Zemřelo mi dítě

miliharmi
24. bře 2008

Stalo se vám to také? Máte někdy pocit, že to zvládáte a jindy se pod tou bolestí hroutíte? Zkusme si spolu psát, nejlépe rozumí ten, kdo to sám zažil.

Jmenuji se Milena, před rokem mi zemřela dvouletá holčička na herpetickou encefalitidu. Občas se potřebuji z toho vypsat, stále to hodně bolí.

gabtcha
1. zář 2011

@miliharmi Mila Mili, snad se bolest uz zmirnuje, ale asi malinko rozumim... a obavam se, ze me ceka to same...bo se svagrovou jsme cekaly nase deti stejne, oni maji o 2mesice mladsiho syna nez Karlik a uz v tehu jsme planovaly, ze pujdou ve stejny rok (v r. 2016) do skoly atd... a za par let pujde jen on sam a i ted mivam problemy, ne vzdy, ale obcas ano, kdyz ho vidim, bo si predstavuju, ze toto by uz delal nas Karlik atd... navic ted cekaji mesic po nas druhe, na jedne strane jim to moc preji, ale na druhe se toho bojim...bo jejich deti budou od sebe stejne daleko jako nase (Karlik a jeho sourozenec) a navic ve stejnem obdobi, akorat to nase druhe bude zprvu jakoby jedinacek...no asi mi rozumite... a Mili, myslim na Tebe, by Ti Mili poslala nejakou radost a zahnala smutky, bys citila klid a pokoj, ktery ona citi a bys citila, ze je s Tebou! To prejinam vsem, ktere mame andelicky v nebi...

katuscakzms
4. zář 2011

stale cakam,cakam ze uvidim moju Sofinku,cakam na niejake znamenie aby som ju pocitila pri sebe,cakam pozerajuc na oblohu ze ju tam uvidim,cakam vecer ked si lahnem do postele ze si lahne ku mne a zaspime spolu........cakam ale nic sa nedeje na oblohe su len oblaciky,v posteli zaspavame len dvaja a moje pocity niesu ziadne ☹ chyba my tak my chyba a ja to chcem zmenit a nemozem,nemozem urobyt nic,moja sestra caka teraz druhe babo,kazdu chvilu sa narodi velmi si zelam aby bolo zdrave a tesim sa snimi ale na druhej strane som z toho zdrvena bude to dievcatko a ja myslim na to svoje,bojim sa ked malicku uvidim bojim sa tych zmiesanych pocitov ktore budem citit bojim sa ked ju zoberiem do narucia-co velmi chcem ale zaroven sa toho budem desit,som ich krsna a mala by som byt lepsia ale vyhybam sa im a utekam prec,je to normalne? druhy sa tomu cuduju,ja nechcem byt taka ale je to niejako vo mne a nevydrzim pri nich musim ist prec ☹ sama som zo seba nestatsna

claca
5. zář 2011

ahoj maminky,narazila jsem na tuto smutnou diskuzi a je mi opravdu do pláče,o dítě jsem sice nepřišla ale u mého druhého syna bylo již dvakrát na mále,narodil se s vážnou sr.vadou,o ktré jsme ale nevěděli,naštěstí na ni přišli hned druhý den a ihned ho museli operovat,už mu začínalo srdíčko selhávat,po půl roce jsme museli opět na operaci a po narkoze dostal Matýsek sr.záchvat,trvalo to hodinu,pro mě to byla ale nejtěžší hodina v mém životě,opět se znovu narodil,ještě nás min.2 operace čekají,mám hrozný strach o jeho život,ale jsem šťastná,že ho mám a užívám si ho jak to jde a dávám mu všechnu svoji lásku
máte všechny můj velký obdiv,za to jak se rvete se životem i když vaše největší štěstí už žije jinde,přeji vám v životě už jen dobré

leopolda
5. zář 2011

@claca moc vám držít pěsti,aby bylo vše,jak nejlépe to půjde.
Naše dcera měla taky srd.vadu,o které jsme nevěděli,taky velmi vážnou.Dokázala s ní žít 4týdny,aniž by se na to přišlo.Pak,už bylo ppozdě.Měla sy.hypoplastického srdce.O jakou vadu se jedná u vás?

