Odchod partnera v průběhu těhotenství

😉 😉 😉 😉 😉 😉 😉 😉 😉 😉 😉 😉 to duuuufam 😉 😉 😉 😉 😉 😉 😉 ; 😉 😉 😉 😉 😉 😉 😉 😉 😉 😉 😉

sasu 😀 díky
pravda je, že se musíme naučit přestat samy sebe trápit těma myšlenkama...no čas... 😅

lovable:jojo.......myslet na něco jinýho🙂

verled: jen ještě vymyslet, na co myslet 😀

já na mylýho.-)

verled: malej ne mě huláká z postýlky 😉 je fakt, že ať je jakkoliv, ty jeho kukadla a dobrá nálada mě vždycky dostanou... 😀 😀 😀
Mimochodem, Tadeáš je moc krásný jméno, stejně jako VM Klaudie a baru Tomášek, samý takový, co se mi mooc líbí 😉

lovable:heheee řekni to mým rodičům pořád s tim bojujou🙂

Ahoj holky, já jsem zralá na psychiatra... nedokážu tomu nepodléhat. Před porodem už jsem myslela, že to nějak zvládám, ale teď to strašně bolí... Nedokážu ani pomalu myslet na to miminko. Snad bude líp, nezbývá než věřit... poslední dny jsou peklo.

Baru,to fakt může být tím šestinrdělím.Hormony prostě děljí své a nervičky jsou taky pocuchané... Není divu,po tom co máme za sebou... Na mě to taky trochu víc dolehlo a to jsem to myslím si zvládala celé těhu pomněrně v pohodě.I přes ty soudy,handrkování se o výživné na Terku,rozvod... Včerejší návštěva tchánovců mi taky nepřidala,ale dneska už je přece jenom trošku líp.A to má odpoledne přijít ex a budeme se zase dohadovat o výživné na Klaudi + mě.Nemám nejmenší chuť ho vidět.Ale co nadělám... Prostě musím zatnout zuby a vydržet to.Je to boj,ale my to prostě MUSÍME zvládnout!!! 😉 Drž se,kočko! 😉

baru, přesně vím, co prožíváš. Taky jsem ležela párkrát zhroucená v kuchyni na podlaze, a říkala si proč, jak to všechno je na nic a že to nemůžu zvládnout. Zvládla, zvládám, a zvládat budu, stejně jako Ty, jako my všechny. Jsme ženský, něco vydržíme. Drž se mamino, bude líp!!! Ať tě malý nevidí plakat, směj se na něj a uvidíš, že aspoň tyto chvilky budou šťastné, a časem jich bude víc a víc! Držím všechny palce co mám!

Verled: až se narodí, oni dobojujou a bude to prostě Tedík 😉 naši a tchánovci taky jméno děsně řešili, tak jsme nakonec to konečné neřekli a dozvěděli se jej až v porodnici...a jsou všichni OK 😉

vm: ty jejich návštěvy bych taky klidně oželela, jak tchánovců tak jeho. Jenže co naděláme, že...Já se vždycky tak nějak držím, když tu je, a když odejde, tak to vypukne... 😢 Ale musím říct, že malinko, ale hodně hodně malinko lepší už to je. Čas to všechno zahojí, i když ho bude třeba moooře... 😔

lovable na t ide dobre,mooore sa jej zaziadalo 😀
ale nie vazne a este raz..a viem,ze to funguje,treba sa sustredit na baaabo,ono je to prve a posledne na co mate mysliet rano ked otvorite oci,aj vecer ked ich zatvarate 😉
ink vam neviem pomoct,len vam povedat,vyckajte casu,bude dobre 😉

