Od narození syna nesnáším manžela, jsem na něj sprostá
S manželem jsme spolu 6 let, měli jsme nádherný, harmonický, láskyplný a idilický vztah, který by nám mohl kdekdo závidět. Po svatbě jsme si řekli, že je čas na mimi. Po 2 měsících snažení jsem otěhotněla, celé těhotenství ta harmonie pořád přetrvávala, na rukou mě nosil. Po porodu ss námi byl celé 3 dny v nemocnici na pokoji, i přes noc. Ale pak jsme přijeli domů a jako lusknutím prstu mě začal s*át...měl týden dovču, nehnul ani prstem, bylo léto, tak měl furt důležitější věci jako jet umejt auto, jet umjet auto mámě, pozvat na piva kamarády, pak tady dřepěli na balkoně, já se potřebovala vyspat, bolela mě prsa....poprvé přebalil někdy ve dvou měsících,poprvé koupal někdy v pěti a těd je synovi 10 m a koupání bych na prstech 1 ruky spočítala. Pořád se ohání tím, že až vyroste maličko, že bude moct víc pomáhat. doma nehne prstem, ale očekává jídlo, uklizeno a samozřejmě sex a nejlíp obden. Sám si jede to svoje od začátku se pro něj nic nezměnilo,otázky kdy jako zhubnu ten špek, že jiný ženský jsou do 3 m po porodu hubený a že se nevyspím ? tak řekne at se tomu tak nepoddávám, sám si o vejk chrápe do 10,v práci má pohodu. nejhorší jsou noci, chrápe ,takže mě min. 10x vzbudí ,poprosím at jde na gauč a nejde...a to se neudržím a lítají slova - jdi do pr...debile zasr,...ču*aku....nemůžu si pomoct, v tu chvíli ho nenávidím, nebo když mě poučuje, jak mám krmit, furt mu nadávám, dnes si objednám matraci a stěhujeme se se synem vedle do pokoje, už takto nemohu fungovat, ale jak mu přestat nadávat ? i když mě vytočí blbost, hned mu řeknu, že je kretén nebo č......už mi i řekl, ať se jdu léčit, zže jsem psychopat...asi jsem..díky za rady a názory ☹ na syna jsem v klidu je to zlatíčko a moc moc si ho užívám a miluji ho. asi by stačilo, kdyby víc pomáhal nevím...nedá se s ním mluvit, jede si tu svou...
Odpoledne jsme šli na procházku společně, ačkoliv jsme spolu celé dopoledne nemluvili....dal mi sežrat ty nadávky, to asi není nic, co nezasluhuju, řekla jsem už po Xté vše, co mě tíží,......že nechic aby doma z práce lítal s hadrem, ale aby tady taky byl pro mě i pro syna, aby se na ty maily občas vykašlal. Chápu, chce nás zabezpečit, chtěl by pro nás domeček, ale já radši budu v malém bytě s manželem co se nám věnuje...Dohodli jsme se, že každou sobotu se já vyspím a on vezme tomáška ven a vše obstará a že nebudu vačit, že si objednáme nebo zajdeme....on se vyspí v neděli - ok to beru. Také že se domluví s maminkou, že jednou za 1 4dní si Tomáška vezme na sobotu či neděli ( tchyně je super, ale budu to muset zkousknout, že budu bez syna) a uděláme si den pro sebe popřípadě já den pro sebe....poprvé mi řekl, že mě pořád strašně moc miluje a že po porodu mě začal maximálně obdivovat a že se cejtí odstrčený, ale chápe to ale že pro jeho mužské ego je to rána, haha, ale že je to holt fakt a tak to je ...holky celkem mi přijde, že jsme si promluvili rozumně, nezačal ze mě hned dělat vola či sprostou histerku...prosím držte palce, aby nám tenhl směr vydržel. Hlavně mě.....koupila jsem si i čaj na spaní a nervy a dohodli sjme se, že 3 dny v týdnu bude spát na gauči. Pak z něj vypadlo, že nechce chodit na gauč protože chce bejt s náma.. zní to jako idilka až se mi tomu nechce věřit ....
@havran_159357 super..a až se ti to zas bude zdát příliš, bude se v tobě hromaditvztek, vzpomeň si na to, jak to vlastně bylo snadný, jen si promluvit, říkat a poslouchat 🙂
za pravopisné chyby se omlouvám, syn spinká, manžel jel mamince naštelovat novou televizi a já si po dlouhé době dala 2 deci vína
@lv já doufám, že se mi to podaří, přeci jen jsem dost horká hlava....je mi jasné, že to třeba i tak snadno nepůjde, manželovi jsem řekla, že i když to řeknu, že to tak nemyslím, nemyslím si o něm ty hnusárny.....
Mám velkou radost z toho, co píšeš. Klíčem je vážně komunikace, nenechat to zajít příliš daleko, myslím ten vztek a naštvaní. Kdykoliv budeš mít pocit, ze te začíná štvát, řekni to klidně nahlas, ja to tak dělám v těhotenství. Řeknu treba: miláčku omlouvám se, nevím, jestli je to hormonama, ale mám pocit, ze....a on to rozhodně přijme lépe než když pak bude výbuch 🙂
Sprostarny se dají odnaučit, budu držet palce! Nějaká metoda se jistě najde.