bobulka34
5. zář 2011

katuscakzms vobec nemusis mat vycitky, ja som sice dieta nestratila, ale kazdy normalny to musi pochopit. Moc ti zelam aby si bola stastna, aby si dostala nejake znamenie, ze je Sofinke dobre. Je to hrozne hrozne smutne, ani nato nema clovek co povedat. Ked budem obcas nahnevana ako sa mi nechce zasa si ist lahnut k malej a citat alebo rozpravat rozpravky si spomeniem na teba a uvedomim si, ze co je v zivote najdolezitejsie. A naozaj nemaj vycitky.

abriela
5. zář 2011

@katuscakzms Mne v nemocnici zeny radili, nech sa s malou rozlucim. Branila som sa tomu. V noci som ju drzala v predstavach v naruci - bolo to krasne. Zila som mimo. Pohlad na kociky ma rozplakal.
Je to tazke, ale skus sa so Sofinkou rozlucit. Tvoj anjelik nechce aby si sa takto trapila. Sofinka ta ochranuje z hora a je tam tam stastna. Ak smuti, tak len preto, ze maminka sa velmi trapi.

claca
5. zář 2011

@leopolda tak to je mi moc líto,že se na to přišlo pozdě,Matýsek má valvární a subvalvární těžkou aortální stenozu a ultraventikulární tachikardii,na to bere i léky, a nedomikavost chlopní,bude ho asi čekat výměna chlopní,uvidíme,nevím jestli píšu správně ty pojmy 😒 ještě aby toho neměl málo má hypospádii-rozštěp moč.trubice,to se bude taky časem muset odoperovat ☹

katuscakzms
5. zář 2011

@abriela ked moja Sofinka odchadzala do nebycka tak som sa s nou rozlucila a pustila ju tam, som jej za to vdacna ze pockala na mna kym nepridem a nerozlucim sa s nou ale bolo to rozlucka, ktoru som musela urobyt, vsetko co som jej povedala som myslela od srdca ale aj napriek tomu to bolo neplanovane a nechcene a ani teraz to nedokazem,ako sa mam s nou rozlucit? ved to nejde,od kedy sa narodila som bola s nou stale nikam som nesla bez nej a vsade len s nou.tak ako sa mam s nou rozlucit, neviem to ☹ a ani nechcem,teda chcem aby tam v nebycku bola spokojna a statsna a nevidela ma ako sa trapim ale ako sa mozem s nou rozlucit ☹

gabtcha
5. zář 2011

@katuscakzms Nemusis si nic vycitat, prozivas naprosto normalni pocity, kdy to tem ostanim moc prejes, ale na druhe strane myslis na toho sveho andilka a asi si rikas proc zrovna my... Tyto pocity mam take a prijde mi, ze vsechno chce svuj cas. Asi to nezmizi, ale vidim pokrok. Sofinka ti odesla nedavno, proto neni cemu se divit, co prozivas. Hlavne si nic nevycitej. Ja i ted, kdyz se divam na stejne stare deti a dalsi deti, ktere se narodili v nasi rodine po Karlikovi, vzpominam na nej, je mi to lito, preju to ostatnim, ale je tam obcas jeste to "ale"... Uz to je ale dobre, ale obcas me prepadnou slzy a musim nekam zalezt a vyplakat se, bo tim nechci obtezovat ostatni a nechci je privadet do rozpaku... uplne ti rozumim, svagrova rodila 3 tydny po umrti naseho syna 6tydenniho a za par mesicu rodila dalsi moje sestra aza pul roku dalsi a vsechny tri rodily kluky...o to mi to prislo, ze je to i tezsi...bala jsem se prvniho pochovani hlavne toho prvniho, ktery prisel 3tydny po pohrbu, pochovala jsem si ho az za 2 mesice. Bylo to hezke, mile, ale zaroven smisene pocity, touzila jsem chovat to svoje, ktere jsem si v zivote pochovala jen 2krat a jednou naposled uz jako telicko... Hlavne ti chci napsat, by ses netrapila vycitky a vedela, ze je to normalni a nebranila emocim... Take jsem touzila se s Karlikem jeste videt, usinala jsem nekolik mesicu po pohrbu s tim, ze bych si prala se s nim aspon ve snu videt, ze ho chic citit, dostat nejake znameni, nic ale neprichazelo...Vsechno chce svuj cas....a uvidis, ze bude lip....a az to nebudes cekat, tak ti Sofinka da najevo, ze je stale s tebou! Opatruj se.

