Zemřelo mi dítě

miliharmi
24. bře 2008

Stalo se vám to také? Máte někdy pocit, že to zvládáte a jindy se pod tou bolestí hroutíte? Zkusme si spolu psát, nejlépe rozumí ten, kdo to sám zažil.

Jmenuji se Milena, před rokem mi zemřela dvouletá holčička na herpetickou encefalitidu. Občas se potřebuji z toho vypsat, stále to hodně bolí.

svomic
6. lis 2008

Přečetla jsem si Vaše příběhy a je mi z toho strašně smutno,chtěla bych vám říct že vám moc držím palce at to vše zvládnete at při vás stojí Bůh,jste úžasně silné,přeju Vám moc a moc štěstí a další síly do života

mamajana
7. lis 2008

Mili obdivujem Ťa. Prečítala som si Tvoj strašne smutný príbeh a neviem čo povedať. Iba mi tečú slzy. Ja mám 4-ročnú dcérku a prednedávnom jej robili testy a všetky možné vyšetrenia na nádorové ochorenie. Na výsledky sme čakali tri dni a už vtedy som sa skoro zbláznila. Našťastie sa nič nepotvrdilo. Ale aj tak ten strach je tu stále. Klobúk dolu pred Tebou a celou Tvojou rodinou a želám Ti mnoho mnoho síl.

simido
11. lis 2008

Dobrý den Miliharmi, po pravdě nevím, co na to napsat, protože na to se asi nedá nic napsat. Já osobně podobnou zkušenost nemám a mám-li být upřímná, a pro Vás v tuto chvíli asi i sobecká, doufám, že nikdy mít nebudu. Mám roční holčičku a vím, že nebýt mé pevné vůle, nebyla by tu... Před pěti lety mi oznámili lékaři, že mám oba vaječníky přiškrcené cystami a že děti NIKDY mít nebudu. Můj přítel, nynější manžel razantně odmítli to, že bych šla na odebrání vaječníků a vlastně i díky jemu, mám malou... Tenkrát stačilo se jen špatně rozhodnout... Vím, že to není stejné jako u Vás a v žádném případě nechci naše případy srovnávat. A chci Vám říct, že Vás nelituju, lítost totiž není na místě... Já Vás OBDIVUJI, jste silná žena a skvělá matka, znám plno smutných příběhů, ale po přečtení Vašeho jsem se slzami v očích tiskla svoji malou princeznu tak silně, že jsem myslela, že jí rozmačkám... Co na tom, že má občas den blbec, že je mrzutá a občas dost vzteklá, hlavně že je zdravá, to jsem si uvědomila, po přečtení Vašeho příběhu, takže Vám moc děkuji... Degradovala jsem hlouposti a začala si vážit obyčejných věcí, jako jsou úsměvy a sladké žvatlání... Ještě chci nakonec dodat, že nejsem věřící a zároveň nejsem ateista... Vím, jsem si jistá, že existuje určitá síla, která řídí osudy nás všech a že se nic neděje jen tak... Vašeho andílka má TO ONO ve svých rukách a věřím, že je mu dobře... A poprosím matku svého manžela, jako věřící, aby se za Milenku jménem celé mé rodiny pomodlila... Jste silná osobnost a ještě jednou Vás obdivuji a děkuji, za Váš příběh.

zdenallicka
11. lis 2008

Miliharmi: Je mi moc lito, co se vam stalo. NIkdy, pokud nebudu mit stejnou zkusenost, nezaziju vasi bolest, kterou si ted v sobe nosite, ale verte, ze jednou bude zase lip.. snad... BUdte silna, na svoji malickou myslete a doufejte, ze je jeji dusicce dobre... HOdne sil a spoustu stastnych chvilek do zivota, je-li to jeste mozne....

zdenallicka
11. lis 2008

Paneboze a ted jsem se podivala na fotky... A brecim.. Nadherne ditko... Hodne sil!!!!

bunny1
11. lis 2008

Mili - myslím, že SIMIDO mi snad brala slova z úst...(ve všech bodech) jste silná žena a obdivuji Vás a zároveň Vám přeji sílu... sílu vše překonat.... Milenka byla nádherná holčička!

