum posilam pusinku

anta
4. črc 2009

Lena, koukla jsem na to, bylo vidět, že ho všichni měli rádi, vypadal jako hodný člověk, tak ať je mu tam nahoře líp a vzpomínky na něho ať ho hřejí 😔

janetina
4. črc 2009

aj ja nakukam co Ineska 🙂 myslim na nich 🙂 🙂

maova
5. črc 2009

Ahoj holky, o vaší dikuzi vím už dlouho, vždycky mi bylo tak líto, co všechno se děje, sem tam jsem vás sledovala a neuměla jsem si něco takového vůbec představit, ale nikdy by mě nenapadlo, že budu patřit mezi vás. A i když vím, že oproti některým z vás na tom asi nejsme tak špatně, ani jsem původně neměla v úmyslu se sem k vám připojit, ale dneska mám tak špatný den, že se z toho zkusím aspoň vypsat a třeba to bude o malinko lepší, jestli vám to nebude vadit. Nechci nikoho tím vším "otravovat" a tak ani s nikým mluvit. Jsem sama doma, sice mi volali naši, jestli s nima nechci někam jet, ale mě se nechtělo ani to, nechce se mi nic, jen brečet a jinak cítím snad jenom prázdnotu. Mám úžasného přítele, který mi strašně moc pomáhá a přitom i on je smutný, ale dokáže mi pomoct, jak nejvíc to jde a i ve smutných chvílích mě rozesmát. Dneska je ale v práci a já ho nechci trápit, že mám zase špatný den, do večera to bude zase lepší a už mu to všechno řeknu tak nějak víc v klidu. Když jsme spolu, je to tak nějak mnohem lepší, ale ty chvíle, kdy není se mnou se mi zdají být strašné. Měla bych jít aspoň uklízet, třeba bych přišla na jiné myšlenky a je to docela potřeba, protože tady je jak po výbuchu, ale ani to se mi zatím nechtělo. Asi to půjdu zkusit. Myslela jsem, že čím delší čas uplyne, tím se s tím budu líp vyrovnávat a zatím mám pocit, že čím dýl to je, tím je to nějak horší a já nevím, jak z toho ven.
A jenom abych napsala, co se nám stalo. Narodil se nám Matyášek, hodně brzy, ve 23+2, ale stejně jsme tak nějak doufali v zázrak ... , který se bohužel nestal a po 12ti dnech Matýsek 16.6. zemřel. Ze začátku bojoval tak, že jsem tomu prostě věřila, že v září půjde s námi domů, byl tak neuvěřitelně šikovný. Jenže infekce mu v dalším boji zabránila. Pořád si myslím, že nebýt jí, určitě by to hezky zvládnul. Vím, že to tak být nemuselo, ale pořád ho vidím v těch prvních dnech, ve kterých byl tak šikovný.
Asi jsem všechno napsala nějak zmateně, ale trochu jsem se vypsala a půjdu něco dělat, snad mi to pomůže.
Mějte se všechny co nejlíp to jde.

A na Innesku taky myslím, doufám, že se brzy ozve, už se zdravým miminkem doma.

