Co se změnilo narozením děťátka pro tatínky?
Zajímalo by mě, co se změnilo narozením děťátka pro vaše partnery - tatínky. My máme desetiměsíčního syna, je kouzelný, mám z něj ohromnou radost. Takže je jasné, že se mi změnil život, dřív jsem chodila do práce, z práce domů a tak pořád dokola, v práci přesčasy, člověk žil jen pro víkendy, nyní je to jiná dimenze, já si vychutnávám, že jsem doma. No ale je asi jasné, že matkám se život změní v pozitivním slova smyslu, ale jak se to změní pro tatínky? Já mám pocit, že u mého přítele, otce našeho dítěte se nic moc narozením syna nezměnilo.....O všední dny chodí do práce, z práce, večer přijde unavený, je u tv zpráv či u PC, ale jako pohraje si pěkně s malým, to ano, ale tím to končí. Já pak za chvíli připravuji koupel, syna beru do koupelny, kde ho myji, přebaluji, čistím zuby, oblékám, - takže přítel je sám v obýváku - většinou u tv, když pak vyjdeme z koupelny, tak ještě na noc nakojím, pak zase zmizíme do ložnice, kde synka uspávám, zpívám ukolébavky, pak jdu do obýváku až tak v půl deváté a to již většinou syn již usíná. Tak zas až pak jsem s přítelem. Přítel spí odděleně, aby se vyspal do práce, spí tak ale i o víkendech a jindy. No to jsou všední dny, nyní měl 14 dní dovolené, Silvestra trávil jinde 2 dny, a během 14 dnů šel asi 4x sám na výlet na půl dne či s kamarády. Říká, že potřebuje být chvíli sám a jít na nějaký pořádný výlet do terénu, kde není možné, aby projel kočárek. S námi s kočárkem do ulic mezi domy ho to nebaví, ale musím říct, že tedy teď během dovolené s námi byl asi 3x, což je dost pokrok, od narození synka byl s námi s kočárkem tak 6x celkem, sám s kočárkem nebyl vůbec. Synka nepřebaluje, neuspává, nepřevlíká, nekoupe, nekrmí a to ani když měl teď tu dovolenou. Ostatně já sama bych asi třeba z toho koupání, kdyby dělal byla nervozní, když to nedělal (nechtěl) od začátku, tak nyní bych mu stála za zadkem a říkala ať to dělá tak či tak a prostě sama nejlíp vím, jak vše udělat. No ale on by ani nechtěl, nebavilo by ho to - např. to koupání. Jediné, co tedy dělá, že si s malým pohraje (to teď více než když byl novonarozenec). Ale i za to jsem ráda, že např. teď když měl dovolenou hráli si a já mohla např. vytřít, umýt koupelnu bez odbíhání k synkovi a tudíž jsem to měla dříve hotové než když je přítel v práci. No prostě když to shrnu, mám pocit, že přítelovi se život skoro vůbec nezměnil, v čem taky. Jen tím, že si občas s malým po práci o všední dny pohraje, o dovolené si tedy hrají o trochu víc. Ale to je vše. Ríká, že má náročnou práci, tak ale to jsou všední dny. Má sedavé zaměstnání, tak se potřebuje prý hýbat, takže si na půl dne jde do lesa terénu na výlet, kam jak říká by to stejně s kočárkem nešlo, pak mi vypráví kde byl, jaké to tam je pěkné a ukazuje na mapě. Když se ozve nějaký kamarád, tak jde s ním např. o tom víkendu na půl dne (to tedy není samo každý víkend, ale 2x do měsíce jo nebo jde sám) a to třeba i když malému rostou zuby a je plačtiví, na to řekne, že "no vždyď mu stejně nepomůžu" - já říkám, no to ne přímo, ale nepřímo tím, že ho chlácholíš jo, i když stejně to chlácholení umím já - maminka, tatínek je na hraní, blbnutí, takže když synka něco bolí, tak to spíš maminka. Ještě jako bezdětní jsme na výlety chodili spolu. Já jako matka si neumím představit že bych synka např. když mu rostou zuby nechala tatínkovi a řekla, že potřebuji být chvíli - na půl dne sama a projít se - po Vánocích se musím hýbat a mít fyzičku, tak hlídej ty. Ale prostě chlapi to tak mají, nemají takové pouto k dítěti a klidně i 4 dny za sebou zmízí na půldenní výlet, když má dovolenou, dle jeho slov přeci nemůžu furt sedět doma. Jak to máte vy?
@moniaak kamarády má dobré, už několik let, takže ho znají, mají ho rádi, je fakt oblíbený, on se opravdu chová k kamarádům-cizím lidem dobře, to se fakt snaží, usmívá se, obětuje se, něco pro ně udělá, oni mu to pak vrátí, proto je v práci tak úspěšný a má hodně pracovních kontaktů, to umí. Když někdo z jeho okolí něco chce, tak mu to sežene, pomůže mu s tím atd. Doma je to jinak, já jsem doma, tak já mám dle něho havaj. Jinak se přiznám, že když nestíhám, tak mi pomáhají rodiče. Vrchol všeho byl, když jsem řekla, že i já potřebuju občas vypnout a jestli by poprvé nepohlídal syna na např. 3 hodiny pro mojí zábavu, tak řekl a co bys jako dělala? Vzdyt stejně nikam nechodíš, já že no tak bych někam šla nebo bych si udělala doma chvilku, napustila vanu, četla bych si , zacvičila bych si a na to mi řekl, že to přeci můžeš i při synovi si něco přečíst atd.