katuscakzms
6. zář 2011

@gabtcha dakujem za tie slova,napisala si to vsetko z vlastnych skusenosti a preto viem ze mas pravdu,len ten kto prezije nieco take ako my vie posudit a poradit,nemala si to jednoduche kedze z tvojej rodiny tiez cakali babo a ktomu chlapcekov, tie pocity museli byt naozaj velmi pomiesane a zmetene,viem ze je treba cas a ja to mam este cerstve ale uz by som velmi chcela nech to tak neboli, a vobec by som chcela aby sa to vobec nestalo a bol to len ako sen ☹ ,este raz dakujem za odozvu a prajem ti aby babatko ktore cakas bolo zdravucke a nech je to ten najkrajsi predvianocny darcek,nech je krasnym darcekom od jeho surodenca Karlika 🙂

bobulka34
6. zář 2011

zasa placem a je mi smutno, je mi luto , preco musia mami prezivat taku hroznu bolest. Len nato PRECO nie je odpoved. Snad raz najdeme zmysel vsetkych tychto otazok.

luznicarka
9. zář 2011

@katuscakzms zlatíčko je to opravdu strašně nedávno co si o Sofinku přišla a já si to neumím ani představit jak je ta bolest velká a teprve teĎ pomalu Ti začíná docházet to že už jí nepochováš nepomazlíš a musí to bej strašnej nápor na nervy a tvou psychiku a jediná rada je začni pořádně truchlit plač když se na to cítíš je potřeba to ze sebe dostat bude to trvat dlouho než todle opravdu přestane tolik bolet a já si to ani neumím. Todle chce prostě vypustit ven když budeš bolest držet v sobě bude ti jen hůř a hůr a to za to nestojí a navíc Sofince už je dobře a nic jí nebolí a netrápí a na to pamatuj především teď už je jí dobře a hlídá tě a bude dávat i časem na svoje sourozence věř že jo naše Eli na ty dva lumpíky dává pozor a je to na nich znát oba jsou zdraví. I mě občas přepadne chuŤ si pobrečet zalezu do kouta a tam se vybulim a je líp . Drž se moc na tebe myslím a posílám sílu aŤ je zase líp .
@gabtcha tvoje pocity moc dobře znám uvidíš todle mimi bude zdravý a v pořádku páč má nahoře velkýho ochránce. Znám to koukání po dětech stejně starých jako by byla naše Eli a fakt je to síla vždycky bodne u srdíčka zvlᚍ když je to holčička, ale i já se dočkala holčičky a máme zdravýho kluka a teď už si snad ani nic víc nepřeju než aby oni přežili mě a ne já je jenže to se dost težko dělá a plánuje bohužel ☹

miliharmi
autor
15. zář 2011

Zdravím, napadlo mě, že by naše téma mohlo mít svou kolekci, nazvala jsem ji Naši andílci, takže pokud máte touhu a chuť, můžete přidávat fotečky našich milovaných dětiček. https://www.modrykonik.cz/fotoblog/miliharmi/ko...

