Odchod partnera v průběhu těhotenství

bara78
6. zář 2009

Ahoj, jsem v 34tt. Bohužel jsme zůstali sami, neb přítel těhotenství naprosto nezvládl a když jsem byla ve 4 měsíci, tak odešel za jinou ženou... Byl to pro mě strašný šok, a i když jsem už teď jakž takž ok, tak se s tím pořád vypořádávám. Miminko nebylo plánované, nicméně ze začátku se tvářil, že to přijal, staral se, chlubil se kolegům. Vůbec mě nenapadlo, že to dopadne takhle. Ale zjevně mu došlo, že to není nic dočasného a utekl předtím nebo ho to přestalo bavit. Teď nijak zvlášť nejeví zájem, přes všechny sliby, jak se k situaci postaví, jsou to jen řeči a za celou dobu mi s ničím nepomohl ani v nejmenším. Podepsal dokument o určení otcovství, ale nebyl schopen se domluvit ohledně financí, musela jsem podat návrh na soud na náklady spojené s těhotenstvím a na výživné pro dítě... Mám obavy z toho, jak to všechno zvládnu, porod, po porodu, jak s ním pak budu komunikovat, nevím, zda bude mít o dítě zájem nebo nebude, jak to prostě celé bude fungovat. Nikdy jsem nechtěla, aby dítě vyrůstalo bez táty, ale bohužel "tatínek" myslí jen na sebe a na to, jak si dál užívat a vyhnout se zodpovědnosti. Miminko je chlapeček a podle všeho je naštěstí v pořádku, už se na něj těším a doufám, že všechno nakonec dobře dopadne, i když se tomu někdy věří těžko. Je to pro mě teď občas hrozně náročné... Máte někdo podobnou zkušenost?

vm72
16. zář 2009

Baru,zvládneš to.Uvidíš že jo a jednou budeš sama na sebe pyšná. 😉 Já jsem si taky nikdy nemyslela,že budu chodit po soudech - to slovo pro mě bylo vždycky naprosto tabu,a vidíš,jak už "jedu". Nic jiného prostě nezbývá.Přece si nenecháme líbit úplně všechno!!! Stačí to,co nám vyvedli,ale dál už za sebe a naše dětičku musíme prostě bojovat! 😉
Pokud se na to necítíš (ono není divu pár dní před porodem - jako já),klidně to na né právničce nech.Vždyť od toho je máme a v naší situaci je to naprosto pochopitelné.Já kdybych tam včera vůbec nebyla,tak to vlastně bylo jedno.Ani se mě na nic neptali,mluvili jen advokáti a soudkyně.Takže to jde i tak. 😉

Můžu se zeptat (možná se už někdo ptal,ale já si nepamatuju...),co Tvoje rodina? Mamka,taťka,sourozenci? Já mám na tohle ohromný štěstí,že se strašně podporujeme a držíme při sobě,takže když je mi někdy opravdu ouvej uvědomuju si,že mám vlastně ohromný štěstí,že na to nejsem sama. 🙂

bara78
autor
16. zář 2009

VM: díky za podporu, i když vím, že pro tebe je situace stejně náročná jako pro mě... Nějak na mě doléhají obavy, i z porodu, i z toho, co bude potom... Rodiče i bratr mě naštěstí podporují a jsou při mě, jinak nevím, jak bych to zvládla... Taky řada přátel, kteří mi pomáhají. Za to jsem moc vděčná.

S těmi soudy je to tragédie, ale nejde to prostě jinak, nějak to budu muset zvládnout. Mám sice tu kamarádku právničku, ale ta je bohužel dost zaneprázdněná a už tak mi dost pomohla, takže po té zastupování přímo u soudu chtít nemůžu. Dala mi teď kontakt na známého-advokáta, který by to mohl převzít. I když mu budu muset zaplatit, tak za tu úlevu mi to stojí. myslím, že pokud mě bude zastupovat, tak tam ani nebudu muset jet, až nařídí ten termín... Už na to prostě nemám.