Ahoj holky!
Tak včera tady byl bývalý a domluvili jsem se snad už definitivně na těch financích.Sice jsem nakonec trochu ustoupila,ale snad už bude konečně klid a za to mi to vážně stojí.Původně jsem chtěla aby platil na Terku,na Klaudi a na mě 8 000,-,ale on pořád kňourá,že nemá,tak jsem ustoupila na 7 000,- a to už je definitivní.Nemám náladu chodit někde po soudech.Chci mít už klid,tak jsem tu tisícovku oželela.Teď si už konečně budu moct dojít na sociálku a požádat o přídavky na děti a třeba i na bydlení.Uvidím,na co budu mít nárok.Ještě teda musíme sepsat papír a dát si to orazítkovat,abych měla něco v ruce,kdyby se náhodou placení chtěl nějak vyhýbat.To zařídím co nejdřív.
Takže to by bylo.Byli jsme spolu v kuchyni a malá Klaudi v obýváku.Ani náhodou ho nenapadlo se zeptat,jestli se na ni může jít podívat.Prostě vůbec NIC.

vm: tak jsem ráda, že jste se domluvili aspoň na těch financích, nás to teprve čeká... je mi líto, že o malou nejeví zájem, to musí být pro tebe hrozné. ale myslím, že má výčitky a bojí se jít se vůbec na dítě podívat...

Jinak já jsem dneska kontaktovala svojí psychiatričku, ke které jsem dřív chodila. jdu tam v pátek. Měla jsem bohužel v minulosti zkušenost s depresemi a brala jsem antidepresiva a mám strach, aby se mi opět nerozjelo něco, co pak nebudu moct sama zastavit... uvidíme, zda bude stačit konzultace nebo zda to bude na léky. Je fakt, že poslední dny je mi teda hrozně, ale jde to v takových vlnách, nedokážu už posoudit, jestli je to jen těmi hormony po porodu nebo zda je to už horší... Bohužel antidepresiva jsou v kombinaci s kojením problém, ale prý jsou i nějaké léky, které by vliv mít neměly...

Taky mám takové stavy, kdy si nejsem jistá, co cítím k tomu miminku, procházím takovými divnými pocity, nevím, jestli je to po porodu normální... Co cítím, bych za mateřskou lásku asi neoznačila... strašně mě to trápí a dělám si kvůli tomu výčitky, že ho nemám dost ráda, mám pocit, že moje máma vůči němu projevuje víc lásky než já... Mám pocit, že je to i tím, že mám tak komplikovaný vztah k tomu otci dítěte, nedokážu se smířit s tím, že je to miminko jeho a že jeho teď nemůžu vůbec vystát, tak se mi to prolíná i do těch pocitů k dítěti. Doufám, že se to zlomí, strašně se za to vlastně stydím... ale usoudila jsem, že lépe se z toho vypsat aspoň sem, nevím, jestli pro mě budete mít pochopení...

Jinak jsem včera expříteli napsala dost strašnou sms, že jsem úplně v prdeli a vyčerpaná, že vůbec nevím, jak s ním komunikovat, že to poznamenává můj vztah k dítěti a že bych si přála, aby mi úplně zmizel ze života, i když je otec toho miminka... prostě jsem to musela ze sebe dostat ven. Kupodivu i odepsal... že doufá, že se nám podaří se s tím vším naučit žít. To já taky doufám. Pak mi ještě volal a ptal se, jestli nepotřebuju pomoct. Nebyla jsem schopná na to odpovědět, nevím, jak si myslí, že by mi proboha mohl pomoct, když v tom není se mnou... Máme v tom zjevně bordel oba, on teda větší, ale já taky vlastně nevím, co po něm chtít... když s námi být nechce, tak nevím, s čím bych mi mohl pomoct.

