Ahojte maminky. 🙂 Zajímá mě, jestli to tak máte (nebo jste měly) některá taky... Rozhodně nechci, abyste z mého příspěvku měly pocit, že něčeho lituju nebo tak... rozhodně ne, jsem šťastná, že máme děťátko - nádherného a moc šikovného chlapečka 🙂 , a jsem moc šťastná, že ho mám právě se svým manželem. 🙂 Ale jak už to tak bývá, má to svá "ale"... 😒
Od porodu žijem s manželem tak nějak pro dítě... ne pro sebe navzájem. Malej byl hodně náročný miminko (což jsem psala už v jiných diskuzích - v tom "nejlepším" proplakal v kuse 18 hodin za den), manžel se o péči o něj se mnou dělil, takže jsme si to "vychutnávali" oba - za což jsem mu vděčná, protože kdyby se k tomu postavil tak, že dítě je moje starost, že on vydělává... tak už jsme stoprocentně od sebe... Je statečnej, že se zapojil, zatnul zuby a trpěl se mnou. 😒
Ale abych se vrátila k tomu, co chci říct... jak jsme se takhle semkli jako rodiče... a syn z toho v podstatě tak nějak vyrostl až těsně před 1. narozeninami, kdy začal chodit a jeho neustálé kňourání a pláč se zmírnili... tak jsme přestali úplně žít jako muž a žena. Občas mi připadne, že si stěží dáme pusu - a když, tak jen ze zvyku či z nějaké nepsané povinnosti... o sexu bych raději ani nemluvila, to by snad ani nebylo o čem. 😝 No a nějaké to pohlazení a popovídání si v klidu... toho tedy taky moc není.
Zvládáme domácnost, zvládáme dítě - syn vypadá moc spokojený, manžel s ním po návratu z práce divočí a zápasí a hraje si s ním, vezme ho do parku a tak... to je dokonalý. Ale pro mě už tu sílu nemá... 😒 No a to se samozřejmě pak sama sebe ptám, jestli ji nemá nebo nechce mít... jestli je normální, že chlap od manželky "NIC" nechce, jestli vlastně ještě vůbec náš vztah funguje nebo jestli už "jen žijem vedle sebe"... 😝 Jestli nemá vliv, že mám nadváhu (což se mi nechce věřit, protože manžel měl taky +15 kilo a ani v duchu mě nenapadlo ho nepohladit, nepolíbit nebo s ním nemít sex... nikdy pro mě svoji přitažlivost kily navíc neztratil... ale kdo ví, u každého to může být jinak...).
Dokud to bylo se synem tak moc náročný, tak mi to ani nepřipadlo... sama jsem všeho měla plný kecky. 😝 Ale teď, co je to už 2 měsíce, co se to výrazně zlepšilo a připadne mi, že už to není tak náročný... vidím, že jsme někde uprostřed toho kolotoče ztratili sami sebe. 😒
Snažím se to nějak "nakopnout", projevit aktivitu ze své strany, promluvila jsem si o tom s manželem - překvapilo mě, že on (podle jeho slov) vůbec žádný problém nevidí... vypadá to, že se od té doby tak trošku snaží taky, onehdá dokonce po dlouhé době nechal být televizi a lehli jsme si spolu jen tak do postele a povídali, když syn usnul... Ale stejně z toho celého nemám úplně dobrý pocit... 😕
panterka: No vidíš, klobouk dolů, že to zvládáte... u nás je stav takový, že manžel představu druhého dítěte prakticky odmítá (ačkoli připustil, že ještě nemám prodávat věci po synovi... 😀 )... každopádně si nejsem jistá, jestli by druhé dítko v situaci, která mezi náma je teď, manželství totálně nepohřbilo... 😕 Jestli vlastně nepotřebujeme nějaký ten čas na "otřepání se" a "zotavení se"... 😕 Takže Tě (a všechny ostatní maminky více dítek) obdivuju, že to nějak zvládáš ustát. 🙂
holky, co bych měla říkat já? :- 😀 😀 😀 😀 , a ještě mám chlapa, co by mohl furt, ono se to dítětem vždycky změní, ne jen sex, ale celkově ten vztah, je to už o něčem jiným, než když spolu dva lidi 😀 hodí, já mám teda sex ráda, je to vidět, že? Ne, ted vážně, taky jsou dny, kdy mám pocit, že když za mnou manžel v noci přijde a chce se milovat, že spadl z hrušky, jindy, když už se zadaří a chtěla bych já, tak má bud noční- zajímavý je, že mám chut, když je v práci 😀 , jo, už to ení bezstarostný období, člověk je fakt unavenej, at už chlap z práce nebo ženská z dětí, duležitý je, aby tam ta jiskra zustala, případně zase naskočila 😎
ono je to s příchodem dítěte čas povinností a každej se s tím srovnává jinak a je fakt, že jsou lidi, co potřebujou sex pořád a jsou lidi, kteří jsou uplně v pohodě a ten sex tolik vážně nepotřebujou, mají ty hodnoty nastavený trošku jinak a každej není nymfoman, každej podle chuti, že 😀
dukie- musím se tě zstat, já tě uplně chápu, že mužeš byt unavená i z jednoho dítěte, muj první syn byl hyperaktivní, pořád ječel ve dne v noci a kdybych ho měla třeba jako třetí dítě, naštěstí ti další mají uplně jiné povyhy a jsou klidné, zbláznila bych se, takže zdena má třeba hodný ditě a pohodu, ale možná by e divila, jak některé děti dokážou potrápit, aspon je fajn, že jí to doma všechno funguje a s manželem si rozumí ve všem, i v tom sexu 😉
