Manžel a výchova dětí. Podílí se na výchově a péči?

U nas dela partner hodne veci. Koupe (v podstate jen on), prebaluje, kdyz nemuzu a pripravim a radim, tak i u plotny to zvladne. Odsava, maze, dava medicinu, meri teplotu, opravuje veci, dela blbiny s malym (ja nemam bohuzel silu) ale hlavne je porad doma. Vi, ze je to prechodne a ze musi byt na blizku (obzvlast ted). Jako nedokazu si predstavit, ze by vytiral, zehlil, pral (nesnasim kdyz vesi pradlo) nebo myl koupelnu nebo zachod, ale kuchyn umi pekne kdyz chce 🙂 .

Muj manzel se na vychove a peci o nase dite podili velmi vyznamne 🙂 POchopitelne podle toho jak mu to dovoli prace. Koupani a ukladani to je komplet jeho, i kdyz jde nekam ven s kamarady, coz se stava opravdu zridka, tak maleho vzdy nejdriv vykoupe a ulozi a az pak jde. Kolem maleho umi uplne vsechno uz od narozeni, sam se ihned zapojil a jde mu to od ruky. Syn hodne brzo vstava a my se ve vstavani stridame, manzel jezdi do prace az na devatou. O vikendech, pokud nema nejakou praci, chodime ven spolecne, obcas i on sam. Muzu se na nej na 100% spolehnout a jsem mu za to nesmirne vdecna 🙂 Doma mi take hodne pomaha - veskere opravy, luxuje, uklizi v kuchyni. Jsem vdecna tchyni, protoze ho k tomu vedla aby pomahal a nenechaval vse na zenskou. Ma rad poradek, ale umi si ho udelat i sam. Nevari, nezehli, neuklizi v koupelne a na zachode, ale to je pro muzskeho uz tak trochu moc 😀

Tak my první mimčo sice čekáme až v prosinci,ale už teď jsem naprosto klidná.Můj přítel je naprostý poklad,který doma se vším pomůže, pouklízí,umyje nádobí aniž by mu někdo něco musel říkat,pračku taky zapnout umí.Prostě bomba.Navíc vidím,že děti má hrozně moc rád.Když jdeme k ségře tak si s neteřinkama hraje a blbne,celkově má k nim krásný přístup. Zajímá se o celý průběh mého těhotenství, kolikrát si spolu čteme knížku o těhotenství a péči o mimčo a on se zájmem poslouchá. Rád pozoruje jak se mi vlní bříško a jak malý kope.Takže jsem si naprosto jistá,že z něj bude perfektní otec,který s malým bez řečí pomůže a říkám si,že bych ho nikdy za jiného nevyměnila. 😉

U nás to funguje tak, že dokud jsem byla doma o domácnost jsem se starala převážně sama, MM teda luxoval celý barák, to já nemusím. O děti jsem se starala více než on, ale hodně pomáhal, protože dělá na směny, víc jsem ani po něm nemohla chtít. Teď co chodím do práce se o péči o děti střídáme, tak jak je kdo doma, kdo může vodit do školky a školy apod. Víkendy odjakživa trávíme společně, když nejedeme na výlet, tak jdeme alespoň na procházku, v létě si užíváme hlavně na zahradě u bazénu, grilovačky apod.

tak u nás je to stejné jako u andy80.. jelikož z mužem děláme na smněny, tak veškerý volný čas trávíme společně, úkoly z mladou máme rozdělené podle předmětů, nebo spíš podle toho z kým je zrovna chce dělat 😀 převážně vyhrává manžel 😀 jediný co můj muž fakt nikdy dělat nebude je žehlení príádla, ale to po něm ani nechci 😀

