Tak u mě(pokud pominu ten prvotní "šok",kdy si člověk najednou uvědomí,že je tu stvoření,které na něm bude 24 hodin denně závislé a on za něj má 100%. zodpovědnost))převažuje od začátku spíš ta radost.Ikdyž byly dny,kdy jsem doslova padala na hubu a nikoho ho to nezajímalo 😀 ,tak i tak jsem v duchu polemizovala,jestli to bylo lepší před těhu nebo teď a stejně mi vyšlo,že je to lepší teď,den ode dne. 😵
Jak je to u Vás?
Tak isto pre mňa je to radosť a obrovská aj keď všetko musím zvládať sama som štastná,že malu mám 😵
Ja tiez na vasetko sama, teda s manzelom.... 😀
Obrovska radost....
tak aj ja som na vsetko sama, ale je to to najvacsie stastie co mam 😵
pre mna to je tiez ta najvacsia radost. casto sa zamyslam, ze ako som vobec doteraz mohla bez mojej princeznicky existovat. dovtedy bol moj zivot prazdny
starost i radost 🙂
ja to zatial pocitujem ako fajn dovolenku.
tim nemyslim starost ze by me to obtezovalo ale urcite mam i starost o sve deti aby byli zdrave a aby se jim nic nestalo
Je to radost, ale i starost, ale krásná starost 😵 😵
radost aj trosku starost ale taka mila...no my sme tiez same a nas chlap🙂))
oboje, ale vic radosti 🙂
stále víc a víc radosti 😵
ahojte, pripajam sa k vam..materstvo je pre mna neuveritelne uzasna vec a tiez by som za nic na svete nevymenila ten pocit lasky k vlastnemu dietatu. Je to nadherne vediet ze som zrazu pre tuto osobku ja stredom vesmiru..a aj ona pre mna 🙂 a velmi dufam ze aj ja pre nu vytvorim taky pocit domova a bezpecia ako sme my vzdy mali pri nasej mame..ze dom bol bezpecny len kes ona bola doma..ze ked nam nieco bolo tak ona vzdy vedela poradit, pomoct a uz sa zdal svet krajsi..aj ja som mala take chvilky ze som bola v strese zo zaciatku,ale zena sa musi naucit byt mamou...a teraz? materstvo ma naplna 🙂 a o malu sa staram s laskou.
holčiny,tak pro mě je to hrozně velká radost,miluju děti. Ale co je mám,mám o něco pořád velký strach,aby byly zdravé,aby jim někdo neublížil a podobně. Na mateřské je to pro mě super a se špuntíkem se rozhodně nenudím
Radost především, a starost ve smyslu "obavy", o zdraví dětí i naše, potřebují nás. Starosti praktické sice máme jako každý jiný, ale řešíme je s nadhledem. Se mi moc líbí hláška: nejdůležitější je se nepo.....(pardon 😉 .
A děti jsou úžasnej dar 😉
no radoost ..se ví 🙂
ale to přece neznamená, že je všechno jen růžové
jasně, že když jsem dostala první ms po porodu a prcek nepil, kroutil se, bl celkově rozmrzelý a mi bylo zle jak psovi, tak mi tekla nervy 🙂...ale po to větší radost, když se po třech dnech rozřehnil, pusinu od ucha k uchu a zase najel na svůj pohodový standard
ale nikdy mě nenapadlo nějak pochybovat o tom, jestli jsem neudělala chybu, když jsme si ondru pořéídili
to jen tchýně, když jí nadšeně líčím, jaký je ondra úžasný mi opakovaně říká, že se mi to jen zdá, že dětoi jsou jen starost (tpo mi říká od třetího měsíce těhu, kdy se to dověděla..kráva)
hupca,tak tvoje tchýně taky tak trochu out,co? 😉
jjani ..kukni na diskusi tchýně ..tam je toho víc 🙂
ale ona mi říkala na začátku těhu, že si užiju, že toje pěkný hnus ...pak jsem sito užívala ale v tom dobrém slova smyslu ..a ona, že ať počkám na konec těhu ...a já sito zase užívala ...tak na porod ..a já si ho zase užila ...no tak pak samo, že dítě je hnus ...no samo, že není ...ale je třeba mě informovat, abych si nemyslela 😀
No musím říci, že za začátku to byl šok i pro mě, hlavně to šestinedělí to byl slušnej opruz, malej pořád řval a já si s ním nevěděla rady a taky mi kromě manži nikdo nepomohl, byli jsme na to vyloženě úplně sami. Což jsme samozřejmě i teď 😒 . Teď ale o to větší máme s manžou radost, když vidíme, jak se Honzík krásně vyvíjí, jak umí nadávat, jak se učí chodit a tak 😀 😀 😀 a kdyby někdo měl blbý kecy, jak to vedeme, tak si myslím, že máme právo takový lidi poslat do pr...! 😉
Ale abych odpověděla na otázku v názvu tématu: Mít dítě je něco naprosto nového, ale u mě už čím dál tím víc převládá radost, je to krásné období, i když Honzík peklí neboli zlobí, tak mám z něj velkou RADOST 🙂 Starost o něj si schovávám v srdíčku 😉
Keď už máte bábo a má vám kto so všetkým pomôcť je fajn, keď ste na všetko sama je to už horšie, ale stačí jeden úsmev vášho drobca a zvyšok je pre vás hračkou
u mě spíš radost 🙂
Padání na hubu naštěstí neznám, malej od začátku dobře spí, dobře jí, nebyli problémy s kojením, nebyva moc nemocny....První půl rok byl vyslověně leháro.