Jinak no já to všechno vím,nechci tak žít, byla jsem vychovaná jinak, u nás v rodině, normálně můj táta např. luxoval, pamatuju si, jak mě večer uspával, mamka mezitím zas něco dělala v kuchyni, oba byli pracovití. Muž měl zase model opačný.....tak proto to asi ted požaduje, ale když jsem ho poznala takový pár let nebyl....prostě přechodem na mateřskou si myslí, že je to normální, takže tak. jak jsem psala kvůli synovi si to neumím představit, jak by se cítil mezi dětmi např. ve školce, že jeho tatínek ho nikdy nevyzvedne ze školky jako ostatní děti.... (už mi můj muž řekl že pokud se rozvedem, tak že by ho nenavštěvoval, aby mu neblbnul hlavu, no bylo by to v případě rozvodu lepší, protože jinak bych fakt trpěla např. jednou za 14 dní mu syna dávat a nevědět o něm). prostě nechci se rozvádět! Zároven nechci dělat služku, vzdyt jak to bude za 3 roky, az půjdu zpět do práce, to jako začne pomáhat? Nemyslím si to. To by ted měl jak havaj na to co by měl za 3 roky po mém návratu do práce, když by najednou muselo se to dělit dvěma ty domácí práce! Ale určo by si našel zas jinou výmluvu jako že má náročnější práci než já a že má práce dvě, já jen jednu atd. No prý ze mě už dlouho necítí lásku a proto je takový, ale jak já mu můžu projevovat lásku, když se takhle chová? a když na něj vyjedu, tak mi to nemůže odpustit. Prostě furt je to dokola, já se snažím doma, nějaký čas dobrý, je rád jak to doma funguje, pak to nevydržím a je to tady, já prý to rozpoutala tu hádku.
@feedoo ach no mrzi ma to ale tvoj muz ta strasne vyuziva, cudzim pomoze ale vlastnej zene nie je schopny vlastneho syna tri hodiny postrazit...naco si toho syna robil ked o neho nema ani zaujem? MAs tazku situaciu, neviem ti poradit, ja by som to nenatahovala, sak on ti nic nedava, iba ti berie ale z pozicie druheho sa lahko radi, to je jasne. Tak Ti budem akurat drzat palce a prajem vsetko dobre, hlavne si nenechaj brat to sebavedomie, to co robis je ovela dolezitejsie a narocnejsie ako to co robi on, on vie iba fnukat a nechat sa obskakovat...a nesnaz sa tolko vsetko robit aby bol spokojny pretoze jeho poziadavky na fungovanie vasej rodiny su nenormalne
@leni78 no já pak už o sobě pochybuju, že jsem asi divná já, pak si ale zase řeknu, že přeci takhle to nemůže mít většina, no chtěla jsem zjistit, jestli ostatní tatínci si taky jen chodí do práce a pohrají s dítětem a tím povinnosti končí, protože je to přeci dovolená a vše okolo dítěte a domácnosti je věc toho, kdo je na té mateřské. Chtěla jsem si potvrdit, že fakt nejsem divná, když jsem opačného názoru než můj muž
@feedoo no tak být tebou tak utrácet trošku začnu, zajdi si na kosmetiku, na nehty, ke kadeřnici, na nákupy pro sebe a malého, možná mu tím trošku vytřeš zrak 😉 a když se ani po tomhle nechytne za nos a nezačne si všímat tak ho kopni do .... protože když ho ani tvá změna chování trošku nevyděsí tak fakt nestojí za to, hlavně své sebevědomí si pozvedni, máš vš, jsi jistě super máma a ženská dle toho co tu píšeš, protože jiná baba už by toho tvého něčím majzla tak není třeba stát v koutě a čekat na zázrak, znám spoustu hodně zaměstnaných chlapů, pro které je na 1. místě rodina a to co jí nemůžou věnovat v týdnu dohánějí o víkendech tak se nenech
@feedoo Já jsem alergická na větu?: Já chodím do práce a když budeš chtít, tak klidně běž do práce ty a já budu doma..ha há, by mu to vážně vydrželo fakt 😀 😀 Už začínám mít pocit, že raděj odchází do práce..Malá totiž v noci nespává a přes den celkem ano..Dnes v noci se nabídl, že se bude starat a já jen budu kojit..I přes to, že mě nabádal, že jsem ty noci předtím nervózní a malá to ze mě cítí, dneska byl pekelně nervózní on, já nespala stejnak vůbec, zabalil to ve 2 hod ráno a pak jsem se stejně starala až do 4hod ještě..Tak ať mi chlapi něco říkaj..Pomáhá mi tím, že pere, žehlí uvaří, topí, ale skoro veškerá péče o malou ( až na to, že dá odbrknout někdy a uložit) je stejně na mě..Přebalí tak, že se malá pokakaá skrz plínu durch 😀 Ale ještě mi pomáhá při koupání.
