Netěší mě role matky 😞((

lenkagsxr
1. čer 2014

Ten pocit ze mě musí ven. Mám 3 měs. miminko a namísto toho, abych si užívala roli matky, tak jsem nešťastná a dítě mi leze na nervy ☹ 😨 Po 6 nedělí, kdy jsme se zbavili kolik, jsem si říkala, že teď už snad bude jen lépe. Role matky mě začínala těšit. Ale posledních pár dní se Tobiáš začíná vztekat stále častěji a málokdy se stane, že dokáže být 20min. v klidu. Hrazdička s hračkama mu spíš začala lézt na nervy a vzteká se v ní, tak ho do ní radši nedávám, v košíku být nechce, chovat ho věčně taky nebudu protože mi připadá, že si na to začal zvykat. Chovám jen když už opravdu se vztek mění v pláč. Kolikrát ani to nepomůže ( a to si ho beru i ven na zahradu ). Navíc mám problémy s usínáním. Usínám 2 hodiny. Tobiáš chodí spát v 9 večer, vstává v 5 ráno. Často bývám unavená, nevyspalá, a z toho následně vzteklá. Přes den když Tobiáš usne třeba na 2, 3 hodky, tak nemám šanci si jít lehnout s ním, protože než usnu, už se probouzí. Málokdy se mi povede že do hodiny zaberu . Večer... když už usíná, se děsím následujícího dne, kolikrát se zase navzteká a zvládnu to, aniž by mi ruply nervy??? Manžel mi naštěstí pomáhá ale také bývá často na nervy, např. když se celý týden těší na oblíbený závod Moto GP a nemá tu chvilku klid, protože malej večně kňourá. O víkendu spí u něj on, takže alespoň o víkend se vyspím. Ale od pondělí do pátku je to boj ☹ Říkám si poslední dobou, kdybych mohla vrátit zpět loňský rok, kdy jsem se rozhodla otěhotnět, protože mě ten stereotyp nebavil, rozhodla bych se nyní pro to: nemít dítě. Všude kolem sebe jsem slyšela jak je krásné být matkou, jak se ti změní život k lepšímu ale já to tak necítím. Je mi do breku když se tu o tom rozepisuji a nenávidím se za moje pocity. Ale já už to neumím v sobě dusit. Musí to ven i za cenu odsuzujících komentářů . Má matka mi cca v 1měs. věku Tobiáše nabídla, že si malého vezme na pár dní (bydlí 100km od nás), ale to jsem zavrhla. Jednou jsem jí řekla, že Tobiášek užívá tyto a tyto léky a že si nepřeji aby ho v období 6nedělí brala kočárkem do obch. center a nedokázala to respektovat. Není to jen tento důvod, proč jí ho nechci půjčit. Dalším důvodem je ten, že by mi moc chyběl, i přes to, co tu teď píši. Na druhou stranu si nedokážu představit, že bych o něj přišla. To bych nepřežila.
Jen si říkám, kdy budu zažívat ty pocity, které tu všechny matky pociťují: užívání si role matky, nejšťastnější období v životě, nepopsatelná mateřská láska apod. Kdy? Přijde to vůbec někdy nebo budu jen zažívat ty nepříjemné pocity, které zažívám poslední dny a děsí mě to!!!
PS: tento příspěvek prosím nekomentujte pokud mě chcete soudit, jak špatná máma jsem.

ev.ka
1. čer 2014

Ostatní nemám čas číst, třeba už to tu někdo psal....

Miminko vnímá Tvoji náladu a tvoje emoce.
Jako je nálada nakažlivá mezi dospělými, tak to funguje i u miminek, možná ještě citelněji.
Cítí Tvoje napětí, nervozitu, špatnou náladu... zkus to otočit a sleduj, jestli se to nezlepší i u miminka 😉

intacta
1. čer 2014

@lenkagsxr Já nejsem ta, která by Ti měla radit, mé dcerce bylo teprve včera 6týdnů. A bojujeme 🙂 ale kdybys chtěla si třeba popovídat, klidně napiš do IP. Mě to takhle taky jedna mamča nabídla a někdy to aspon trochu pomůže vědět, že v tom nejsi sama.

