Odchod partnera v průběhu těhotenství

Ahoj eni 😉

ahoj black 🙂

No co ten tvoj manzel zas vyvadza,typicky chlap,nieco pokasle a hned utoci na zensku a vsetko otoci na nu,to tiez poznam 😒 a keby si sa rozviedla tak dojdi ku nam do Bratislavy 😉

🙂 🙂 🙂

Jasné Black že dojdem ak ma ubytuješ 😝 ja ti postráži detičky a možno sa moj synátor dá s tvojou Viki čo má anielsku tváričku aj dokopy a budeme spolu chodiť na kávové seansy 😉

Eni pockaj,fili aj ani sa uz o viku biju a este aj ty zacinas 😀 😀 😀 😀 no pekne,no ja by som ta aj ubytovala,ale zijem u rodicov,a neviem ci by si to zvladla,ale jak by sme ozbijali tych nasich chlapov o to co nam dlzia,tak mame mozno aj na byt kde sa zmestime s detickami 😀

Bolo by zaujímavé zistiť koho by si Viki vybrala...To by sme bývali ako v manželskej ubytovni a mňa len pri slove čo má niečo spoločné s manželstvom striasa 😝

Ach jo, tak koukám, že při vší hrůze jsem na tom ještě dobře, nakonec i ten můj blb chlap sem tam něco dodrží... nakonec se ozval ohledně toho hlídání, takže zítra přijede, abych mohla jít k tomu doktorovi.
Co se týče výživného, zatím dohodu dodržuje. S ničím jiným sice nepomůže, ale aspoň už snad nebude dělat zle.

Baro no tak doufam,ze uz to bude iba dobre a pomoze ti s malym i peniazmi.A mozno brzo potkas nekoho kto vyplni tvoje miesto v srdiecku a bude dobry tata pre Tomika 🙂

Tak opět - jako vždy, když už si myslím, že něco bude fungovat, tak to nefunguje. Myslíte, že dorazil? Nedorazil... Měl přijít v deset. Nebere telefon. Nechápu. Je to kretén. Já už nemůžu. K doktorce jsem nešla. Mělo to být poprvé, co měl mít malého hodinu na starost sám.

Baro, to je maso. Ten ma teda nervy ze spagatu a zaludek kachni. Pokud bych do toho mohla kecat, tak by asi bylo lepsi vubec na nej uz nespolehat. Nemohla by ses domluvit s kamoskou nejakou? Mne teda hlidava sestra, ale jednou, kdyz nemohla a ja sla k lekari, tak jsem matesa dala do kocarku a kamaradka hodku a pul vozila vedle strediska. doma jsem jiho nechavat nechtela.

Lauro,suhlasim s tebou.Baro radsej sa na neho nespoliehaj,moj manzel uz jede z Brna za mnou do Bratislavy od vanoc a este nedojel,zjavne stratil kompas nebo se mu poruchala GPS 😀 Este ze sa na neho vobec nespolieham,tak ako sa nespolieham ani na vyzivne od ex.Vsetko si musim vysudit a vyjednat sama.Su hrozne nespolahlivi a nezodpovedni ☹ Ale nebojte im sa to raz vrati 😉

Já vím holky, a vím taky, že to asi i chápete, proč se člověk pořád snaží a myslí si, že se to třeba konečně zlomí... nad naším vztahem jsem zlomila hůl už dávno, ale pořád jsem si myslela, že by mohl jako otec trochu fungovat.

Ve dvě po poledni mi došla zpráva, že se moc omlouvá a že na to zapomněl... a že se můžeme domluvit na příští týden. Nechápu, jak někdo může zapomenout na to, že má hlídat vlastní dítě, nota bene poprvé. Dneska v noci jsem kvůli tomu skoro nespala a přemýšlela, jestli to byl dobrý nápad se s ním domlouvat, že ho bude mít na starost úplně sám, aby se něco nepřihodilo, tomíka někde neupustil a tak... No, ale myslela jsem, že to ocení, že bude mít možnost s ním být chvíli sám a užít si ho a já aspoň vyřeším ty doktory. Jak je vidět, tak i na vlastního syna se dá zapomenout... A to jsem to s ním domlouvala týden. Moje hypotéza je, že se prostě někde opil, jak je jeho zvykem a vyspával a probral se ve dvě, kdy zjistil, že jsem mu volala, kde je. Protože nemá dosud od května stálou práci, tak si to může dovolit...

Vždycky si vzpomenu na tebe, filipal, protože ten můj má taky vysoké školy... ale to nechrání před blbostí.

