Zemřelo mi dítě
Stalo se vám to také? Máte někdy pocit, že to zvládáte a jindy se pod tou bolestí hroutíte? Zkusme si spolu psát, nejlépe rozumí ten, kdo to sám zažil.
Jmenuji se Milena, před rokem mi zemřela dvouletá holčička na herpetickou encefalitidu. Občas se potřebuji z toho vypsat, stále to hodně bolí.
Milé ženičky, mamičky... Prosím Vás o radu... Známej zomrelo bábätko ešte v brušku... V termíne pôrodu... Žiaľ... No a ja sa jej odvtedy vyhýbam... Pravda je taká, že ja som sa asi mesiac po tej tragédii dozvedela, že som tehotná... Odvtedy sme sa nevideli, vyhýbam sa im... :( Ja viem, je to smutné... Ale ide o to, že neviem ako sa mám tváriť... Čo povedať.. Čo chce počuť, respektíve čo nechce počuť, čomu sa vyhýbať... Keď mne to pripadá blbé, keď nás s našim drobcom uvidia... :(
mile maminky uz niekolkorat som citala vase forum...........mate moj velky obdiv a drzim palce aby ste boli v zivote uz len stastne a aby vas vasi anjelikovia navzdy ochranovali.......len som vam to chcela napisat
@gabby9 nie si sama, dnes sa rozdavaju mikulasske balicky a deticky by mali byt tie, ktorym by pri tom mali svietit ocka. VSETKY deticky. Ale co nosi Mikulas anjelikom? ☹
Ja verim, ze aj nasi anjelikovia dnes vecer maju tam, kde su, rozziarene ocka, je to aj ich sviatok 😔
Tak velmi by som chcela tie ocka znova vidiet 😢
Všem co máte tu špatnou zkušenost přeji hodně štěstí!!!
@lucianka222 Ahoj, já bych radila určitě se nevyhýbat. Už takhle si rodiče, co jim zemře děťátko přijdou izolovaní a tím, že se jim jejich známí vyhýbají, se ten pocit ještě více prohlubuje, Aspoň já to tak cítila. Nechtěla jsem od nikoho, aby mě litoval, ale aby se mnou normálně prohodil pár slov, abych si, jak to říct, prostě...připadala pořád jako člověk. Chápu Tě, že nevíš co říct, a navíc, když máš miminko, ale každá maminka, co o dítě přišla se musí dřív nebo později smířit s tím, že okolo jsou další děti a musí se s tím vyrovnat. Nebála bych se, za pár prohozených slov nic nedáš, chovej se před ní přirozeně a pakliže ona na to nebude připravená, tak to poznáš. Mluvím za sebe, z mé zkušenosti, ale co člověk, to jiný názor. Přeju hodně štěstí.
@lucianka222 hm to mas tazke, ale napriklad ja az kym som druhy krat neotehotnela som sa nemohla ani pozriet na tak male babetko povedzme do 2-3 rokov, starsie deti mi nevadili,tak isto mi bolo tazke sa pozerat na tehotne zeny - lebo som si pomyslela vzdy ze ja som tiez mala byt este tehotna... ale inac mi nevadilo sa o Emmuske s nikym rozpravat ze preco a co sa stalo, ja som sa rada o nej rozpravala... len som nemala reci ved neboj nic budes mat druhe alebo lepsie sa to stalo ako byt mrzakom atd...
Moja princeznicka by dnes mala tyzden. Narodila sa v 30tt+0 kvoli mojmu krvacaniu z placenty (placenta praevia centralis). Kedze som mala zly krvny obraz a krvacanie sa nechcelo zastavit, dostala som vsetky 4 kortikoidne injekcie na rychly vyvoj pluc. Mala bola uplne v poriadke, pekne sa v brusku hmirila a aj ukazkovo priberala. Po narodeni plackala a dychala takmer bez pomoci. Lekari boli optimisticky, aj abgar score bolo 6, 8, 8. Ja som vsak krvacala a nemohli to krvacanie zastavit - museli mi vziat maternicu. Stav malej sa vsak zhorsil. Zomrela 10 hodin od narodenia. Bolo nam povedane, ze sa jej akoby zasekli plucka a nemohli ju uz rozdychat. Ja som uz doma z nemocnice. Na malu stale myslim. Velmi mi chyba, ze som ju poriadne nazivo nevidela, nepohladila, nepobozkala. Matne si pamatam len na jej plac po narodeni. Zivot je tak kruty. Bolo to vymodlene tehotenstvo, hoci cele rizikove. Len verim, ze raz ta bolest bude znesitelnejsia.
je mi to luto,prajem vela sil a mam aj znamu: prve dievcatko jej zomrelo..dnes ma dve dospele dcery verim,ze tie modlitby ta posilnia...nemam viac slov......................