miliharmi
autor
26. lis 2008

Ahoj, nějakou dobu jsem sem nekoukla a nyní vidím, kolik krásných příspěvků znovu přibylo. Srdce mi zahřeje, když mi píšete, jak byla Milenka hezké děvčátko. A mám slzy dojetí, když čtu, že vás moje psaní o lásce k ní a o bolesti ze ztráty inspiruje k tomu ještě víc dávat vašim dětičkám najevo lásku a pomáhá zvednout oči od běžných starostí k ještě větší úctě k daru být maminkou a mít u sebe svoje dětičky.
Já si samozřejmě uvědomuji, že ve skutečnosti nebyla nijak hezčí než jiné děti, ale pro mě je ta nejkrásnější, pro sebe neznám hezčí a dokonalejší tvářičku a něžnější dušičku. Dá se vyrovnat s bolestnými zážitky, ale je tak těžké se smířit s tím, že už do konce mého života nikdy nepřijde, nikdy ji neuvidím.
Co se týká síly, nevěřící mezi námi prominou, ale musím napsat, že mám jen tolik, kolik mi dává Bůh, sama se cítím neuvěřitelně slabá a bolavá, ale jsem i vděčná, protože pro mě a pro Milenku už není jiná naděje, jen ta v Bohu.

elinka27
4. pro 2008

babule prepáčte že vám sem leziem, ale čítam tento príbeh už od začiatku aj sem už dávno prispela,ale nedá mi sa neopýtať sa.Dnes som bola u kožnej a potvrdila mi pásový opar mám ho na chrbte a drieku,hrozne sa bojím že by to mohol odomňa malý chyťiť zvlášť keď čítam aké následky to môže mať.Kožná sa k tomu postavila tak,že vraj skôr odomňa chytí chrípku ako toto a že keď tak skôr ovčie kiahne.Neviete mi poridať ako malého aspoň trochu môžem ochrániť?Alebo kde k tejto téme nájsť viac info?Všade je písané len o chorobe a priebehu,ale ako sa človek vôbec nakazí a ocvhraní nie ☹

johanda
4. pro 2008

elinka, pravděpodobnost, že to malý chytí je fakt minimální, neboj. Pásový opar i plané neštovice způsobuje stejný původce varicella-zoster virus, ale pásový opar je méně infekční a nakazí se s ním hlavně lidi s problémovou imunitou. U malého by se nákaza projevila nejspíš jako ty plánky. Pokud nejsi těhotná, malému v podstatě nic nehrozí.

modra_kobylka
4. pro 2008

ehoj Elinko, no, já si myslím to samé, co tvoje kožní. Docela jsem sháněla informace, protože před měsícem dostala "ovčie kiahne" moje petiletá dcerka, a to jsem zrovna měla doma dvoutýdenní miminko.
Když máš opar, tak si dej akorát pozor, abys nepoužívala stejný ručník jako malý. Pravděpodobnost, že od tebe virus chytí, je docela malá. A i kdyby, tak špatný průběh neštovic je spíše výjimka než pravidlo, záleží na tom, kolik má malý roků. Ale pokud chceš radu od doktora, tak si písni na www.nestovice.cz. Je tam poradna a doktor odpovídá obratem.

elinka27
4. pro 2008

hej uterák mám svoj samozrejme,ale čo sa týka ostatných vecí napríklad prania, myslíte,že by som radšj mala svoje veci prať zvlášť?radšej to urobím, inak to mám mierne nemám veľa vyrážok,ale ma to dosť bolí ☹

centik
4. pro 2008

Mili ani neviem co mam napisat, pri Vasom pribehu sa neda neplakat, teda pritom som sa este drzala, ale ked som si potom pozrela Milenkine fotky to sa uz nedalo, bola nadherna.... Pan urcite vedel preco si ju vzal aby s nim zila vecny zivot tak skoro.... Mili prajem celej Vasej rodine nech Vas Boh zehna a aby Vam dal vela sily a viery 😔

simona55
5. pro 2008

ahoj .miliharmi ten vas pribeh mi uplne siahol na srdce a velmi som musela stlacat slzi aby to jedenast rocna cera nevidela namne ze som velmi smuta dlane mam same mkre co som ich stlacala od napetia co bude potom apo tom dalsom dni vtvojom pribehu. ak sa da tak prosim vysvetli mi co to je za chorobu lebo moc nerozumiem ktomu stym sa narodila?prajem ti to naj naj naj zivote .