sisaka
15. zář 2011

prepacte, ze vam sem tak vtrhnem, ale asi len vy mi najlepsie poradite. Do prace sa vratila kolegynka, ktora pred rokom stratila chlapceka (4-5 rocneho, detaily neviem), vobec neviem ako sa k nej spravat, nechcem ju ignorovat, ale pre mna je blbe sa spytat - tak ako sa mas, ako deti? (este ma dve mensie dcerky), neviem, ako je na tom psychicky, rok sa spamatavala zo straty, fakt neviem, ako sa jej prihovorit, nerada by som rozduchavat nejake emocie, ale tvarit sa, ze neviem co sa stalo (v tom case som bola na MD) mi pride tiez blbe .... no asi chapete, co myslim
Dakujem vam za rady a vsetkym vam prajem vela sil, ani si nedokazem predstavit, co musite denodenne prezivat ☹

andrejka1974
15. zář 2011

vzdy ju pekne pozdrav nepytaj sa ona musi zacat sama ja som sa z toho zacala rychlo spamatavat a rozpravala som o tom pride cas aj ona zacne rozpravat len treba nechat cas ja som bola tiez uzavreta ale mala som vtedy doma 3 rocneho syna bolo to tazke teraz prichadza tazke obdobie Dianka bude mat v utorok 15 rokov smutok slzy sa budu striedat s radostou v sobotu 24.9 bude mat najmensia dcerka 3 roky Dianka tu je stale s nami v nasich srdieckach

miliharmi
autor
16. zář 2011

@sisaka Možná jí můžeš dát nějak najevo, že s tebou může mluvit o všech svých dětech, tedy i o synkovi. Maminky se často bojí o tom mluvit, protože s tím nechtějí druhé zatěžovat, často jim to i někdo dal najevo, že s tím otravuje a tak se už bojí o tom zmiňovat, ale většinou po tom touží mít s kým promluvit. Takže na tvém místě bych jí řekla, že s tebou může mluvit i o synovi, ale jen pokud chce, že ji ráda vyslechneš. Může to být mezi vámi i docela posun ve vztahu, protože podle mě jí tohle mnoho lidí nenabídne, spíš se tváří jakoby nic a to je někdy hrůza, když se celé okolí tváří, že to dítě snad ani nikdy nežilo. Abys mi rozuměla, není nutné ji nějak zpovídat, mluvit o tom dlouho, ale spíš dát najevo, že může a že tě to zajímá, že její synek není zapomenut. Tak asi tak. 🙂

katuscakzms
16. zář 2011

@miliharmi je to len na cz modrom koniku ze? mozem sa pripojit aj ja ? a ako sa tam dostanem a pridam fotku? dakujem

miliharmi
autor
16. zář 2011

@katuscakzms Tak jsem zjistila, že nemohu přidat fotky slovenských uživatelek do své kolekce, protože fotoblogy jsou rozdělené na českou a slovenskou část, což je mi moc líto. ☹ Škoda, že to tak je.

miliharmi
autor
16. zář 2011

@gabtcha Dovolila jsem si přidat Karlíka, abych to vyzkoušela, jak to funguje. Pokud bys tam chtěla jinou nebo vůbec nechtěla, tak napiš.

miky
19. zář 2011

@miliharmi a nešlo by, aby ti @katuscakzms poslala fotku Sofinky na email a přidala bys jí do albíčka andílků ty?

miliharmi
autor
19. zář 2011

@miky To by asi šlo, jen by tam u toho nejspíš nebyl automatický odkaz na blog @katuscakzms, ale fotečka by tam být mohla. 🙂

gabtcha
19. zář 2011

@sisaka souhlasím s miliharmi Já osobně bych i ráda s někým o Karlíkovi mluvila, ale nechci tím ostatní uvádět do rozpaků, a tak bych oceňovala, kdybych věděla, že ten či ten (ta či ta) je ochotný-á se mnou mluvit na toto téma... Takže úúplně souhlasím s Mili.