@evakva to nie je fer, naozaj nerozumiem, preco sa toto stane prave vo vymodlenom tehotenstve, velmi ma to mrzi ☹
Rada by som ti napisala, ze raz to bude urcite znesitelnejsie, ale myslim, ze toto nie je to, co chces teraz pocut.
Aj ked z vlastnej skusenosti mozem povedat, ze ta bolest postupom casu je naozaj trochu tupsia, clovek si na nu pomaly zvyka, az nakoniec sa stane jeho sucastou ☹
Prajem ti, aby si bola obklopena ludmi, ktori ti viac pomozu ako ublizia. A tiez, aby tu strasnu bolest obcas vystriedal pocit ulavy.
Posielam ti velmi vela sily v tychto tazkych dnoch a dcerke pusinku do nebicka 😔
Vsetkym Vam dakujem. Mne pomaha, ked sa mozem o tom vsetkom porozpravat. Nastastie mam fakt dobru rodinu, ktora mi velmi pomaha a super manzela, ktory mi velmi pomaha.
@evakva to je vždycky nejdůležitější, mít se po takové smutné události kam uchýlit a kde nabrat sílu.
A to, že na tebe čeká doma jedno sluníčko chlapeček, určitě taky pomůže, abys neviděla všude jenom tmu. I když té tmy bude asi hodně ☹
Máte aspoň fotku Verunky? Nechali vám v nemocnici udělat otisky nožiček? Co se jsem tak četla, tak tyhle památky jsou pro spoustu maminek andílků moc důležité.
@maladama Presne, rodina je dolezita. Mam 4 fotky malej a jedno kratke video. Na zivo som malu videla len velmi malo, ked sa narodila, takze si ju velmi nepamatam. Z nemocnice mame aj odtlacok nozicky. Chcem si z toho vsetkeho urobit nejaku knizku, aby som mala aspon nejaku pamiatku na malu
@maladama Ja som na pohrebe malej nebola, este som bola v nemocnici. Tam som si to aspon pekne oplakala. Neviem ani, ci by som to tam vydrza (nie len z psychyckeho ale i fyzickeho hladiska). Malej sme dali so sebou maleho anjelika, druhy ju cakal v nebicku (nas dalsi anjelik). Vzdy sme s manzelom chceli minimalne 2 deti. Teraz mame tri, hoci tesit sa mozme len z jedneho. Maly je velmi akcny, aktivny a niekedy mu tazko stacit. Nastastie nejako neriesi, ze nie je babo. Len povie, ze je v nebicku, zomrelo. Myslim si, ze je to takto lepsie, aspon on netrpi. Tesil sa na babo, hladkal a pusinkoval brusko.
