Jak vás změnilo těhotenství, porod a mateřství?
Ahoj, zajímalo by mě jestli jste se taky díky těhotenství, porodu a celkově mateřství změnily? Já jsem třeba vždycky byla silná, nebrečela jsem, dost věcí jsem ustála a byla jsem permanentně optimistická. Po porodu jsem přecitlivělá a jiné to asi už nebude 😅 , dojme mě třeba větší zhluk lidí prožívající stejnou událost ( koncert, hokejový zápas, hymna) dojme mě když koukám třeba na někoho jak tančí a vím, že tomu dal čas a energii a teď vystupuje před lidmi. Samozřejmě mě dojímá cokoliv co se týče dětí..
Pak další změna je, že se cítím tak nějak jistější, průbojnější... dřív bych pusu neotevřela, když by se mi něco nelíbilo, dneska už bych se s klidem ozvala.
Jsem pořádnější 😀 , víc vařím, jsem víc nedochvilná, nejsem schopná někam přijít včas, protože musím vypravovat nejen sebe,ale i syna, stačí maličkost (když byl mimino tak že se třeba poblindil, nebo teď že se malinko loudá) a ups 😅 zase jdu pozdě.
A další věc je, že spoustu věcí co bych před mateřstvím řešila teď házím za hlavu, protože mi to přijde malicherné 😉 Bude toho víc, ale teď si na nic dalšího nemůžu vzpomenout...
Tak co vy? Posílilo vás mateřství, nebo naopak srazilo do kolen? U mě je to půl na půl, v nečem si přijdu jako slaboch, v jiných věcech strašně silná...
Holky mě v poslední době dojala ta nová reklama na Kofolu 😅 jak tam ten kluk vyrábí ty panáčky z klubíčka a knoflíků....je to strašně roztomilý...béééé 😅 😝
Tak to někdo založtéééé 😅
tak já to jdu udělat 😎
a koukejte to tam naspat 😉
Tak u mě změna o 360 °... z pařmenky, která nevynechala jedinou párty a byla přesvědčená, že děti možná tak kolem 40... najednou mamina na plný úvazek a druhé mimi na cestě. No upřímně kdyby mi tohle někdo řekl před 5 lety, řeknu mu že se asi pomátl. Nikdy jsem si nedokázala představit, že se vzdám své práce a budu závislá na manželovi.. No a svět se zbláznil a já budu mít další mimčo 😵 Je to totiž to nejhezčí, co může vůbec být, to co jsem cítila když jsem Fílu poprvé viděla, se nedá popsat. No brečim neustále a kvůli povodním asi nejvíc..
side : tvůj příspěvek mi úplně mluví z duše. Dřív jsem měla starosti, které mi dnes připadají jako prkotiny. Neřeším nic kromě malýho. Na sebe dbám podstatně míň a když už si jdu na sebe něco koupit, nesu něco pro syna... S jedinou kamarádkou, kterou mám nejblíž se nějak vzdalujeme, protože nemá děti, takže máme trochu jiné okruhy témat ☹
Kdybyste byla některá maminka z Hostivice, ráda bych se seznámila k občasnému popovídání, procházkám apod.... 🙂
Můj život se rovněž změnil-najednou tu je někdo, kdo je odkázaný jen na mě a mam z toho tak blažený pocit...Tohle je ta největší změna.Na ostatní věci se ale koukám dost stejně.dělám pořád stejně věci, které jsem dělala předtím,sportuju, chodím na kafča s kamarádkami-i s těmi bezdětnými, si mám stále co povídat.Absolutně se nijak neomezuju.Je pravda, že když jdeme s kamarádkama třeba nakupovat, tak největší radost mám z věciček, co koupím malému a manželovi, než sobě.jj,dřív mi stačilo ke štěstí poměrně málo...
Holky, u me nastala taky zmena o 180 stupnu! Krome tech pozitivnich veci jako je materska laska a tak jsem poznala strach o dite, zavislost na manzelovi a vubec na komkoliv kdo prijde domu...jenom si s nima popovidat... Me zarazi a vadi, ze jakoby neridim svuj zivot. Driv jsem presne vedela, co chci a ted?! Jsem na tom mym prckovi strasne zavisla! Na jeho naladach, no na vsem! A to jsem driv byla suverenni klidas, maloco me vyvedlo z miry. Asi je to taky tou unavou, jak pisete...
Stejne jak SISI, hlavni zmena je unava, driv jsem byla plna energie, ted jsem uz v poledne tuha a vetsinou zalezu s Miriam do postele.
Jinak se na me materstvi podepsalo spis negativne v tom smyslu, ze jsem podrazdenejsi a naopak mi vadi vic veci nez pred tim a vic vsechno resim.
Mně v těhotenství spolehlivě dojala vánoční reklama na Coca-colu (vánoce jsou tady, vánoce jsou tady, kokakolu si ochutneeej)
😀