Zemřelo mi dítě

miliharmi
24. bře 2008

Stalo se vám to také? Máte někdy pocit, že to zvládáte a jindy se pod tou bolestí hroutíte? Zkusme si spolu psát, nejlépe rozumí ten, kdo to sám zažil.

Jmenuji se Milena, před rokem mi zemřela dvouletá holčička na herpetickou encefalitidu. Občas se potřebuji z toho vypsat, stále to hodně bolí.

alenka83
1. dub 2008

Mili, tohle je moc těžké a asi nikdo, kdo to neprožil, nedokáže vůbec vědět, jak se cítíš a jak moc Ti je smutno. Tvá touha jít za Milenkou je asi velká, ale přeci jen tu máš ještě kluky a určitě báječného manžela, že kvůli ním je nutné se vzchopit a žít tu pro ně. Určitě je více maminek, které si tímto prošly a snad se Ti nějaká ozve, abyste to mohly rozebrat spolu a navzájem se povzbudit! Buď silná...

janicckka
5. dub 2008

Ahoj miliharmi četla jsem tvůj příběh nebo teda milenky a tvůj,do dnes pláču před tou živou představou co jste asi musely prožít ☹ nic asi není tak hrozné jako když nám umře dítě,které jsme s láskou porodili,vychovávali,které má dušičku čistou,to které poznalo jen smích lásku,vlastně nevědělo o zlu nic, nic o bolestech,je to smutné.
Znám jednu paní z tachova umřelo jí dítě v devíti letech na leukémii,byl to chlapec měla jen jeho,když jsem jí potkala po dvou letech od té tragédie vypadala jako by jí umřel před dvěmy dny jak byla strhaná ,v očích bolest,to co jste vy prožívali měsíc oni rok,bojoval ale prohrál.
No a ted má chlapečka ,znovu jsem jí potkala a je krásná i její syn znovu se umí smát,radovat se ze života,má zas pro koho žít.
Když jsem bydlela v mariánkách poznala jsem jednu paní už starší, filípkovy bylo tak půl roku.Jednou mě povídá tohle jsem si zažila taky,a má slzy v očích.Měla jsem holčičku a ona mě umřela v šesti letech během dvou dnů.Mooc plakala ☹ a já nevěděla co říct jak utěšit.Jen jsem se zeptala jestli má ještě děti a ona že ano dva syny.Takže ona celý život od té doby myslí jen na své dítě které jí odešlo před dvaceti lety a celou dobu se strašně trápí. 😢 Co tím chci napsat,kdyby si udělaa holčičku byla by to záplata na její nekonečnou bolest.
Myslím si že by to pomohlo i tobě snad to tu někdo už psal nevím nemám čas to přečítat celé, byt plný chlapů taky není k zahození 😀 😀 😀
Jestli toužíš po holčičce udělej to a uvidíš že ona vám všem znovu vrátí úsměv na tváře,bedete zase štastni,říkala má babi že se děti jiného pohlavý rodí po čtyřech letech. 😎

mnauu
5. dub 2008

janicckko, kazde detatko je jedinecne a nenahraditelne... ver mi...

janicckka
5. dub 2008

ano mili se narodila v roce 2005,a odpust jestli se pletu,tak by to vycházelo na rok 2009,to by se ti měla narodit holčička.Přeji ti at se zase můžes smát a držím pěstě at to všechno zvládnete a hlavně hooooodně zravíčka 😉