miliharmi
autor
5. črc 2009

Maova i my o tobě víme, někdo se zmínil ten den, co Matýsek odešel. Nenapsala jsi to vůbec zmateně a všechno, co nyní prožíváš, je normální ve tvé situaci. Je to tak smutné a šokující, tak bolestné. Matýsek bojoval, ale nakonec ho zlá nemoc přemohla, musel odejít, ale čeká na tebe a na tatínka, jednou se setkáte a budete zase spolu, jenže ta doba je až někde v daleké budoucnosti. Nyní máš ještě žít a třeba mít další dětičky. Jednou to určitě zvládneš žít dál a dokázat se i radovat a těšit, ale momentálně na sebe nespěchej, všechno má svůj čas, po takové bolavé ztrátě nemůžeš hned zase být v pohodě. Je to přesně, jak jsi psala, po určitou dobu se zdá, že je ta bolest čím dál horší místo, aby se to lepšilo. Možná ti někdo říká, možná i ty si to říkáš, že musíš být silná a jít dál apod., ale v tuto chvíli je čas být slabá a bolavá, vyplakat svůj zármutek, oplakat svého maličkého synáčka, tohle se totiž nedá přeskočit, abys byla zase silná a mohla jít dál, nejprve musíš projít tímhle bolavým uplakaným obdobím, každá maminka to má jinak dlouho, ale projít tím obvykle musí. Vypsat svou bolest, možná i vyprávět všechny zážitky, ty bolavé i ty krásné, kterou jsou také bolavé vzhledem k tomu, jak všechno dopadlo, plakat a vzpomínat a hledat skrze tu bolest cestu dál, pokud to tak cítíš, je to dobrá cesta, jak si aspoň trochu ulevit. Ztratit dítě je snad ta nejhorší bolest na světě, když si zlomíš nohu, trvá dost dlouho, než všechno sroste a můžeš zase chodit, když máš zlomené srdce a v něm ránu, která se třeba zajizví, ale nikdy nezmizí docela, taky nejde být hned v pohodě. Některé maminky mají pocit, že už nikdy jejich život nebude jako dřív, protože jejich děťátko jim bude chybět až do konce života, ale setkala jsem se i s maminkami, které tvrdily, že je to pro ně uzavřená kapitola, kterou už dokážou neřešit a žijí dál, uvidíš, jak to bude u tebe, ale každá maminka si to musí probolet než přijde úleva. Moc na tebe myslím a objímám tě, nevím, jak to máš s vírou, ale snad tě nenaštve, když za tebe poprosím Boha, ale se dotýkal tvého srdce a postupně do něj vléval útěchu a sílu jít dál.

P.S. Nevím, jak to momentálně cítíš, ale s tím úklidem to není až tak špatný nápad, člověku se nechce, ale pokud se dokope a udělá, co je třeba, hned má aspoň na chvíli lepší pocit, i když na dno se propadne ještě mnohokrát.

maova
5. črc 2009

Mili, děkuju moc za hezká slova. Cítím to tak nějak, jak jsi to popsala. Vlastně vím, že prostě musím jít dál, na druhou stranu už jsme si toho prošli ohledně miminka tolik, že nevím, jestli ve mě ta síla ještě je. Dřív vždycky byla, doufala jsem ... ... , prostě jsem věřila, že příště už to bude dobré. Že přece tu smůlu už máme vybranou. Jenže to tak není, nebylo ... a já věřím, že teď už konečně ano. Takže ta síla se v nás musí najít, musí to jít, jen to bude asi chvíli trvat. Věřící nejsem, nikdo u nás v rodině není, takže jsem k tomu nikdy nedošla. Ale třeba kostely na mě nějak působí, dostali jsme teď jako dárek čtyři dny v Paříži a třeba Notre Dame, to byla nádhera, nebo v Sacre Coare, kde zpíval sbor jeptišek, vydrželi jsme tam tiše hodně dlouho a oboum nám tekly slzy. Věřím, že je teď Matyášek někde nahoře a je mu tam dobře. Vždycky si říkáme, že je tam s dědečkama, kteří se o něj hezky starají. Prostě jen takové myšlenky, které nám pomáhají, i když věřící nejsme.

K tomu úklidu jsem se zatím nedonutila, ale slíbila jsem přítelovi k večeři kynuté borůvkové knedlíky, tak ty udělám určitě, bude mít radost.

anta
5. črc 2009

Maova - I já si to pamatuji, co se vám stalo, je mi to tak líto, Matyášek, Milenka a všichni andílci z této stránky mi zůstávají v mysli, každý den na ně tiše vzpomínám. Pro tebe je teď nejdůležitější, aby jsi se chovala tak, jak ty uznáš za vhodné, chce se ti plakat? Plač, nic v sobě nepotlačuj, chce se ti třeba smát? Směj se, dej najevo své pocity a uvidíš, že ti bude jen líp a líp 😉

dada78
5. črc 2009

mayova, všetky čo sa tu stretávame sme na Teba mysleli, 😔 😔 😔
tá bolesť je prirodzená a vôbec sa nebráň ani slzám, náš Romik už 10 mesiacov nie je s nami ale aj tak si občas potrebujem poplakať, hoc viem a verím, že je krásny anjelik. Mne veľmi pomáha, že sa tu môžem zveriť so svojími pocitmi, rozprávať by mi bolo ťažko, ale vypísať ich je ľahšie... posielam Ti pevné objatie 😉

magimary
5. črc 2009

maova, mnoho ľudí na Teba a Matyska myslelo... 😔
mnohí sme sa veľmi modlili... aj potom, keď Matyášek odišiel...zaňho, aby, keď už sa s vami rozkúčil, išiel tam, kde mu už žiadna infekcia neublíži, aj za Teba, aj za Tvojho priateľa...,aby ste to zvládli najlepšie, ako sa môže dať...
skrátka mnoho ľudí odtiaľto bolo tých niekoľko dní s vami...
a myslím, že ešte stále aj je... 😔
myslíme na vás...