@havran_159357 Ono se to možná i dost spraví s věkem. Mnozí chlapi mnohdy neví, co s miminem, ale jakmile začne chodit, začne s ním být větší sranda, tak se často víc zapojí. Mně už se teď mluví lépe, protože už mám po RD, ale vím, že jsem tím taky hodně trpěla. Byl to nápor na oba...ona i společnost tomu moc nepřispívá. Řekla bych, že my ženy v dnešní době jsme už dost nastaveny na rovnost ve vztahu, při práci, v péči o dítě a domácnost, ale chlapi to ještě evolučně moc nezvládli. Mnozí mají zakořeněno, že oni vydělávají a žena se má postarat o to ostatní a nevidí, že dnes už to tak dávno není....hodně sil a trpělivosti.
To s věkem dítěte je pravda, ověřeno 🙂. A jak píše @terorka zkusit (dá se to naučit) sdělovat kritiku JÁ se cítím, tak, když TY udeláš tohle, např. "mrzí mě, když tu zůstanu sama, už unavená, když jdeš s kamarády, prosím vem si prvně malého na půl hodiny". Lepší než Jsi.. že jdeš pryč.
@havran_159357 chápu jak se cítíš. Bohužel vztekem a nadávkami se to nevyřeší. Já jsem se pokoušela manžela zapojovat od začátku. Před porodem žehlil plínky, po narození dcer je koupal, dával je říhnout, protože jsem ho chválila, že jak to umí on, tak já to tak neumím 🙂
Ale co ti radím je, že pokud ho poprosíš např. o umytí nádobí a on hned nevstane, tak se nerozčiluj, nejdi to nádobí místo něho umýt ... Já jsem to schopna přecházet i 3 dny - dám to bokem a čekám, až to umyje. Já to neumyji. Teď, když ho poprosím o utření prachu - má kecy, ale při těch kecech už vstává a jde utřít prach. Jasně, že kdybych mohla, tak mu tu prachovku omlátím o hlavu 😨.
@terorka díky za reakci, zkusím to tak, jak píšeš—hele lásko asi hormony, ale…. Snad to půjde
@jancip svatou pravdu máš. A je fakt, že s věkem syna je to lepší, pořád ale nemůžu odpustit, že mě v tom ze začátku nechal vymáchat, ale asi mu není co vyčítat
@baris teda ty jsi dobrá já to zkusím, nechám to bejt, ale když je člověk doma a chodí kolem toho, je to těžké co. Ale asi jiná cesta nebude, než na to jít jako liška mazaná no Děkuji i tobě za reakci !
@havran_159357 ahoj, četla jsem tvuj příspěvek a nedá mi přispět vlastní zkušeností. Je to jako kdybys psala o mě, mám stejnej problém a pocity jako ty, vztah před dítětem a vztah s dítětem. Muj manzel se zapojil až ted(posledních 14 dní) a to máme téměř roka půl staré dítě. I mi řekl manžel hned po narození syna-že tatkto malé dítě mu nic neříká ☹ (vím, že clovek kdyz chce dítě, tak tohle se neříká, ale budiž), čekala jsem tedy kdy mu začne něco říkat a bude pomahat a venovat se mu. Po roce a půl hádaní ho začal krmit a hrat si s nim, ale vím, že jak zacne byt hezky a cas na praci kolem baraku-uz pujdeme stranou...Změnil se o 360 stupnu, jede si po svém jak sama rikas...také obcas zacnu byt sprostá, ale to jen v krajnich mezích. Mnohokrat jsme si promluvili jako ty se svym vcera a vydrzelo to tak max tyden a pak zase na novo a hadky.. nicmene uz v tom takhle jsme rok a půl a vubec se to nelepsi-ba naopak je to horsi a horsí. I s tim at si jde za sexem jinam-to jsem taky rekla, protoze stejne jako u tebe-jsem tlusta a mela bych ze sebou neco delat. a on by nejlepi chtel denně sex. Je to jako pres kopírak, radu ti asi nedam-protoze jsem zkousela cokoliv-rikat mu co mi vadi, psala jsem i dopisy kdyz uz slova nestacily, nebo jsem se zkousela chovat stejne jako on a vzdy to bylo spatne. Preju ti, aby ten tvuj se chytl za nos a zacal se chovat normalne, ale pokud se to nebude lepsit, tak si myslim, že to dopadne tak, že si zacnes zit svuj zivot a on ti bude jedno. Bohužel já uz to takle zacinam citit-to vede k jedinému-rozvod
@havran_159357 Ono v podstatě máš dvě možnosti. Buď mu to budeš pořád vyčítat a předhazovat, že Tě v tom nechal. Ty si sice ulevíš, ale nepovede to nikam. Nebo si ulev jednorázově, řekni mu, jak Tě moc mrzí, že Tě v tom nechal, že zklamal Tvoji důvěru, že si nejsi jista, zda s ním třeba chceš další dítě apod. a pak zkus jít dál. Stejně s tím už nic neuděláš...a zkuste vztah budovat znovu. Je to sice velká práce, ale asi jediné možné řešení.