A věty typu: Já nemám prso, jinak bych ji samozřejmě nakojil, jsou taky luxusní..Přijde mi to teď ve stavu: kdo uteče vyhraje 😀 😀 Ale teď je to záhul, ani jeden z nás si neuměl představit, že zrovna naše dítě bude přes noc bdít pořád..
@feedoo Ahoj, nečetla jsem celou diskuzi, ale jen první stránku. Sama zkušenost nemám, ale mám od lidí z okolí. Jedni kamarádi - děti 3 roky, 2 roky a teď čekají neplánovaně mimi a to dvojčata. Manžel spí přes týden v horní ložnici sám a na víkendy, když měli ještě jen první dítko, si ho bral k sobě, aby se manželka vyspala a odpočinula. Tím, že je vlastně žena skoro pořád těhotná, tak pomáhá jak s úklidem, tak i starostí o děti. On se stará o staršího-ať je to koupání, příprava jídla...apod. a ona o mladšího. Když si chce vyjet odpočinout (manželka) tak se stará o oba. Na výlety jezdí hodně a společně.
Jinak můj bratr, co se týká péče o synovce, když se narodil, tak mimo kojení dělal vše sám-švagrová se bála koupat, přebalovat...apod. loni z ní vylezlo, že měla laktačku. A brácha i vařil a uklízel (to mají do dnes, že brácha občas vaří a pomáhá s úklidem). Naši si s něj dělali legraci, že kdyby mohl kojit, tak by dělal opravdu vše sám.
Myslím si, že někteří chlapi jsou dost ješitní a hlavně potřebují slyšet, jak jsou úžasní a nepostradatelní. Taky rozumím,že přes psané slovo můžou informace vyznít jinak a taky záleží na zkušenosti...apod. jak to kdo pochopí. Takže třeba kdybysme se všechny sešly, zjistily bysme, že se věci mají trochu jinak, než jsme to pochopily.
Každopádně držím pěsti, aby se ti podařilo partnera více zapojit a aby měl zájem.
@mysiiickaaa
@ebsian tak mezi námi je to dnes strašný, jsem zoufalá, úplně na nervy, furt pláču....jak jsme se včera pohádali, tak on se chce rozvíst. Prý už sepsal žádost, stále si stojí za tím, že když chodil do práce, měl to náročnější, on si to fakt myslí! Pořád ty se doma zastavíš, já v práci ne (přitom si to nemyslím, byla jsem u něho v práci a zas tak že se tam nezastaví, to nevypadalo, myslím že práci má náročnou jak kdy, v podstatě on si tam nasadí tempo dle kterého jede, nikdo tam nad ním nestojí že to a to musí, řídí si to sám ale jako odpovědné to je, v kanceláři s papírama nedělá) mě řekl, že se prostě nezmění, že dle něho jezdí 30 minut do práce a zpráce autem, ne MHD, prý kdyby s náma spal, nevyspal by se, pak bych ho prý měla na svědomí, že by naboural, proto musí se vyspat, já si mohu dovolit být nevyspalá, protože já neřídím auto, tudíž se nezabiju, já nedělám tu náročnou práci, že kdyby tam něco udělal špatně v té práci, tak to má nedozírné následky, kdežto já jsem doma, tak to si můžu být nevyspalá dovolit. Já říkám vždyt chodíš v pět odpoledne už domu (někdy je taky doma ještě dřív), na to řekne, ale kdy ráno vycházím? no vstává v 6, vyjíždí v 6,45 tak to dle něho je strááášně náročné než vše oproti mě, fakt si to myslí, ještě jeho práce je jeho celkem koníček, když jde na výlet s kamarádem / spolupracovníkem, tak prý při tom vlastně pracuje, probírají pracovní věci! na to říká, že na ty výlet tak chodím, no až zas tak často ne, ale já jsem pořád doma, mě to nedopřeje, on za 14 dní dovolené o Vánocích byl 3x a pak na Silvestu (2 dny), takže za 14 volna měl zábavu mimo domov 5 dní, na to řekne, že "no vždyt mi to brzy zase začne" - myšleno ta práce. Třešničkou na dortu našeho vztahu je, že máme sice půl na půl v majetku barák, zahradu, ale když jsme si na ní chtěla chtěla něco okrasného zasadit a většího, že jako ženská bych potřebovala vykopat díru, prostě já nemám tolik síly, jako třeba na udusanou hlínu atd. tak my to nejenže nechtěl pomoct, prý to je moje zábava, když chci okrasný záhon, ale ještě mi ani nechtěl dovolit, aby mi to pomohli rodiče, nakonec jsem si to prosadila a můj táta mi udělal hrubou práci, dělal krumpáčem atd. no a mám okrasný záhon, toto bylo řečí, jakože se mu to nelíbí no z principu no a pak řekl, no jo ty seš rozmazlená princezna, když ty něco chceš, tak to hned musíš mít, přivolala sis rodiče, aby to za tebe udělali (no tak nědo si zaplatí firmu na zahradu, to já bych nemohla, tak někomu holt musí pomoci rodiče) No utrácet tedy nemohu, rodičovská je nízká a do práce přeci chodí on, ač vydělává slušně, tak vše musí jít na mimořádné splátky našeho domu, aby to bylo hned splacené
