Co neříkat ženě po porodu?
Zdravím všechny maminky. Včera jsem četla zajímavý článek na téma, jaké věty se nemají říkat těhotným. Zaujalo mě, že něco takového nepíšou i o ženách v šestinedělí, protože zatímco před porodem mě maximálně sem tam někdo naštval necitlivou hláškou ve stylu "ty máš ale velké břicho," po porodu se s takovými prudícími větami přímo roztrhl pytel. S trochou nadsázky bych řekla, že zatímco těhotná žena přestává být okolím vnímána jako žena, žena po porodu přestává být vnímána i jako člověk s nárokem na svůj život, své zájmy, své názory, své pocity nebo své chyby. Možná to bylo jen mým okolím nebo mnou samotnou, těžko říct. Vypíšu tady hlášky, za které bych dotyčné nejradši prohodila oknem, kdybychom nebydleli v přízemí🙂. A vy se můžete přidat se svými perlami, nebo se inspirovat, co hlavně neříkat svým kamarádkám a příbuzným těsně po porodu.
- "A cvičíš?", "A stahuješ si to břicho?" (= "Vypadáš strašně, děláš s tím aspoň něco?" Ano, po porodu má člověk, který je rád, že se hýbe, určitě jedinou starost - cvičit sedy, lehy a nosit stahovací kalhotky, aby okolí nepobuřoval čímkoli, co nevypadá jako přistávací dráha.)
- "Tohle sundej, to je ti malé," "V tomhle jsou ti vidět špeky," "Tohle je vel. 38, co bys s tím prosím tě dělala?" (Pokud vám po porodu zbylo pár kilo nebo pár centimetrů navíc, okolí to neodpustí a velmi necitlivě komentuje. Ještě větší prohřešek ale je, pokud máte brzy po porodu svoji původní váhu a své míry. Myslím si, že kdybych přibrala 30 kilo, slyšela bych míň těhle keců, než když jsem všechna kila nechala v porodnici a mohla rovnou nosit své původní oblečení.)
- "Tohle teď nebudeš potřebovat." (U mě se to týkalo elegantní části mého šatníku, ale dosaďte si klidně třeba make-up, tenisové rakety nebo abonentku do divadla. Zkrátka "Teď budeš jen přebalovat a kojit a na cokoli jiného můžeš rovnou zapomenout.")
- "A co sis jako myslela? Že se s dítětem vyspíš?" (Kdyby si člověk postěžoval, že se nevyspal kvůli propařené noci, učení se na zkoušku, cestě letadlem nebo hlučným sousedům, každý ho polituje, jaký je chudák, že se nevyspal. Když si na totéž postěžuje šestinedělka, která nespala kvůli kojení, je najednou oheň na střeše. Co si to vůbec dovoluje mít potřebu spánku, když má dítě? Ještě větší prohřešek ale je, pokud se pochlubíte, jak jste se krásně vyspaly. To snad ani nezkoušejte, pokud si nechcete vyslechnout další kázání na téma, jaké jste krkavčí matky. Jisté je, že váš spánek si nenárokuje zdaleka jen ten malý tvoreček.)
- "Ten je celý do našeho rodu, tobě není vůbec podobnej!" "Po mně má přece vlasy a oči" "Ne, ne, ty nemá po tobě. Ty má po svém prastrýci z desátého kolene, ten míval taky takové." (Jasně, a ten ho nejspíš taky devět měsíců nosil v břiše a porodil, zatímco matka je ten poslední, kdo by měl mít se svým dítětem něco společného.)
- "Vašíku, konečně se ti někdo věnuje, viď?" (Aneb celé dny sedím s nohama na stole, zatímco mi dítě řve, a návštěva, která přišla na hodinu, to spasila.)
- "Jak kojíš? / Ukaž, jak kojíš. Určitě to děláš blbě. Takhle to nedělej, dělej to takhle." (Aneb každý je odborníkem na kojení vašeho dítěte, jen vy ne.)
