Zemřelo mi dítě
Stalo se vám to také? Máte někdy pocit, že to zvládáte a jindy se pod tou bolestí hroutíte? Zkusme si spolu psát, nejlépe rozumí ten, kdo to sám zažil.
Jmenuji se Milena, před rokem mi zemřela dvouletá holčička na herpetickou encefalitidu. Občas se potřebuji z toho vypsat, stále to hodně bolí.
@katuscakzms súhlasím s @miranda77 , nedá sa to siliť, všetko musí prebolieť a postupne nájdeš zase niečo, čo ťa zaujíma a baví. Neprežila som to, čo ty a nechcem dávať premúdrelé rady, len ti prajem, aby si našla zase zmysel svojho života 🙂
@jarunka111
@miranda77 no fakt si myslite ze to moze byt sposobene tym ze koli tomu som taka zleniveta takze to ma suvis niejako som si to nechcela spojit neviem preco ale branila som sa aby to bolo koli tomu co som prezila ale mate asi pravdu fakt si ta psychika vie pospajat vsetko a potom robi z nami nevysvetlitelne veci ja som si myslela ze som uz celkom v poriadku ale to asi nie len by som chcela byt aj ked to znie zvlastne a nepochopitelne ale neviem posudit ako to bude a kedy to bude ked budem uz na tom celkom dobre a vobec ani neviem posudit ako natom vlastne som teraz hmmm mam velku hlavu a som dost zmetena z toho vsetkeho ako to rychlo uteka popri mne cely ten zivot a ja nestiham,dakujem vam
@katuscakzms mesiac je velmi malinko, aj ked sa ti to zda uz tak dlho...
nic sa ti nechce nie preto, ze by si bola leniva. ale vsetko akosi stratilo vyznam, dôlezitost. je to take nepodstatne...
cas to nevylieci, ale vsetko zmierni aspon natolko, aby si sa znovu vedela aj zasmiat a nemysliet v kuse len na dcerku. presne ako pises, zivot sa nezastavi a pôjde dalej. este ta stretne aj vela pekneho a znovu sa ti vrati chut zit. aj ked sofinka bude kazdodennou sucastou tvojho zivota uz navzdy. prajem ti vela sily a aby to dobre obdobie prislo co najskôr 😉
@mabumi je my az do placu ale v tom dobrom ,pekne napisane,dakujem za reakciu velmi my pomaha pocut nazor inych a hlavne nestranny citim sa potom lepsie a vidim aj vyznam v tom co my tu pisete a citim ze mate pravdu niekedy potrebujem aj takto pocut ze to co robym alebo skor to co nerobym nieje zle a ze ten cas je dolezity pre mna kazdy den je neuveritelne dlhy a mam pocit ze preslo uz vela casu ale potom ked my tu napisete ze to nestaci tak pochopim ze ozaj aj ked mne sa zda ze uz presla dlha doba presiel napr. iba tyzden je dobre sa tu porozpravat a poznat aj iny nazor aj ked na moj zivot ale pre mna dolezity ja mam terz pocit ze uz neviem ani si ho niejako usporiadat a ze potrebujem na to inych aby mmy pomohli,tak este raz dakujem
@katuscakzms určite nie si lenivá!!!!!!!!!!!! Ty sa poznáš najlepšie, sama píšeš, že si vždy niečo porábala, takže v tom to nebude. Áno, psychika pracuje aj vtedy, keď ty máš pocit, že si "v pohode". Alebo by si chcela byť, ale je to ešte veľmi čerstvé. Nebráň sa pocitom, keď sa ti chce plakať, tak plač a ak sa ti zdá niečo veselé a smiešne, tak sa smej 🙂 Tvoje dieťatko bude vždy súčasťou tvojho života a je fajn sa podeliť so svojimi pocitmi radosti i smútku. Prajem veľa síl a posielam veeeeľa pozitívnej energie 🙂
@katuscakzms viem ze nemas asi chut riesit take veci, ale skuste sa s manzelom vybrat niekam mimo vasho domu / bytu. niekam, kde je klud. mozno ani nie do nejakej vychyrenej morskej destinacie kde je ruch a vela ludi.... ale na mna velmi upokojujuco pôsobia hory, hlavne Tatry, tam najlepsie dokazem nacerpat silu.
dopraj si tolko casu, kolko potrebujes na svoj smutok. a ked pocitis chut ist niekam von tak to bude prve dobre znamenie. a ked zacnes mat chut vybrat si co si oblecies a nevziat hned prvu vec co ti pride pod ruku... su to malickosti na ktorych zistis, ze je cas aby si opat zacala zit.
sofinku vam nikdy nikto nenahradi, ale verim tomu, ze onedlho pride ku vam nova dusicka, ktorej date vsetku svoju lasku 😵 a to bude to najlepsie, co sa ti môze stat. velmi ti prajem aby sa ten zmysel zivota vratil co najskôr.