Sorry za obsáhlou zprávu, ale nějak jsem se z toho musela vypsat... na to, jaké mám vzdělání a že bych měla být schopná pomáhat lidem, je to se mnou teda dost tristní... ale holt kovářova kobyla chodí bosa. No, koneckonců, pracovala jsem s drogově závislými a myslím, že jsem na tu práci tak hrozná nebyla.... jen v manželské poradně bych asi pracovat nemohla.

bara - tvoje pocity su uplne normalne a urcite ta nikto sudit nebude, to cim prechadzas je hrozne tazke ale bat sa nemusis, tvoje pocity a hormony sa casom ustalia a samozrejme aj k tvojmu malemu a expartnerovi. Urcite to chce hodne sily a odhodlania ale ako kazda matka to zvladne a nepochybujem o tom ze maleho lubis nadovsetko 🙂 samozrejme svoju rolu tu hraju aj homony, po sestonedeli sa to urcite ustali ty si zacnes davat svoj zivot do poriadku nabehnete na rezim, ktory bude obom vyhovovat a nebude stastnejsej maminky ako ty 😀 😀
Drzim palce ty to urcite zvladnes bez problem a tvoja psych. ti urcite k tomu pomoze 😉

Bara, nikto Ťa nebude odsudzovať, ...môže sa stať, že po pôrode žena nepocíti hneď materinskú lásku, /viac krát som o tom čítala,.../ nemusíš si zúfať, to príde samo.
Ja som si tiež prežila svoje, počas môjho tehotenstva diagnostikovali mojej mame rakovinu /už nie je medzi nami/ a dva mesiace pred pôrodom ma opustil priateľ. Prežila som niečo, na čo ani myslieť nechcem. Ale už je to lepšie, mám svoju dcérku a žijem hlavne pre ňu a som šťastná aj ja.

malen - teda,klobouk dolů taky za to co máš za sebou... 😨

malena: tak to opravdu klobouk dolů... Já s tím vším pořád strašně bojuju. Přestala jsem před sebou vidět budoucnost... Dneska jsem se přinutila jít aspoň s kočárkem ven, ale připadám si pořád jak ve špatném snu. říkám si, že to prostě časem přejde, ale nedokážu si představit, jak to přežiju, následující měsíce, sama doma s miminkem... než si to nějak sedne. O Tomáška se starám, nic mu nechybí, jen prostě nějak necítím, co bych asi měla cítit... Zatím aspoň tu péči zvládám... ale připadám si jako robot. Nemůžu už ani v noci spát, i když on spí, nemůžu jíst, musím se ke všemu nutit, jsem úplně mimo.

Holky, netušila jsem, že se to může ještě takhle zvrhnout. Už jsem si myslela, že to půjde, i těsně po tom porodu mi bylo asi líp... omlouvám se, ale nejsem schopná vůbec přemýšlet nějak pozitivně, jsem jen ráda, že to sem můžu všechno aspoň psát.

bara78 šup k lekárovi..... aby sa ti nevyvinula popôrodná depresia.... podľa toho čo píšeš tak si na "najlepšej" ceste k nej.... mala si kopu problémov počas tehotenstva teraz na miesto toho aby si sa tešila sa len trápiš..... ale možno je to len spojené s počasím...... neviem..... ale radšej k tomu dr. choď a snaž sa odpočívať, to ti pomôže (ja viem že sa mi to ľahko píše, ale kašli na poriadok - radšej sa poriadne napchaj sladkého a odpočiň si, okrem toho že ti to zlepší náladu ti to dodá aj energiu)

inak vám kočky držím päste, vždy keď sem zavítam tak si vás prečítam a myslím na vás..... nechcela by som zažiť to čo vy...... ale život ide ďalej a raz pre každého príde slnko..... 😉

