Zbily jste někdy své dítě?

vrtelka
11. říj 2013

Je mi hrozně,ale přetekla mi trpělivost vzala jsem ten na boty jak se tím obouvají a seřezala jsem ji teda řádně,až má obtisk na stehně ,ale ted se dívám ,že se nervuji asi zbytečně ona je vysmátá a ,už o tom ani neví. ☹

edeltraut
13. říj 2013

@leni78 Králíkům možná, mé děti věděly, že když už máma plácne, tak to přehnaly. Každé dítě je opravdu jiné, Ela občas ještě pokoušela co ještě máma snese, to jsem pak přitlačila. 😅 .

Každá z nás (nebo alespoň drtivá většina) vychovává své děti podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Když mi bylo 18, chodila jsem do supermarketu na brigádu a občas jsem se přistihla při myšlence: "to jsou ale rozmazlení spratci, takové já nikdy mít nebudu", ale realita je jinde, taky mi Ládín párkrát udělal scénu v obchodě. Pravda, já jsem nereagovala tak, že danou věc dostal, jen jsem ho ležícího a vztekajícího odsunula na kraj uličky a nakupovala dál, po chvíli pochopil, že takhle ničeho nedosáhne a přestal. 😀 Ale ty pohledy lidí!!! Ono "vychovávat" cizí děti je vždycky snazší než ty vlastní. 😀

jaja.m
13. říj 2013

@lucieandrlova Tak asi když Vám to dcera dělá opakovaně,tak to asi moc nefunguje..A to,že když něco provede a vy ji za to ještě obejmete.Nezlobte se na mě tomu se musim od srdce zasmát.to je výchova ..Více Vám k tomu neřeknu,neboť takovým matkám jako jste vy je škoda každého slova na víc.Přeji Vám ať z dcery vyroste jen to nejlepší a vy si ji vychovávejte jak sama uznáte za vhodné,to samé budu dělat já.Už se k této diskuzi nebudu vyjadřovat.Mějte se krásně

nonnni
13. říj 2013

@leni78 ja jsem v zivote neplacla dite (a nikdy jsem neplacla jinam nez na ruku) za ucelem zpusobeni bolesti. Pokud mam pocit, ze diteti hrozi realna sance, ze ho prerazim vejpul (a ze takove momenty nastaly), tak odchazim, pripadne jsem dite odnasela jinam.

Samotny akt placnuti/trepnuti vnimam jako jednorazovy pohyb, kterym vytrhnu dite z nezadouci aktivity. Zarazi se, obcas lekne, kdyz to prijde bez varovani...viz ono perpetualni dloubani se v nose na verejnosti.

Take je mi jasne, ze toto nema zadny efekt, kdyz dite opravdu "zlobi" a zejmena, kdyz se vzteka.

Kdyz vidim nekoho na hristi, jak drzi jednou rukou zmitajici se dite za loket a druhou do nej mlati s nepricetnym vyrazem a nasledne na nej zarve "a jdi mi z oci zmetku, at uz te nevidim", tak to tedy za placnuti nepovazuji...

leni78
13. říj 2013

@edeltraut Udělala jsi jedinou správnou věc. Lidi okolo jsou plni předsudků a mýtů. Taky se málo zajímají o své děti, o výchovu jako takovou a mají nedostatek empatie. Stačí se tro hu zajímat a našli by tisíc jiných způsobu, než dite bít. Je to neúčinné.

leni78
13. říj 2013

@nonnni 😀 úplně jsem si to představila.

nonnni
13. říj 2013

@jaja.m to neni obejmuti za odmetu. To je "metoda pevneho objeti", kdy se dite nemazli, ale obejmutim se uklidnuje z afektu a nasledne se resi duvod onoho afektu. A dopad aka trest.