Ale i teď je to moc fajn, i kdyz uz mi obcas visí na teplákách 🙂 a uz si zacina prosazovat svou.
drobne starosti mi nevadi, patri k tomu....
ale ty starosti a strach o jeho zivot nebo zdravi jsou teda dooost neprijemny...
to jsem fakt predtim neznala ale vedela jsem, ze to s ditetem pride.... 😒
taky jsem zjistila, že od té doby co mám dítě se daleko víc bojím o sebe, o manžela... 😖
to je nekdy docela psycho...
pridavam se k tem, co pisou, ze jim pride zvlastni, jak driv mohly zit bez ditete...taky to tak mam...zivot pred tim byl fajn (prace, pratele), ale ted je to daleko lepsi...bohatsi...vsechno ma najednou smysl.
je prijemny myslet na nekoho vic nez na sebe.
Většinou radost 🙂 "oběti" typu nechodíme na večeři, do kina atd neberu jako oběti ale vlastní volbu....
Starost byla když měl ekzém, tak aby ho to trápilo co nejméně, ale jinak nemůžu říct že by něco výrazně trápilo...
A přidávám se k těm které tvrdí, že po narození děcka si teprve všechno sedlo na správný místo.
Ahojky, strašně moc moc moc velká radost, malá dělá jen hezké starosti (ikdyž nás Pepibubu také zlobí AE ☹ ), prostě život je nyní maximálně naplněn, ale proč je tato krása tak strašně moc náročná 😵 ?!
Petruna, leháro první půl rok 😕 ??? Tiše závidím 😉 . Já jsem ráda že se najím a zajdu na záchod, doma pořád bugr, neudělám nic a to je malá hodná... 🙂
No, radosť to bola tak do šiesteho mesiaca, keď malý len spal a papal a kakal a cikal a zase spal a papal a cikal a tak dookola. Ale ako objavil fukciu nôh- pohroma - od šiestich mesiacov stavanie sa na nožičky, kolenkovanie, od deviatich už samostatné behanie- tak odvtedy to je už len starosť🙂
radost 😵
ale ani jedno moje dieta nie je take dobre,aby som vecer nebola stastna,ze zaspalo 🙄
Najradostnejšia starosť... 😉
moja mala bude mat 2 roky,ale nestalo sa mi ani raz,aby som mala pocit,že je mi nejako na príťaž alebo niečo podobné ...nikdy som neoľutovala,že je to takto ako to je a nikdy by som nemenila 😵 😵 😵
pre mňa je materstvo radosť najväčšia 😵
radosť 🙂 a odkedy vie bežkat, je to uplne super, sice traba davat na nu pozor, lebo vylezie aj na gauč a tam tancuje, ale teraz je to už mala spoločníčka... 🙂 niekedy som sice vycerpaná, ale nedala by som ju za nic na svete a vcera mi dr. povedala, že vycerpaná som z nedostatku zeleza a nie z tami... 🙂
neskonalé štěstí - zdravé, krásné děti, se kterými nejsou problémy - zvlášť malého si užívám, ve 40 neřeším spoustu věcí, jsem nad věcí - nemůžu se na něj vynadívat a umazlila bych ho. Starost je, když jsou nemocní, což my naštěstí moc nejsme. I to přebalování je nádhera - chytí mě nožkama a ručkama a přitáhne k sobě opusinkovat. Tři hodiny ho nevidím, a už se mi stýská. Musí to být hrozně nešťastné pro matku, která cítí dítě jako omezení své svobody a přítěž. Když chytí mateřský cit a soucit, je to asi to nejhorší, co může ženu potkat - ona si to ovšem neuvědomuje, naštěstí.
Děti jsou mojí krásnější a roztomilejší součástí
neberu je jako samozřejmost - jsou krátce maličké, sladké, za chvíli nás nebudou potřebovat a mazlit se nebudou ani náhodou. Puberťák už rozhodně na pochování netrpí. to ovšem neznamená, že si ráda večer nesednu vklidu k televizi - to je normální.
A když chceme někam jít, tak najmu hlídací tetu. Většinou jsem ale ráda, že jdu sama a hlídá táta.
.
uuuplne stejne 😵