magimary
5. pro 2008

miliharmi, v téme o bábätkách, v diskusii: "poškození mozečku vplyvem nedostatku kyslíka" je debata mamičiek, ktorými by si možno mala čo dať (čo povedať..., zažila si to, čo oni možno zažijú neskôr...), neviem, len som si tak na Teba spomenula, keď som čítala tamtú diskusiu...ak budeš mať chuť a čas, tak tam nakukni... 😔

simona55, malá Milenka sa narodila úplne zdravá, ochorela v nepriaznivých imunitných okamihoch jej organizmu po bežnom a povinnom očkovaní...napokon zomrela na najzávažnejšiu komplikáciu - herpetický zápal mozgových blán (ak si správne spomínam,mili?...)

simona55
5. pro 2008

aha uz chapem len ta cestina mi nejak neide tak preto sa pitam naspet .no aj ja som chcela dat maleho za ockovat proti pneumokoku ale racej to neurobym mam taku zlu predtuchu a srdce hovori ze nerob 😉 😨 clovek sa nacita tychto veci ze sa uz boji vsetkeho .

miliharmi
autor
11. pro 2008

Včera jsme měli zase další smutné výročí, je to dva roky, co Petr(manžel) viděl Milenku naposled živou a při vědomí, ještě ji pak sice viděl den před smrtí na ARO, ale to už byla v bezvědomí a vůbec nereagovala.
Přijel za námi ještě s nejstarším synem Péťou a byli svědky toho, jak se malá zhoršila po vysazení toho herpesinu, z té návštěvy máme fotky, bohužel je na nich vidět ty záchvaty a změny ve výrazu obličeje. Ona měla ty záchvaty, ale byla ještě při vědomí, očička se jí zkroutily na jednu stranu a nemohla je odvrátit, volala jsem na ní z druhé strany, Milenko, kde je maminka, abych ji přiměla je odvrátit, ale nemohla, pořád koukala na tu druhou stranu a jen zoufale na mě ukazovala prstíčkem, že ví kde jsem, ale podívat se nemůže. Nebo se ty záchvaty projevovaly tak, že měla ztrnulý pohled a pořád křečovitě vyplazovala jazýček, vypadala v tu chvíli jako debílek, to píšu se slzami v očích, bylo strašné sledovat, jak jí to ničí.

Zase mě mrzí, že čas mi bere některé vzpomínky, že pomalu si určité věci nedokážu vybavit, ono je to normální, taky si nevybavuji všechno, co bylo, když kluci byli malí, jenže je mám tady velké s novými zážitky, zkušenostmi, ale ty vzpomínky jsou jediné, co mám po Milence a i když je to bolestné, chtěla bych si přesně a nezastřeně všechno pamatovat, hezké i těžké, všechno, co jsem s ní zažila a bolí mě, že ten čas toho tolik krade, její vůni, zvuk hlásku, slůvka, která uměla, ach holky nevím, já už přesně nevím, která slůvka už uměla, vlastně už si ji nedovedu vybavit jinak než jak je na fotkách, to je ta horší část toho, časem si člověk zvykne na tu bolest a už ji nevnímá tak drtivě, ale časem se taky ztrácí ty vzpomínky, pocity, vůně. Proto si někdy schválně vybavuji i ty nejtěžší věci, abych v sobě vyvolala co nejrealističtější vzpomínku, aby se mi aspoň na chvíli vrátil ten pocit její blízkosti.