Na nektere deti plati vyborne uz z toho duvodu, ze pri tom clovek seda na bobek, nebo jde do kolen a tim padem se dostava na stejnou uroven ocniho kontaktu s ditetem, coz je samo o sobe pro dite uklidnujici.

Bohuzel ne kazde dite na toto reaguje positivne. Nic nejde praktikovat plosne. Treba deti s poruchou autistickeho spektra na to reaguji naprosto negativne a jsou uplne besni.

Kazdopadne jde o metodu, ktera advokuje, ze dite v afektu je neschopno vnimat racionalne (coz v podstate ani dospely clovek neni) a nejake radoby vychovne placnuti, zvysovani hlasu, ci vysvetlovani...pada ne neurodnou pudu. Dite neni schopno to vnimat,

bublinka1980
13. říj 2013

Holky, vy tady jdete z extrému do extrému. 😕 Nestačím se divit.

Já osobně odsuzuji matky, které bijí své děti nepřiměřeně, nějakými předměty....to je prostě hrozné, dětská duše je tak křehká a věřím, že si pak může nést následky celý život.
O čem tady diskutujete o násilí? Nebo o výchovném "plácnutí" - ano slovo "plácnutí" (nebudeme tady slovíčkařit). Mnohdy jednou takové plácnutí přes ruku udělá více užitku, než domluva po stopadesáté. Já sama jsem v dětství dostala po zadku párkrát (zaslouženě!) a díky za to, myslím si, že ze mně rozhodně žádná chuděra nevyrostla, ba naopak.
Sama jsem byla u jednoho hysterického záchvatu dítěte, kopalo, řvalo a matka? Domlouvala mu tichým hlasem - na dítě to ale vůbec nepůsobilo, ba naopak, hysterčilo ještě víc. A jak to dopadlo? Matka ustoupila, jen aby byl klid.Takhle se to má? Že dítě si nakonec vykřičí všechno a matka ustoupí, protože řekla už co chtěla a plácnout tedy po zadku nechce... Kam to spějeme? Co je to za doba, kdy dítě i ve škole si dělá co chce a učitel se skoro bojí napsat mu poznámku, protože už tuší, že za pár dnů přiletí matka a začne se zastávat dítěte? Co z těch dětí vyroste?

Ještě vám tu napíšu jeden skutečný příběh co se stal. V tramvaji seděla matka s 3 letým dítětem. Dítě kopalo do sedadla před sebou, kde seděla starší paní, ta se posléze otočila a upozornila maminku, ať své dítě usměrní, matka však odvětila, že to nechává na úsudku dítěte, že musí sám vědět, že je to špatně a přestat, že ona s tím nic dělat nebude. 😖 😖 Nastalo trapné ticho. Za tou matkou seděl ale nějaký student, který žvýkal žvýkačku, vyplivl ji a dal jí té matce do vlasů, ta se na něj obořila co si to dovoluje, v tom on klidně odvětil, že jeho matka stejně jako ona taky nechávala na jeho úsudku, ať dělá co chce a jak to cítí. 😀 Ač možná úsměvný příběh, tak stojí za zamyšlení.