Jo,Kacir to tady rozsekla 😉
hlavně nezapomínat, že jsme ještě mladý dračice a i když máme děti, ony povyrostou a ještě si v životě určitě užijem 😀 😀 😀
Tak to je úžasný motto 😵
že jo? Ale kdybys mě viděla u psaní uloh, nebo když fakt chytnu rapl 😀 😀 😀
no na 😀 tvým albu je vidět,co jste za partičku
jo, to jsme no, víš co, člověk to musí brát s humorem, jinak by se ze všeho zbláznil 😀
kacir máš můj obrovskej obdiv a klaním se ti, že zvládáš 4 děti...mě stačí ten můj jeden akční hrdina 😀 😀 a mám fakt dost 😀
Jo,je to bomba,taky bych se někdy chtěla při 4 dětech dopracovat k takovému klidu duše 😀
holky, dík, že mě taky někdo někdy pochválí, o m,ě většinou všichni říkají, že jsem na palici, když mám 4 děti
jo, meggi, já mám dost pořád, vlastně už od narození 😀 😀 😀
kacir 😀 😀 😀
koukám meggi, že máš taky Dominika, ale vybrali jsme hezký jméno, vid? 😉
jo a z toho, že máš roinu daleko sinic nedělej, já je mám u pr....e a nevím, co to je být jeen jediný pulden sama, jen když je doma manžel, vezme mi ty dva malý ven, jenže to je tak na chvíli, potřebovala bych taky pohlídat jak sul 😠, jo holt někdo to má těžký a někdo ještě těžší, píšu jak postižená, sory 😀
kacir, teda 4 děti, to už je dobrovolná sebevražda, ne? 😀 😀 já se teda časem nebráním třetímu, i když teda později, hlavně kvůli mýmu dost problematickýmu těhu, ale manža se na to nějak necítí 😅 chtěla jsem se Tě, kacir, zeptat, jestli je fakt, že ze dvou na tři děti není takovej rozdíl jako z jednoho na dvě 😕 je fakt, že s náma to druhý mímo docela zamávalo a to mi i potvrdilo spousta známých, že u nich to bylo stejný, když přišel druhej prcek 😅
panterka- z jednoho na dvě je to šok, ale ze dvou na tři už to jde, manžel chtěl děti jen dvě, ale nakonec to rozdejchal, co mu taky zbývalo, že? Ve finále se o ně stejně staráme my ženy. Je fakt, že třetí si budeš užívat mnohem víc, už budeš vidět jak na to a rozruch to nebude o nic větší, než máš ted 😉, sebevražedný skony mám často 😀 😀 😀 , ale při tom vypětí je to jen přirozená reakce 😎
kacir, já jsem právě ze tří dětí, mám dva o dost starší bráchy 😀 já se tomu nebráním, mít pak takovýho mazánka, až raubíři odrostou 😵
já si jich právě udělala víc hned, at mám pak na stáří oddych, děti miluju a určitěv bych pak ještě jedno chtěla, tak jsem to udělala hned 😀
já jsem si chtěla právě každý užít, tak je chci po delší době 😉 na to 3. do pětatřiceti času dost 😀 ale jak jsem psala, hlavně kvůli tomu mýmu těhu... teď s tímhle prckem si to nedokážu představit, to by se mi o něj musela starat babča nebo nevím kdo
ale jsem ráda, že jsi další, kdo mi potvrdil, že se třetím dítětem to už pravděpodobně horší nebude 😀 😎
neboj, nebude, my jsme čtvrtý nechtěli ani jeden, ale já brala prášky pro kojící matky, kojila a nedostávala mrchu ☹ , zjistila jem to v11 týdnu a to už by bylo moc krutý, tak jsem si malýho nechala a nelituju, jen škoda, vždy jsem chtla jen holčičky, co bylo v těhu, těžko popisovat, celý těhu jsem protrpěla, modlila se, abych už porodila, ted mám dva školáky a dvojkočárek, ale za chvilku mi odrostou i ti malincí a bude líp, jsem ráda, že mám krásný a zdrvý děti, aspon po mě zustane malinká školka, hlavně abych je vychovala v dobrý lidi a nestrádali 😉
jsou chvíle, kdy si říkám, jak jsem to mohla vydržet? Ale my ženský to tak asi máme nastavený, že vydržíme všechno, muj manžel mi hodně pomáhá, i když tvrdě pracuje, bez toho by to ani nešlo, když nemám hlídací babičky, ale zase je mnohem zodpovědnější otec a myslím, že si mě i mnohem víc váží, když vidí, co mám práce a co mě to stojí udržet chod rodiny, uvařit, uklidit, naučit se s dětmi do šoly, je mnohem vnímavější a mnohem lepší otec, než když jsme měli jedno dítě 😉
ahoj kacir úplně mi mluvíš z duše 😉
holky fakt vás obdivuju...to jak to zvládáte i ten váš úžasnej optimismus...je to super jelikož to dodává sil i nám které máme jen jedno dítě a jsme z něj hotové...díky 😀
ja vím leni- šak jsme na stené lodi 😉 , tak holky pište
kacir: Tebe jsem tu potřebovala, holka! 😵 Šmankotéééé... kdy já naposled potkala človíčka, z jehož písmenek by plynulo tolik optimismu a životního elánu!!! 😎 Já chci takýýýýý.... 😀 😀 😀
caira, megge, naprostej souhlas! a to mi ještě přijde ten straší ze školy, malej se vzteká, velkej pusu nezavře, takže si s manžou ani nepopovídáme, do toho lítání po kroužcích 😝 taky padám na hubu, jsem ráda, když mám týdně nějaký 3 hoďky pro sebe, kdy si od těch svých chlapů orazím a načerpám trochu energie 😅