Máte zaběhnutý systém chodu domácnosti?
Ahoj holky, mému synkovi už budou dva roky a já mám pořád pocit, že žiju v chaosu. Vůbec se mi nedaří skloubit běžné aktivity, jako je věnování se dítěti, poklizení, vaření, pár hodin práce denně, cvičení. Většinou zvládnu tak polovinu, takže mám doma buď permanentně nepořádek, nebo když tedy důkladně uklidím, tak mi zase v práci hoří termíny (pracuju z domova). Dala jsem si teď jako prioritu konečně zhubnout, chodím cvičit, a důsledek toho je permanentní nepořádek a práce ve skluzu (péče o dítě je samozřejmě vždy na prvním míste 🙂 ).
Pořád se nechci vzdát představy, že to nějak skloubit jít musí. Manžel je doma hodně, nemá problém se zapojit, ale není moc samostatný, takže mi to čas neušetří. Hlídání (dítě mimo domov) mám dvakrát týdně 6 hodin. Tak prosím ty z vás, kterým domácnost šlape, můžete mi napsat, JAK to děláte??? Věřím, že tu mezi námi jsou skvělé organizátorky, které se podělí o triky a fígle!
@guinea já nevím, kdy 😀 prostě kdykoliv to jde. S takhle malým miminkem to je ok, víc mám strach, jak to budu zvládat, až bude dceři třeba rok... Mám výhodu, že mám takový charakter práce, který mi dovoluje alespoň část práce dělat dopředu - takže když mám čas navíc, tak toho využívám.
@operetk To tě obdivuju, já mám první půlrok po porodu jako v mlze. Jak kdybych frčela na drogách... Zpětně si říkám, jak to, že jsem byla tak nemožná, když malý každé dvě hodinky spal, co jsem tehdy dělala? ("Seděla jsi a sledovala, jestli dejchá" - mi na tuhle otázku nedávno odpověděl manžel... 😝 )
@guinea u nás je a byl základem režim dítěte. A tím pádem si můžu hodně věcí naplánovat. Pracuji od jejich 5m, nejdřív na částečný. A cca od 2l na plný. Teď dělám i něco z domova a to večer nebo o víkendu odpo když spí.
Extra naklizeno nemáme. Ale máme i zvířata a to je nepořádek větší. Velkej úklid 1xtýdne. Průběžně při extra bordelu luxovani. Myčka a pračka jede denně nebo od den. Nezehlim 🙂 k tomu sem došla pri vs a práci k tomu, že takového času prostě nemám 🙂.
Klasickém všední den, ráno v 6 vstavacka a snídaně. Kolem 7 odjezd. Teď mám tu možnost si práci zařídit nákupy a atd. Návrat domů cca 14-16 hod. A 1.uklidit nákup.2 vyndáme myčku 3.dám pračku. Dítě je během toho se mnou a asistuje nebo je venku. Pak si po hrajeme. Pak příprava večeře. Koupat a spát. Večer pověsit prádlo. Dat myčku a sebrat extra bordel. Spát chodím 22-24 jak kdy.
Rekla bych že extra svinec nemáme ale na bílou rukavicku to není. Někdy když máme odpo nějaký akce tak se nahromadi prádlo atd no a co. Udělal se jindy 🙂
Myslím, že každá máme asi pocit, že v tom někdy plaveme.
Já co jsem začala chodit do práce taky moc nic nestíhám. Teda respektive nestíhám to, co si vždycky naplánuji.
Ráno v pět vstávám, před šestou už jsem v práci. Ve tři vyzvedávám děti ze školky. Dvakrát týdně frčíme ještě na kroužek a vracíme se až kolem šesté. Jinak se snažím vždy alespoň chvíli trávit venku na hřišti nebo po procházkách. Pak komplet starost o domácnost (ano, vím trochu jsem si je na rodičáku doma rozmazlila), pač nikdo jiný to neudělá, že 😀 Večer jsem zbitá jak pes a myslím, že leckdy odpadám snad dřív než děti 😀
@guinea přesně .... též jsem s chlapečkem bez šance :D když uklízím, na druhé straně pokoje vyklízí, když dávám myčku, tak to vyndává nebo zavírá, při vaření nosí ze skříně své ingredience a ty tam chce sypat nebo si nasune židli ke dřezu a ráchá se tam, to ho baví nejvíc, takže 5xdenně převlíkáme, když skládám prádlo, vytahuje to uklizené z šuplíků, apod... taky je rozdíl "panelákový" režim a režim , když musí čověk obstarat venku s dítkem i zvířata, zahradu, být v určitý čas na určitém místě, atd.
Jeee, téma presne ktorú som hľadala... kedže prvé tri roky som zvládala prácu a malú a domácnosť s prehľadom... ale eeejhla, prišiel štvrtý rok - malá do školky nechcela (to je na dlho keby som rozpisovala) a ja som sa snažila na maximum svoje manažérske zručnosti "vycibriť" . Ale... "iba" na obdobie vyše roka... a tak hľadám či niekto dokázal "zdolať túto životnú výzvu" lepšie ako ja a priučím sa niečo...?