Občas mě to popadne a nemohu se zbavit výčitek, ačkoliv vlastně nic z toho se nedalo přímo předvídat. To až teď zpětně je to jasné. Taky mě mučí ta bezstarostnost, že se dělo něco zlého mojí holčičce a já to klidně dopustila a myslela jsem, že je pohoda. Možná že nejmučivější je právě ta nemožnost to vědět dopředu a zabránit tomu.
Víte, já si dost vyčítám, že jsem si prostě nedala víc práce a nezjistila si ty věci kolem očkování, vyčítám si, že jsem byla vlastně líná a slepě důvěřovala lékařům, protože to je vlastně pohodlnější, o nic se nestarat a nechat to na nich. Když se ke mě ty informace dostaly nyní, mohla jsem si je vyhledat i tenkrát, věděla jsem stejně jako doktor, že malá má sníženou imunitu a že měla hodně ošklivou reakci už na to základní očkování a hlavně že jsem chtěla tu šetrnější vakcínu na přeočkování záškrt, tetanus, pertuse. Ale už jsem si blbec nezjistila, co je to za svinstvo ten trivivak, že je vlastně nebezpečnější než ta předchozí vakcína, protože je to živá očk. látka. Bála jsem se méně nebezpečného očkování a klidně jsem nechala malou očkovat ještě horším a nebezpečnějším, protože jsem byla líná si o tom něco víc zjistit. Já vím, že to měl vědět hlavně dr., že nemůže živou vakcínou očkovat dítě se sníženou imunitou, pár týdnů po nemoci, ale já jsem to měla taky vědět, mě to mělo dojít, vždyť je to tak logické, proč mě to nenapadlo, proč?
Prosím malou za odpuštění, snad ví, že jsem pro ni vždy chtěla to nejlepší, jen jsem nepoznala, co to je. Doufám, že kdyby se to celé mělo stát jinak, tak by Bůh zasáhl a zastavil to. Snad se to mělo stát právě takhle, snad naše utrpení má hlubší smysl, který nyní nedokážu vidět a nebylo v mých silách ani v silách jiného člověka tomu zabránit. Jenže tohle vědomí sice uklidňuje, ale nic nemění na tom faktu, že tu Milenka není a tak strašně mi chybí.

centik
11. pro 2008

Mili nevycitaj si to, robila si pre Milenku to najlepsie co si v tej chvilu za najlepsie povazovala, keby si vedela ze to nieje spravne aby si ju dala zaockovat, tak by si to nespravila, proste si v tej chvili doverovala doktorom, a zbytocne sa teraz nicis vycitkami a tym coby bolo keby.... ani Milenka by urcite nechcela vidiet ako sa teraz trapis, Boh vie preco to spravil a Milenka mala uzasnu mamu ktora ju milovala a miluje a to je to hlavne co si jej mohla dat,
Vycitky ktore mas teraz voci sebe ti Milenku nevratia a rodina ta potrebuje, deti vidia v tebe vzor a maju oporu, tak zi pre nich, Mili mas v srdiecku a ver ze jej je krasne "tam hore"

bodka13
11. pro 2008

neviem čo napísať,cez slzy ani nevidím na klávesnicu
Je ľahké povedať ti aby si sa prestala obviňovať,ale veľmi si tým ubližuješ.Nehľadaj žiadne keby,spomínaj na Milenku s láskou a presvedčením že si pre ňu chcela len to najlepšie.Každá mama chce pre svoj poklad urobiť len to dobré a nikdy vedome neurobí to čo by mu nejako ublížilo.
Máš krásnu rodinu,chalani na Milenku určite spomínajú s láskou-veď to bola vaša princeznička

miliharmi
autor
11. pro 2008

Tak koukám, že jsem se snažila spíš vypsat ze svých pocitů a poněkud jsem zamotala, jak to bylo s tím očkováním u Milenky, takže přesně je to popsáno TADY

miliharmi
autor
11. pro 2008

Aha, takhle ten odkaz nefunguje, takže jinak:
http://www.rozalio.cz/index.php?option=com_cont...

centik
11. pro 2008

Mili ako sa robia testy na imunitu?

miliharmi
autor
11. pro 2008

Z krve, může je nechat udělat i praktický lékař či pediatr.

zuzana76
11. pro 2008

Mili, myslim stale na vas aj v modlitbach, samozrejme aj na vsetky maminky a rodiny, ktorym zomrelo dietatko.

Mili neobvinuj sa, asi to bol Bozi zamer a On vie preco sa tak stalo, ale chapem ta, ako si uz nevies vybavit jej vonu a slovicka , ktore vedela povedat a zvuk jej hlasku. Kiezby ti Boh ponechal vsetky spomienky na nu.