xveronikaxx
13. říj 2013

@luciebx mě naši mlátili hodně.. páskem, vařečkou, facky pravidelně.. jednou jsem dostala takovou facku, že druhou jsem chytla o roh stolu a rozbila si hlavu....
já souhlasím s občasným plácnutím přes ruku u malého dítěte, kde ještě nemůžeš vysvětlovat - "nesahej na to pálí to" a podobné situace, ale jsem razatntně proti mlácení.. nic se tím nevyřeší - vím u sebe... i po tom nářežu jsem si jela svou a akorát jsem je v tu danou chvíli nenáviděla - neprocházelo mi hlavou "aha, tak já to dělat nemám" ale myslela jsem na to jak je nesnáším a jak jednoho dne budou litovat... jestli jsem byla parchant? myslim že jo,ale především jsem byla nepochopená, nikdo mne nevyslechl, jen řekli "Ne, takto to bude a uděláš to a to" a protože jsem byla tvrdohlavá a požadavek jsem nesplnila, tak přišel nářez...nikdo se mě ale neptal, proč to nechci udělat....
jestli tě holky vytočily a ty jsi seřezala, čeho jsi tím dosáhla? ty máš akorát výčitky svědomí a komu jsi tim prospěla? nevím za co holky dostaly, ale pokud byly hysterické, stačilo zavřít dveře a nechat je vyklidnit (nebo hodit pod studenou sprchu). jestli něco provedly (rozbily atd) a ty jsi měla vztek, tak takovýmhle nářezem se ta věc nespraví a holky stejně budou zbrklé dál...už víš co ti tím chci říct? je jasné, 3 děti je masakr, jasně že jsi unavená a děti jsou občas pěkný parchanti, ale "bití dětí" většina považuje za prostředek za nějakým cílem (uvědomění si problému, aby byli zticha, aby už lumpárnu neopakovali atd) není ani morální, ani správné a především - pouze dočasné..oni nepochopili proč danou věc nemají dělat, jen ví, že když to zopakují, nejspíš jim bude hrozit bolest... takhle se vychovávají myši, ne inteligentní bytosti....

paolin
13. říj 2013

@nonnni jj taky mi časem pevné obětí fungovalo. Syn měl afekty docela často, tak mi psycholožka poradila ho určitým způsobem obejmout a říkat mu, že se nic neděje a že to bude OK, jen mě mrzí, že jančí a během minuty jsem měla usměvavý dítě! A to dřív měl hodinový afekty několikrát denně, takže moje nervy opravdu občas ruply no. Hrdá na ro nejsem, ale prostě jsem se snažila dělat to, jak jsem nelíp uměla. O válení se v obchodě nebo na chodníku nemluvím, to byla proti tomu dost sranda 😉

edeltraut
13. říj 2013

@leni78 To já vím. Ale i tak občas ujedu a Elišce nějaká přilítne 😅 . Ládín je dítě, které je v pohodě a stačí mu důrazně říct, zato s Elou asi cloumá puberta nebo jí baví překračovat hranice a neustále provokuje i když je situace dost napjatá.... většinou jí zaženu za trest umýt nádobí atp., ale občas jednu schytá 😒 . Její výchova nám dává fakt zabrat a pak, že jsou holky hodnější než kluci 🙂

xveronikaxx
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
lucieandrlova
13. říj 2013

@bublinka1980 ten "příběh" (vtip) jsme si vyprávěli jako studenti před 20-ti lety...

bublinka1980
13. říj 2013

@lucieandrlova Nepsala jsem, že jsem v té tramvaji seděla. Byl vyprávěn i mě, tak pokud to je tedy jen povídačka, proč ne, ale na zamyšlení je tak či onak.

xveronikaxx
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
petra49
13. říj 2013

Holky opravdu záleží na dítěti, jaké je. můj první syn je strašný čert a lev ještě k tomu, snažim se vždy po dobrým, vysvětlim- nefunguje, zvyšuju hlas nefunguje, občas stačí chytit, když křičím řve on na mě a pak je k tomu ještě třeba drzí a to už je na mě moc, tak jednu schytá. Opravdu nejsem na to hrdá, ale nechápu ho, proč si vždy musí vybrat zlo. Naproti tomu mu dávám ale lásku a stále říkám, že ho mám ráda. a sám přes den kolikrát přijde a řekne, že mě má rád. Každý má opravdu jiný dítě a když vidím za co kolikrát matky trestají svoje děti, tak to já třeba ani neřešim, protože to už bych fakt řešila něco každou minutu. Ale mít doma takového živla jako je náš Tom, to je fakt síla. Kdo takové dítě nezažije, nepochopí.