janicckka
5. dub 2008

každý jsme nenahraditelný ano já vím... 😔

miliharmi
autor
5. dub 2008

juanicckko, je to pravda, že holčička by mi asi pomohla ještě o trochu víc, ale někdy si říkám, že Pán Bůh mi dal kluka,abych další dítě nebrala jako náhradu a nezapomněla na Milenku. Je fakt, že to pořád hrozně bolí, že mám dny, kdy je mi snad hůř než když to bylo čerstvé, ale snad i ta bolest je nějak důležitá. Někdy mě také trápí pochybnosti, bojím se, že už třeba Milenka opravdu vůbec není, ale Bůh mě v mém nitru ubezpečuje, že je s ním a že na mě čeká, až přijdu za ní. Takže láska, kterou k ní cítím, mi nyní způsobuje bolest, ale stejně ji nechci ztratit, chci ji uchovat až do chvíle shledání. Pokud byste chtěli, trochu víc jsem to rozvedla tady
http://www.mimiangel.cz/blog/mili/o_lasce_bolesti
Jinak holčičku bych ještě chtěla, ale v roce 2009 mi bude 41let a všichni v mém okolí jsou jaksi proti, abych měla ještě 6. dítě, včetně manžela, což je dost důležité. 😉 Ale pokud ji Pán Bůh pro mě ještě má, tak věřím, že to ještě zvládnu, ale záměrně se o ni snažit nebudeme, to je mi jasné, ale to jsme se nesnažili ani o Milenku. 😀

duskaf
5. dub 2008

Mili, len Ti chcem napísať, že keď sa budem modliť za milovaných, ktorí odišli, budem myslieť aj na Tvoju Milenku- nádherné dievčatko.
Ja som prišla o svoje nenarodené dieťatko - dievčatko v 21. týždni tehotenstva. Bolo to veľmi zlé obdobie. Potom sa nám narodil Danko, Filipko a teraz 17. decembra naša Veronka. Ke´d mi lekár pri ultrazvukovom vyšetrení povedal, že čakáme dievčatko, slzy mi tiekli po tvári celou cestou domov a nevedela som ich zastaviť, ľudia sa na mňa pozerali súcitne, mysleli si, že sa mi muselo stať niečo strašné, ale ja som plakala od šťastia a nevedela sa dočkať môjho dievčatka. Myslela som si, že už nikdy nebudem mať dievčatko.
Myslím na Teba.

fejusa
5. dub 2008

ahoj citala som tvoj pribeh a plakala som jak male dieta ☹ ☹ ☹ .neviem si predstavit ze by sa nieco stalo mojej dcerke.to by som asi neprezila.obdivujem ta a drzim vam palceky

michalilinka
7. dub 2008

Ahoj MILi nevim co napsat !Jen tady u toho sedim a tecou my slzy jak hrachy!Drz se!!!!!Jsi statecna holka!!!!!!

miliharmi
autor
14. dub 2008

Nakonec jsem založila uzavřenou diskusi pro maminky, kterým umřelo dítě, pokud by se tady nějaká našla a chtěla si také povídat, adresa je http://diskuse.dama.cz/diskuse.php?d=11672, nutno se zaregistrovat a pak mě poslat interní vzkaz, abych mohla umožnit přístup.

terkinina
27. kvě 2008

Mili-mé tetě se stalo to samé.Měla 2kluky jednomu je ted kolem 20let druhému skoro 18let.Po dlouhém snažení se jí v 35letech narodila vytoužená holčička Michalka,já jako její sestřenice jsem jí z příbuzenstva viděla první-byla nádherná.Vše bylo naprosto v pořádku až do jejích 2,5let.Zničeho nic začala být apatická,pořád jako by byla ospalá.Tak sní jeli do nemocnice,tam je hned poslali do Prahy a tam jí zjistili velký nádor mozku.Ihned začali s léčbou,ale bylo už pozdě možná jí mohlo zachránit ozařování,ale to se smí dělat dětem až od 3let.Jednu chvíli to dokonce vypadalo nadějně,ale potom v říjnu ji to chytlo strašně moc a v nemocnici zemřela.Asi se z toho nikdy nevzpamatujeme,ale obdivuji svou tetu která to dokázala překonat(aspon na povrch)a snaží se žít dál.Musí to být ohromně těžké.Já byla na hřbitově za Míšou jen jednou,ale složila jsem se tam a od té doby jsem tam nebyla.Myslím,že ted to budou 3roky.Nepochopím,proč se tohle musí stávat zrovna dětem!