zuny
1. čer 2014

@lenkagsxr od té doby co máme děti, tak se s manželem celkem často hádáme, já nervózní, on neví proč jsem taková 😉 Ale jinak se milujeme a milujeme naše děti 🙂 Když hlídá manžel, je na nervy po 20ti minutách 😀
Jen mě napadlo, naše často brečí, že má prdíky, i když jí jsou už 4 měsíce, tak když je najedená, brečí, buď chce ještě brknout nebo ji rozbalím a ona se vyprdíkuje a někdy vykaká 😉 Některá miminka mají rádi, když jsou nahulatí, nezkoušelas třeba masáže na bříško?

eldrag
1. čer 2014

Já bych také ráda přispěla, od začátku jsem věděla že ani jedna babička nebude fungovat a za 11m také nefungovaly. Táhneme to s mužem sami a jsme unavení, vyštavení a psychicky tak nějak vycucáni. Asi jako každá maminka si užívám chvilky klidu, kdy si šmudla hraje nebo se směje a ty chvíle kdy se vzteká ječí nebo marodí jsou tisíckrát náročnější než celodenní směna ve fabrice. A chápu naprosto pocity co se tu probírají, momentálně proklínám roli matky na hřišti a na písku.
Přeji klidná bříška, celonoční spaní a co nejvíc energie 🤐 . Já jsem se pustila do vitamínů a homeo podporující dobrou náladu a energii.

crawler
1. čer 2014

Ty se potřebuješ vyspat a zlepšit náladu - svou nervozitu přenášíš na malé a to je pak protivné taky. Já jsem při 1.chodila na vš,dělala státnice -byla jsem z toho na nervy, do toho ponorka - společné bydlení s tchýní v 2+1 a byla to hrůza - stres jsem přenesla na F. - ten absolutně nespal - ani ve dne ani v noci - já nespala atd atd = začarovaný kruh - zlom nastal po ukončení vš a odstěhování se - já byla šťastná a dítě najednou milionové - spací,hrací,klidné - ale musíš začít u sebe😉

xdany
1. čer 2014

Já si vždycky říkám, že to dítě za to nemůže, že má ještě nevyzrálou nervovou soustavu a prostě se neumí uklidnit...stačí málo a už jede a ještě když se k tomu přidá pes 😠 Jinak jsem na ně oba přes pracovní týden sama, chodíme hodně ven, protože v kočárku spí, pak na nejrůznější cvičení (masáže, plavání, cvičení), protože to se mu líbí a pěkně potom spí, i když mě to teda vyšťavuje, obzvlášť pokud se rozhodne v autobuse brečet a řve klidně půl hodiny, tedy po celou cestu domů 😅 V noci vstávám 3x, ale snažím se to brát tak, že takhle malej už nikdy nebude a že tohle je teď moje práce, jsem za to placená 🙂 Jo, když má záchvat řevu, tak chovám, protože si představím sebe v nějaké stresové situaci a že bych sama chtěla, aby mě někdo objal, ne aby mě nechal někde vyřvat.

ayenkas
1. čer 2014

Nečetla jsem ostatní příspěvky, tak se možná budu opakovat. Radím vydržet (co taky zbývá, že😀) a ono se to změní, opravdu🙂 Teď je malinký, skoro nic s ním nejde dělat a člověku jaksi schází i ty pozitivnější interakce. Já dceru miluju, ale taky to s ní bylo ze začátku velmi těžké (noci horor, manžel k ní vůbec nevstával, ona chtěla jen má prsa🙂, takže kolikrát jsem jí už i nadávala, pak jsem si to vyčítala), já jsem ji i přes den furt nosila na rukách, jinak řvala, hodně chtěla, abych se jí věnovala, takže vše jsem dělala, když spala. On teď chce vše už objevovat a podle mě ho štve, že v podstatě nic nedokáže, sotva chytí hračku, natož aby ji udržel a prozkoumal🙂 Dceru jsem musela furt zabavovat, jak nespala. Až se bude umět zabavit sám, tak už tak uřvaný a ukňouraný nebude. Počkej za pár měsíců, až nebude chtít od tebe třeba k cizím jít a bude se tě těma malinkatýma ručičkama držet kolem krku jak klíště a jak se bude smát, sotva tě uvidí a řekne máma. To ho budeš milovat i kdybys nechtěla🙂 Já teda nejsem až tak domácí typ a kdybych při rodičáku i nepracovala, tak by mě to jen doma s děckem ubíjelo, ale už bych neměnila🙂

