Měly jste obavy z mateřství?

petradova
27. dub 2009

Ahoj,
protože s manželem už delší dobu mluvíme o miminku, plánujeme, že vysadím HA. Na miminko se strašně těšíme, jen mám (spíš já než manžel) obavy z toho, jaká budu maminka. Hlavou se mi honí už teď spoustu otázek - Budu mu dobrým rodičem? Zvládnu výchovu, budu vědět jak "na něj?". A ...budu ho milovat?Přijde láska k dítěti sama, nebo si jí "budu muset utvořit" ?
Vím že to je asi hloupá úvaha, ale mě se to prostě honí hlavou. Někdy si říkám že je dobře, že takhle přemýšlím, protože to značí určitou "zodpovědnost", nad kterou přemýšlím a kterou vůči dítěti budu mít, na druhou stranu si říkám, jestli jsem vůbec na miminko připravená, když mám takové otázky. Nevím jestli mi rozumíte, ale to,co jsem tím chtěla říct je v podstatě napsáno v názvu tématu. Co si o tom myslíte vy, je normální se už takhle předem obávat toho, jaká budu maminka?
Jsem normální 😅

petrunka01
27. dub 2009

ahoj.Já myslím,že jsii normální.Já teda těhu plánovala,ze začátku jsme si obavy nepřipouštěla.Až později,když jsem začala číst odborný knížky mi to mateřství začalo připadat jako věda-- 🙂 .A nesnášela jsem věty typu-ono to příjde,budeš vědět,jak na to..ale je to fakt.Prostě ti nezbyde nic jinýho a instinktivně uděláš to správný.
Co se lásky týče..měla jsem docela těžkej porod a byla pak hodně unavená.Možná i proto se hned nedostavila vlna ohromný lásky.To přišlo až postupně,když jsme se poznávali.Jiný holky to můžou cítit jinak,já to měla takhle.ALe netrvalo to dlouho,už brzy jsem syna milovala nejvíc na světě... 🙂

nikka.vo
27. dub 2009

Petradova, já neměla obavy že to nezvládnu co se péče týče, v tom jsem si vážně věřila, ale bála jsem se ( a stále bojim) abych vychovala hodné dítě, ohleduplné, ochotné apod... toho se bojim nejvíc 😉

Láska přijde sama, možná ne hned taková jak by člověk čekal, ale každým týden ucítíš jak ta láska sílí a pak to kolikrát až bolí, to si člověk ,který to nezažil nedovede představit! Takže se na to těš 😵 😵 😵

A ANO je to normální, počkej v těhotenství ty hrozný sny, kdy se ti bude zdát, jak dítě někde zapomeneš, nebo že nemáš vůbec žádné oblečení, nebo že po celém dni zjistíš, že si mu nedala najíst apod 😅 To mě fakt provázelo celé těhotenství, asi někde v hloubi duše nejistita byla, protože jinak fakt nemám pocit, že bych si nevěřila 😉

janulle22
27. dub 2009

ahojky... no ze zacatku ne, ale potom chvili pred porodem sem premyslelajaky to bude, jestli ho budu mit rada atd...

nakonec jsem rodila cisarem s castecnym umrtvenim...jak jsem uslysela adu poprve plakat zacala jsem stestim brecet taky... a muzu rict ze sve dite miluji od prvniho okamziku... 😵

neboj normalni jsi uz jak psaly holky... proste je to neco noveho a obavami si projde asi kazda z nas... 😉 ...tak hura do mimca... 😉

kubaka
27. dub 2009

při prvním nikdy nevíš do čeho jdeš a při druhém už to zvládáš levou zadní 😉
Jsou to normální obavy - jen odrážejí trochu to, že si nevěříš. Všechno přijde samo od sebe, neboj. Věř ve svůj instinkt matky, který se v tobě v pravý čas bezpečně probudí. A možná až ho budeš cítit v bříšku, překvapí tě tolik emocí, lásky, že ti bude z toho do breku a budeš vědět, že budeš mít to nejhezčí mimino a buděš mu tou nejlepší matkou. Prostě to budeš v té chvíli vědět.
A až ho budeš mít v náručí - nebudeš pochybovat už vůbec o ničem . No, taky na to nebudeš mít čas 😀 😀 mezi přebalováním a kojením a urváváním spánku po hodinkách.

kristi
27. dub 2009

ja se bala dost, jestli to zvladnu, jeslti je ta spravna doba, zda neni moc brzo a vlastne vseho hlavne te pece, plinek, krmeni a kojeni....ale to je brnkacka.