maova
6. črc 2009

Ahoj holky, jste moc hodný, moc vám děkuju. Dneska je mi snad o malinko líp, jen ten divný pocit vevnitř mě nějak přetrvává, ani to nedokážu popsat. Teď mám pořád takový pocit, že si musím Matyáška prohlížet na fotkách, přitom mi to nakonec víc ubližuje, ale nemůžu si pomoct, prostě ho musím vidět. Skoro jako bych nevěřila, že už tady není, ale když to píšu, tak si teda připadám už fakt divně, asi bych se měla pokusit zaměstnat myšlenky něčím úplně jiným. Máme na tenhle týden dost plánů, tak snad to bude lepší.

Když vidím, co potkalo vás všechny tady, je mi z toho ještě víc smutno ☹ A ještě mi dokážete psát něco hezkého, úplně vás obdivuju. A jsem moc ráda, že skoro u všech vidím, že máte i další dětičky a zdravé a to mi dodává nějak naději, že se taky jednou dočkáme.

jaa
6. črc 2009

maova.
Sledovala jsem Matyáškův boj s časem a četla o tvých předešlých těhu. ☹ Je moc smutné,co se stalo.Hlavně buď silná a až bude lépe na duši a na srdíčku,tak se do toho pusťte znova. 🙂
Doktoři by měli zjistit,proč se to děje skoro pokaždé ve stejnou dobu.A měli by si tě nechat v nemocnici hned od začátku a již nic neponechat náhodě.
Přeji moc a moc trpělivosti a štěstíčka. 🙂 M

marfuuuska
7. črc 2009

Ahojky holky,
tak jsem dnes odvezla Máťu do nemocnice a pani doktorka po vstupní prohlídce usoudila, že to vypadá na špatnou reakci po očkování proti klíšťatům. Víc se samozřejmě dozvíme až po všech vyšetřeních 🙂 . Byl očkovaný už po třetí, tak by mě to nenapadlo.
Teď tam za nim zas jedu,aby mu to rychleji utíkalo.

Jinak všechny vás obdivuju jak jste statečné, myšlenkami ač se to nezdá jsem s vámi a posílám pohlazení vašim andílkům.

miliharmi
autor
7. črc 2009

Marfuško, modlím se za Máťu, aby všechno překonal a uzdravil se. Ach ta očkování, není to takový zázrak, jak by se zdálo. Holčička mojí kamarádky měla také po tomto očkování problémy a trvalo skoro rok než se z toho dostala, ale mymí je díky Bohu v pořádku.

dada78
7. črc 2009

marfuska, držíme palce nech je Maťko čím skôr fit a môže sa venovať svojmu bráškovi,takí sú podarení na fotkách 🙂

maova, keď odišiel Rominko, tiež som si stále pozerala fotky dokola a to ich má teda riadne. Môj manžel však práve naopak nemohol ich vidieť, hneď mal slzy v očiach. Mne to dodávalo pocit, že bol s nami veľmi šťastný, lebo sa na veľa fotkách usmieva, naučila som ho že má hodiť úsmev,keď som povedala:Romanko, xixi 😀 vtedy otvoril veľkú pusu a usmial sa ....
teraz jeho úsmev zdedil Martinko, je zvláštne ale už ako pár týždňový sa dokáže usmievať vedome, ale zatiaľ iba na mňa, ako hovorí manžel, že ma "žerie" svojimi veľkými kukadlami. A ja mu na to, že ho bráško dobre naučil, že s úsmevom to ide ľahšie a svet je krajší.
Keď som dnes vozila Maťka v kočíku, padli mi oči na mraky na oblohe a napadlo ma, ako sa máš Rominko ?
presne ako si napísala do pasu, že na Matýáška nikdy nezabudnete, tak to je pravda, všetky nosíme naších anjelikov v srdiečku a aj vďaka tomu,že sme sa tu stretli, máme okrem toho svojho aj všetkých anjelikov z koníka.
Moc Vás ľúbime, naši anjelikovia a posielame Vám veľa pusiniek do nebíčka

pepibubu
8. črc 2009

Dobrý Bože, holky... já nějak podvědomě vím že malýho proti klíšťovce očkovat nedám... a tohle mě v tom jen utvrdilo... Nechala jsem ho proti pneumokokovi a nechám proti meningitidě, ale klíšťovku fakt ne... A jak říká Mili, očkování není samospasitelný... I třeba ten Prevenar, kterej teda Pepíno má naočkovanej... Chrání proti cca 10 NEJFREKVENTOVANĚJŠÍM kmenům - ale kde je psáno, že zrovna nebudeme mít pech a nedostane ten, kterej ve vakcíně není...