- "Nestresuj se, nebo přijdeš o mléko." (Jasně, tahle věta mě dokonale uklidnila, po ní už se vůbec nestresuju.)
- "To je málo. On vůbec nepije. To nestačí." (Odborník s rentgenovým paprskem ví, kolik toho dítě právě vysálo, ví, že je to málo - a pravděpodobně je to matčinou neschopností, čím jiným taky.....)
- "Nechceš si dávat tohle sem, abys tady neměla takový bordel?" (Aneb "Máš tady děsný bordel." Člověk je v šestinedělí rád, že je rád, a řeší i důležitější věci, než jestli dávat tohle sem nebo tam).
- "Dítě musí být 4 hodiny denně venku, jinak umře." (Aneb "když s ním jsi denně venku 3 hodiny (nedej bože jen dvě nebo jednu), zabíjíš ho". Jasně, že je to blbost, a autorka věty nejspíš pozapomněla, že je mi 31 let a na pohádky už nevěřím. Jenže když vám někdo natvrdo říká, že své dítě zabíjíte, zatímco vy jedete na maximum, zamrzí to, to je jasné).
- "Jakto, že nevíš.......? To přece musíš vědět, to psali v knížce Naše dítě." (Jo, jenže knížka Naše dítě pochází z dob hlubokého socialismu a psali tam taky plno tak přežitých věcí, že jsem si dovolila ji nečíst.)
- "Když už máš dítě, ostříhej se." (= "Už jsi ulovila chlapa, máš s ním dítě, víc od života nemáš právo chtít. Na co bys chtěla být hezká? Teďka jsi jen mlíkárna a s krátkými vlasy se ti bude kojit líp.")
- "Ty s námi na oslavu nepůjdeš, co kdybys tam něco chytla?" (Aneb "máš domácí vězení a je to pro tvé dobro").
- "Právě jsem skončila v práci, mám přijet?" "Ne, děkuju, nic nepotebuju." "Vážně nechceš? Můžu tam být za půl hodiny." "Ne, děkuju, opravdu nejezdi." "Ale já mám čas a můžu přijet, jestli chceš." "Ne, nejezdi, udělej si volné odpoledne." (Po půl hodině) "Tak stojím přede dveřma, pojď mi otevřít."
Všechny věty jsou autentické, opravdu jsem si je přesně v této podobě vyslechla..... A všichni autoři je určitě mysleli strašně dobře, ale nedomysleli je.... a zraňovali jimi, stresovali nebo se přinejmenším ztrapňovali. Jakými větami prudilo okolí po porodu vás?
Co jsem po porodu slyšela?
1. A co vlasy, uvažuješ o tom, že by ses nechala ostříhat?
2. A dáváte čajíčky? Ne? Chudák, musí mít žízeň! (slovo ČAJÍČEK jsem zařadila do svého slovníku nejsprostších výrazů v ČJ)
3. Když dítě řve, dej mu dudlík. A když ho nechce, tak mu ho cpi, dokud ho chtít bude.
4. Kolik jsi zhubla? (to je věta, která dává jasně najevo, že jsem tlustá, jako prase a po ní následuje obvykle dovětek: To ještě shodíš, vždyť kojíš)