pacna
27. kvě 2008

☹ ☹ ☹ ☹ ☹ 😢 😢 😢 😢

pomidorka
27. kvě 2008

Mně zemřely dvě děti,i když to ještě nebyly celé děti,byly ve mně,vedou se tady i v parlamentu diskuze,od kdy je to dítě.......a můžu vám říct, že mě to pronásleduje dodnes

verunnecka
30. kvě 2008

ahojky,je to hrozná bolest a člověk se stím hodně těžko smiřuje...sousedce taky umřela dcera byly ji 3 roky,dostala dávivej kašel a udusila se..teď by už byla vleká holka...a mě se zabil bráška při autonehodě bylo mu 18,umřel i můj hodně dobrek kamarád při té nehodě ☹ .já sama sem z toho zkolabovala a zůstala sem na kapačkách v nemocnici ☹ .pak se musela chodit k psychiatrovi přes půl roku...navždy to půjde se mnou..a pořád mám před očima jak nám ukazovali pohřebáci jak leží bráška v rakvi ☹ ☹ .mamka to nese hodně těžce.i když to sou už 3 roky je to jako nedávno...

funilieta
2. čer 2008

je to hrozne, je mi to velmi luto.

Moja suseda dlho nemohla mat deti, a ked konecne podstupila umele oplodnenie, cakala az trojicky-dievcatka.
Narodili sa ale do pol roka postupne zomreli, hned jedna, a o par mesiacov druha a nakoniec aj tretia.
Je hrozne ked zomrie male dietatko

katja78
5. črc 2008

veľmi ťažko sa čítajú tieto príbehy ☹
Milenka, neviem, čo by ťa potešilo, zmiernilo tvoju veľkú bolesť. 😔

Vždy, keď som v kostole a kňaz povie, aby sme sa pomodlili za tých, ktorí nás už predišli do večnosti, myslím na svojich kamarátov, ktorých som poznala a ktorí už umreli. Je ich 7. Najviac spomínam na spolužiačku so strednej, Silviu, veľmi pekné dievča, chalani sa o ňu "bili". Vydala sa na východ, mala 2 deti a jedna cesta domov, k rodičom, sa jej stala osudná. No a najmladší z týchto anjelikov bol spolužiak Peťo. Keď sme boli druháci, kúpal sa sám vo vani, ktorá bola skoro úplne napustená vodou. Šmýkal sa, prevrátil a už mu nebolo pomoci.
Vždy keď sa za nich všetkých modlím, hreje ma taký dobrý pocit pri srdci 🙂

bobisek
6. črc 2008

Hrozný, nespravedlivý a pro mě nepředstavitelný.
Nejraději bych teď šla do ložnice, vzbudila Dadynka a mazlila se s ním a hubičkovala a byla bych nesmírně ráda, že ho můžu držet v náruči.
Já bych to nedokázala Mili a obdivuji tě, jak jsi silná.
Nějaká holčina ti psala, ať si uděláte "náhradní" holčičku. Omlouvám se, co těď napíšu, ale hloupější názor jsem nikdy nečetla. Nejde jen o to, že ti nikdo nezaručí pohlaví, ale o to, že i kdyby jsi měla 50 holčiček, tak Milenka bude vždy jenom jedna.
Přeji z celého srdce, aby jsi byla .......... nedokážu to vyjádřit .... smířená? šťastná? ještě víc silná? .....

Tvůj příběh pro mě hodně znamená.

zuzanacb
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
missy97231
7. črc 2008

Ahoj.
ja este sama nemam deti, ale mam 3krsniatka.A uz len pomyslenie na to, ze by sa im malo nieco stat 😢 Je to hrozne. Zacala som citat Milin pribeh, ale musela som prestat, lebo som v praci,,, a nechcem tu v kancli revat ako sialena... Je to hrozne smutne. Hovorime si, ze zivot je nespravodlivy, ale je to zivot... 😔