Nam pred tyzdnom zomrela na skole ziacka. Unikal im plyn a ona zaspala naveky. Ucila som ju, kym som neisla na MD. Tiez na nu spominam.

simona55
11. pro 2008

mili citala som ten vas pribeh este minuli tyzden ale uz by som sa neodvazila este raz lebo som bola tak smutna ze som nedokazala nic robit len som kazdu chvilku maleho pozerala a privinovala siho k sebe aby som ho mala co naj blisie k srdcu fu to musi byt velmi taske stratit dieta to si ani neviem ani nechcem predstavit moj ma pet mesiacov ale okrem neho mam este troch starsich ja neviem ale hovorievam manzelovi ze ani neni dobre na tolko lubit tie deti ja ich miluje milujeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeem strasne .prajem ti iba vela spokojnosti a radosti.

misuge
11. pro 2008

Mili je mi to moc líto 😔 Musí to být hrozná bolest 😔
Můj muž byl od začátku silně proti očkování, docela jsme se o to přeli, ale děkuji mu za to, donutil mi zjistit si kolem nějaké informace a je svatá pravda co píšeš..většina doktorů jsou jen stroje a plošné očkování je nesmysl.
Vždyť každá bytost je jiná 😖
Amálku jsme nakonec očkovat dali, ale oddálili jsme to první očkování co se dalo....aby získala svoji imunitu.
A i přesto reakce na každé očkování měla šílené a já se pokaždé třásla, aby bylo vše v pohodě. Vždyť pro ty své miláčky přece chceme to nejlepší a bojíme se se o ně...abych pravdu řekla, do dneška nevím...jestli jsem udělala dobře nebo ne......jedinné co vím je to, že chci pro tu svoji holčičku to nejlepší na celém světě......stejně jako ty jsi chtěla 😔 😵
Drž se...máš krásné děti 😉

petule.h
11. pro 2008

očkování je dle mě důležité...tom má meningokoka, pneumokoka jsem dala krz uši a žloutenku krz egypt...před 14 dny dostali oba pneumokoka, tak jsem se celkem bála, lukáš ho bude mít co nevidět...1 vakcínu už má za sebou...nechci nic podcenit

misuge
11. pro 2008

Nechtěla jsem tady rozvést diskuzi o tom, jestli očkovat a nebo ne...jen jsem chtěla podpořit Mili.

inneska
13. pro 2008

mili...dievčatá tu popísali už mnoho podporných a utešujúcich slov i ked je to velmi malá náplasť na to čo sa stalo..mne ich už tiež tolko vela popísali, ale na tú bolesť, ktorú mám v srdci je to kvapka v mori..viem sa vžiť do tvojej situácie, ja som pred 4 mesiacmi prišla o svojho 11 týždňového synčeka(bol síce mladší ako tvoja Milenka, ale bol to môj prvý a jediný synček, ktorý mi pred očami rástol a celý život som podriadila jemu a dala mu prvé posledné)...bol to najhorší deň v mojom živote...ked naposledy zaplakal a zavrel očká, držala som ho v náručí...teraz ma pri živote drží len to , že si Patrik poslal z nebíčka bračeka alebo sestričku...žijem len pre to malé fazuliatko, ktoré nosím pod srdcom...
prajem ti veľa síl do dalšieho života a určite teraz dáva Milenka na vás všetkých pozor a ochraňuje vás...veľa sťastia..

http://www.mamaaja.sk/ActiveWeb/Article/871/moj...

miliharmi
autor
13. pro 2008

Inneska, přečetla jsem si váš příběh a znám dobře všechny ty strašné pocity, Patriček byl nádherné baculaté miminko a je to moc smutné a bolavé, co se stalo. Jsem velmi ráda, že se vám povedlo miminko tak brzy, ale sama dobře vím, že Patrička budeš mít v srdci pořád. Kdybys měla potřebu si popovídat s ostatními maminkami se stejným údělem, přijď sem http://diskuse.dama.cz/diskuse.php?d=11672, stačí mi tam poslat vzkaz a dám ti přístup . Samozřejmě nemusíš, někdo o tom mluvit potřebuje, někdo se s tím vypořádává jinak, jak to budeš sama cítit. Máme tam také dvě maminky Slovenky. 🙂

lucenek
13. pro 2008

uf innes pláču tady
NESMÍRNĚ obdivuji všechny, které tato tragédie potkala a dokáží vstát a jít dál...... 😢 😢 😢