@katuscakzms Zuzko, Sofinka je krásné něžné děvčátko, byla jen o malinko starší než ta moje, když umřela. Už je to 4 roky a už mě to tolik nebolí, ale jak jsem pročítala tvoje řádky, co jsi po smrti Sofinky napsala, uvědomila jsem si, že to všechno tam v srdci pořád je, všechny ty pocity zoufalství, ale i touhy a naděje. Nikde jsem nenašla, co se Sofince stalo, ale možná nemáš ještě sílu o tom napsat.
Zuzko, měsíc je strašně málo, to jsi vlastně teprve na začátku svého truchlení a ačkoliv to asi není příjemné slyšet, bude to ještě o něco horší, než se to zlomí k lepšímu, píšu to, protože je lépe být na to připravená. Je zbytečné na sebe spěchat a tlačit se k něčemu. Všechno na světě má svůj čas a je čas radovat se a čas truchlit, ničemu nepomůže, když se v čase truchlení budeš tlačit do něčeho jiného. Myslím, že co rozhodně v této chvíli nemusíš, je být silná, přijde čas, kdy tu novou sílu k životu najdeš a půjdeš dál, ale nyní to ještě není, potřebuješ vyplakat ještě hodně slz pro svojí milovanou holčičku, než se otevřená rána zajizví a vyslechnout ještě mnoho slov porozumění a útěchy, máš nárok být bolavá a slabá a nechat se vést svými pocity. Pokud jsi věřící, hledej Boha a jeho útěchu, možná se při duchovních setkáních s Ním setkáš i se Sofinkou, já to tak někdy cítím. 🙂 Co se ti stalo, je pro mámu to nejhorší na světě, jsi strašně zraněná a potřebuješ se uzdravit a tohle uzdravení bude nějakou dobu trvat. U každého je to načasování jiné, mě trvalo 2 roky, než jsem mohla říct, že je mi konečně lépe a co mám zkušenost s pozůstalými maminkami, tak aspoň ty 2 roky byly třeba u většiny z nich. Tím nechci říct, že celé dva roky budeš jen plakat a smutnit, budou chvíle, kdy ti bude líp, ale budou i chvíle, kdy se to zase zhorší a ty pocity mohou být dokonce zoufalejší a bolestnější než dnes, jediné, co zbývá, je vždy najít způsob, jak se po takovém pádu zvednout. Mě osobně hodně v těch nejtěžších chvílích pomáhal Bůh, vždycky jsem u Něj našla naději, ale pokud nejsi věřící, najdeš snad něco jiného, co ti bude dodávat sílu a útěchu, což nemohu úplně posoudit, já bych to bez Boha nezvládla, ale jsou tady maminky, které nejsou věřící a zvládly to.
Otupělost, kterou cítíš, je normální reakcí, možná máš pocit, že jediné, co ještě dokážeš cítit, je jen a jen bolest nad ztrátou a jinak nic, žádná radost se ti do srdce nevejde, dokonce i věci, které dříve byly tím největším zdrojem radosti a štěstí, najednou neznamenají nic. Tak jsem to cítila i já, ale postupně se bolest trochu otupila a hlavně začala stále více uvolňovat místo novým radostem. Ze začátku jsem si myslela, že ta bolest prostě musí přestat, aby mohla přijít zase radost a spokojenost, ale postupně jsem začala chápat, že ve skutečnosti musím bolest prostě přijmout jako trvalou součást svého života, ale zároveň se naučit vpouštět do srdce nové radosti, pochopila jsem, že údělem pozůstalé matky je bolest i radost v jednom srdci zároveň.
Pokud bys potřebovala sdílet svou bolest, podělit se o ni, aby ses bolestí nezadusila, aby ti nepuklo srdce, jsme tady.
no jo,ak nebude prilis draha 🙂
@katuscakzms ano, myslím .... a také souhlasím, s tím co píše @jarunka111 i @miliharmi
holky, museli jste po tom co Vám zemřely dětičky také k notáři? Já na to koukala jako blázen, když mi přišlo předvolání, abych se dostavila kvůli dětickému řízení po Barborce a další šok byl ten, když tam bylo vypsáno co všechno mám vzít. Já vím, že používají jeden předtištění dopis a do toho doplní akorát jméno a čas, ale mohli by také uvažovat...chtěli podílové listy, vlastnické listy k nemovitostem, vkladní knížky, zlato.....a pak se diví, že Barunka nic neměla. Pane bože, dyť jsme s ní šli do nemocnice, když jí byly tři měsíce a kousek, tak co jsme jí měli za tu krátkou dobu nakoupit.... 😢
@miky miky, ze zákona se dědické řízení udělat musí, i pokud zemře malé dítě, oni vám poslali běžný formulář, proto ty nemovitosti apod... já dělám v tom oboru a jednou jsem bohužel předvolalal k podobnému řízení tatínka holčičky, která žila jen několik dní... až pak jsem zjistila, že většinou to jde vyřešit i po telefonu, ale podle zákona a "formálně" by jste se tam dostavit měli... pokud tam jít nechceš, tak zavolej a domluv se, třeba to půjde... prostě praxe je různá...