@vera20 No tak když si půjde po svém kolem baráku, tak mu malého hezky oblečeš a dáš s sebou s tím, žýe ho musí naučit ty chlapské práce, ne? náš malý byl venku s tátou pořád, a vnuci taky dělali odmalinka s tátou i dědou na stvabě. A přežili a jak jsou to šikovní klucí. Malý umí i v těch třech letech vzít pilku a neuříznout si přitom ruku. A jak se baví a jak se snaží!í
@anelamates jak píšeš-obléknu a půjde s tatínkem-jak jednoduché že? Jenže to má jeden háček-on manžel při malým by nic neudělal, takže tím pádem budu muset i asistovat já. Každej člověk je jinej a zaleží kdo jak má nastavené priority...
A proč by nic neudělal? To si myslíš ty nebo to říká on? jestli si to myslíš ty, tak je chyba na tvé straně. Jestliže to říká on, tak se usměj a klidně mu vysvětli, že je šikula a v pohodě to spolu zvládnou. A dítě mu vraz. jestli si myslíš, že je manžel neschopný dítě pohlídat a starat se o něj, tak je to skutečně jen tvůj problém. Oni ti chlapi nejsou taková jelita a své děti mají rádi tak jako my.
@anelamates to si nemyslím já, ale říká to manžel, zrovna minulý týden dělal dřevo a řekl ,,tak a teď jdi za maminkou protože bych nic neudělal,, Takže si nemyslím že by byl problém na mé straně. Samozřejmě je těžké takhle soudit nebo radit, protože se neznají skutecne okolnosti toho dotyčného, ale znám spoustu jiných chlapů kteří s tím problém nemají ale bohužel ten můj ano. Jeho maminka mi neustále říká jakej je náš syn maman(bodejť by nebyl když je furt sennou ikdyz bych chtěla aby byl i s tatínkem) ale asi jsem ,,blbka,,😀 která neví jak na to
No to záleží na tom, jak dělal dřevo, jestli sekal, pak je to dost riskantní, neb lítají polínka, pokud cirkulárka, tak to už vůbec. Ale jinak bych hledala řešení - dát mu třeba nějaká dětská kolečka a může si naložit polínko a vozit nebo tak něco. nevím, hledat. Ano je těžké radit, ale je potřeba hledat cestu. Nikdo to za vás neudělá, nikdo z nás zde s vámi nebydlí. Ale děti potřebují výchovu obou a potřebují znát práci obou rodičů.
@vera20 prosim ta a ked ty musis varit upratovat a tak, tak ako to robis? Predpokladam,ze s malym nie? Ty si to veis zariadit, tak ake okolky, ty si 50% rodic, on je 50% rodic a basta. Mam dieta vo veku tvojho a uz dokonca s nim seka drevo na chalupe, dava mu do vozicka a on to vozi...alebo proste sa mu mota v kolni, alebo na dvore, kym on daco robi ( nie prace s cirkularkou ...🙂 ), ved 1,5 roka to uz je plus, minus samostatna jednotka.
@zarecna většinou vše co je potřeba si dělám když malej spí, vařím, když jde spát, velkej úklid dělám jen když spí, natírala jsem pískoviště když malej spal, na zahradě je semnou nebo když jen třeba vysavam tak je taky semnou, ale takové to větší prace delam jen když spí. Doma si dělam gel.nehty a to taky jen když spí. S tatínkem je když mu zas tak ta prace nehoří ale jinak pri veskere práci je semnou a s mojí přítomností jsme i u tatínka. Ještě se mi nestalo aby si vzal manzel kluka sam od sebe sebou ven do garaze nebo na zahradu a ja si delala pro změnu jen ty ,,svoje,, věci. Na druhou stranu když jsem párkrat rekla at s nim jde na procházku že budu vařit tak šel, ale jinak ne
@vera20 No tak já vážně nechápu, proč to neděláš častěji. Prostě já mám práci, budu uklízet a on za mnou chodí a roznáší to znovu, tak běžte dělat spolu. Ono to jde, jen musíš být pevnější. Žádné omluvy a výmluvy, a klidně bych ještě malému řekla - půjdeš pracovat s tátou, on tě tam potřebuje, protože ty jsi takový šikulka. A je to. nedejte se holky tak snadno. Vážně to jde.
Holky děkuju Vám každé za reakci, bála jsem se, že mě tu sežerete zaživa- děkuji za pochopení a za rady. Byla jsem dopoledne sama na procházce a dost přemýšlela a řekla jsem si, že první krok k úspěchu jde možná i tohle přiznání, že si uvědomím, jaký je to hnus mluvit takhle sprostě. Ted ještě najít zpúsob, jak nechat slova nevyřčená, Nechci aby si mě přestal vážit či mnou pohrdal.....