@feedoo držím pěsti ať to vyřešíte bez rozvodu ale lehké to asi mít nebudeš pokud on po větší hádce uvažuje o rozvodu a dokonce si to hned sepíše tak to on je rozmazlený ufňukánek přehnaně ješitný k tomu a pokud ti i řekl, že malého by si nebral tak je to fakt nezodpovědný chlapeček a né dospělý chlap a tím co píšu ti opravdu nechci nijak ublížit ale nechápu jak se rodič může dobrovolně vzdát dítěte a ještě s tak pitomou výmluvou, zkus poprosit o pomoc někoho z tvých blízkých, oni vàs oba přece jen znají blíž tak vám poradí lépe
opravdu ti nezávidím......katastrofa jedním slovem.....ale být tebou tak bych fakt zkusila si udělat něco pro sebe, kosmetika apod...naco, že máte peníze a nemůžeš si je ani užít....nakupovat apod.....my zase tak moc penez nemáme a pres to jsem rada, kdyz si neco koupim nebo neco koupim male apod.....nevim co víc k tomu všemu dodat...musíš vědět sama, ale jak ho popisujes tak ja bych s nim byt nemohla....a uz vubec bych nestravila, ze by si o dovolene pres vanoce delal nejake svoje vylety na odreagovani....prave odreagovat by se mel s rodinou, nejake vylety, traveni casu spolecne apod....no to kdyby mi chlap rekl, ze na silvestra jede pryc, tak to by videl ode me ty kapky....nemůzes si taky vsechno nechat libit....a pokud se chce rozvest? tak at....vzdyt co s neho mas? nizke sebevedomi, jen se staras ty a hlavne se porad trapis....a jak dlouho to můzes vydrzet....pokud jak pises mas takove hodne rodice tak bych sla k nim a on at se po..... jinak co to je za tatinka ktery rika ze kdyby se rozvedl tak by syna nenavstevoval ze by mel zmatek 😕 . má ho vůbec rád? co to je? a můzu ti rict ze nejsi jedina ktera se rozvedla a dite si tatinek pujcuje a jde to....dite si na to zvykne....je to o komunikaci mezi rodici a vysvetleni diteti....samozrejme pokud je jeste male tak chapu tvoji starost, ale casem az povyroste to bude brat, ze to tak proste je.....jde o to to tomu diteti pak vysvetlit....ze ho mate radi oba, ale ze uz spolu nemůzete byt protoze a blabla bla.....proste jit na to trosku psychologicky....muj nazor je takovy, ze kdyz spolu zustanete a nic se nezlepsi....budes akorat nervozni, vybuchovat apod....a to diteti teda uz vůbec neprospiva....takze co je lepsi? byt v klidu sama nebo nervozni s nim? to je na tobe.....vim zacatky sama jsou vzdy tezke ale urcite by se pro tebe nic moc nezmenilo....jen to, ze bys ho uz vydala mene....
🙂 🙂 🙂 Když chci, aby si mě někdo vážil, musím si v první řadě vážit sama sebe. Svět kolem je jako zrcadlo, vše se vrátí zpátky, teď už to vím, ale než jsem na to přišla, stálo mě to dva roky života a skoro manželství (ty dva roky už mi nikdo nevrátil, vztah s manželem jsme naštěstí zachránili). Když se ženská sama za sebe nemusí stydět (nemluvím o vizáži, ale o chování a jednání), má sama sebe ráda, tak to ti kolem udělají taky... Držte se, bude líp!
Je mi z toho povidani nejak smutno :( Jak to vypada dnes? Posunuli jste se doma nekam?
No to jsem zvedava, jak to bude u nas 😒
@terezkaaam ahoj, před nedávnem ses ptala, co se změnilo u nás.....no změnilo se to, že se nehádáme, máme spíše tichou domácnost, spíš vedle sebe jen žijeme, než spolu. Manžel spí stále ve svém pokoji ne s náma v ložnici, synovi bude rok, tak uspž tak 2 roky (i v těhotenství) spí vedle. Nijak zvlást už se nehádáme, je furt v práci, večer chodí později, protože ráno začal také chodit do práce později, odjíždí až v půl deváté z domu. Když jsme spolu mluvili a ptala jsem se ho, zda jsem jeho omyl, že si mě vzal, tak kývne, že jo, na druhou stranu mi řrekl, že mě ještě rád má......no je to protichůdné. Nedávno jsem umyla když malý po o spinkal okno v jeho pokoji - uklízela jsem celý dům vždy já, ale v jeho pokoji ne, tam jsem to nedělala ze zásady, že je jeho....no po 2 letech bydlení tady jsem se na to nemohla dívat a všechno mu to uklidila tam, umyla okno, vytřela pod nábytkem atd. ale když jsem mu vyčinila, že je nepořádný, tak dostanu, že "buzeruju" a že proč se divím, když jsem tam 2 roky neuklízela v jeho pokoji. No a že jsou umytá okna to je mu dle jeho slov šumák......