bara78, neboj, ono to prejde. kazdy sice zvladame stres inak, ale stav, ktory popisujes som mala aj ja. pre mna boli prve 3 mesiace najhorsie, kym som si nasla urcity rytmus, kym som sa prisposobila miminku. tiez som mala podobne pocity nevyvinutej materinskej lasky, nevedela som pochopit ako sa niektore mamicky rozplyvaju nad tym, ze od prveho okamihu ich zavalila vlna stastia. u mna nic take nehrozilo, stale som bola smutna, nic ma nebavilo, ale naozaj ma to preslo. a velmi mi pomohlo, ked som mohla k niekomu cez den prist, aspon na chvilu zmenit prostredie a vykecat sa. vetdy mi bol butlavou vrbou moj vlastny otec 🙂 lebo inak boli vsetci cez den v praci... minuly rok som bola tiez bez partnera, pretoze nas opustil kvoli milenke, no teraz som uz niekde uplne inde, chcem tym len povedat, ze nikdy nevieme, co nam zivot este prichysta, o rok moze byt situacia uplne ina a ten rok straaasne rychlo ubehne, aj ked teraz sa vam zda, ze sa cas hrozne vlecie. drzim vam palceky, ste tu uzasne maminy, deticky mate zdrave, tak vam prajem este milujuceho partnera 🙂

bora: Taky tuším, že se to rozjíždí špatným směrem... podle příznaků to na to asi vypadá... chvilkama je trochu líp, ale většinu času je to strašný. Zítra vyrážím k psychiatrovi. Na příští úterý jsem objednaná ještě do poradny pro rodinu. Pokusím se to zvládnout touhle cestou... Jinak mám strach, že bych to fakt neustála. Šlo to strašně rychle se mnou z kopce, ani se nestačím divit...

baru: držím palečky, ať je brzy líp...

Je mi z těch chlapů fakt na nic... 😔

Baru, to je mi líto, že není pořád líp ☹ Ale určitě bude, uvidíš!!!!
Máš nějaké kamarádky, co mají také miminka? Třeba z předporodního kurzu nebo těhu cvičení!!!! Nebylo by špatné si domluvit společnou procházku s miminkama nebo se sejít na čajíku a povykládat si o tom. Zjistíš, že třeba podobné věci řeší i ony, popovídáte si a třeba Ti to pomůže. Ony totiž kamarádky bez dětí se až tak nedokáží vcítit do toho, co prožívá čerstvá maminka. Net je sice fajn, ale není tak osobní, lepší by bylo mít kamarádku se kterou by sis mohla popovídat z očí do očí a určitě byste mohly vše probrat víc do hloubky, bo bys měla okamžitou reakci. Návštěva odborníka je určitě fajn a je super, že sis to hned domluvila. Držím pěsti, ať se brzy dostaneš zpátky do formy a budeš si toho nádherného daru mateřsví jen užívat!!!! Pusu TOmáškovi!!!

Baru, to ze k Tomaskovi necitis co bys mela citit je normalni, neboj. Ja jsem mela po porodu taky smisene pocity ackoliv jsem mela partnera, citila jsem, ze si taky najednou nevi rady a ma stejne pocity jako ja. Ale ona materska laska narusta kazdym dnem, ted jsem do sveho syna zamilovana snad uplne nejvic a mam strach, ze to druhe dite nebudu schopna mit tak rada jako jeho.
Verim, ze bude lip, drzim palce!

Pokusím se dnes dorazit k tomu psychiatrovi. Přemýšlím, že bych byla nějakou dobu u rodičů. Fakt to nějak nezvládám. Držte palce. Díky za podporu. Netušila jsem, kam se to dostane.

Bari, to je dobrý nápad, k tým rodičom, my tiež bývame u otca a brata s rodinou a je to fajn, otec mi pomáha a keď ešte bola mama tak aj ona ☹ takže držíme palce bari, a som presvedčená, že to bude dobré,....čo nás nezabije nás poslilní 🙂
Inak môj otec tiež chodí k psychiatrovi, a pomáha to, tak ja hovorím díky bohu za nich...Ja len ľutujem, že som k nejakému nešla, keď som prežívala svoje zlé obdobie, len ma to akosi nenapadlo.

malena: díky moc. Moc tě obdivuju, jak jsi to zvládla... já doufám, že se z nejhoršího snad taky dostanu.

ahojky kočky, dva dny jsem marodila, takže jsem tu nebyla a koukam tady je to čim dál horší......:-/

ty vaše písmena holky mi berou všechnu odvahu:-/