Miky, i my bohužel msueli k notáři, ač se mi to zdálo jako šílené, ale je to asi normální, výdaje notáři platí stát a jde jen podepsat papír, že nic dítko nemělo atd. Nám malá žila jen 4 hodiny a už jsme museli, takže tak☹ U vás je to asi něco jiného! Držte se!
@alenka83 tak to je tedy mazec ☹ . Já vím, že je to jejich práce, ale prostě mi to přišlo strašné....co si myslí, že to děcko má......takže v našem případě to bylo jenom Barunky oblečení, u toho mi paní notářka řekla, že tam napíšeme, že obvyklá zůstatková hodnota je 500,- no a pak dle zápisu jako zjednavatel pohřbu mi její oblečení připadá a to bylo vše......
@alenka83
Take jsem si to myslela...ale s odstupem doby a z kamaradstvi nekolika Vas vim, ze:
....ze to v jadru nikdy neni jine 😢
Jadro je srdce a v Srdci je Laska...a ta v mamine srdci nikdy neumira...at uz dite zilo "jen pod srdcem" ci pod Sluncem...
I nepoznane muze bolet "stejnou merou" jako poznane... 😢
p.s .
I ja mam nekolik "nepoznanych" andelicku v nebicku, kazdy z jineho duvodu a preci kazdy z jednoho srdce...a z jedne lasky...z te nekoncici..vecne a krasne duhove...a ted ubrecene (nikdy to nepreboli)
@miky je to hrozné, že se to musí vyřizovat... ale ono je teoreticky možné, že dítě i v brzkém věku něco zdědí třeba po babičce, nedejbože rodičích...prostě může mít majetek i jako malinké ☹. Já si doteďka vzpomínám, že nejvíc ze všeho mne zničilo (ale konečně spustilo slzy), že máme dát chlapečkovi něco do rakve...☹
Také nám přišlo předvolání k notáři a stejně jako @suuzanee jsme jen podepsali, že malá nic nevlastnila. Ta notářka nám vysvětlovala, že bohužel je to jejich povinnost a že ve vyjímečných případech může mít i takové dítě nějaký vlastní majetek třeba z nějakého dědictví a nebo také pokud bychom na jméno dítěte měli uzavřené stavební spoření, tak to by se prý také muselo řešit v rámci dědického řízení.
No mě hodně dostal úmrtní list, když nám přišel z Prahy, držela jsem Milenčin rodný list v jedné a úmrtní list v druhé a nějak nemohla pochopit, že si už nemusím pamatovat Milenčino rodné číslo, protože už ho nikdy nebude potřebovat, dodnes když se mi náhodou při hledání nějakých papírů dostane do ruky, tak mě to drtí, je to takový studený uřední dokument, ale jakou skutečnost vyjadřuje. ☹
Ahoj.... minulý pátek jsem se dozvěděla strašnou zprávu. Známým se na Thassosu zabil na motorce syn. Jel, úsek rovný, přehledný, už ho ani nejel poprvé. Tělo naprosto neporušené,"jen" mozek mimo hlavu. Klukovi pětadvacet let, jediné dítě. Rodiče od té doby nekomunikují, což je docela prekérka, protože mají cestovku a rozebíhá se sezona, mají plná letadla atd. Mají tam sice šikovnou pracovnici, a i když už u nich dělá léta tak něco přece jen musejí rozhodovat majitelé. Je mi jasný že na to nemají ani myšlenky. Moc ráda bych jim nějak pomohla, co myslíte, jak na to?
Podobné diskuze
Přečti si vše, co potřebuješ vědět pro zdárné otěhotnění.
Naše maminky sepsaly skvělé rady, jak otěhotnět.
Důležité je také znát příznaky těhotenství.
Zjisti, kdy má žena plodné dny zde.
Kdy a jak používat těhotenský test?
Zjisti víc o svém těhotenství týden po týdnu.
Neznáš termín porodu? Vypočítej si ho v těhotenské kalkulačce.
Modrý koník vám případně napoví i při neplodnosti.
@katuscakzms ja myslim, ze jsi na sebe moc prisna, mesic je vcelku kratka doba ... chce to cas, srdce se"hoji" ... delej jen to nejnutnejsi a take to, co ti dela alespon trochu"radost" ...