laska k dceri prisla tak nejak spis postupne bych rekla, rozhodne to nebyla laska naprvni pohled. Ale zhorsuje se to cim dal vic, ted uz si neumim predstavit, ze by s nami nebyla, jsme na ni zavisli oba dva.

marinka
28. dub 2009

Peti, obavy jsou určitě normální, i když já jsem teda asi byla nějaká divná, protože já jsem je vůbec neměla 😅 Já jsem se jenom těšila a vůbec jsem neuvažovala nad tím, že bych něco nezvládla a vlasně první obavy přišli až když se malá narodila a já jsem viděla, jaký je to uzlíček maličký a zranitelný a začala jsem o ni bát. Ale ono to jde potom opravdu tak nějak samo, probudí se mateřský instinkt, který ti se vším pomůže 🙂 Samozřejmě má každý občas krizovky, ale to k tomu patří a přejde to.
A co se týká mateřské lásky, tak to se neboj vůbec, svého broučka budeš milovat nejvíc na světě 😵 Já jsem se teda do malé zamilovala hned v prvním okamžiku, ale teď je ta láska ještě mnohem silnější a jak píše kristi, jsem na ní závislá a je to moje všechno 😵

petradova
autor
28. dub 2009

Hurá, jsem normální !!! 😀
Jen mě trošku překvapilo, že se může stát, že lásku k dítěti pocítíte až později, já myslela, že každá maminka mimčo bezbožně miluje hned, tak jste mě uklidnily. 🙂 Díky holky 😉

nikka.vo
29. dub 2009

no to miminko máš ráda okamžitě a víš, že by si ho tam v životě nenechala 😉 , že by ti bylo lhostejné, to vůbec, jen postupem času zjistíš, že to co si cítila na začátku bylo prd oproti tomu, co budeš cítit později 😵 A čím víc jsem se cítila v roli matky líp a sebejistěji, tím u mě ta láska sílila 😉

lajla
16. čer 2016

Ne,ani trochu, není proč

saidy
23. čer 2016

Já obavy měla ještě nedávno, pak jsme se jednou na dovolené minulý týden nechali unést a nevzali si kondom a byla jsem z toho pěkně nervózní. Nakonec jsem po pár dnech dospěla k závěru, že bych i chtěla, aby byly na konci měsíce II na testu a přestali jsme se chránit úplně 🙂
Testovaly jste některá před MS? Jak dlouho před a jaký test případné těhotenství "odhalí" tak brzo? Asi je to hloupý dotaz, ale nikdy jsem test nepoužívala, tak jsem v lese 🙂

terezapetrova
23. čer 2016

@petradova není snad prirozenejsi věc na svete nez materstvi 🙂 i obavy jsou prirozene 🙂 jinak laska vetsinoou vznika sama u nekoho hned u nekoho casem, to asi dopředu neodhalis 🙂 Ja se vždy zahořela tou největší laskou jak jsem uslyšela první krik mimimka tedy hned po porodu 🙂

petradova
autor
24. čer 2016

@terezapetrova Tak diskuze už je tedy staršího data 😀 ,dnes jsem hrdou a pyšnou maminkou dvou úžasných princezen. Na jednu stranu je Role matky teda děsně náročná,vyčerpávající a někdy únavná, 😔 ale končí mi mateřská a to je mi na stranu druhou moc líto.Klíďo bych s holkama byla doma ještě nějaký ten pátek 😅 Myslím si, že základy do života dostaly holky od nás ,rodičů a od babičky dobré. Snažili jsme se, a moc 😀 . Teď aby si z toho vzaly co nejvíc, že... 😵

slimacikmia
24. čer 2016

@petradova to je super, ze si napisala ako to dopadlo 🙂 a co s tou laskou? Citila si ju hned, alebo postupne? Ja uz ked bol Drobcek len druha ciarocka na teste 🙂

petradova
autor
29. čer 2016

@slimacikmia cítila jsem jí hned, ale to jsem v té době netušila, že může ještě sílit 😵 . Já holky miluji čím dál tím víc, a musím říct, že mě toho dost učí, hlavně poznávat sama sebe. Aniž by to samozřejmě tušily..🙂. To víš že občas jsou na zabití, někdy bych je nejradši vystřelila na Mars bez možnosti návratu 😀 , ale jinak 😵

marketa11112
26. črc 2016

bylo to desive.. bala jsem se silene. když jsem otěhotněla, porad jsem si rikala, je to dobře? tak rychle? jsem pripravena? budu dite milovat? jak pak bude/budeme zit? nenarusi to nas vztah? vse je jinak.. dite miluješ uz b brise, strachujes se o nej, nas vztah s manželem se utuzil. malej je uzasnak a uz mu planujeme sourozence..