Jak vyjít s mužem?
Ahoj holky,
máme chlapečka starého tři měsíce, je úžasný, zdravý, krásný, asi jako každé dítě pro svou mámu. Mám problém s manželem. Jsme spolu 4 roky, dítě bylo chtěné, manžel malého miluje. Když jsem chodila do práce bylo všechno fajn, v těhotenství taky. Po porodu mi doma s ničím nepomůže, říká mi, že jsem doma, co on by za to dal, pořád mi nadává, že mám v baráku bordel, nic nezvládám, jsem pomalá. Denně mu vařím. Vyžádal si i večeře. Dobře, dělám i to, starám se o prcka, domácnost se vším všudy. Přijdu si, že jsem pro něj už jen služka. Jako by pořád zkoušel, kam až může zajít. Nerada se hádám, ale taky si nechci nechat skákat po hlavě. Nespím s ním, nemám na to chuť, nechce se mi. Vím, že je to chyba. Nějak už nevím, kde a jak začít. Nemám v sobě intrikování, ale přijde mi, že chlapi nás ženské k tomu nutí. Kolikrát mi řekne tolik škaredých věcí, pak mi řekne, že byl v afektu, že se omlouvá. Nechci působit dojmem ubrečené chudinky. Zastávala jsem v zaměstnání vedoucí funkci, měla jsem na starosti padesát lidí. Rozhodně si nemylím, že bych byla neschopná, jak on mi předhazuje. Po máhám mu s jeho firmou. Je fakt, že mi hormony tzv. "zatemňují" mozek, ano, mám plnou hlavu našeho syna a hodně věcí se nepamatuju. Už nějak moc nevím, jak s tím bojovat. Žijeme jen jednou, člověku se povede přivést na svět krásné, zdravé dítě, je na to hrdý, každý den s radostí sleduju, jaké pokroky náš chlapeček dělá, raduju se z toho, ale jen co manžel přijde z práce, tak se děsím, co zas bude špatně, co jsem zase neudělala. Někdy to dokážu přejít a zasmát se tomu, ale někdy mě to zase dostane na kolena a brečím v koutě zlomená jak indiánský šíp. Mohl by mi někdo poradit, jak se s tím vším poprat?
@msimankova hm, tak to je fakt sobec. To se ti nedivím. Možná troufalá otázka, klidně neodpovídej, ale třeba dáváte si pusu, když přijdete? Zavolá ti jen tak z práce jak se máš nebo tak?
@msimankova proč ho prostě nezapojíš víc? Proč ho necháš jít spát, když je ti blbě a máš problém? Takové sebetrýznění je k ničemu, nebo? Nejhorší je, když si žena myslí, že něčemu pomůže tím, že na sebe navalí jak osel. Nebo, že všechno umí nejlíp. Nebo, že chlap dešifruje její myšlenky. Nedešifruje. Některým mužům je potřeba požadavky (bohužel) formulovat jasně.
@ala884 pusu si dáváme, přítel je hodně kontaktní. Volá i píše často, 70% je otázka průšvihů a trablů, ale zas bych mu jinak křivdila, ptá se, jak se máme, to ano.
@zuzineckah u nás v rodině máme syndrom superžen, děláme všechno sami a očekáváme, že si ten druhý všimne a pomůže, i když neřekneme. To je to nejhorší: o č e k á v á n í. Už jsem pochopila, že o tom to není. Když něco nestihnu nebo potřebuju pomoct, učím se říct to. Chlapi prostě přemýšlí naprosto jinak než baby.
@msimankova co hezkého mezi vámi je, co se ti na něm líbí?
@zuzineckah souhlasím, nevěřím na to, že lidi umí číst myšlenky, mám ráda jasnou komunikaci. Dříve jsem se pokoušela domluvit, jenže výsledkem je neskutečné ječení, ve kterém se dozvím, že jsem líná a on má hrozně práce (realitu znám) a dcerka už toho slyšela dost, nechci jí stresovat, protože jsem pochopila, že se výsledku nedoberu a na malé bylo hodně poznat, že se pak bojí. Mluvila jsem o tomhle i s jeho mámou. To je právě to, co řeším, že osla v budoucnu dělat nebudu. Teď jsem si ujasnila, že nic řešit nemůžu, takže se věnuju dceři a normálně funguju, ale až to půjde, změním to. Měla jsem našlápnuto k tomu, abych mu uvěřila a nechala sebou manipulovat, ale naštěstí jsem se probrala.
@ala884 víš, já jsem ve fázi, kdy mně rozčiluje i jak si zouvá boty 🙂 Ale samozřejmě má i dobré stránky, jako každý 🙂
@msimankova ano, fáze totální alergie znám :D
@ala884 jj, taky pocházím z takové rodiny 👍🏼 Nicméně poučila jsem se z chyb, které jsem viděla kolem sebe a moje máma dodnes nemůže pochopit, že některé věci mně nechávají naprosto chladnou, protože je děla manžel 😀 Kdykoliv přijde má takové tiky, jakože "vstaň dřív a nachystej klukům snídani" (kluci vstávají spolu, mají své ranní rituály, chodí na čerstvé rohlíky, pak kompletní hygiena a odchod do školky - mě absolutně nepostrádají), "proč nezaliješ kytky?" (protože to už 8 let dělá manžel a já ani netuším, které dny to dělá, takže se do toho nemontuji 😀)...atd. 😉 Já bych to samozřejmě zvládla všechno levou zadní, ale proč bych to dělala??? Nepotřebuji si nic dokazovat. Manžel je skvělý šikovný muž, tak proč mu nedat prostor😉ALE, bezvýhradným předpokladem, aby to fungovalo je, že chlap nesmí být líný...