Napsala jsem mu, že pro mě opravdu není jednoduchý si něco naplánovat a že mu tedy děkuju za pomoc, ale že si na příští týden domluvím jiný hlídání, abych k tomu doktorovi OPRAVDU mohla jít...

Tak jsem zvědavá, za jak dlouho se ozve po tomhle průseru... třeba už nikdy 😀

teda Bara, to je neuveritelne! ☹
ale aj mne to pripomina mojho ex.

predstavte si, ze raz, ked bol este syn maly (asi 4-rocny) ho mal zobrat na tyzden. byva v meste, kde su hory, takze vychystaneho so vsetkym na sneh, s jedlom na 5 hodinovu cestu. doviedla som syna na stanicu, uz dost vystresovaneho pred cestou. mali ist na vlak okolo obeda. ale mily otec sa nedostavil! vlak usiel. nevedela som, co si pocat....hlavne kvoli synovi....vratit sa domov? vtedy neboli este mobily....
a jeho otec sa dovalil, ze on bol este vo Viedni a pojdu az zajtra. a ja ze kde budu spat....on, ze vsak niekde budu...u nejakeho kamarata....vobec nebral do uvahy synove pocity, jeho sklamanie, strach....

jaaaj, Bara, tito muzi uvazuju uplne inac...ale najhorsie je, ze oni si svoju nezodpovednost vobec neuvedomuju!

Fili a baro cista pravda,oni si to vobec neuvedomuju a najhorsie je ked tym detom nieco slubia a nesplnia.Oni len nevedia ako sa tie deti citia a jake velke sklamanie to pre nich je a jediny kto to vzdy zachrani su maminky,ktore sa obetuju a vymyslia program.V mojom pripade ci mala byt Vika s ex alebo este v Brne s mm,tak som vzdy mala v rezerve plan B.Na chlapov sa spolahnut vobec neda. 😠

Baby, ja by som ich nakopala do ri.., ze by si to konecne uvedomili a precitli, (pardon, ja som trochu razneho charakteru 😠 ), drzim Vam palce.

Jaj kristies,su to chlapi oni neprecitnu asi nikdy a do tej riti by sme ich nakopali vsetky,len v ich pripade to uz nepomoze 😠

Neprocitnou, nakopat nepomůže... to už jsem taky zjistila. Nevím, co s tím. Je mi z toho moc smutno a zas to na mě nějak padlo.

Bara, ty si taka krasavica....ked prestanes mysliet na ex, urcite niekoho fajn stretnes....
alebo si celkom zanevrela na muzov?

Díky za kompliment... 🙂 Já si teď tak teda vůbec nepřipadám. Snad se mi podaří na něj přestat myslet nebo si to aspoň tak nepřipouštět. Na muže jsem nezanevřela, jen mi to teď připadá tak komplikované s tím miminkem, že mi přijde, že se prostě ani s nikým seznámit nemůžu. I když je mi samotné smutno a myslím, že by si i Tomík zasloužil někoho, kdo se mu bude věnovat víc než jeho otec. A nějak si pořád nedokážu představit, jak to bude, když se mi ex bude pořád nějak motat do života... už jen jako otec Tomíka a třeba jen občas. A pořád nesmyslně řeším to, jak to Tomíkovi budu jednou vysvětlovat, jestli ho tohle všechno nějak nepoznamená, jaké to bude pro něj. Na to nic nevyřeším, ale motá se mi to hlavou...
Tak asi sama máš zkušenosti, jak to pak je, třeba s dospívajícím synem... já zatím tak daleko nejsem, tak je to pro mě úplně země neznámá.

Báro, jak to pak bude dál, s tím si nelam hlavu. To se samo vyvrbí, přístupem otce jeho zájmem atd, a to nejde předjímat. Mám syna už velkého, rozvedli jsme se, když mu byly 4 roky. Hned po rozvodu se otec znovu oženil, pořídil si další dítě a o nás, resp. o našeho syna ztratil zájem, a to úplně. To znamená, že synovi nedával ani dárky k narozeninám, k Vánocům, alimenty jsem z něj tahaĺa všemožnými způsoby, a to ještě minimální částku, takže nebýt mých rodičů, těžko bych vše zvládala. A šťastný konec to mezi synem a jeho otcem nemá a už asi mít nebude. Syn o něm nechce už ani nic slyšet, neviděli se vlastně víc jak 12 let a nemám pocit, že mu chybí. Než takový tatínek, tak je lepší žádný. Spíše jde asi o nějaký mužský element v rodině, ten by měl asi být. Ale to může nahradit nový partner, který třeba nemůže pravého tatínka nahradit (i když myslím, že i to jde), ale bude kamarádem. A to se mi naštěstí podařilo.
A jen pro zajímavost, otec už je zase rozvedený a pro změnu nenavštěvuje a nemá zájem o děti z další rodiny. Prostě rozvodem dělá tlustou čáru i za dětmi. 🙄 Naprosto nechápu.