Já to beru tak, že muž má osmihodinovou pracovní dobu - programuje a já mám osmihodinovou pracovní dobu - starám se o mimčo a domácnost. Stejně jako jsme to dělali dřív, když jsme ještě oba pracovali se o domácí práce a nyní ještě o péči o dítko po této "pracovní době" víceméně poctivě dělíme :o) Muž je schopný se o malou postarat na 100% kdykoliv to je potřeba - a to včetně mimča, který je po....ý až za ušima a já jsem za to moc ráda. Občas nastane situace, kdy já prostě nedávám (moje nemoc, práce, celonoční křepčení kolem rostoucích zoubků,...) a vím, že se na něj můžu spolehnout :o) Na druhou stranu, jsou věci, který po něm, pokud to není opravdu nezbytně nutné fakt nechci - právě to přebalování, které vím, že mu není příjemné, noční vstávání - já se můžu dospat přes den s dítětem, on musí pracovat, procházky s kočárkem - taky nerada chodím sama a podobně :o) Jak už tu bylo řečeno, já taky sice umim vrtat poličky nebo se vrtat v počítači a řešit nějaký problémy, ale MILERÁDA to přenechám jemu, pokud to teda není opravdu nezbytně nutné :o)

Já jsem na domácnost a dítě de facto sama (komplet vše, manžel doma neudělá nic) a ještě k tomu pracuji... MM se o malou moc nestará, resp. je jednou za čas ochoten jít na hřiště, pokud není z práce moc unavený. Z toho, co jsem si tady přečetla, je mi trochu smutno, protože ruku k dílu bych občas ocenila. Platím si teď paní na úklid, ale z toho, co vydělám, takže ani v tom MM zásluhu moc nemá.

Můj manžel je poklad, pomáhá, s čím je třeba, ale je to dané tím, že je často doma - má dvakrát denně trénink, a to ještě není pravidlem, takže někdy má volno i dopoledne. Péči o starší dceru zvládá na jedničku (někdy mi spíš přijde, že se předháníme, kdo je lepší rodič 😀 ) a o čtyřměsíčního syna se logicky starám mnohem víc já, poněvadž ho kojím a taky jsem asi více trpělivá, raději ho nosím, než aby křičel, kdežto manžel má tohle zase docela na háku 🙂 Co se týká domácnosti - manžel je bordelář, na to už jsem si zvykla, takže já zajišťuju veškerý úklid, čistotu, ale on zase velmi často vaří a pere si své tréninkové věci. Jinak každé rádo vodí malou do školky, malého vezme do kočáru a já dospávám (kojím i v noci co 2,5 hodiny). Co víc si přát? 🙂

Ahoj tak ja to napisu vlastne jednoduse ,Vsecko delam jaa ☹ a reknuti ze mam toho plne zuby muz my nepomuze kdyz uz si zacnu moc stezovat odveze nas k jeho mame at si odpocinu ale to neni reseni ta ma maleho taky jen chvilku ven s nim nejde a stejne vse delam jak doma stejne ,krome toho uklizeni ze.Veskerej program delam ja a uz toho mam opravdu plne zuby jestli to tak pujde dal tak fakt nevim ,nevim .Vcera sem mu to rekla ze dnes koupe a vari on ale to sem vazne zvedava v kolik milostive dorazi taky se stava ze prinde az kdyz malej spi ze ☹ Muzete my poradit co mam jako delat? dekuji

Ahoj, ja sveho muze chvalim kudy chodim 😵 o deti se dokaze postarat stejne dobre jako ja, nema problem je vzit na prochazku nebo s nimi jit na krouzek (vetsinou mezi samy zensky), krmi, koupe, prebaluje,... 😵 v noci se stridame podle toho jak deti spi, pokud v pohode, tak vstavame na stridacku jednu noc ja, jednu on, kdyz se budi castej, tak mame deti rozdeleny a kazdej vstavame k tomu svymu a druhou noc si je prohodime 😀
no a domaci prace...on myje nadobi, chodi se smetim a nakupovat, ale kdyz potrebuju pomuze mi bez problemu se vsim, klidne vypere, navari... 🙂
no a navic je milej, hodnej, chapavej, trpelivej, miluje me i deti....
ja nemam muze, ale andela 😵 😵 😵