@msimankova aha, tak to chápu a strategii chválím. I obdivuji. Na tohle nemá "koule" moc žen. Většina propadne hysterii a dělá scény, z kterých nikdy žádné konstruktivní řešení nevzejde. Tak držím palce👍🏼
Já vůbec obdivuji ženy, které se takhle dokáží postavit situaci. Není to vůbec jednoduché. Já to s nejstarší vyřešila ještě radikálněji - "otce" jsem vyškrtla z našeho života za jízdy ( ještě v těhotenství). Žádné otcovství, žádné alimenty = žádné starosti s kreténem. Brala jsem to jako daň za špatné rozhodnutí. Je to už 15 let a musím říct, že to bylo nejlepší rozhodnutí jaké jsem mohla udělat. Nikdy jsem nelitovala.
Necetla jsem vsechny prispevky tak snad se neopakuju☺.ale co si s manzelem nekam vyjit?treba do divadla, na veceri apod. a zkusit se nebavit o diteti pro jeden vecer.prichod ditete je vzdycky tezke obdobi a myslim ze pokud se zena muzi prestane venovat a zameri se jen na dite tak je to pak obzvlaste tezke.mozna ze pak si ten muz zacne pripadat odstrcenej a zacne kolem sebe kopat.nesouhlasim s tim jak se k vam muz chova, to by rozhodne nemel!ale je fakt ze kdyz clovek chce zlepsit vztah je dobre zacit od sebe protoze tam to jde malinko snaz nez hned nekoho menit☺a mozna by vam rande mohlo pomoct,zkusit zase zazit neco pekneho a treba pak bude i vetsi chut se ve vztahu zacit snazit...preju hodne stesti!
@zuzineckah není líný, to je to, můj muž není líný, ehm, ale rozvážný, nemusím mu snad nic každého půl roku připomínat, to je můj oblíbený citát. Jsou věci, které mě štvou, nějak nevím, jak s ním hnout. Přijde z práce a je unavený, necítí se dobře. Asi chce, abych ho litovala, řekla jsem mu, že jsem z rodiny, kde se chlapi nelitují, a že s tím nechci začínat. Máme malého chlapečka a opravdu z něho nevychovám malého měkotu. Myslím, že je to způsob jeho upozornění na sebe. Můj muž má svoje některé zvláštní představy o fungování ženy v domácnosti. Jeho máma mi říká, ať se na ty jeho některé názory vykašlu a udělám si věci podle sebe. Jsem zvyklá jednat přímo a stručně. Ovšem na mého muže musím jít s kýblem medu.
Jinak co se tyce uctu tak u nas plati spolecnej zivot spolecny dite spolecny ucet.my jsme proste u nas vsadili vsechno na jednu kartu a zadny zadni vratka nemame☺
@ala884 funguje to a prijde mi to i jednodussi.jediny problem je kdyz z nej kupuju darky pro nej ale tak se to snazim platit spis hotove a myslim ze jednou mi ho z nouze koupila mama a ja ji to dala hotove☺ale my jsme k sobe dost otevreny ze si rikame i dost detailne co kdo ten den delal atd takze celkem zadny tajnosti☺
Ty zazitky jsou fakt hodne dulezity.i treba s mimcem o vikendu se leckam da.muj muz je treba skvelej ale problem je ze skoro cely tyden neni doma a hodne pracuje(hleda si novy misto tak snad to bude lepsi).takze pak o vikendu si to vynahrazujeme a vyletime a bez toho by mi na matersky fakt hrablo☺jinak jak nekdo psal tak ja si treba nemyslim ze to ze se muz postara o dite jeden den/vecer ze ho to primeje pochopit co materska vsechno obnasi,rekla byCh ze nejtezsi je ta kazdodenni rutina a tu nema sanci poznat.a mozna se zkuste i vy vic realizovat at prijdete na jiny myslenky a pak mate vecer vic sil na prichod manzela.treba cviceni(i s prckem),kafe s kamoskou,dobrovolniceni nekde apod.tak hodne sil☺
@ala884 My to po pár debatách okolo financí vyřešili tak, že každý máme svůj účet a potom společný. Na ten posíláme každý dohodnutou částku. Z něj jde hypotéka, pojištění, ale z něj i platíme jídlo a věci kolem dětí.
Za co ten druhý utrácí "ze svého", do toho si nekecáme.
Občas je to o troše sebeovládání, ale ten pocit svobody z druhé strany za to stojí.
@zuzineckah tak to obdivuji tvoje koule! Radikální řešení jsou někdy nejlepší, já holt potřebovala lekci jiného rozsahu 🙂 Beru to tak, zas na druhou stranu jsem v tomhle vztahu pochopila mnohé a mnohem rychleji, než kdybych se sem nedostala. Taky bych bez zrovna tohoto chlapa asi neměla dítě vůbec a je to daň za to, že ho mám, jsem za to ráda.
@msimankova njn, všechno zlé je k něčemu dobré. Důležité je poučit se z chyb. Já jsem nikdy nelitovala své rozhodnutí. Přineslo mi pak jen to dobré, i když ze začátku to samozřejmě bylo o držku.
@zuzineckah díky moc za názor. Neříkám, že je chyba jen v mém muži, já ho s příchodem prcka odstavila a točím se jen kolem malého. S mužovým dosavadním přístupem mi taky nedával důvod, proč bych se měla věnovat i jemu. Navíc to pro nás oba byla nová situace, se kterou jsme se museli "poprat" oba. Zastávám názor, že chyba je vždy na obou stranách. Ne jen výhradně na jedné.
S účtem rozmýšlím, jestli jít na jeden nebo ne. Jsem právě zvyklá na svůj a být samostatná. Muž platí provoz aut a telefony a já vše ostatní. Přemýšlím, jak to rozdělit. Je to o komunikaci. To je jasné.