ano, Bara, tak ako pise Meandra, cas vsetko vyriesi....
viem, ze teraz sa ti to zda nepredstavitelne! a hlavne, ze je to dlha doba....ale mne najpomalsie sli prve tyzdne....
pamatam si, ked som v noci kojila, ako som pozerala na kalendar...ze sa to nekonecne vlecie.
potom zacal cas nenormalne rychlo bezat!
same sa to vyvinie...nemusis sa teraz trapit co bude... tes sa zo syna. lebo to si asi najviac vycitam, ze som si nevychutnala tak uplne, ked bol syn malicky! zila som v strasnom krci a potom som uz materstvo nikdy nezazila!
mala som si to viac uzit....

Baru,mám to taky tak.K tomu ještě starší dceru,se kterou mám kolotoč kolem učení,vození na kroužky... Nemít rodiče,tak by to bylo určitě ještě o moc horší,ale prostě bych to taky musela vydržet.Teď mi taky připadá,že se nemám šanci s někým seznámit.Že na mě 37letou ženskou s dvěma dětma nemůže být nikdo zvědavý.A navíc,jak je teď takový "patlání" s Klaudinkou,tak mi to připadá,že z toho asi ani nikdy nevyjdem.Každý den stejný - kojení,spaní,pláč,kojení,spaní,pláč...Pořád dokola.Ale v duchu si říkám,že to jednou přejde,že bude větší,zabaví se třeba s Terkou,nebude na mě tak úplně závislá.Kor teď,při tom kojení...
Zvládnout to musíme a taky že to zvládneme a asi nemá cenu se teď patlat v tom,jak to jednou všechno bude.I když - přiznám se,že i mě to samozřejmě hlavou vrtá.Jak jí jednou vysvětlím,kdo ten pán,co si vyzvedává jen Terezku vlastně je... Jenomže to stejně nijak nevyřeším.Nemá to řešení - prozatím.Chce to opravdu jenom ten čas,čas a zase čas... Tak se alespoň těším na jaro,až nebudu muset Klaudi tak balit a nebude mi u toho tak strašně řvát a že se nastěhujeme na léto k našim,kde je zahrada,velký bazén... Bude teplo,svítit sluníčko... A hlavně - budeme zase v tom čase o kousek dál. 😉
Nějak bude,kočko,uvidíš.Jsi pěkná ženská a máš jednoho drobečka,nelam si hlavu s budoucností. 😉
Drž se - nejen Ty,ale i všechny ostatní. 😉

Ahojky, dlouho jsem tu nebyla, ale čtu vás...
Baru, vypadá to, že jsi na tom líp, jsem ráda za tebe...snad se pro nás s novým rokem najde i nová síla...

U nás je to na tu bídu celkem OK. 22.12. jsme měli rozvod, naštěstí jsem tam nemusela, byl za mě právník. S exmanželem jsme podepsali dohodu, kterou dodržuje, na malého i na mě platí včas, jezdí za ním tak 3x do měsíce...Zatím hledáme kupce na barák, v březnu se ale budeme stěhovat do bytu do mého rodného milého města, blíž rodině, přátelům...Netěším se, že musím opustit vysněný baráček, kde jsem vše zařizovala jak pro nás tak pro malého, malovala pokojíček, navrhovala nábytek, je tu super zahrada, bazén...no nedá se nic dělat, bude nám dobře i jinde, hlavně, že jsme zdraví (ťuk ťuk ťuk).

A tak se zkouším zaměřit na ty hezký věci, snažím se nepřipouštět si neustálý černý myšlenky (Baru stejný jako máš ty, jak to bude, jak to jednou vysvětlím malému, jak mu bude scházet chlap - protože ta atrakce, kterou má párkrát do měsíce, ta mu jaksi tatínka asi moc nevynahradí, že)...

Tak vám chci, milé opuštěné maminky, popřát krásný nový rok a hoooodně štěstíčka a snad i lásky, ale hlavně zdravíčko pro nás a naše štěstíčka 😉 Bude určitě líp! Papa, zase nakouknu!