že já jsem ho prý taky nechválila, když byl s autem na STK a že vzal naftu do auta (s autem jezdí do práce jen on, já jsem doma) já ale z toho jeho nepořádku někdy šílím, všechno sbírá, to jsou pak různé dráty tam, různé tamhle a milion dalších věcí......npo takže to dopadlo tak, že nic v domácnosti po něm nechci, to vše zvládám, ted daleko lépe při malém, když mu bude rok, než když byl malé mimčo, to jsem to takhle nestíhala dřív. Nakonec i jeho pokojíček jsem vymalovala a vytapetovala já s mojí mamkou (řekl proč by to dělal, že to je jen můj výmysl, že malý je ještě malý a že to ještě neocení.... a že ten pokoj byl malovaný nedávno), mamka mi pomáhala natírat rámy do dveří (byly jen tmavou základovkou - ale jemu to prý stačí a tak se mu to líbí, tak to natírat nebude), venku pergolu natřít taky zbyde na mě, už stojí tady rok a byla přes zimu to dřevo nenatřené......natírání prý je ženská práce a v neposlední řadě mě štve, že ted všude na oknech mám výpěstky v jogurtových kelímcích rajčat, salátů atd. na parapetu a radši bych tu měla jen kytičky a měla to tu hezké.....no ale za chvíli půjdou ven, to ho baví, vše pěstovat, ale co to nadělá bordelu......pak ohledně toho vybavení domácnosti se taky neshodneme, muž by vše po původních majitelích nechal, já bych vše vylepšovala, plánovala, baví mě design, ale těžko doma něco prosazuju, viz třeba jen pitomé konzole k oknu......no prosto ještě ho ráda mám, ale je to těžký
@feedoo
Tak to je mi líto feedo ☹
Na jednu stranu Tě nechápu, na druhou obdivuju, jak to zvládáš. Já bych bez chlapa byla hotová, ano přiznávám na rovinu, že bez něj bych vše nezvládala, tak lehce. Ty musíš být moc silná, že kvůli malému tohle všechno strpíš, ale nevím, teď je malinký, časem mu podle mě dojde, že mezi maminkou a tatínkem asi není všechno v pořádku. No uvidíš, nervy máš jen jedny....
@feedoo Holka ty máš nervy,asi bych ho už bacila.Držím ti palec a ať je líp,když se budeš chtít vypovídat, tak písni.
@terezkaaam tak teď to zvládám fakt v pohodě, malý je stráášně hodný, mám to naopak než tady většina, spíš jsem četla, že tu holky psaly, že do roka domácnost zvládaly dobře, že naopak s domácností to bylo horší v roce, kdy dítko začíná chodit, rychle leze atd. nebo okolo dvou let, to zas běhá rychle. Tak ty 2 roky ještě nemohu posoudit, ale u mě ohledně stíhání prací to bylo naopak, když byl malý mimčo, tak kort ze začátku jsem nestíhala nic moc, to jsem ještě používala i látkové pleny a třeba to napařování žehličkou.....po šestinedělí už jsem měla jen jednorázovky. a než si člověk všechno zaběhne, tak to trvá a já právě na začátku od manžela tu pomoc neměla......malý trpěl na koliky, takže večery hodně brečel......ted se vše stíhá výborně, byt máme uzpůsobený, celkem bezpečně, takže se při malém dá doma dělat téměř vše. I když třeba zrovna natírání těch rámů u dveří, to ho dám asi na hlídání babí, to je zrovna práce od které se nedá odběhnout
@napolitano díky 🙂
Když to tak shrnu, vlastní zkušenosti a jak to mají jiní, tak většinou je to tak, že pro ty tatinky se narozením děťátka nic moc nezmění. Oni stále žijí ten svůj život (asi jsou výjimky, ale těch je málo co?) stačí jim ne věnovat dítěti každou volnou chvilku, ale stačí lecky jen 10 minut denně, pohrát si, vyblbnout, to oni umějí, až dítě řičí smíchy, ale pak jít zase po svým, zvlášť když začne brečet, tak jít radši pryč, vedle. Do nějaké péče se nehrnou, slovy že chodí přeci do práce, když chtějí mít na půl dne volno, tak jdou ven sami (přeci to s malým dítětem nejde s kočárem - maminám zas nevadí, že chodí jen v ulicích, podél bloku, na hřiště, což většinou chlapi mají za ztrátu času a asi je i minimum těch, co vozí sami kočárek, ne? co jsem tak zjistila). Asi je tak dané, že většina chlapů nepřebaluje, nekoupe, jen si s dětmi pohraje pár chvil denně. A taky co jsem zjistila není to jen u nás, většina mamin se hodně bojí nechávat hlídat své děti svými manžely, partnery, otci dětí. Považují je za nezodpovědné, např. např. některá mamka nechala na 5 minut hlídat své batole a to vylezlo samo schody, aniž by otec věděl kde dítě je nebo některá zas že otci dítě několikrát spadlo atd. nebo že s dítětem otec blbne moc intenzivně, že matky trnou, aby se něco nestalo, i když dětem se většinou takové blbnutí líbí. Proto jak jsem tady několikrát četla, že tu hdoně z vás píšete, ať si to otec zkusí a je den celý doma s dítětem, jenomže to asi většina mamin nedovolí (u malých dětí), právě že se bojí je nechat na dýl s otcem samotné