Jinak se vám musím svěřit, slavím dneska své jedenácté narozeniny... Před 11 lety mi bylo 20 a měla jsem neštovice, a to takovým stylem, že jsem měla horečky k 41, všechno se se mnou točilo.... a v jeden moment jsem najednou VĚDĚLA, že stačí říct TAK JO a jít na druhý břeh.... Naplnil mě neskutečný klid a mír, taková náááádhernááá pohodička, nedá se to slovy popsat, ale prostě mi bylo krásně, nic mě nebolelo a ta jistota klidu... Ale já místo toho začala prosit o druhou šanci, že jsem ještě skoro nic neprožila, nic pořádnýho hezkýho... a ráno jsem se vzbudila a měla jsem 36,8.... Takže 8.7. vždycky slavím "druhé narozeniny," paradoxně 10 dní před těma skutečnýma 🙂

marfuuuska
8. črc 2009

Pepi, gratulace k jedenáctinám 🙂

S tim očkováním jsem taky chtěla nechat Martínka naočkovat na vše možné a nakonec to dopadlo úplně opačně. Prožíváme 5 nejhorších měsíců našeho života. Martínek jak jsem už psala je od narození pořád marod - rýma, kašlík a teplota kolem 37, tak ještě nemohl být očkovaný proti ničemu jen v porodnici na tuberkulozu. Teď v úterý měl jít na alergologii a kompletní imunologický vyšetření, ale jak na potvoru dostal v neděli teploty kol. 39, tak jsem tam včera volala, že ho musim přeobědnat a termín maj až v srpnu, tak musíme zase čekat. Tak jsme odvezli Máťu do nemocnice pak s Martínkem k dr a domu. Dala jsem ho spinkat a jela zas zpět za Matýskem, když jsem dorazila domu, tak už mě čekala tchýně a volala, že Martin je bez teplot a opravdu měl jen 36,4.
Když jsem u maminky plakala proč se nám to děje, tak mi jen řekla, že je to určitý kříž, který musim odnýst.

Mili děkuji ti za tvoje modlitby věřím, že Matýsek bude v pořádku.

marfuuuska
9. črc 2009

Všem které jste nám držely palečky děkujeme a napíšu co jsme se dozvěděli.
Matýska jsem si přivezla domů a nález je takový, že očkování mělo opačný efekt a Matýsek prodělal meningoencefalitidu, která má naštěstí u dětí slabší průběh než u dospělých. A Matýsek bude bez následků, ale chtěla bych vás všechny upozornit, že jak mi řekla paní doktorka, tak tohle očkování je nejryzikovější a dle neurologů u dětí není dobré očkovat. Stačí prý jen stříkat nohy repelentem a kontrolvat tělíčko. Martínka rozhodně oočkovat nenechám.
No a jako vedlejší zjištění máme epiletický nález. Matýsek musí dodržovat režim a my musíme doufat, že nikdy žádný záchvat nedostane.
Ještě jednou všem děkuji za podporu.

pepibubu
9. črc 2009

Maarfusko... no... co na to říct... Doufám že malej bude v pohodě....a koukám, že mě moje intuice vedla opět dobře, když jsem na tohle očkování řekla sama sobě NE. Tak děkujeme za zprávy a doufáme, že další zprávy budou jen dobré.

centik
9. črc 2009

ahojte Inneska dnes rodi- info pre vsetkych ktori nanu myslite 🙂

magimary
9. črc 2009

ďakujeme za info,ešte intenzívne jšie naňu myslíme... 😅 😉

marfuuška, tak to je teda pech... 😖 , hlavne, že to všetko bude bez následkov... 😔 , my tiež neočkujeme, čo nemusíme...

anta
9. črc 2009

Inneska, moc moc držím palečky! Myslím na tebe každý den 🙂