danielitka26
7. črc 2008

miliharmi čítala somm ťa často na anjelikoch ako moc si trpela ako trpíš ..tak moc som trpela aj ja ale musela som vstať a ísť ďalej ...vstala som to je pravda ale po dlhom roku od smrti mojej dcérky BIANKY má svoju spomienkovú stránku tak ako tvoja milenka na anjelikoch ...nech sa vám v živote darí rodinka a ja verím tomu že sa milenka ešte raz vráti sem na zem v podobe najmenšieho člena rodiny 😵 😵 😵

miliharmi
autor
7. črc 2008

Holky, děkuji za účast a přání. V listopadu 2007 se mi narodil Tomášek. Jsem za něj moc šťastná, je to moje radost v trápení, Milenka mi ale stále neskutečně chybí, zatím nebyl ani jeden den , kdy bych na ni nemyslela.

mirka414
7. črc 2008

miliharmi ta posledna fotka je nadherna...

lusya
7. črc 2008

mili, neda sa mi nereagovat, ale neviem ako 😢 😢 😢 si silna ako aj vsetky ostatne mamicky anjelikov - klobuk dole pred vami... 😢

miriam25
8. črc 2008

mili, pred dvoma dnami som si precitala Milenkin pribeh... Az teraz som nasla trosku odvahy ti vobec nieco napisat. Neviem si predstavit, aka rana to pre teba musela byt, ked ja som nemohla dve noci poriadne spat. Ked som docitala Milenkin pribeh, prisiel za mnou v choditku moj syncek, tak som ho hned vyobjimala a vybozkavala, aka som rada, ze ho mam a on na mna pozeral a nechapavo sa na mna mracil, preco tak placem.
Zelam ti straaaaaaaaaaaaaasne moc sil, aby si s tym dokazala dalej zit a aby si mala stale dost lasky, myslienok a casu aj na tvojich chlapcov, aj ked kusok srdiecka bude vzdy patrit Milenke. Som si tym ista. Drz sa.

snemcurka
11. črc 2008

mili, po precitani Tvojho pribehu sa mi tlacu slzy do oci. Zelam Vam vela vela sil.

gondola
14. črc 2008

Mili, tak jako píší všichni, klávesnici mám úplně mokrou. Chtěla bych ti poradit, pomoci, ale nevím jak. Jenom si myslím, že se trochu přibližuju tomu tvému "bojím se milovat úplně a moc." Je to asi hodně jiné, ale musím to vzpomenout. Umřela mi máma, na kterou jsem byla hodně fixovaná a pak jsem hodně let nemohla navázat vztah, protože jsem měla velký strach, že mi ten, koho pustím do srdce, umře. Upřímně, myslím si, že odborná pomoc by byla nejlepší. a tou odbornou pomocí nemyslím jenom psychologa nebo psychiatra (ale ani ty nevylučuji), ale třeba i někoho kdo se zabývá minulými životy, převtělením, atd... Prostě udělat cokoliv co si myslíš, že ti pomůže. Na stránkách české televize je také jeden díl pořadů věnovaný lidem jimž zemřelo dítě, byly tam maminky, které založily sdružení pro rodiče jenž o dítě přišli, tam si myslím, že by jsi našla lidi co by mohli cítit totéž co ty. Mili, křič, plač, zoufej si, směj se, pracuj do úmoru, vztekej se,... prostě cokoliv co cítíš a děláš je v pořádku. Moc na tebe myslíme!

silvisia
14. črc 2008

mili je strasne co si musela prezit..
tvoj pribeh mi pomohol sa zase raz zamysliet nad tym, co je v zivote naozaj dolezite...
prajem ti vela vela sily a hlavne stastia do dalsieho zivota.

pitrska
15. črc 2008

Je mi to strasne,strasne lito,je to pro tebe urcite tezky,a je smutny jak zle zivot mohl zachazet s malou krasnou,nevinnou holcickou tak zle,ale verim,ze v nebicku je ji krasne,a kouka na vasi celou velkou rodinu s usmevem.
Drzim palecky,a preji hodne sil,a co nejmene trapeni

maca793
15. črc 2008

milihamri
je mi to ľúto bola krásna

dahlia23
15. črc 2008

ona vyzerá presne ako naša lenka....