5. Ty kočičí chlupy jsou všude, chudák dítě, to bys neměla. Já když tě čekala, tak šly všechny zvířata z baráku.
6. Nehoupej ho, nech ho vyřvat, nech ho bez plíny (Moje mamka vychovala tři dcery takže netuší, co umí chlapečci se svým pindíkem za divy)
přidávám se 🙂 od švagrové(3děti bez problémů kojené) kojit může každý jen chtít, a máte sunarový dítě 🙂 ( nekojila jsem z důvodu špatného přisávání 1 syna po kleštovém porodu, antibiotikách a šílené snaze, a byl na nutrilonu 🙂 )
shodil celé 1 kilo a pak jsem to nevydržela a dostal flašku, posléze pan doktor konstatoval že jsem to vydržela dlouho a gratuluje k spokojenému miminku a tchýně je její matka v 8 měsících nepřecpávej ho pořád to nemůže sníst (1 jablko, půl banánu a bílý jogurt) furt ho jen cpeš, jsem se neudržela a dostala to zpět i s úroky "když jsem nekojila bylo to špatně, když jsem dala flašku bylo to špatné a ted když jí tak ho mám jako nechat o hladu : ) -sklapla na půl roku 🙂
ted u 2 syna hned v porodnici tchýně, máš prsa jak vozy to se bude kojit ( normál B, v těhu C, po porodu C+)
opět jsme udělali všechno 2 měsíce boje a přikrmování odsávání, krvvavé bradavky, opět jsme neobstály, no ted jsem si říkala že to snesu líp ale mrzí to stejně ☹ a opět kecy kojení je základ, kojit umí každý, proč nekojíš atd. Jsem měla co dělat abych ji neposlal do pr...e
jsem měla 100 chutí jí ukázat prsa 1 bradavka vpáčená, 2 plochá, mlíko se nespouštělo
abych ji přesvědčila, já na nervy a ona moje kojení rozebrané se všema tetičkama
super Grrrrrrrrrrrr
joooo a opět máme sunarový dítě 🙂 v 5m 8,400 a 70 cm, spokojený, vysmátý kluk, rošťák 🙂
a opět nejsme na sunaru ale Hippujem 🙂
holky držme seeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee 😀
prostě spokojený kluk 😀
posledni od moji mamky ... "tfuj, ted jsem zase snedla chlup" (2 tydny po nasi navsteve i se psem) "to dite je chudak, ty chlupy jsou vsude, meli byste dat psa pryc" (slysim pri kazdy prilezitosti)
tuuudle 😀
moje tchyne na to samy tema nekdy pred rokem, kdyz jsem byla tehotna "no, vy nemate rozum, porizovat si ted psa" (rekla jednou a konec) .... dneska "jeeeeee, ten je roztomilej, muzu si ho nechat ?"
vysledek - miluju tchyni (ale psa nedam 😀 )
a jinak - "boha jeho, ona nema ponozky(kalhoty, bundicku ... dopln cokoli)" ... ne, nema, nase ditko je otuzily, ponozky si sunda samo behem cca 5 sec a v bundicce ve 25stupnich se fakt vari.
a pak jeste narazky na to, ze uz po 3 mesicich od porodu chodim do prace. Me samotnou to mrzi, radsi bych zustala doma, ale v holandsku jsou zakony proste jiny, takze bud do prace nebo vypoved (coz si nemuzu dovolit). Jen by mi to lidi nemuseli porad pripominat
Tesne po porodu: "Teeda ty mas bricho! Neni tam ještě jedno?" Ale docela dotaz chapu, me to take prekvapilo🙂
Nebudu se pridavat s debilnima kecama o kojeni, u me slo fakt uz snad o psychozu, obe lrsa do krve (ragady), dcera hubla a castecne jsme dokrmovlai um, kojici kloboucky jsou taky "uzasna vec" a moje matka mela xy komentaru o tom jak mohla kojit celou materskou skolku a ze mam prece velka prsa tak proc mi to nejde.... (zabit je malo) ani o oblikani (tady se mi osvedcilo s usmevem rict ze sama nevim, jestl je oblecena na prochazku malo nebo moc, ze je to moje prvni dite a s sebou beru tensi ci tlistsi a uvidim az venku 😉 ani o prikrmech (to uz ste jedly ve 3 mesicich (jasne, a jak jsme si posmakly se segrou na gulasi a ooomacce a krupici z kravskeho mleka...) a ona jeste nechodi? (Ne v 6m fakt nechodi a tonze sousedka vodi dceru za ruce jak opici tak to fakt za chuzi nepovazuju 😉 mmch moje dcera samazvladla stoj a samostarnou chuzi o 3m driv nez opici soisedka 🙂 a tak bych mohla pokracovat...