vm72
16. zář 2009

Baru,podle mě by sis měla zažádat soud o přidělení advokáta zdarma.Já jsem to taky udělala a jsem ráda.Dostala jsem mladou a strašně milou holčinu.Hodně mi pomohla ted s tím výživným manželky.Jsi už na mateřské (tudíž bez výdělku),tak se nemusíš bát,že by Ti někoho soud nepřidělil. 😉

bara78
autor
17. zář 2009

Já zkusím toho právníka přes tu kamarádku a uvidím. Kdyžtak požádám o přidělení právníka, pokud by to vypadalo, že by to stálo příliš mnoho peněz.

sonica
17. zář 2009

baru skus i toho co ti poradila kamaratka, at ti spise zadost na soud aby ti byl on pridelen soudne, bud ti vyhovi, nebo ne, nemas co stratit, a pry vetsinou vyhovi... 😉

maca793
19. zář 2009

bara78
už mi stačila tvoja prvá veta a viem že nie si v tom sama mala som taký istý osud ako ty on ma nechal keď som mu to len oznámila bola som 9tt.
ťahala som sa s ním o otcovstvo lebo nechcel ho priznať našťastie platí poctivo ale trvalo mu to 2 roky.
len ti musím silne držať palce aby si to všetko zvládla tak dobre ako ja. ja som sama na 3 deti, som na predlženej MD, po skončení ak mi ju nepredlžia budem nezamestnaná a potom neviem čo budem robiť.
tak sa drž 😉

bara78
autor
20. zář 2009

maca: Díky moc za podporu. Je to složité a často to na mě doléhá, jak to všechno sama zvládnu, nejvíc mě trápí, že to nemám s kým sdílet, a ten, kdo by teď měl stát při mě, jen vše ztěžuje a vůbec mu nedochází, co způsobil a způsobuje. Ale nedá se s tím nic dělat.
Miminko se narodí za tři týdny a snad to nějak zvládnu. Nakonec mi stejně nic jiného nezbývá, tak jen doufám, že bude čím dál líp a časem si to všechno snad nějak sedne.
Ta tvoje situace určitě není růžová a taky ti držím moc palce, abys to po skončení mateřské zvládla. Obdivuju, že to takto zvládáš se třemi dětmi. B

lili01
20. zář 2009

baru,drž se určitě to všechno dobře dopadne...taky jsem na to byla v těhu sama a moc jsem smutnila,že se nemám s kým radit,jen s malým v bříšku...ale když se narodil,všechno ze mě spadlo a bylo to o hodně lepší,všechno mě to vynahradil a vynahrazuje doteď..je to můj andílek zlatý
Tomášek ti to taky určitě vynahradí a ex přítel bude ještě litovat,že od vás odešel...držím palečky 😵

vm72
20. zář 2009

Holčičky,já mám taky ty stejný pocity.
Kolikrát to na mě sedne a jsem smutná,že se nemám s kým podělit o radost z každého kopnutí které cítím,o zážitky z ultrazvuku.Jasně - mám rodinu a ti jsou moje "vrbičky",ale jde o toho partnera,který je druhou půlkou toho miminka... Já jsem si ze začátku neuměla představit,že budu sama s dvěma dětmi.Vždycky jsem si říkala,že když máš jen jedno,líp se třeba hledá i další partner,ale zase na druhou stranu jsem strašně ráda,že mám desetiletou dceru,která je tu se mnou.Psychicky mi to strašně pomáhá.
Dnes jsem se dozvěděla od manžela mojí sestřenice,že mého exmanžela několikrát viděl s NÍ,viděl je jak spolu jeli v autě.Po tom co všude vykládá,jak už s ní není,jak je sám... Večer volal dceři a já jsem slyšela co si povídají.Ani jedna otázečka - co mamka,jek je na tom,nebo něco podobného... Bylo mi z toho docela dost smutno.Asi bude ještě dlouho trvat,než se z toho všeho vzpamatutju a hlavně citově odprostím od toho člověka... I když mi tak strašně ublížil... ☹

Holky,hodně sil nám všem!!!!!!!!

bara78
autor
21. zář 2009

Díky holky moc za podporu. Já taky doufám, že to miminko to vynahradí a že se spolu budeme mít dobře. To, že to děťátko má polovinu z něj, z člověka, který tak strašně zklamal a ublížil, mě taky trápí... a taky mi bude hodně dlouho trvat, než se z toho vzpamatuju. I když se od té doby, co odešel, chová ex-přítel jako naprostý idiot, stejně ve mně něco je, co mi znemožňuje ho poslat úplně do háje...