Proto jsem si uvědomila, že mateřstvím jsem až pochopila, jak strašně odlišní jsou chlapi a ženy, před tím mi to vůbec nepřišlo, ale teď to vím jak z vlastní zkušenosti, tak ze zkušenosti ostatních, chlapi jsou většinou nezodpovědní, nenechají si vzít svůj vlastní pohodlí, otcovství chápou jinak, jak by chlap mohl hlídat např. roční batole, které chodí a vše zkoumá a musí se neustále hlídat? Jak už jsem psala hlídíní otců je úplně jiné než matek, věřím, že oni by to zvládli levou zadní.-ale otázka je co dět. úrazy, protože by za dítětem furt jako mámy nechodili, když dítě strká do pusy to a to, tak řeknou, že pokud to vyloženě není jedovaté, tak že je máme nechat, at si to koušou, nebo no tak se poučí, že to není k jídlu, nebo matky, vždyt může spadnout, hlídej ho a otcové, že ať se dítě poučí, že když spadne, už podruhé nespadne a poučí se. Prostě jaká by pak nechala svého partnera zkusit si to, hlídat dítě například roční, rok a půl staré s jeho otcem? nehledě na to, že otec nejenomže až tak moc nehlídá, taky by večer neuspával, nechal by dítě vyřvat, že se to má naučit samo, dal by dítěti do trávy na lezení to nejlepší oblečení, protože "hadry" oni neřeší, a taky by jako matka při tomto jednodenní hlídání určitě nevařil, nežehlil, neuklízel to vše za bedlivého hlídání, pozorování dítěte, nebo v době kdy dítě spí.....Proto názor ať si otec vyzkouší hlídat celý den dítě - to se nedá, otec by hlídal jak by hlídal.......Opravdu chlapi jsou tak strašně odlišní od nás žen, dřív jsem si to neuvědomovala. Nyní večery trávíme odlišně než dřív, já uspávám, manžel to nechápe, nechal by dítě vyřvat, prý ho rozmazluji a je na PC......Takže závěr zní, fakt se pro tatínky nic moc nezmění, aspoň pro většinu......
U nás se změnilo naprosto vše. Najednou jsem byl nic, nikoho jsem nezajímal a nikdo se o mě nestaral. Také jsem začal spát v jiné místnosti a už nám to zůstalo 4 roky.
Co jsem se bavil s ostatními otci tak to mají všichni stejně, ale většinou už jsou rozvedení !
Žena se vrátila do normálu až ve chvíli kdy přestala kojit.
Už půl roku jsem na mateřské já a žena pracuje, ale je čímdál víc unavená, bez energie a já si užívám dětí. A ta trapná výmluva že se žena musí starat i o domáctnost je opravdu mimo. Zvládám všechno a ještě mi zbývá čas na podnikání.
@pccolor aha, tak to je hodně zvláštní a to opravdu uklízíte, jako žehlíte sobě, manželce, dítěti, vytíráte, luxujete, vaříte, chodíte s dítětem k doktorovi, malujete sám byt, děláte vybíráte dítěti pokojíček, natíráte cokoli (protože to je většinou prý ženská práce), hlídáte spíš jako muži (benevolentně) nebo jako ženy (záleží na věku dítěte, jestli chodí, leze ne jen leží) a žena přijde domů a už nic nemusí, jen si pohraje s dítětem? a vy ji dáte večeři a jdete sám dítě koupat a pak uspat? tomu nevěřim.....
@feedoo jo . přesně tak.Ve chvíli když žena přijde z práce okolo 19h tak jsou oba kluci okoupaní po večeři a na sporáku je večeře. Ale tak to prostě má být ne? Vzhledem k tomu že ženě v práci nechutná tak jí navíc dělám den předem obědy do krabičky. (začíná mi docházet inspirace co vařit, menší syn je atopik a má dietu a tak mám pocit že začíná být strava jednotvárná)
Ale je pravda že již nemám čas na chlapské práce. Třeba už tři měsíce potřebuji pořezat dřevo a ještě jsem se k tomu nedostal.
U nás byl obrovský problém že žena potřebuje moc spát, takže když spalo dítě tak spala i ona = nic nestíhala a hádali jsme se.
Oba kluky běžně uspávám a žena je se skleničkou vína u televize, dělá na směny a tak jsme tu často na noc sami.
V neposlední řadě je důležitý sex, chlap pochopí že má žena po porodu jinak nastartované hormony ale když jsem se bavil s kolegy a kamarády tak většina těch co měli sex jednou za 3 -6 měsíců už byli rozvedení, nebo jim to aspoň hodně skřípalo. U nás to bylo bohužel úplně stejné a nejhorší je když se člověk netěší domů z práce.
teda tady je to jeden velkej babinec. 😵
Teda devcada preji krasny den.Pro upresneni mame prave MESIC 😲
Na otazku, u mne se to zmenilo asi tak ze travim vice casu v praci zajistit rodine to co potrebuje, tak ze nekdy i vykendy, ale mame domluvu ze na koupani jsem doma a jeden den o vykendu. Bohuzel na vic neni nejak cas. zatim to funguje ale co bude dal se uvidi. Jinak vetsina domacich praci je momentalne na me. to znamena uvarit veceri, umit nadoby a uklidit. jen to prani mi nejak nejde 😀, protoze moje manzelka se venuje nasi Lade
Zdravím, je to zvláštní.Já jsem si myslela, že se po porodu zase nezmění vůbec nic.Ale narozením se změnilo hodně.Přítel mi pomáhal.V noci semtam vstával k dítěti i když šel ráno do práce.Také uměl nachystat sunar, dítě přebalil a občas i okoupal.Vozil skoro on kočárek mi ho ani nechtěl dát.Uměl si se vším poradit a pomáhal mi i přes den.Nemohu si na nic stěžovat.Je fakt, že dorazí z práce unavený a je rád, že je rád.Samozřejmě ho nechám ať se podívá na telku, vypije si pivko a koukne do pc, ale nestalo se mi aby chlapa nic nebavilo.