Nejvic vedou: koupila jsem ji kindr mlecny rez, vsak v tv rikali ze to je mleko med a piskot, to je pro deti, tak ji to dej..... a brumik, divej jaky krasny medvidek, sahninsi jak je mekky, chces ho papat? Ja vim ze jo, ale musime se zeptat maminky, vis, onq by se na nas zlobila.... (fakt debilni napad machat s necim nepovolenym, rozumej neprecetla jsem si slozeni, atopikovi pred oblicejem, dite nechape ze kdyz mu neco ukazes, tak mu to pak nedas, aspon to nase v necelem roce fakt nechapalo 😉
A ted? Jsem tehotna a dcera je hubena. Cely svuj zivot nema zadne extra faldiky, je nejedlik a kolikrat delam psi kusy aby se aspon trochu najedla... zato ja vypadam, ze ji ujidam, tak slycham porad jestli dost ji (ne, asi ji schvalne trapim hlady), co dnes snedla, urcite vubec nic (jasne, staci ji izolovat z nadychaneho vzduchu ziviny 😉 ), ze se musi najist (ne, fakt? Ja si dodnes myslela ze stafi kdyz clovek pije, ze jidlo je ztrata casu...) a kdyz ji dam loupacek nebo termix (=oblibene=sskutecne to sni!, ano, na dovolenou jsme si vezli termixy v autolednicce, abych vedela ze neco sni...) tak je zas rozmazlena a mam to z toho ze ji nereknu ze se bud bude jist tohle nebo at ma hlad a ze ona jeste rada prijde a naji se... (jiste, my to lrece taky zvladli.... bych se musela vzteknout... fakt si mysli, ze na hotelu prijdem treba v sest ze moje dite ted by zrovna neco snedlo a nesni tak rijdem treba v deset znova na snidani? 😀 no fakt ji jrozne rozmazluju 😉
A mam si pockat jak se z toho ose.u az se mi narodi druhe, jak bude dcera zarlit a miminko nebude spat, ja budu unavena... jestli budu kojit a jak to chci zvladat se dvema detmi... (na prochazku bidi brat asi jen jedno, ne? 😀
mně tchýně kontrolovala kojení, hned ze začátku :-/
kniha Naše dítě je dobrá.
nechápu proč je nutné se stříhat na krátko, hodně lidí si to myslí a dělá to tak. Vlasy mi začaly padat až dva tři měsíce po porodu. Už to ale dorůstá, takže to klidně může dorůstat do mikáda nebo dlouhých. Mimin mi sice za vlasy tahá, ale tak je jednodušší si je stáhnout než si každé ráno upravovat přeležený květák.
3 dny po porodu - nemáš tam ještě jedno?
Opravdu jsem se po přečtení téhle diskuse zasmála... Nechci se úplně opakovat, myslím, že od tchýní a maminek slýcháme všechny přibližně to samé 😉 Ale nevydržím a něco přeci jen taky napíšu...
Nejvíc mě dostává:
"Proč mu to neosladíš? Já vám sladila i polívky." - moje drahá maminka i tchánovci, týkalo se vody, zeleninových pyré, ovocných pyré, pomalu i dudlíku 🙂
"Ty mu nedáš nic k pití?" (když mu byl asi měsíc a tchán ho začal brát pravidelně na procházky) - tato otázka přetrvává a štve mě pořád (teď už mu sice pití dávám, ale on ho nechce, jakmile zjistí, že to není mléko, tak dudlík jenom kouše, a můžu za to samozřejmě já, protože mu to pořádně neosladím 🙂 )
Nejvíc mě ale štvou výroky na téma jak chovat/nechovat dítě. Nechci, aby kdokoli malého choval ve svislé poloze, a to do doby, než bude sám sedět. První pokusy ze strany příbuzných přišly, když byli malému asi 3 měsíce. A výroky typu "Mám 2/3 děti, tak vím, jak se mají chovat" nebo "Vás jsme takhle taky chovali a líbilo se vám to." slýchám pořád. Vždycky vysvětlím, že jsem si to nevymyslela, mám to načteno i doporučeno od lékařky. Stejně jsem za tyrana a zbytečně úzkostlivou matku. Čím je ale prcek starší, tím hůř se mi to prosazuje. Při poslední návštěvě zvedl tchán malého z deky, když jsem se otočila, a choval ho "zakázaným" způsobem. Když jsem řekla, že takhle pořád nechováme, že mu to nedělá dobře na páteř, tak jsem se dozvěděla, že "mu přece ta hlava nikam nepadá" a "že musí posilovat". Grrrrrr.