Dneska jsem mluvila s právníkem, převzal celou věc na plnou moc, na soud pojede místo mě. Teď musíme čekat, co za vyjádření ex-přítel k návrhu pošle a pak budeme čekat na nařízení termínu... ale mám klid, nemusím teď nic řešit, ulevilo se mi, že jsem to mohla na někoho hodit... kdo tu navíc od toho je a je za to placený...

U doktorky dnes žádné změny, miminko stále nožkama dolů. Příští týden se tedy dozvím termín na císaře... tak jsem zvědavá, vypadá to ještě tak na dva týdny s břichem...

vm72
21. zář 2009

Baru,tak aspoň že tak.Že to za Tebe bude řešit ten právník.Ono běhat po soudech v tomhle stavu je fakt něco příšernýho.Já byla naposled minulý týden... 😖

Představte si,že dneska jsem šla po ulici se ségrou a v protisměru jel můj exmanžel autem.Viděl nás,to je mi naprosto jasný,ale normálně hodil pohled jinam,aby mě nemusel pozdravit.Bylo mi hrozně.A ještě pořád je.Já se kulím s pajdochem a on ani nehne brvou... 🙄 😒

bara78
autor
21. zář 2009

vm: tak s tím exmanželem je to teda síla... ach jo. Musíme nějak přežít a doufat, že bude časem líp. nechápu, jak můžou být chlapi takoví zbabělci...

vm72
24. zář 2009

Ahoj holky!
Tak nevím...Asi s blížícím se porodem,jak se ve mě všechny hormony bouří,dostala jsem se do nějakého podivného smutku. 😔 Celé dny přemýšlím o době nedávno minulé,o době která bude následovat a nemůžu se z toho vyhrabat.
Je to asi dva dny,co jsme se po dlouhé době zase o něco důvěrněji bavily o "tatínkovi"... Vylezly z ní věci,které se mi od té chvíle stále honí hlavou a nemůžu je z ní vyhnat. Šlo o to,že ex.stále tvrdí,jak je sám,jak už s NÍ dávno není a z malé teď vylezlo,že když byli spolu týden na dovolené,tak ona tam za nima 2x přijela i se svým synem a užívali si spolu u bazénu.Její syn mu říká strejdo a ex.se prý v její přítomnosti mazal jako máslíčko.Říkala mi: Mamko,nevěř mu ani slovo.To jak říká,že je sám! A: Mamko,to co nám udělal mu nikdy nezapomenu! Je to strašný,když vám tohle řekne desetiletý dítě.Je miz toho smutno.Strašně moc smutno.
Nabyla jsem dokonce dojmu,že oni dva snad spolu už i bydlí - dotyčná se zřejmě už rozvedla.A říkám si,že k ní se určitě nechová tak jak se v letech našeho manželství choval ke mě... Jeden čas u nás z jeho strany byly sprosté nadávky na denním pořádku,byl tam i náznak fyzického násilí...(Přineseno z původní rodiny... 😒) To vše jsem s ním překonala,všechno se srovnalo.Stálo mě to hrozné silí,ale podařilo se.Teď to ovoce sklidí ta dotyčná... ☹

Bohužel,momentálně si myslím,že v našem případě je to stále tak,že ON je ten šťastný a JÁ ta,která se trápí... ☹ 😢

Snad se to po porodu trochu srovná.Nebudu mít tolik času stále o všem přemýšlet...Teď momentálně je ale moje dosavadní hrdost na bodu mrazu... ☹

vm72
24. zář 2009

Zapomněla jsem napsat,že jsem se bavila s dcerou...

bara78
autor
24. zář 2009

Ahoj, já se přiznám, že jsem v podobném stavu... Miminko tu bude za chviličku a já se teď taky nějak nedokážu vzpamatovat, pořád přemýšlím o tom, co se stalo a jak jsem se mohla v někom tak splést. Taky nevím, jak to bude všechno do budoucna vypadat, mám strach z toho, jak budu s ex komunikovat, jaký život bude mít naše dítě za takových podmínek... Vůbec si to nějak nedokážu představit, navíc je to moje první dítě, tak prostě ani nevím, jestli tu péči pak sama nějak zvládnu. Je to peklo.