melodygirl
1. čer 2014

@lenkagsxr Je možné, že máš dráždivé dítě. Já mám dceru, která je od narození velmi náročná. Prakticky jsem ji první půl rok pronosila. Jakmile jsem ji položila, nedovedla chvilku vydržet neplakat. Nestíhala jsem uvařit, najíst se dojít na záchod. Manžel to prakticky dost neustál a nastala vážná krize. Lepšit se to začalo až v roce a půl, kdy začala mluvit. V té době jsme už měly za sebou homeopatickou léčbu na zklidnění. Měla velké problémy se na cokoliv se soustředit, co bylo stereotypní. Pokud jsme byly venku, nebo někde v akci bylo vše rázem v pohodě. Ale to by člověk pak neměl co jíst. Myslím, že se vzteká, že není nějaká akce a pořádně vše nevidí. Já malou nosila na ruce na tygříka, nejdřív jsem žila v omylu, že trpí šílenými kolikami, a když ji dám do této polohy, tak se ji uleví. Ale omyl, byla spokojená, že něco vidí z jiného úhlu než vleže koukáním na hrazdičku, nebo do stropu. Ani v kočárku nešlo vozit, protože šílený řev, jelikož neviděla. Jakmile jsme už začali mírně polohovat záda, tak rázem klid. Dnes ji je téměř 2,5 roku a ještě jsem se od porodu žádnou noc nevyspala celou. Půl roku trvalo období, kdy se budila i 10x, nyní třeba už jen 2-3x to je pro mě super noc. Nemluvím o uspávání trvá v průměru hodinu denně a nikdo jiný než já ji neuspím. Měly jsme také noční panické pláče, trvající i dvě hodiny, přičemž jsem ji celou dobu chovala. Nerozepisuji se ani o období vzdoru, které nastoupilo už téměř v 9 měsících, kdy byl boj ji obléknout, začala stávkovat s jídlem atd..... Myslím, že matky, které tvrdí, že se na mateřské dokonce nudí a stihnou ještě při tom vystudovat VŠ mají opravdu klidné soustředěné děti a také babičky na hlídání. Strašně to závisí na temperamentu dítěte. Někde jsem četla, že mateřská se rovná dle náročnosti profesi řídícího leteckého provozu. Já jsem zvyklá v práci na ruch, jsem učitelka na střední, ale práce byl pro mě ve srovnání s mateřskou těžký odpočinek 😎 . Určitě bude líp, hodně ubrečené děti brzy mluví, tak ti dá najevo co ho trápí a bude moci jiným způsobem ventilovat emoce. Buď ráda, že zatím spí pěkně. Spíš bych viděla vyladit trochu ten tvůj spánek, mě zabíraly při kojení dobře homeopatika. Už jsem byla ve fázi, kdy jsem nemohla usnout i celou noc. Čím dřív to podchytíš bude lépe. Dobře se vyspat je základ, pak je člověk méně nervózní a má s dítětem větší trpělivost. A vypadá to, že máš i mužskýho, který tě podrží, což často není samozřejmost 🙂

jamys
1. čer 2014

Rozhodně Tě nebudu kritizovat ;-ú) naopak. Pro mě bylo šestinedělí horší než porod. Ale nakonec jsme se s Adi sžily a jsem super dvojka. Upřímně, to dítě reaguje na tvoje pocity, zkus se hodit do klidu, i když jsi unavená, vyčerpaná. Zkus ať malého chvíli hlídá taťka a zajdi si na masáž, manikuru, kadeřnici, cokliv, co máš ráda. Já chodila po šestinedělí pořdá někam, malou sebou a nebo hlídal chvilkami taťka nebo moje mamka a super. mysli na sebe, tvoje dítě je odrazem Tebe (jsem děsně chytrá viď? 😉 ber to jako radu o někoho, kdo má dítko skoro tříleté....mnavíc, jsem prostě občas vyrazila na nákupy, na kafčo s kámoškama, začaly jsme s Adi plavat od 3 měsíců a tam potkáš maminky stejně starých dětí a máte společné téma. já s nim držím už 3.rok a super holky...prostě si najdi ještě něco, já i pracuji z domova, někdy i ve studiu a jde to, abych se nezbláznila.....takže je to co cítíš normální, když se přidají hormony a únava, tak ej to masakr, ale to vydržíš 😉jen mysli i na sebe! tkaže vydrž a klidně piš 😉