Musím říct, že mě vytáčí do běla, když řeknu, že něco bude/nebude takhle, protože je to prostě moje dítě a já o tom rozhodnu, a zejména tchánovci se to snaží ignorovat. A pak se diví, že jim nechci své 7 měsíční mimi půjčit na celý den k nim domů.
A co neříkat těsně po porodu? Při šití : "Příští rok teda toho kluka jo?" Jsem myslela, že mu jednu vlepim 😀
@xvink jakoby si nemohli pomoci a proste ti nazornym prestoupenim tvych pravidel museli dokazat ze to co si kysli oni ke prowte nejlepsi a mela bys vlastnw uznqt ze to delas celou dobu blbe a pokorne bys mela nasledovat jejich prikladu.... boze. Pri tomto ve me.vzdy vre krev,grrrr
Já se dovídám perly už teď, aneb Co neříkat těhotné.
1. Kamarádka: "jé, ty čekáš miminečko", moje odpověď: "ne, dítě" pak jsem jí dlouze vysvětlovala, že tyhle zdrobněliny fakt ne.
2. Manželova maminka: "jak snášíš ten svůj nový stav?" to je dotaz, copak jsem mimozemšťan? Tak jsem jí řekla, že důvod, proč jsme jí neřekli dřív, že jsem těhotná, je proto, abych se vyhnula těmhle dotazům. Zákaz šišlání a zdrobnělin jsme vyhlásili už teď.
U mě vede: Ty nemáš vůbec žádný břicho/jsi strašně hubená! Bože, nejsem jako balvan a jím za tři ( dojídám po partnerovi kolikrát 😀 ) a oni ze mě hned dělají krkavčí matku alá Viktoria Beckham pomalu.... Navíc nikdo bohužel nevidí, že se opravdu měním a kosti nejsou vidět už, přiznávám, že jsem byla hooodně hubená až fuj, jsem teď hezčí i pro mě 🙂 ale irituje mne, že má neustále někdo připomínky o tom, jak by měla vypadat těhotná a jak se chovat! tohle nedělej, lež, tam nechoď, to se nehodí a bla bla.... nakonec vás ti chytrolíni ani v autobuse nepustí sednout diví se 😀 hold lidi jsou lidi
@letadlo13 a kromě zdrobnělin jsem já osobně ještě alergická na "mateřský plurál": "a jste zdraví?" "a jak rostete???" "A kolik už měříte???" - já už sakra nerostu, mám 164 cm od 9. třídy, tak proč mě do toho všichni zahrnují??? Stejně jako hlášky: "A my už kakáme do nočníčku..." - to si vždycky představím prcka na nočníku a vedle na vedlejším nočníku dotyčného rodiče 😀
No,taky se pridam. Mam toho spoustu... 😀 ale tak jen na,okraj. Tchyne maleho rozbali cvrnkne/ zataha ho za pindoura a rekne: Ty mas ale klllaaasny naaadobiiisko. Dale: nekoj ho tady,ale tam,tady ho neuspavej. Bla bla bla. No ty jsi hubena,Maxiku,maminka bebude mit dobry mliiisskooo... Wuaaaa 😀
To mně můj manžel těsně po porodu, který mimochodem byl hodně těžký a byli u něj 2 lékaři a 3 por. asistentky řekl: "víš miláčku, tys totiž tlačila blbě - já ti to potom doma ukážu jak si měla správně tlačit" :o) Bohužel tam nebylo nic po ruce čím bych ho mohla trefit do hlavy :o)
To je tak pekny si to precist...nezvladla jsem vsechno, ale taky muzu pridat(treba to nekdo uz psal)...jelikoz mam dva syny, tak me uz v tehotenstvi a pak po porodu zase stvaly otazky tipu:a to jste chteli druheho kluka???Nebo...no my cekame holku, takze my se tesit muzeme 🙂....Ja nektere doslova probodavala pohledem.A nejlepsi je, kdyz mi nekdo rekne...no, teda Tvoje deti bych mit nechtela...jako kdybych je nekomu nabizela....Nechapu nektere lidi..tak drzim vsem palce, at to ustojite.