Bohužel všechny informace, které o ex-příteli mám, nasvědčují tomu, že je asi lépe, že zmizel. Stále nemá práci, pokusil se dokonce vrátit zpátky do té původní práce, kde dal před časem sám výpověď (ne do stejného zařízení, ale do stejné organizace), kde ho vyprovodili... nemá už vůbec soudnost, jednak si tam nadělal pár pracovních průšvihů, o nichž jsem se dozvěděla až zpětně a jednak tu naší kauzu všichni znají a nemají zájem s ním dál spolupracovat. Jeho nynější velká láska je vídána s někým jiným, i když těžko říct, zda se rozešli nebo zda spolu stále jsou, spíš to vypadá, že to slečna táhne na dvě strany, asi pochopila, že s mým ex jí štěstí moc nepokvete... Vůbec se mi neozval, přestože se měl ozvat minulý týden kvůli té záležitosti s penězi na dítě a právníky... Takže myslím, že je dost v háji a že mu nakonec nezbyde v ruce opravdu nic... Ne, že bych mu to nepřála. Ale to všechno, jak se teď chová a co se z různých stran dozvídám, je prostě celkem síla. Říkám si, kam jsem před rokem dala oči a rozum... Zpátky to už nikdy nepůjde, i když je mi hrozně smutno a někdy mám takové vlny, že bych si přála, aby mi zavolal, aby se zajímal... Ale musím to nějak překonat.

Takže v našem případě myslím, že on ten šťastný taky není... a myslím, že mu to dřív nebo později dojde. To ovšem moje trápení nijak nezmírní, to je jen chabé zadostiučinění.

vm: Chápu, jak ti je. U tebe je to o to horší, že jste spolu byli manželé, byli jste spolu dlouho, hodně jste toho zřejmě spolu prošli, máte už desetiletou dceru, to musí být fakt bolestné se dozvídat takové věci, kdy ex-manžel není schopen se ani přiznat k tomu, že někoho stále má a ještě do toho takhle zamotává dceru.
Držím moc palce, ať je líp. Taky doufám, že si to časem všechno sedne, teď je to příliš čerstvé a navíc jsme těsně před porodem, takže se to všechno zvládá hůř...

nina41
24. zář 2009

Ahojte ja žijem s detmi sama,je to ťažke,ale mame aspon klud.,a sme štastny 😵

vm72
24. zář 2009

nina - tedy kloubouk dolů,s 5ti dětma! 😨 A můžeme vědět trochu víc...?

funfactory
24. zář 2009

Ahoj Báro,
je mi to strašne ľúto,ale za takým chlapom,ktorý sa neteší na svoje vlastné dietatko a ešte k tomu aj syna,tak za tým nesmúť,viem,že je to pre teba veľmi tažké,ale teraz už nebudeš sama,budeš mať ten malinký uzlíček len pre seba a dúfam,že máš iných ľudí okolo seba aby ti pomohli,nebude to ľahké,ale ty to zvládneš,hlavne musíš byť v pohode.Držím Vám obom palce...

marrei
24. zář 2009

Moje kamarádka čeká 3. chlapečka a když už byla těhu, oznámil jí manžel, že od ní odchází, ve 30ti letech se zbláznil do jejich zaměstnankyně a čeká s ní taky dítě... 😕 Po 9ti letech manželství...

Některý chlapy fakt nechápu ☹ Holky, co jste na tom podobně, přeju hodně sil a držte se! 😔

mirka414
24. zář 2009

vm72 hlavu hore ty mas velku slecnu uz pri sebe,ktora ti bude pomahat a budete mat aj malu princeznicku,ktoru budete spolu rozmaznavat a bude vam hej..
bara 78 teba zasa caka nieco nove prekrasne ja ani po troch rokoch nedokazem zabudnut na prvy krat,ked som zbadala to moje male miminko,ktore malo na hlavicke zltu ciapocku skoro az pod ocka a nadherne sa na mna pozerala odvtedy ta bolest zo samoty bola o nieco mensia,neboj bude vam fajn a raz si vas niekto najde,kto si vas zasluzi a ver,ze na kazdeho raz pride.vela stasticka a sil prajem.