Do ničeho jsem Honzu nikdy nenutila, ke klukům se vždycky stavěl naprosto samozřejmě, koupe je od prvního dne jejich života. Vaří dobře (vaření máme rozdělené, on dělá především ryby, umí famózní svíčkovou, prvotřídní palačinky, knedlíky všeho druhu - a já tohle neumím zdaleka tak dobře jako on, tak to nedělám 🙂 - na druhou stranu guláš, segedín atd dělám já a dočkala jsem se komplimentu, že tak dobrej segedín jako já nedělá ani jeho mamka 😀 a to je co říct, tchýňka vaří moc dobře a její polívky jsou nedostižný), uklízí daleko precizněji než já, kluky sám od sebe bere na výlety a procházky...

Občas mě deptá se svou pedanterií a patentem na rozum, občas se ke mně chová jako ke třetímu dítěti a svrchovaně mě poučuje, ale to si pomyslím něco o prostrčení hlavy mezi kolenama a políbení si pr... 😀 Ale ve svý podstatě mám zlatýho chlapa a kluci ho milujou nade vše. Jak zarachtají v zámku klíče, je máma totálně nezajímavá 🙂

U nás to funguje tak,že děti a domácnost mám na starosti já,protože jsem na MD,manžel chodí do práce a po návratu z ní má práci okolo baráku.Kluky pohlídá jen případě,když si musím něco(lékaře,úřady,kadeřnice apd.)zařídit,ale aby je hlídal jen proto,aby si udělala čas pro sebe,to opravdu nehrozí. 😀 Co se týče výchovy dětí,tak ta závisí na mě,protože manžel nechce být za toho "zlého",ale pak hrozí,že to s nimi nezvládne jak doma,tak i na veřejnosti.Třeba to bylo hodně znát,když jsem byla 3 dny v porodnici s mladším synkem a on měl doma na starosti toho staršího.Po návratu domů jsem nestačila vycházet z údivu. 😀
Podle potřeby se v hlídání vlastních dětí střídáme-popř. si je rozdělujeme.Když nám to čas od času vyjde,jedeme na nějaký odpolední nebo celodenní rodinný výlet.Ale na procházky chodíme s dětmi každý zvlášť,aby si ten druhý doma něco v klidu udělal. 😉

Přítel téměř není doma, takže sám s dětmi ven nechodí. Ale doma pomáhá s úklidem i vařením, děti pohlídá, když potřebuji něco v klidu děla já, ale takovým stylem, že moc klidná stejně nejsem a nakonec mám na hlídání o jednoho víc. Výchova je spíše jen na mě. On je prostě velkej kámoš, co umí obstarat čistou plínku nebo oběd a dělat blbiny 😀 V noci vstávám spíš já. On bývá tak utahanej, že se buď nevzbudí vůbec a nebo až po takové době, kdy já mám uši i srdce prasklé řevem. Ale v šestinedělí jsme měli rozdělené "směny" a střídali jsme se, protože prcek vstával v noci po 2h, tak abychom každý naspali aspoň něco. To mi fakt hodně pomohlo. Když to shrnu, tak u nás platí, že muži jsou velké děti. Je šikovný, takže o co si řeknu to udělá, ale občas u toho ani nepřemýšlí. Jako včera. Malej smrděl, tak říkám, že jestli je poto, ať ho přebalí. Za chvíli jdu okolo, kluci přebalují a vedle plínka, do které bylo jen cvrknuto na vyhození. Prostě jsem řekla přebalit, tu podmínku o tom poto už asi nevnímal 😀 A tak je to často v mnoha věcech ☹ Pak jsme v začarovaném kruhu, protože si samozřejmě my ženy "oprávněně" myslíme, že vše si nejlépe uděláme sami a potom si stěžujeme, jak jsme unavené 😀