lu777
1. čer 2014

@lenkagsxr tak pokud je na UM, tak toho využij a klidně ho babi dej 😉 pokud je na ni trochu spoleh...

pokud dítě spí, nemusíš kojit ani krmit UM a nemůžeš takhle usnout, tak jsi prostě přetažená... je to ohromná zodpovědnost... já jsem mnohokrát zjišťovala, že nejsem ani tak vyšťavená z neustálé péče o děti a domácnost, ale z toho, že si uvědomuju, že nemůžu odpadnout, že pořád musím, kdykoli, ve dne, v noci, při nemoci, prostě pořád jen já..... to byl někdy velký tlak....

a jinak buď v klidu, babybox mě taky párkrát napadl.... opravdu jsem si to užila "dosyta" na MD a téměř každý víkend i po 18 měsících v práci říkám "díky bohu, zítra je pondělí"....
je to tak jak tu napsal někdo, že prostě s dítětem už to nikdy nebude takové jako před ním - a to v pozitivním i negativním slova smyslu...
nejvíc náročný je ten začátek většinou, protože makáš hodně a dítě neumí říct třeba "maminko, mám Tě rád" nebo k Tobě nepřiběhne do náručí.... nepřinese Ti kytičku... to přijde až třeba za rok 😉
člověk to musí odečítat z těch jeho pohledů, z vyžadování chování, z otáčení hlavičky 😉 😵

a jinak na vřískot doporučuju dítě zabavit co nejvíc... u staršího pomáhalo fakt chodit na kurz plavání a cvičení... zbožňoval kolektiv už od malinka! mohl se mnou sedět hodinu v autobuse a čučet z okna v půl roce, všechno ho bavilo, jen nesnášel jednotvárnost a být doma, to mi všechno rozebíral a neustále se vztekal.... v letadle oproti tomu, na výstavě, na celodenním výletě v lese, byl spokojená skoro vždy.....

jo a u druhého dítěte jsem si dala špunty do uší.... 😔 😅 jako ono to zní hrozně, já malou stejnak třeba nosila a chovala, ale prostě mě tak šíleně nebolela hlava a snášela jsem to líp 😉

favofrenki
1. čer 2014

@lenkagsxr Myslím že to co prožíváš je normální. Hormonální bouře, poporodní depka. U obou dětí jsem měla podobné stavy možná horší. Neumím včas odejít a myšlenky byly taky horší. ☹ u druhého syna jsem 5m po porodu byla ve stavu kdy jsem ho nenáviděla a nechtěla jsem se o něj starat. Od miminka byl náročné miminko neusnul sám a vlastně pořád neusne.A měl lehké spaní. Měl období kdy řval od rána do půlnoci spíš vřískal nešel utišit a manžel to nezvládal takže odcházel na dílnu a já byla s vřeštícím dítětem bezmocná sama. Tím že dětský pláč ve mě kolikrát vyvolává vztek. Upustila jsem od toho nechat vyřvat a vychovávat tak jak vychovávali naši. Našla jsem se v kontaktním rodičovství. Ten stav nenávisti a apatie jsem měla proto že mladší je náročný a já měla pokaždé pocit že zanedbávám staršího. Měla jsem pocit že se točím jen kolem něho. Do toho mě 3 měsíce v kuse bolely zuby. Dostala jsem to takže hormonální bouře jako prase.Byla jsem i na kyneziologii a ta mi také hodně pomohla. Myslím že jsi skvělá máma a děláš maximum. Být máma je strašně těžké a zároveň strašně krásné. On ten čas kdy se to otočí a bude líp přijde. Teď je důležité nezbláznit se zkusit na všem hledat pozitiva a nestresovat se dopředu. Oni to mimča vycítí a jsou pak uplakanější. Marek když jsme ho uspávali a chtěli aby spal co nejdřív a byli KO tak neusnul za boha. Ale když jsme ho houpali a říkali si že je jedno jak dlouho to potrvá tak usnul během chvilky. Klidně mi napiš a můžem pokecat. Nejsi v tom sama. Ale jsi skvělá máma....