danfal
24. zář 2009

Ahojte všechny. Už jsem tady trošku psala. Moc Vám držím pěsti, abyste to zvládly. My to zvládli a zvládáme sami doteď. Už to není taková hrůza, malý je super kluk, děláme spoustu věcí a jsem neskutečně ráda, že ho mám. Mě manžel opustil kvůli nejlepší kamarádce mojí švagrové ☹ . Přímo na svatbě a bylo mi to vysvětleno slovy, kdybych to nebyla já, tak by to byl někdo jiný. Mají spolu dvouletého chlapečka a já stále bydlím s malým u rodičů a snažím se zaplatit dluhy, které mi po něm zbyly a sehnat bydlení. Občas jsem stejně naštvaná jako vy, protože on se má dobře a ona bydlí v domě, který jsem vybrala a zabydlela, ale život už nezměním. Hlavně, že je malý zdravý!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Držím pěstičky!!!!!!!!!!!

spagatice
24. zář 2009

Holky někteří chlapi jsou takové sv... nezodpovědné, je mi z toho zle. 😠

nina41
24. zář 2009

vm72-4 synov mam z byvalym mužom ,odyšli sme odneho ,ubližoval nam.piateho syna mam s dotyčnym koremu ,ked som oznamila ,že čakam babetko,tak mi daval peniaze aby som si male dala preč,cele tehotehotenstvo mi nič nebolo,a to že som tehotna som sa dozvedela tyžden pred vianocami ,bola som už treti mesiac tehotna.

kristies
24. zář 2009

Nina, klobuk dole a drzim palce aby ste to so syncekmi vsetko zvladli. Posielam Vam vsetkym pozitivnu energiu. 🙂

nina41
25. zář 2009

Dakujem kristies 🙂

bara78
autor
25. zář 2009

nina, přeju ti moc štěstí, jsi odvážná žena... Určitě to nemáš jednoduché a doufám, že se vám všem i s dětmi to podaří všechno zvládnout.

Jinak mě dnes přišla ve čtyři ráno sms: Je mi to všechno moc líto. Moc se těším na našeho syna.

Hezké, nejdřív jsem se málem rozbrečela a pak mi došlo, že se přece nebudu dojímat na jednou zprávou, kterou expřítel poslal, když mě akorát byl schopný odkopnout, a své dítě vlastně taky, a s ničím mi nebyl schopen za celou dobu pomoct a že ho zřejmě dohnaly dva týdny před mým porodem výčitky svědomí. A jsou to zase jen slova, slova, slova... Rozhodla jsem se, že dojímat se budu až ve chvíli, kdy skutečně udělá reálně něco, čím by pomohl. Nakonec, co s takovouhle zprávou... Co to znamená, že je mu to líto? Chce se snad vrátit? Nebo jen odlehčuje svému svědomí? Co to znamená, že se těší na svého syna? Bude mi pak pomáhat se o něj starat, zajímat se o něj, platit peníze? Nebo mě chce jen upokojit, zmanipulovat tím, že předstírá zájem, abych na něj nebyla někde s právníky u soudu příliš tvrdá...? Už nevěřím ničemu. Ani mu nebudu odpovídat. Co na tohle říct? "to sis měl rozmyslet dávno"... "až uděláš něco, čím mi nebudeš jen ubližovat, tak ti to možná uvěřím"... ?

Ach jo. Ještě že si to všechno bez výčitek svědomí můžu ventilovat tady... Je to s těma chlapama fakt úplně na nic. Doufám, že časem potkám někoho, kdo bude víc při smyslech a nebude mít jen pusu plnou řečí a pak z toho nic. Jestli nějaký takový existuje...

vm72
25. zář 2009

Baru,naprosto souhlasím s Tvým postojem !!!!!!!! Hlavně se prosím Tě,nenech nějak zviklat.Obávám se,že to je jenom hra na city,jak i Ty sama tušíš.Třeba ne,ale o tom musí rozhodovat hlavně SKUTKY a ty se zatím ještě nekonají.Tak hlavně si stůj za svým a nech se OPRAVDOVĚ přesvědčit. Ono je totiž úplně klidně možné,že tohle je opravdu jen taktika,kterou mu poradil nějaký právník,či známý,který má třeba jisté zkušenosti...