Pravděpodobně o této dnešní akci víte, ale třeba se někomu bude hodit
Ahojte..chcela by som sa k Vám pridať, pretože sa potrebujem niekomu zdôveriť..Moje tehotenstvo prebiehalo bez problémov, ale v 32tt ma lekárka poslala na Kramáre s tým, že bábätko je menšie než má byť. No to čo mi povedal doktor na UZV som nečakala ani v najhoršom sne..diagnostikoval CDH ( diafragmatická hernia), hypotrofiu -5t..hneď mi začali stekať slzy po lícach. Odporučil hospitalizáciu..oboznámili mňa aj tatina s diagnózou a už vtedy vraveli, že deti s touto vrodenou chybou majú malú šancu na prežitie..Počas septembrového pobytu v nemocnici mi urobili MRI, čím sa VVCH potvrdilo a echokardiograf, či má bábo zdravé srdiečko..po prepustení som sa hlásila v rizikovej poradni na Kramároch u doktora Planka..Ten na prvej poradni skonštatoval,že sa to nedá riešiť ambulantne,pretože je plod malý a poslal ma na 2 oktobrové týždne ležať na 8C..počas ktorých mi nedávali žiadne infúzie na zlepšenie hmotnosti bába, len CTG 2xdenne..po prepustení som išla ešte na 3 poradne k doktorovi Plankovi a na 4 poradňu ma poslal ležať znova, s tým, že mám zlé prietoky - to som mala 2t do pôrodu..V pondelok som teda nastúpila do nemocnice, myslela som že niečo začnú robiť, ale na moje sklamanie nič..V utorok na veľkej vizite mi povedali,že ma naplánujú s ostatnými lekármi na porade, aby sa nestalo, že porodím o 18h a nebudú mať zabezpečený prevoz sanitkou na detskú fakultnú pre bábo.. Spravili interné, keby trebalo sekciu.. V piatok ma poslali na MRI, či sa niečo zmenilo..a potom mi začali slabé bolesti ako pri menzese, nič viac.. No večer o 17h som už musela povedať sestričke nech zavolá doktorku, ale tá ma len dala na CTG, ktorý nič neukázal.. Okolo 19h, keď prišla sestrička na nočnú mi zavolali lekárku, ktorá oznámila, že som otvorená na 4 prsty..hneď som spustila strašný plač..Zbalili ma baby z izby, kým som plakala tatinovi do mobilu,že lekári dlho čakali a prišlo to samo. Naša malá Lili sa narodila 22.11.2012 o 20.30h s váhou 1850g a 44cm v 40tt.. počula som ju zaplakať, ten plač sa nedá zabudnuť..Prišli nám povedať, že ju rozdýchali a odvážajú vedľa..tatino sa na ňu bol pozrieť a povedal, že celá ja..Na druhý deň sme išli za ňou, a keď som ju videla na toľkých prístrojoch a hadičkách neudržala som plač..Nepodobala sa na mňa, bola celý tato..Chodili sme za ňou každý deň a rozprávali, že musí byť silná..aj v deň operácie sme tam boli..Po tej operácii sa jej stav zhoršil, zle sa jej okysličoval mozog a mala aj mierny opuch..Jedno ráno zazvonil telefón, bol to lekár, aby nám oznámil, že malá umrela..či ju chceme vidieť..Po príchode nám lekár poprial úprimnú sústrasť a šli sme za ňou..Ležala v inkubátore za bielou plachtou, odpojená..Vyzerala akoby spinkala..Vzala som ju na ruky a jemne stísla..Tak veľmi som ju chcela držať, nikdy by som nemyslela, že takto..Lili žila len krátkych 8 dní.. Tá bolesť je stále silná..Jediné čo ma drží nad vodou je môj 3r syn a priateľ..Dala by som všetko pre to, aby to mohlo byť inak.. :( :(
@aliqa Chcem ťa podporiť v tvojom trápení aj mne sa to stalo aj u mňa tehotenstvo prebiehalo v norme všetko OK
a zrazu mi na ultrazvuku povedali že dieťa nežije zakrátko som porodila bolo mrtve nemohla som tomu uveriť vážilo 3200 g a 52 cm nezabudla som na to aj ked už prešlo skoro 26 rokov od vtedy. Mám staršieho syna má 27 rokov a tešim sa že raz budeme mať vnúčatá. Je to ťažké ale azda to raz preboli držím palce. (Prepáč že sa tu montujem hoci som už staršia)
Podobné diskuze
Přečti si vše, co potřebuješ vědět pro zdárné otěhotnění.
Naše maminky sepsaly skvělé rady, jak otěhotnět.
Důležité je také znát příznaky těhotenství.
Zjisti, kdy má žena plodné dny zde.
Kdy a jak používat těhotenský test?
Zjisti víc o svém těhotenství týden po týdnu.
Neznáš termín porodu? Vypočítej si ho v těhotenské kalkulačce.
Modrý koník vám případně napoví i při neplodnosti.
Tak vážené,dnes som zlyhala na plnej čiare...myslela som,že som fakt silná,ale...dnes plné mesto rodičov s detičkami,išli čakať Mikuláša a ja len opäť zapáliť sviečku môjmu slniečku...myslím,že mne už koniec sveta začal...☹