lu777
1. čer 2014

@melodygirl uf, to jako kdybys popisovala našeho staršího....
a když byl konečně trošku klid tak hrozné potíže se zuby, 5 mu jich dokonce řezali na pohotovosti, měl hematomy.... a taky rozestouplé břišní svaly a od toho potíže s trávením do více než roka...
taky nechápu jak se na MD někdo může nudit 😅
lépe řečeno možná ano, nedávno jsem jela vlakem, tam byla paní s dvojčátky, tak 1.5 roku a ta seděla jak přibitá, pak snědla svačinu, no jeli jsme s nimi hodinu a děti neskutečné 😅 pak se jedno pokusilo na sedadle postavit a paní ho začala dost richtovat, tak jsem jí řekla, že má úžasně hodné děti, že jen závistivě koukám... a ona mi začala říkat co podle ní děti nedělají ok a já čučela ještě víc, protože to co po nich v tom věku vyžadovala, no to bych já nemohla čekat od mých dětí tak do 3 let určitě.... no připadala jsem si jak idiot v tu chvíli, ale holt některé děti jsou opravdu hodně klidné - a to ačkoli máma je neklidná jak jsem tam viděla, třeba jsou po tatínkovi, netuším....
já mít klidné děti tak bych dělala na MD klidně částečně, zkoušela jsem to, ale nedalo se to.... na druhou stranu se s dětmi teda fááákt nenudím 😀 akce neustále, takže to mám místo fitka, můžu sníst co chci a pořád si držím svou váhu, takže svoje pozitiva to taky má 😀

lenkagsxr
autor
1. čer 2014

Takže homeopatika, jak se tu často píše. Zítra jdu do lékárny no. Nejde odpovědět na všechny komentáře. Takže jen na něco:
@jamys @crawler @ev.ka právě jsem psala, že se radši vzdaluji když cítím že mi rupají nervy a že bych to mohla přenést na dítě. Spíš bych potřebovala něco na moje pocuchané nervičky ;)

@melodygirl mno teda, zažít s dítětem to co ty (tak často vstávat, to vzdorování) rak bych se fakt zbláznila :(

@ayenkas kal jsi zvládala práci při rodičáku? Kam jsi dávala mimčo?

@crawler
@eldrag ,,momentálně proklínám roli matky na hřišti a na písku.,, ..................proč?

@zuny taky, jenže ono ho vše baví jen chviličku, cca 10min, pak zase kňourání

@ev.ka

lu777
1. čer 2014

@andelka "reklama na mateřství"... to mi připomíná jak můj muž od té doby co máme dvě děti, tak když někde vidí reklamu s rozesmátou maminkou (samozřejmě dokonale upravenou a šťastnou), tak vždycky říká, že by to mělo být nezákonné stejně jako klamání spotřebitele 😀 😀

mon_88017
1. čer 2014

@lenkagsxr taky mě to se*e 😎 A zrovna dneska sem na půl voka ve zprávách zahlídla reportáž, jak čim dál víc matek na mateřský začíná chlastat....co se dá dělat, sejdeme se na Červeňáku 😀

lu777
1. čer 2014

@lenkagsxr hele nezbláznila by ses, já měla ty stavy párkrát, ale prostě nemůžeš nic - nemůžeš odejít, nemůžeš se zbláznit, můžeš jen vydržet a řešit svoje pocity a taky praktické věci....
v domácnosti dělej co musíš, navař si na pár dní dopředu, nežehli pokud fakt nemusíš (sušička je v tomhle super pomoc!).... soustřeď se na to, aby sis to užila, protože je to hrozné klišé, ale ono to fakt dost rychle utíká, ačkoli se zdá, že se to vleče 😅 mně přijde, že čím jsou děti starší, tím rychleji to jde... a teď co jsem v práci, tak vůbec... 😉
ty začátky fakt nejsou lehké, buď na sebe hodná....