DRŽ SE !!!!!!! 😉

mirka414
25. zář 2009

bara78 a vm72 pozor nemusi to byt az take zle!!my sme toho prikladom,moj sa jednoducho zlakol tehotenstva a od 5mesiaca som lusela od neho zo Svajciarska odist az na Slovensko a tiez som bola sama a fungovali sme len na smskach,asi niekedy len jedna za mesiac.potom sa narodila malinka,ja som mu napisala,ze je otec a on,napisal,ze sa tesi a nas lubi!!a co potom?este som zostala 3mesiace pri mamine na Slovensku,ale kedze som otcovi mojho priatela slubila,ze mu malinku prinesiem ukazat,tak som sa vybrala z malou 1000km autom do Svajciarska.a viete co sa stalo potom?moj zbadal malinku rozplakal sa a poprosil nas o odpustenie a zaroven aj o ruku.teraz uz ma dcerka tri rocky a od ocka je neskutocne zavisla a aj on na nej,niekedy ma ani nepotrebuju,su ako magnety 😠 .odpustit som odpustila,ale niekedy to elmi boli,ze som prezila cele materstvo sama a v strachu ako bude,ale nelutujem.u nas to nebola ziadna nevera,to jedine neviem odpustit u nas to bol len strach a super kamarati,ktory lubia rypat,lebo som len cudzinka 😠 (polovica kamaratov je uz rozvedena a nam to stale klape)
skus dat sancu,nechaj tomu volny priebeh a uvidis ako dopadnete mozno je tu sanca a ty budes mat ciste svedomie,ze si urobila nieco pre vasu moznost byt spolu.drzim palceky.

bara78
autor
25. zář 2009

Já vím. Jsem ráda a hrozně ti přeju, že u vás to dobře dopadlo a jste spolu a že se manžel nakonec vzpamatoval a dítě přijal, i když v tom těhotenství to nezvládl, a miluje vás. Jenže já už jsem po tom všem, co poslední měsíce prováděl, tak cynická, že si nedokážu představit, že bych s ním znovu byla. Myslím, že se to odpustit nedá... navíc odešel za jinou ženou. Já ani nevím, jestli s ní je nebo není, i když mám zprávy, že to asi nefunguje, do toho nemá tu práci a je na tom asi dost zoufale, většina přátel se k němu otočila zády... Tak to skoro vypadá, že je mu ouzko, protože se mu život sype pod rukama... já se ale teď nemůžu starat o někoho, kdo všechno pošlapal a nadělal si ze života vlastní vinou trosky a navíc mi tak strašně ublížil, musím se postarat hlavně o sebe. A taky to může být jen hra, já už prostě nemám důvod mu věřit.

Já jsem se mu neozvala, fakt nevím, co na to napsat. Jedna sms na to nestačí, abych měla pocit, že má o nás zájem. To by se musel chovat úplně jinak. A po tom všem, co o něm teď vím, těžko předpokládat, že by to k něčemu bylo a že by to dlouhodobě zvládl.. Myslím, že stejně nebude schopný fungovat ani ve vztahu, ani zvládat péči o dítě, myslím, že i kdyby se vrátil, že ho to začne za čas opět obtěžovat... a bude to to stejné jako teď.

Možná je to teď pro mě jen naděje, že i když spolu nebudeme, takže třeba ta komunikace bude trošku lepší. Stále ovšem nedošlo na ten soud kvůli penězům a když si vzpomenu, jak kolem sebe kopal kvůli tomu, tak je ještě stále hrozba, že komunikace bude opět na bodu mrazu, až na to opravdu dojde. :(

Mám prostě už strašný strach, myslím, že dvakrát do jedné řeky se prostě vstoupit nedá.

mirka414
25. zář 2009

bara 78 prepac zabudla som,ze v tom bola ina zena,to je iny pripad to ti verim,to by som sa aj ja zbalila a odisla NAVZDY,ale co by som urcite aj v tomto pripade tolerovala,by bola komunikacia ohladom dietata.ale vztah by som v pripade nevery neobnovila to skusali aj moji rodicia po nevere a dodnes je to len peklo...snad aspon koli dietatu sa fakt spameta a len cinmi a nie slovami dokaze,ze vie byt chlap na spravnom mieste a postara sa o vas financne a ty mu umozni bez hadok stretavanie sa s dietatom.aspon tak by som to spravila aj ja.