@honzik1 Dobrý večer, tady je i chlap?No není možné.
Holky, je normální, aby stále i v už nemiminkovském věku (synovi je nyní 15 měsíců- takže větší dítě se kterým je už velká zábava) se stále rodině nevěnoval, jakože pohrát si to jo, ale nic jiného, pořád žádné procházky, syn pěkně a docela rychle chodí, ale jako samozřejmě stále na delší trasy máme kočár, takže někam do terénu to stále ještě není., A tak jsem stále s malým jen já, ani moc hlídání nemám, stále jsem s malým (až na výjimky, kdy hlídá na chvilku babi), já bych se totiž bála nechat ho s manželem jen (když ho hlídal, já byla nahoře, tak syn vylezl schody aniž o tom muž věděl nebo ho nechá s napuštěným sice minibazénkem, ale stejně a jde na 5 minut za barák, muž mu klidně dá k jídlu buřta, tlačenku, guláš, pivo, kafe - jako za den jen jedno nebo dvě z toho, to ne že vše najednou a jen trochu, ale stejně já vyletím, že to nesmí a on naschvál mu to dá ještě jednou a má z toho srandu, to přeci taky není normální, ne?) takže ani v 15 měsících nemůžu nechat manžela déle než 5 minut pohlídat syna (ze strachu a on je asi rád, že nemusí hlídat, dnes když jsem řekla, až pohlídá než pověsím na balkoně prádlo , tak že jo, ale moc se netvářil, chce mít klid z práce. No prostě jako otec - řeknete si - katastrofa. Jen malý ho má hrozně rád a manžel s ním dělá takové to blbnutí. Dneska taky katastrofa, přišel z práce, dostal večeři a že je unavený (jinak nic než práci nedělá doma, jen chodí do práce a 2x do měsíce nakoupí potraviny, to je téměř vše z jeho povinností), Letos už byl 2x na pánském víkendu bez nás a dneska jak přišel z práce, tak že chce jet na kole (na to unavený není, zvláštní, že?) prý mu říkám, že je tlustý (to jej), tak proto musí přeci sportovat a já že bude výjimečně hlídat babi a jela jsem na kole s ním, vůbec nebyl nadšený, že jedu pomalu a musí na mě čekat, pak po hodině jízdy, jsem se odpojila a že jedu už domů, bylo už půl osmé, že musím malého koupat a uložit a tak doma jsem malého uložila a manžel přišel celý opilý z kola v jedenáct v noci!!! A prý přijel z kola v deset večer a šel k sousedovi a tam se zlili panákama a to u souseda byl i včera. No je to normální? A ráno když jde do práce, - spí odděleně od synova narození, nikdy k synovi nevstal a nechce být rušen i když syn už většinou prospí celou noc, tak projistotu spí vedle (chodí přeci do té hrozně náročné práce), tak ráno jde k nám do ložnice do skříně pro oblečení a vzbudí nás, já bych si ještě pospala, malý ještě leží, ale vezme ho a vzbudí ho, tak čekám, že si s ním chvilku bude hrát, já ještě ležím a on se hrozně pak diví, proč mu jako ráno nedávám pusu. No takže "co se změnilo pro tatínka po narození dítěte?" to, že jedná jako svobodní, bezdětný, víc pije, s malým si jen pohraje, žádné přebalení, vaření mu, dávání na něj pozor, žádné rodinné výlety (rád jde sám, protože přeci bezcílné kroužení kočárkem ho přeci nebaví po ulici, radši jde tedy sám do terénu do lesa, na louku atd. a jít bez kočáru a malého nést? to udělal jednou, to přeci nejde - malý je moc těžký, taky se změnilo to, že v domácnosti už nedělá vůbec nic, máme barák, vnitřek je moje práce, včetně malování, dělání pokojíčku malému - to malý prý dle něho neocení, jakou tam má barvu a prý to dělám pro sebe.....akorát složil mu postel - syn už má velkou do budoucna, kterou ale koupila moje mamka, tak prý dělal pokojíček - složil postel z Ikea!! takže nevím, máte to některá taky tak, že narozením dítěte jdou cesty manželky a manžela už odlišnou cestou. Zajímalo by mě, když máte některá více dětí než jen jedno, tak co to dělá s vaším vztahem, , protože první dítě roste, za chvíli už bude moci dělat i věci, co s mimi nejdou a tak zase s manželem začnete dělat všechny ty věci (chození do terénu, můžete na hory) jako dřív, ale pak znovu přijde druhé dítě a jak pak zase se odcizíte? Nebo mám jen já výjimku a vám všem ostatním se manžel změní v pozitivním slova smyslu, že se přizpůsobí a nezačne se chovat jako bezdětný?
@feedoo Jejda, u vas porad takhle? :(
Mozna to nekd enormalni je, ale ja bych to nesnesla.