jinak homeopatika je potřeba na míru, v lékárně mají jednotlivá, ale tam je potřeba radu homeopata co přesně atd... já brana China 9ch na vyčerpání po porodu, to si pamatuju... a Sedatif na spaní nebo když byl mega stres... ideální jsou ale v tomhle ty Bachovky, tam si to necháš namíchat na míru a pokryje to všechno možné, od vyčerpání, po depresi, frustraci, vztek, vinu, je to super věc 😉

jo, dneska jsem seděla na hřišti, to jsou stavy, po 6 letech fakt hřiště nesnáším, už se těším až se otřepeme stopro z neštovic a pojedeme někam na kole, díky bohu za ty dary....
mimochodem, pro mě jeden z velkých relaxů - když bylo prckovi pár měsíců, tak se dá dát za kolo a vyjet ven na čerstvý vzduch, to je krása... děti byly moc spokojené a já taky!
a později pak do sedátka a pak už jezdily samy od 4 let...

kriistin
1. čer 2014

@lenkagsxr stres a nervozitu přenašiš na maleho proto plače a vzteka se.ja jsem to vypozorovala na synovi když byl miminko a ja byla ve stresu a plakal.

ayenkas
1. čer 2014

@lenkagsxr Já pracuju jako veterinářka, nechodím teď do ordinace, ale jak někdo něco potřebuje, tak jedu k němu domů. jako není to osm hodin denně samozřejmě, jen sem tam, abych neztratila úplně kontakt s profesí a i si tím nějakou kačku přivydělám🙂. Malou mi vždy hlídá tchýně nebo manžel a občas ji i beru s sebou🙂

laska.nezna.hranic
1. čer 2014

nikoho nesoudím, jen žasnu. vy dva jste docela sobci. tím netvrdím, že malého nemáte rádi, ale ty si stěžuješ na únavu, přitom spíš/nebo teoreticky můžeš spát celou noc (starší se mi budil co dvě hodiny ve dvě v noci, takhle dlouho mi začal spát až po půl roce. mladší se mi v noci budí dodneška). taťka je zase mrzutý, když nevidí svůj oblíbený pořad, jak kdyby to mohlo něco změnit 😕 co mám děti, televizi jsem nezapla 😅 kecám, pouštím na ni dětem dvd pohádky 😀 byla jsem na ně sama (fungování jejich otce tu rozebírat nebudu, mimo to byl víc než tři roky v zahraničí), v životě se mi nestalo, že by mi někdo nabídl hlídání (a to ani po tom, co jsem se z nevyspání několikrát zhroutila (jeden usnul, druhý vstal, takže nekonečný příběh) a našli mě uřvanou na podlaze 😅 podotýkám, že s částí rodiny bydlím v jednom domě a zbytek mám ve stejném městě... nosit dítě jen když se mně chce je taky divné. nebavilo mě to, padala jsem na hubu, mlíčko nebylo, doslova jsem "dojila krev", ale těch pár měsíců jsem to vydržela a i tak mám pocit, že jsem mohla udělat víc... nevím no, každý má jiné priority, ale zajímalo by mne, co jste si pod slovem rodičovství s manžou představovali... já v tomhle směru byla hodně naivní, takové vyčerpání jsem nikdy nezažila, přesto musím říct, že to je super a těším se na další. kdybych měla problémy, jako u vás doma, nevěděla bych, co s volným časem. a že jsem v tomhle směru hodně líná a nepraktická... 😕

ev.ka
2. čer 2014

@lenkagsxr to nebylo myšleno přímo v ten okamžik, kdy odcházíš pryč
ale tak všeobecně, celkově... už od rána
cítí to napětí a pláče... když bude cítit pozitivní "vlny" bude se cítit líp
když bude cítit, že jste rádi, že ho máte, že ho můžete pochovat, že se na něj usmějete, povídáte mu
prostě celkový přístup, celkové naladění toho dne