katuscakzms
21. zář 2011

dnes som sa hrala so Sofkinimi fotkami,su to namety na foto na pomnicek,chyba my velmi ta moja laska nadherna

claca
21. zář 2011

@katuscakzms je mi tak moc líto tvé holčičky ☹ ,nedovedu si ani představit co musíš ty a jiné maminky tady prožívat,přeji hodně sil

gabtcha
21. zář 2011

@katuscakzms ahoj, pekne. Mozna bych udělala fotku Sofinky s nějakou její oblíbenou hračkou.. Chybí Ti, vím... a přeju, by Ti nějakou maličkostí dala najevo, že je s Tebou...
Mi se teď dvakrát za sebou, včera a dneska zeptaly dvě různé paní, slti čekám první... řekla jsem, že ano. Nechtělo se mi nic vysvětlovat, ale doteď jsem třeba řekla, že už bylo jedno dítě, ale nedopadlo to dobře...teď ze mě vypadlo ano, je to první...cítím se všelijak...a těch dotazů v životě ještě bude...jako kolik máte dětí atd.. Vím, že Karlík ví, že ho nechci zapírat...achjo, takové dilema...asi řešíme každá z nás, kdo má andílka v nebi...

4ocka
21. zář 2011

Boxe! Citala som ako tu maminke zomrelo dvojrocne dievcatko..a moja mala ma dva roky,lezi vedla mna,zaspava a drzi ma za vlasy..a ja si neviem predstavit,proste teraz tu placem pri predstaave ze by nebola..ze by som nevidela jej modre velke kukadla,nepocula jej hlas a smiech,nedostala tu krasnu pusu..nedokazem,nedokazrm..mam taky strach ze ked sme takyto stastny,ze mam dve krasne zdrave deti,..proste zivot je svina a niekoho zz nich mi vezme..bojim sa!!

katuscakzms
21. zář 2011

@gabtcha tych otazok sa bojim aj ja,dostavala som ich najme v novej praci kam som nastupila,prv my nevadili a vzdy som odpovedala ze dietatko mam ale je uz v nebycku,totiz to povedala som si ze Sofinku nikdy nezapriem a aj ked ma to bude boliet vzdy bude mojou dcerkou a preto vzdy poviem ze dietatko mam len uz je tam hore,ale samozrejme aj ked nevedomky my to ublizilo natolko ze som sa zrutila a musela som z prace odist a teraz beriem kopu liekov na upokojenie,je naozaj tazke dostavat taketo otazky ale bohuzial nikdy sa im uz nevihneme aj ked sa o to teraz snazim nie vzdy sa my podari sa vykrutit z takejto otazky achh je to fakt tazke lebo zapriet ju nechcem ale tie dalsie otazky co sa stalo,dost my to vadi od cudzich ludi ale ako mam povedat ze dietatko nemam,aj ty si to zazila a nebolo to jednoduche pre tvoje srdce take nieco povedat, ako byt silna a zvladnut to,kazdopadne drzme si vsetky navzajom palce a budme silne a ty nasi maly anjelici nech su stastny v nebycku a cakaju nas lebo raz pride den ked sa s nimi opet stretneme......

maria30
21. zář 2011

@sisaka ahoj.. myslím, že najlepšie je sa snažiť správať úplne normálne... ak bude chcieť, ona začne sama o tom hovoriť.. hlavne sa netreba naňu lútostivo pozerať... brať všetko ako súčasť života.. mne osobne ani nevadilo a nevadí, keď sa ma niekto na dvojičky opýta, ale veľmi mi vadí a ubližuje, keď ma ľudia zato lutujú... to je môj názor..

sisaka
22. zář 2011

diky baby za rady, pokusim sa nejak normalne spravat

@maria30 tak nepozerat sa lutostivo je teda dost tazke, mne sa tlacia slzy do oci, len co si na to spomeniem, mam maleho syna a je mi az zle pri predstave, zeby sa mu nieco stalo, ona sa tvari, ze je ok, ale viem, ze este nedokazala ani vybrat jeho autosedacku z auta ☹ , no a nepomozem si, je mi jej neskutocne luto 😔

maria30
22. zář 2011

@sisaka viem, že to je veľa krát ťažké i pre tú druhú stranu ( ako pre teba napríklad), ale ja som Ti napísala, ako som to vnímala ja a čo bolo pre mňa lepšie... možno by bolo dobré spraviť aj to, že keď to budeš na nej vidieť a budete niekde sami, tak ju riadne objať a povedať, že ak sa bude chcieť vyrozprávať, tak si tu preňu.. a viac to nespomínať, pokiaľ sama nezačne.. ☹ ale aj to je len môj názor..