Ahoj Báro, já jsem zůstala s malou holčičkou ted 7 měsíců taky sama :( Držím palečky, abys to zvládla v pohodě a protože bych v Praze ráda poznala maminu v podobné situaci,jako já, napadlo mě jestli na tom nejsi stejně 🙂 Mamin s mimči moc neznám a takových osamocených už vůbec ne.. Tak kdybys chtěla pokecat, napiš. Drž se. Monča

prezdivkos: Ráda se sejdu a moc děkuju. Napíšu ti do IP. Měj se moc pěkně a drž se. Já sice mám kamarádky s malými dětmi, ale všechny mají partnery. Tak je to vždycky takové jiné se s nimi sejít, myslím, že to, co prožíváme my se s někým, kdo to nezažil, nedá moc sdílet.

lovable: Tak koukám, že toho máš za sebou celkem hodně a upřímně obdivuju, jak to zvládáš. Rozvod, opuštění domečku, péči o malého.

Jinak u nás změna pouze v tom, že ex konečně došel pohlídat včera malého. Nevím, jestli se chytil aspoň trochu za nos, nicméně od toho minulého pátku, co nedošel, jsem mu poslala velice obsáhlý mail a on pak psal a volal s tím, že by chtěl dorazit. Tak jsem to zkusila. Dopadlo to dobře, hodinu a půl to tady zvládli a našla jsem je, jak leží na posteli, Tomík spí a ex si čte mojí knihu První rok dítěte... cha. cha.
No, když jsem dorazila, tak se hned sebral a odešel, s tím, že se mi ozve, takže jsem mu ani nestihla říct, že mě to jeho, že se "zas ozve" pěkně štve, protože bych potřebovala, pokud už chce malého vidět, aby to bylo nějak pravidelně, třeba jednou za týden ve čtvrtek a ne jen tehdy, kdy se mu to zrovna hodí. Ach jo.
Taky mi od Vánoc říká, jak by se na malého chtěla přijet podívat jeho matka, ale zatím mi nebyl schopen říct, kdy by chtěla přijet, abych si to mohla nějak naplánovat. A dárek k Vánocům, co slíbil pro malého, jsem ještě neviděla...

Tak já nějak nevím, jestli nejsem blbá, že se s ním pořád snažím nějak komunikovat. Nevím, jestli ty síly, které do toho vkládám, mají smysl, i když dělám s nejlepším vědomím a svědomím to, o čem si myslím, že je v dané situaci možné a dobré...

ahoj bara78 tvoj osud aj vm72 sledujem od zaciatku. este som do tejto temy nikdy neprispela, ale citam vas pravidelne. ja som bola sama s malou sice len rok, ale velmi zivo si este pamätam na chovanie vtedy ex. Pre objasnenie - opustil nas kvoli milenke, ked dcera mala 8 rokov, ale po roku sa k nam vratil. Ked bol ten rok prec, choval sa presne ako ti vasi chlapi, bol nezodpovedny, nedalo sa nanho v nicom spolahnut, za malou chodil, kedy sa mu zachcelo. nechapala som preco mi to robi, ved je to uz davno dospely chlap, ale on vtedy este dospely nebol, az zivot ho prinutil dospiet. Ja Vas dievcata velmi obdivujem, drzim Vam strasne palceky. chcem vam este povedat, aby ste si toto miminkovske obdobie vychutnavali, pretoze cas leti a vase deticky budu zrazu velke a za to trapenie ti chlapi fakt nestoja. Tiez som na to musela prist sama, darmo mi niekto radil, aby som sa ne neho vykaslala. ono to casom preboli a ked som sa prestala mojim ex zaoberat a bol mi uplne lahostajny, tak vtedy vycitil, ze ma nadobro stratil a zacali sa diat divy.... ja som si dookola opakovala dve veci:1. karta sa raz obrati, 2. prvi budu posledni a posledni prvi....

Jahodka kiezby si mala pravdu a karta sa obratila v pripade Bary a vm a tajne dufam,ze i v moj prospech.Za chvilu je maly na svete a s manzelom stale nic,ani len neviem ci dojde ked sa krpec narodi.Raz je dobre a raz nie,akurat dnes je to nie,nejako smutno,stale nechapem preco sa to vsetko stalo a kedy to konecne preboli.Deti su to najkrajsie a najuzasnejsie na svete a nik vas nebude milovat viac nez oni,ale aj tak,vam ten dotycny niekedy chyba ☹