mám teď 4m chlapečka, druhé mimčo... snažím si ho užít víc než toho prvního (u prvního je vždy ta nejistota)
každým dnem cítím, jak ho zbožňuji čím dál víc... usmívám se na něj, tisknu si ho, dám si ho na polštář a povídáme si... a on už se umí smát od ucha k uchu, všichni mi říkají, jaké je to usměvavé miminko. Ale tak to funguje, my se smějeme na něj a on se naučil smát se na nás, na každého kdo na něj dělá kuku do kočárku 😉

ps: taky toho moc nenaspim, starší usíná v 21.30 a mladší vstává před pátou... ale to k tomu rodičovství taky patří a dá se na to zvyknout
a co je na rodičovství nejhorší? když děti marodí...takže hlavu vzhůru a dejte mu najevo, že ho máte rádi a jste s ním rádi!!!

eldrag
2. čer 2014

@lenkagsxr odpověd proč se mi nelíbí na hřišti a na písku 😀 ? první co prcek udělá, že si ho nacpe všude i do pusy a pak ječi že to chce vyndat... když to shrnu, přijdem domu svliknem před dveřmi a jdeme oba hned do sprchy a do pračky. A nějak mě nenaplnuje placani baboviček 😢 spiš mě to mentálně klystýruje. Jinak kolotoce a houpačky jo to můžu.

renros
2. čer 2014

Ahoj, mně přijde, že je to u Vás začarovaný kruh. Ty jsi apriori naštvaná, že zase bude špatný den a Tvoje dítě v podstatě jen plní Tvá očekávání. CHtělo by to, aby ses nějak zklidnila... Doporučuju Bachovky. Jukni na net, určitě Ti vyjede spousta odkazů. Bylo by fajn je naordinovat i malému.
Já si první dítě taky neužívala, nebavilo mě to. Teď mám druhé - jsou jí už tři roky a neskutečně si to dávno užívám, nějak to přišlo časem.
U prvního jsem prostě nevěděla, proč furt tak řve. Nakonec jsem přišla na to, že chce prostě jen spát. Jenže nemohl usnout. Nakonec nás zachránilo pevné zavinutí podle Karpa. Byl zavinovaný snad do půl roku.
Držím pěsti!!!
Myslím, že negativní pocity na mateřské zažívá každá z nás. I já nesčetněkrát u prvního brečela ze zoufalství...

ev.ka
2. čer 2014

ano, to je to, jak říká @renros ... je to začarovaný kruh. Ty jsi naštvaná a on je naštvaný. Začni u sebe, zkus na něj nebýt naštvaná, naopak vysílej k němu tu lásku, vydrž to chvíli, dej mu šanci a on se taky zklidní!

andelka
2. čer 2014

@eldrag
@lenkagsxr taky už mi lezou na nervy hřiště a pískoviště..od jara do podzimu 3roky v kuse. Ideálně 2x denně, protože furt lepší být s dětma venku, než pořád řešit rvačky a bordel doma. Pořád ve střehu aby někam nezdrhli, ideálně každý na jinou stranu, pak buď asistuju mladšímu, nebo sedím a to mě taky moc nebaví že jo. Číst si nemůžu, to mě děcka nenechají. Je fajn když aspoň jsem s kamarádkou, to máme aspoň větší manévrovací prostor a každá hlídáme kousek, a nemusím lítat po celém hřišti, a ještě trochu pokecáme. Ale teď když byl starší ve školce, měla jsem jen prcka, bylo krásně, tak jsme byli 4 dny po sobě na hřišti a už mi to lezlo na nervy, pak už jsem musela vymyslet jiný program. Každý stereotyp prostě začně člověka unavovat a štvát. Sice se snažím obrážet různá hřiště v okolí, ale i tak.. 😅 člověk by řek..taková pohoda, opalovačka na lavičce, dítko si hraje, jsem na vzduchu, to je dovolená..jo, ale všeho s mírou. A s dítkem v určitém věku prostě tolik možností není (nemáme auto ani kola, ani zahradu kam bych je vypustila).

