Jak zvládáte starost o miminko a domácí mazlíčky?

aifka
7. lis 2013

Jak zvládáte miminko a starost o domácí mazlíčky? U pejsků je to hlavně v paneláku asi venčení. A jak nového člena chlupáči přijali? Já mám 6ti letou fenku pudla domácí i venkovní kočky. Celé těhotenství jsem poslouchala, jak čuba bude žárlit, že kočky jsou nebezpečné pro těhotné. Což samozřejmě je pravda pokud s kočkou přijdete poprvé do styku až v těhotenství, jelikož mám kocoura už 8 let, tak jsem toxoplazmózu prodělala, ani o tom nevím, někdy když byl kotě, a jelikož jsem z vesnice a koťata jsme měli místo panenek, možná dřív.
No a výsledek- Peggyna je chůva- hlídá, kontroluje, prostě úžasná ségra.
A kocourům je to ubrečené, smradlavé jedno a radši se nepřibližují. Jen prázdná postýlka, či kočár je nej místo ke spaní, takže jediný problém jsou chlupy a občas ťapičky.
S venčením mám zatím výhodu, že bydlíme v domku a jen otevřu dveře. Až se přestěhujeme do patra bude to horší, běhání nahoru a dolů....

monasek84
7. lis 2013

Jooo, tak to jsem sama zvedava 🙂 mam 4-letyho psa Ridgebacka, neskutecnyho zavislaka 🙂

aifka
autor
7. lis 2013

@monasek84 se správným přístupem to jde, ta moje je taky závislačka, zvlášť když jsem byla před porodem půl roku doma 🙂

monasek84
7. lis 2013

@aifka ja uz jsem prave doma od 7/2012, tak to tak taky vypada 🙂 ale jak pises, je to o pristupu 🙂

aifka
autor
7. lis 2013

když jsme přijeli z porodnice Peg si malou očuchala a nikiho k ní nepustila, ze začátku byla trochu nervní když malá brečela a štěkala na nás že ji ubližujeme 🙂 první den ležela u postýlky a jak se tam něco šustlo hned kontrolovala. Při kojení ležela u mně na křesle že jsem ani nemusela mít kojící polštář 😀

monasek84
7. lis 2013

@aifka jsem fakt zvedava... na jednu stranu se na to setkani moc tesim a na druhou bojim bojim 🙂

veru324
7. lis 2013

@aifka tak na tohle jsem taky zvědavá...psi mám dva, v paneláku, jsou to závisláci, ale snad to zmákneme. Spíš se děsím trochu toho venčení, ne všude s nima můžu bez vodítka. Ale tak nějak si člověk poradí

xvink
7. lis 2013

My máme kočku a trochu se bojím, aby se nechtěla k miminku tulit - aby jako nelezla do postýlky/košíku. Protože to by se hodně špatně hlídalo. Máte s tím někdo problém?

aifka
autor
7. lis 2013

@xvink když je tam Ema kočky k ní nejdou, když tam nebyla dávala jsem igelit aby tam neleželi, tulení by mi nevadilo, jen je třeba dávat pozor na hlavičku, ale kočky jsou chytré...

xvink
7. lis 2013

@aifka Já se právě bojím, aby ho nezalehla. U mě se nejradši tře o tváře a tak a pak si mi lehá na břicho. Tak snad z toho miminko vynechá. Jinak by musela na chvíli "na návštěvu" k ségře, než mimi povyroste.

lith
7. lis 2013

Já mám doma dva hafany a kočku, a naše prvátko čekáme v únoru, tak jsem na ně taky zvědavá. Hlavně nejmladší fenečka je strašnej rozmazlenec a pořád si mě nárokuje, tak se trochu bojím jak to zvládne :D Ale pokud u nás byly cizí děti tak byla vždycky suprová, 10 ti měsíční holčičce od kamarádky dělala opěradlo a hlídala jí aby nespadla na záda :D

lith
7. lis 2013

@xvink tak to jsme na tom stejně, naše kočka strašně ráda spí s námi v posteli přesně v mezeře mezi polštáři tak se trochu bojím aby si takhle nechodila lehat i k malé

xvink
7. lis 2013

@lith Tak s námi kočka nespí, do ložnice jí nepouštíme. Ale na gauči si lehá na nás 🙂 V noci můžu zavřít dveře, ale uhlídat to přes den... No uvidíme, jak se k tomu postaví. Zase vyloženě mazel to není, takže doufám, že si ho prostě nebude moc všímat.

aifka
autor
7. lis 2013

no nedoporučuju kočku někam umisťovat, jsou to citlivá stvoření a změny špatně snášejí, raději bych to řešila síťkou přes postýlku, hlavně nekřičet, nevyhánět, každý pozitivní kontakt odměňovat, jak u koček tak u psů

lith
7. lis 2013

@xvink ta naše je mazlivka jen občas, ale hlavně v noci, spíš jsem zvědavá na hafany jak budou reagovat, ale myslím, že si zvyknou

petrabam
7. lis 2013

my to měli podobné jako aifka. Máme šestiletýho voříška, takovýho žárlivku, tak jsem měla trochu vítr z toho, jak přijme malou. Ale po návratu z porodnice jsem se šla nejdřív přivítat já a pak jsem teprve vzala malou do bytu, položila jí na zem a nechala ho, aby si jí očuchal. Ze začátku štěkal při každým jejím zabrečení, ale za pár dní si zvykl. Když k ní chtěl přijít, nebránila jsem mu a nechala ho si čuchnout. Je fakt, že když já se starala o malou, musel se mu věnovat přítel, aby jako věděl, že se na něj nekašle. Už je to dva a půl roku od porodu a jsou to nejlepší kámoši. Pesan sice dělá, že ho občas štve, ale jakmile na malou zvýším hlas, už je u mě a kouká tím pohledem jako " hele, klidni, ta je tu se mnou " 🙂