U nás bolo všetko "jak má byť obhospodarené" malá, práca, domácnosť, ... pracovala som ako holky písali hneď brzko ráno pokiaľ malá vstala - potom hoc kedy zazvonil tel či konferenčné hovory, boli dny kedy som potrebovala vybaviť 30 tel. do toho 70 a viac mailov (nielen odpísať ale mnoho krát veci riešiť) plus nevyhnutné služobky par krát mesačne typu vstávanie o štvrtej a príchod po polnoci (to bolo jediné stráženie v tú dobu od babičky), ... Medzi to samozrejme hranie sa, varenie, upratovanie, nakupovanie... všetko spoločne ... Takýto režim bol cez deň pokiaľ bol muž v práci a keď prišiel tak ak bolo niečo čo horelo - tak si vzal malú a ja som sa zavrela do ložnice aby som to mohla spraviť a potom sme utekali spoločne von všetci ešte. Keď sme uspali tak pre mňa začínala ďalšia smena a trvala denne do 3 až 4 ráno. Zaspávala som až keď fakt už mozog a telo nefungovali tj posledná myšlienka bola práca a prvá ráno zasa práca a stres z toho všetko stihnúť než sa malá vzbudí... Suma sumárum, zvládnuť keď treba sa to dá, ale po vyše roku som si položila sama sebe otázku. Moja práca je síce moja veľká časť mňa ale donekonečna si dokazovať sama sebe, že sa všetko dá nie je asi dobré.... Už som cítila že sa blíži veľký problém- u mňa (stres, nervozita veľmi ľahko dokázala vystúpiť na tkamer kritický bod a to som vždy bývala kľudas)... a tak som sa zo dňa na deň rozhodla, že si dám pár mesačnú pauzu na oddych a venujem sa iba malej a domácnosti (vrátila som ntb, tel) ok každý deň som na súkromnom maile pár krát k dispozícií, po 16 rokoch práce... potrebujú poradiť aspoň v nutných veciach na firme) Asi nič iné mi skrátka neostávalo ako si naplno uvedomiť že pracovať násobne viac ako bežne ľudia čo chodia do práce a pritom zvládať všetko ostatné skrátka fakt nejde.... ALEBO OTÁZKA predsa dá sa podľa vás nájsť nejaký zázračný "recept?" hm holky? Ústretové kroky boli niekoľko krát robené ako z mojej strany tj práve vyľadovanie fungovania a režimu, tak zo strany zamestnávateľa... ale predsa dopracovala som sa až k rozhodnutiu že rodina je na prvom mieste a vzdala som sa mojho "životného diela" ... :(
@guinea : Dokud jsem byla na MD tak to celkem šlo, co chodím do práce je to šílené, jsou lepší a horší týdny :D
U nás to teď chodí takto:
Když mám ranní tak vstávám v 5:00 , nachystám snídani, svačinu pro sebe, obleču se a namaluju, pak jdu vzbudit syna , zatím co on snídá a oblíká se tak já jdu nakrmit koně, kozy, králíky, slepice ... v 6:15 odjíždíme ( někdy stíhám a pustím ještě pračku, jindy absolutně a není uklizeno ani po snídani) ... končím v půl 3,v rychlosti nakoupím, případně vyřídím co je třeba ve městě, vyzvednu syna ve školce, doma dáme svačinu a jdeme hned ven - zahrada, zvířata, .... venku jsme tak do 19hod. Syna okoupu ( tam jsem vždy s ním), pak si dáme večeři a syna obvykle jde uspat manžel. Já mezitím uklízím doma, vařím si oběd na druhý den, žehlím, uklízím .... cca v 21-22 mám hotovo,jdu si dát sprchu a buď odpadnu nebo mám chvíli času pro sebe. Někdy jsem z práce tak unavená že nemám sílu udělat doma víc než nutné ( to je ten okamžik kdy se začne doma hromadit nepořádek) .
Když mám odpolední tak ráno syna vypravuje do školky manžel, já během dopoledne uvařím, uklidím, obsatrám zvířata ( kolem zvířat je to cca 1-2 hoďky), pak mám chvíli pro sebe tak buď cvičím, nebo jdu se psem ven, nebo se jedu projet s koněm. V 13 odcházím do práce. Problém ale je, že když dojdu v 22:45 domů, je tu obvykle bordel z odpoledne ( manžel to moc neřeší), někdy se překonám a jdu ještě uklidit kuchyň nebo setřít chodbu , někdy padnu na hubu a nádobí je tam do rána
Co se týče domácnosti tak super je web www.terapiedomova.cz - když se držíš týdenního plánu a úkolů ( můžeš si přizpůsobit dle vlastních potřeb) tak celkem zvládáš držet doma pořádek ...
Někteří se asi pozastaví nad tím kdy trávím čas se synem ? Bohůžel ho mám minimum, když mám celý týden odpolední tak syna prakticky nevidím, snažím se ho pak nechávat si doma když mám volný den ( pracuji i víkendy - volno mám pak obvykle v týdnu) ... pak se snažím věnovat se synovi.
Sumasumárum - NEJDE mít uklizeno, uvařeno, věnovat se dítěti, dopřát si čas pro sebe a ještě chodit do práce .... je třeba si úkoly roztřídit na důležité, méně důležité atd. a mít plán - co kdo a kdy
@psya Dcera nemá naštěstí žádné problémy, takže vařím skoro cokoliv. Hodně dělám v papiňáku, různá masa (hovězí, krůtí, vepřové) na houbách či na kmínu (připravím do hrnce a víc si nevšímám), pečená masa, ryby jsou za chviličku, palačinky, různé těstoviny... Buď dělám rychlá jídla, když dělám něco náročnějšího, tak toho vařím víc a mrazím.