Mne pristup toho tveho prijde hrozny. ted mel muz vic jak tyden rymicku a bylo poznat, jak mi jeho ucast chybi a to ta ucast neni nejaka mega, ale treba trval na pani na uklid, at to nemusim delat ja. Vecer spolu krmime a koupeme. A kdyz je manzel vzhuru a mala se vzbudi, jde k ni nejdriv on, nez me vzbudi na kojeni. A musim rict, ze od doby, co jsme spolu, tak se manzel prizpusobuje, my oba, jeste davno pred detmi. meli jsme vlastni i spolecne aktivity, ale s ohledem na to, aby bylo dost casu na ty spolecne. Ale na zacatku ja studovala, on pracoval na plny, takz eja jsem se svymi kamaradkami schazivala pres den, kdyz byl cas, abych vecer byla doma. A nebo jsme si oddelene akce davali na stejny den/vecer.
Abych chodil tak casto domu opily, to mi prijde absolutne v neporadku.
Ja jsem take na malou sama, manzel je dlouho v praci, pomaha az vece rnebo o vikendech. A nemame zadnou rodinu tady. Takze jsem zvykla, ze se od ni moc neodlepim, jeste jsem dlouho hodne kojila. Ale vecer a o vikendu manzel pomaha.
To, co pises, je hrozne smutne, ze nema muz zajem ani o jednoho z vas a nechce s vami byt :( nevim, co poradit, chodis nekam k spychologovi? Nekdo cizi by mihl pomoci ti vznest na situaci a na vas vztah nadhled. Jak dlouho, myslis, ze to takhle vydrzis?
Já myslím, že u nás se toho narozením dětí moc nezměnilo. Doma to máme odjakživa zařízené tak, že co je doma - moje práce, co je venku manželovo. Před časem jsme si ještě zřídili hospodářství, tak k tomu "co je doma" mi přibyla ještě péče o drůbež, králíky a kozeny. A zahrádka (tu jsem letos minimalizovala na jeden záhon a skleník).
S dětmi manža tráví čas na zahradě a kolem zvířat, večer mají společnou koupel a chvilku po koupání. Jinak nám věnuje tak 2-3x ročně pár dní na horách, tam je táta na plný úvazek 😀.
Každá z nás očekává od muže něco jiného, ten můj jde ráno v pět za zvířaty, pak do práce a z práce zase zvířata - je to dřina, co si málokdo dovede představit, takže nemůžu chtít, aby se angažoval ještě v domácnosti - spíš naopak, snažím se mu pomáhat co to jde nebo se mi udře 😒 .
Vztah máme moc hezký a jako rodina bych řekla, že fungujeme v rámci možností. Až na ty výlety - to většinou jezdím s dětmi sama. Příští víkend jsem koupila pobyt v Krkonoších a vypadá to, že pojedeme zase bez tatínka ☹
@badrick no jsme spolu ted asi hlavne kvůli synovi, já se nemůžu nějak ted smířit s tím, že kdybychom nebyli spolu, tak by syn neměl tatínka, nebo tedy kdyby ho jen si bral na víkendy, jak bych trpěla, že je ode mě, že nevím, co s ním je atd. aby mi ho vrátil v pořádku a v tu stanovenou dobu.....jak by třeba syn brečel že jde od maminky, protože by na tatínka jednou za např. 14 dní nebyl zvyklý....to že máme společný majetek je druhořadé v porovnání se synem. Navím muže mám ještě ráda, prožili jsme spolu dost let, i když samozřejmě ne už tolik.....i jeho je mi pak líto, když se pohádáme právě vždy kvůli nějaké prkotině, jako že já hned nevyjdu mu pomoci s nákupem nebo že nevynese ani koš....atd. prostě se to ve mě střádá a když já furt něco dělám, on si sedí na pc, tak se to ve mě střádá a pak na něj samozřejmě vyjedu kvůli nějaké té prkotině, jak jsem psala, aby udělal, což ho ještě víc utvrdí, aby nedělal a pak se pohádáme dost zle, že se mnou pak většinou nemluví on a vyjde to tak, že vše vyprovokuju jen já, ne on, pak se většinou já ještě musím omlouvat. Pak ale zase po nějaké době si začnu připadat jak služka - jde si na výlet, jede si na Silvestra s bezdětnými páry nebo kamarády, já s malým jsme pořád doma a když už se dožádáme nějaké společné procházky, tak to pak slyším něco jako že vidíš, já to pro tebe udělal, snažím se, šel jsem i na procházku s vámi....no vychází mi z toho, že asi můžeme žit spolu jen každý vedle sebe, abych prostě nebyla tak závislá na něm, že musí s námi jít ven, že musíme vše společně, prostě holt se synem půjdu jen já nebo s kamarádkou, mamkou, at si on jde se svými kamarády, netrvat už na tom že bychom vše měli dělat společně, syn je naštěstí moc hodné dítě, když ho nebolí zuby, spí celou noc, sám se na pár minut taky zabaví, ještě přes den něco naspí, takže holt co stihu udělat to stihnu, hlavně na něj nesmím s ničím vyjet, aby udělal, jenže to se snadno mluví, ale samo na druhou stranu jako služka žít nechci, aby si šel ven a pak po mě chtěl abych mu špinavé boty vyklepala z toho výletu