crawler
2. čer 2014

@lenkagsxr já jedla po nocích ledové kaštany- čokoláda mě uklidňovala a vzhledem k tomu, že jsem nechrápala, tak jsem z nich ani nepřibrala- ale není to řešení jako takové - řešení bylo až to, jak jsem psala v minulém příspěvku- co je u Tebe prapůvod stresu a pocuchaných nervů? zkus nad tím popřemýšlet- nemusí to být tak,jak se zdá na první pohled a malý jen odráží tvou vlastní náladu...je to holt těžké,ale zvládneš to😉!

luc1979
2. čer 2014

@lenkagsxr každá je jiná, je nesmysl se srovnávat se sousedkou - kdo ví, jestli si ona taky nerve vlasy z hlavy, že se jí dítě vzteká. Já myslím, že to přejde, že máš teď na začátku úplně všechno jinak a jakoby se bojíš zvyknout, že už nic nebude jako dřív, ale neboj se a zkus se tomu podvolit a hledat v tom to dobré, i když se zpočátku bude zdát, že je toho 2% a 98% toho obtěžujícího. Jak se sehrajete víc, bude vám všem líp. Na mě si zase klepají na čelo, protože brečím, že už se mám po 3 letech od narození kluků vrátit do práce. A nebylo vždy jen růžovo, taky jsem padala a padám na hubu. Jen kdybys měla trpět a ničit se, zkus se obrátit i na odbornou pomoc, psychologa, psychiatra, třeba Ti poradí nebo něčím i pomůže a není třeba se za to stydět a nikde není psané, že to bude doživotně. 3 měsíce po porodu s Tebou jistě ještě cloumají hormony, neboj, uklidni se, co to jen půjde. A ve 3 měsících chtěj děti objevovat víc a víc, tak proto nevydrží, kluci to měli stejně. Někdi Ti může navykládat jak to on má horší a že Ty se máš 100x líp, na to nekoukej, každý svůj úděl nese jinak, né hůř, né líp, ale jinak. Budu držet pěsti, ať jste brzy sehraný tým, abys věděla, co malému chybí a bude vám všem líp!

elllenka
2. čer 2014

Tak já jsem teď pár dní podruhé matkou. Musím přiznat, že u prvního dítěte to byl masakr. Nevyspalá, nervózní, nestíhala jsem ... navíc když se dítě začalo vztekat tak mi ujížděly nervy ...
Druhého dítka jsem se bála, ale zatím dobrý. Jsem mnohem klidnější asi také proto, že jsem se vykašlala na nějaké domácí práce, například vaření. Obědy si kupuji, vozí mi je až domů- je to obrovská úleva. Miminko má přehozený režim. ve dne spí a v noci né a né usnout. takže jedu na dvě směny, ale kupodivu tím jak se starám jen o děti a domácnost jen tak trochu - dcerka mi trochu pomáhá a uklízíme spolu, pomalu ale jistě tak mi to příjde veselejší.

lenkagsxr: drž se, dítě je prací na 24hodin a když se k tomu přidají domácí práce je toho moc :( recept jak to zvládat bohužel nemám, jedu ted na úsporný režim

lenkagsxr
autor
2. čer 2014

@laska.nezna.hranic já jsem sobec jak ty píšeš a dle tebe mám fůru volného času a ty jsi paní dokonalá a zřejmě i natvrdlá, když jsem na začátku psala, že odsuzující komentáře zde nepotřebuji. Nicméně Ti děkujiza názor.

lenkagsxr
autor
2. čer 2014

Holky, Vám ostatním moc děkuji a určitě dám na Vaše rady. Vaše komentáře mi pomohly, vím že v tom nejsem sama a že spousta z Vás měla naprosto stejné pocity, takže mě to jakž takž uklidňuje. 😉

andelka
2. čer 2014

Padat únavou a vyčerpáním není zásluha, to nikdo neocení. Stane se, ale rozhodně to není veličina mateřské lásky. Já pomoc měla, a stejně to bylo náročné, kolikrát jsem měla odpoledne pocit že omdlím. A ocenil to někdo? Ne, to bylo samozřejmé, musela jsem vydržet. Proto taky netvrdím že mateřství je pořád procházka růžovým sadem, a fakt jsem někdy záviděla kámoškám co jim dítko spalo celou noc a vstávalo v 9. Každý to má jiné a dopředu nikdo neví jak bude zvládat.