Výchova dětí

srollovi
30. říj 2013

Mám velkou rodinu a skvělou ženu díky které se nám daří rychle vstřebávat životní zkušenosti a poučovat se z nich. Díky zkušenosti s větším počtem dětí jsme si postupnně došli k jiné výchově než praktikují lidé kolem nás. Výsledek této výchovy nám přináší stále větší radost. Aby ti kteří s námi nejsou moc v kontaktu lépe chápali naši výchovu, tak jsem napsal krátký článeček o naší výchově. Mohl by být někomu užitečný a taky nás zajímají reakce ostatních a jestli někdo ve výchově jde podobným směrem jako my.

leni78
30. říj 2013

@srollovi Asi chápu, co jste svým příspěvkem chtěl říct. Souhlasím s tím, že dítě se musí naučit hledat si zábavu samo. Do života mu to dá strašně moc.

srollovi
autor
30. říj 2013

Vidím že tímto způsobem to popisovat nemá smysl. Je to složité téma i na osobní pohovor, natož na psaný. To že pozitivní vztah rodičů je základem všeho jsem psal. To že někteří reagují jako kdyby jsme doma měli koncentrák je asi tím že mám sklon k radikálnímu způsobu vyjadřování. Lze se na to podívat i z jiné strany. Každý rozumný člověk asi chápe že není dobré dítě podporovat naprosto ve všem, ani mu pomáhat ve všem. Je to o nalezení optimálního kompromisu mezi mírou svobody a podřízenosti a mezi mírou samostatnosti a pomoci. Při nalezení optima je dítě nejsilnější, nejšťastnější a nejméně podléhá stresu. Jedním směrem od tohoto optima se osobnost sráží přílišnou autoritou a neochotou rodičů, druhým směrem klesá síla osobnosti příliš velkou rozmazleností a závislostí. Obojí vede ke zhoršení radosti ze života. Malé dítě reaguje na změny výchovy v řádu týdnů. Kdy je veselejší, živější a nejméně kňourá na něm poznáte. Takže tyto optimální hranice jdou vyzkoušet. My jsme to vyzkoušeli, a jsou jinde než jsme si i sami dříve mysleli.

srollovi
autor
30. říj 2013

Velmi děkuji za reakce. Článeček jsem nedal jen sem, ale mailem i poslal známým. Od nich nadšené pozitivní reakce, odsud všichni víte. Ti co nás znají tedy plně pochopili co jsem chtěl sdělit, ti co vychází jen z popisu, mne výrazně upozornili že můj způsob popisu zavádí jinam než co jsem chtěl sdělit. Vidím že vybírat v tématech na která chci upozornit ty nejradikálnější příklady a ještě je popsat tak aby vyzněly co nejradikálněji není nejvhodnější postup...

berenika39
30. říj 2013

@srollovi vážím si toho, že jste se do diskuse vrátil. o tom žádná.
možná trochu pesimisticky, ale vy jste s tím začal🙂. není to tak, že známí vám potřebují mazat med kolem úst, protože jste "známý", kdežto my vám tu (některé) řekneme natvrdo, co si o tom myslíme, protože jste pro náš cizí a to se dá psát otevřeněji, neriskujeme ztrátu vztahu?
V zásadě asi rozumím tomu principu, který hlásáte. Jsem taky "divná matka", ale rozhodně mi u vás chybí nějaká spontánnost - máte to tak nalajnované a ještě to prezentujete jako jedinou možnou cestu, že už ted to odrazuje. Ano, asi to je jak píšete - je to jen o té prezentaci.
Tak třeba někdy příště.

srollovi
autor
30. říj 2013

@berenika39 Naprosto spontánně by to popsala manželka 🙂 Ale zas by tomu chybělo jasné logické objasnění souvislostí 🙂 Přátele kteří se ještě nedostali nad mazání medu kolem pusy nemáme.

berenika39
30. říj 2013

@srollovi tak pak je chyba někde jinde. třeba je tohle forum příliš obecné, není tu prostor.....
no nic. přeji - i přes rozdílné názory na výchovu - at se vám daří a vaše děti jsou spokojené nejen ted, ale i v dopsělosti.
a o tom to je... 😉 😉 😉

stavba
30. říj 2013

@srollovi já bych to shrnula asi takto: rodičem se člověk nerodí, ale stává. Je jasné, že přitom může každý udělat chyby, ani vy jste při prvním dítěti určitě neměl zkušenosti, co máte teď. Důležité je se z chyb poučit a umět se i omluvit, pokud máte pocit, že jste jako rodič nezareagoval na určitou věc správně. To je to, z čeho se dítě učí být správným člověkem do budoucna. Když vidí, že i jeho rodiče nejsou dokonalí, ale že se umí ze svých chyb poučit a omluvit se za své chybné jednání.

leni78
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
srollovi
autor
31. říj 2013

No tak nejlépe mi to nakonec vysvětlila manželka. Sice jsem jí včera rychle přečetl co jsem napsal, ale to nestihla plně zanímat co tam chybí a na mé radikální vyjadřování je zvyklá. Když jsem jí večer řekl jaké byly reakce, tak mi ráno vysvětlila co v popisu chybí. To co jsem já zjednodušil na popis že základem výchovy jsou pozitivní vztahy, ona rozvedla tak, jak to nedokážu napodobit. Její popis se podobá i některým zdejším reakcím například uživatelsky užtotakbude. Podle ní jsem popsal jen tu mužskou stránku výchovy, která je sice důležitá, ale sama o sobě by k úspěšné výchově rozhodně nevedla. Důležitější část je ta výchova vztahem. Jinak prý hrozí že dítě bude jen samo pro sebe a nebude projevovat zájem o druhé. Ta mužská část co jsem popsal je jen doplněk pro zvýšení schopnosti překonávat překážky. Takže si nechám dát ještě pár lekcí od manželky…

diviska
31. říj 2013

@srollovi obdivuji vaší sebereflexi a těším se na článek od vaší manželky který by pro mě mohl být zajímavý, váš popis ve mě taky bohužel probuzuje spíš negativní emoce... hezký den přeji

berenika39
31. říj 2013

@srollovi ještě třeba bude diskuse mít zajímavou dohru🙂.

jetynka
31. říj 2013

Taky si ráda přečtu článek od manželky, nepředpokládám ale že to bude něco jiného, protože manželé se shodnou na spoustě věcí. Zmínila jsem se o tomhle článku svému manželovi a ten nevěřícně kroutil hlavou a nějak se k tomu nechtěl vyjadřovat, prý tito lidé to nemají v hlavě v pořádku a chudáci děti, toť vše.