@zlati24 to mi manžel řekl taky, tak ty máš tu svojí vysněnou holčičku a ale ještě si k ní pořídíme bratříčka...
mě se všichni ptají a to je kluk? ne holčička (má naušnice) a proč je v modrým? (neuznávám diktát růžový) - příkrmy kojení a podobné věci jsou všude stejné...
ale nejvíc rudě jsem viděla když se bratánek ptal co všechno umí a já hrdě prohlásila že se přetáčí ze z bříška na záda tehdy to byla nová dovednost opačně to ještě neuměla, a on na to že to se přece jen převalí - hlavně že jeho dcera ve stejném věku neuměla ani to...
no já ještě po porodu nemám ale už jsem alergická na neustálé otázky typu, už to máš za pár co? nebo ty jo ty už máš veliké břicho, už to musí být náročné co? (tak ne asi), nebo mě nebaví furt odpovídat jestli to bude kluk nebo holka a jak se bude jmenovat... a nebo jestli už se těším nebo jestli se bojím.... už mě ti lidi fakt lezou na nervy
tak já mám pár z dneška... Jsem v pátém měsíci a na neschopence, takže mě známí viděli od dubna poprvé... "Jééé ty už máš pupek!" "Hele, mamino, už se těšíš na malý? Já bych teda čekat prcka nechtěla... Zničí ti postavu/tetování/ a víš že už se nikdy pořádně nevyspíš?" Jsem občas fakt ráda, že nemám zbroják.
Dnešní aktuální: "A čím si před kojením desinfikujete prsa?"
(připadala jsem si jako prase největší, když jsem přiznávala, že ničím 😉 )
@ivular Šéfová mojí tety, viděla jsem tu paní podruhé v životě. A na můj nechápavý pohled dodala, prý aby malá neměla žabku. Teta mi pak vysvětlovala, že žabka je kvasinková infekce v pusince a dřív si desinfikovaly prsa všechny ženy genciánou, takže všechna miminka měla fialové pusinky. Já o tom tedy nikdy dřív neslyšela. @ivular
@oktarina holka, tak to znám jak to budeš zvládat...máme holky o 14 až 15mes...plánovaně...a ty kecy....už když jsme řekla, že bbychom chteli co nejdřív další mimi - no to snad ne......a pak netahej tu starší...no jak to zvlládnete??...chudáčku.... a plánovaně???jasne že plánovaně, ale stejne mi to nekdo neveřil....a je to jisté??? ve 4 mesíci ne není :D
Tak manžel po porodu do telefonu říkal: Byla to brnkačka, zvládnul jsem to na jedničku. Škoda, že nebylo po ruce nic, čím bych ho mohla praštit
Vstaň a ukaž, jaké ti zůstalo břicho a jakou máš postavu, za těhotenství jsi dost přibrala- tchýně při návštěvě v porodnici den po porodu.( za těhotenství jsem přibrala 7 kilo)
Mám čerstvě nové perličky 😀 Z telefonátu s mámou.
"Máš cévku?"
"Ty jsi neviděla, jak tě operují?" Ehm, já měla za to, že se máma dívá na Růžovku a že už by tedy mohla mít jisté "zdravotní" vědomosti 😀