leni78
13. říj 2013

@xveronikaxx Žádám Te, abys me tu přestala pomlouvat. Prekracujes pravidla diskusního fóra. Vyjadri svůj názor a drž se tématu prosím. Chodím si sem povídat, vyjádřit názor. Nenechám se tu od tebe za to napadat. Doufám, ze ti to takhle stačí, nebo jsi zvyklá na to, napadat lidi za to, ze mají jiný názor, nez ty ? Pokud ano, zaslouzis si ban.

xveronikaxx
13. říj 2013

@petra49 a není třeba hyperaktivní? nezkoušeli jste psychologa?

leni78
13. říj 2013

@edeltraut Ja to znám 🙂, včera jsem tu psala o tom, jak jsem zflakala starsiho, kdyz mi cely den pil krev. Ale štvalo mr to teda dost, byla jsem pretazena.

marcinek
13. říj 2013

placnuti na zadek nikdy nikomu neublizilo. Praktikovali to generace pred nami a budou generace po nas. Otazka je jak rozlisit kolik je dost....Neuvazene biti samozrejme neprichazi v uvahu, ale jednou jsem placla vareckou a od te doby si to pamatuje. Reknu jen, ze vytahnu varecku a uz je v klidu nebo dela to co delat ma. A to me dcera vytaci dost casto.Je paličata, rozdivocela, ma svou hlavu a urazi se.Nekdy si rikam, kde se to v ni bere a ze to nemuze byt moje dite.Ale je a musim ji nejak usmernovat. Co na ni bude platit ale v puberte je ve hvezdach. Prala bych si to resit domluvou, ale zpusob americke vychovy mi neprijde moc ucinny. Nekterym detem domluvit jde, ale u nas by se to mijelo ucinkem. Byl by z ni jen spratek, co si nevazi niceho a nikoho.

sarriku
13. říj 2013

@marcinek Teďkom jsem si přečetla od Felixe Háje Káji Maříka, o chlapečkovi, co žil na venkově v lesích Brd a vychovávalo se samozřejmě láskou a přiměřeným trestem. Dítě dostalo od učitele a následně i od rodičů a přese všechno z nich nevyrostlo grázli z pochroumanou duší. Takže jak ty říkáš, vychovávali tak generace přes náma a ví se, že to funguje. Hlavně si dítě nenechat přerůst přes hlavu, jaká pak americká výchova. Já se vždycky bavím u těch filmů, kdy je drzá puberťačka v šoku, když dostane po čuni od mámy nebo od táty. A rodiče ještě aby se jí omlouvali ne, že je posílala někam, fakt šílený.

marecek4
13. říj 2013

@xveronikaxx no asi by jste se měla v prvé řadě se naučit číst,nad přečteným se zamyslet a pak psát bez hrubek odpověď k tématu-já rozhodně bití dětí neschvaluju,jen jsem napsala,že nevěřím všem jak tady píšou,že jim předsevzetí nikdy dítě neuhodit vydrží a podaří se jim tohoto docílit-pokud ano,smekám před nimi,a to jak jsem vyrůstala já,nemá vliv na mou výchovu-leda v tom,že doma se najde leda tak rum do cukroví,alkohol k životu nepotřebuji,dovedu se bavit i bez něj-ale taky neříkám,že jsem zapřisáhlý abstinent,můj vzor byla teta ve Švédsku-kde nejen že děti nesmí uhodit,ale ani na ně zvýšit hlas a už jsem to někde kdysi psala-nesmí ale na druhou stranu mají vytvořené podmínky,pro to,aby nemuseli což u nás není,co maminy chodí do práce tak se bojí aby o ni nepřišly,pracovat musí kolikrát nad rámec svých povinností a žijí v pernamentním stresu-pak není divu-jak u nás,když se k tomu přidají problémy doma tak kolikrát když už děti začnou poněkud víc řádit,nebo odmítají třeba jídlo,že tohle nechtějí,že chtějí něco jiného-obyčejná prkotina,která maminu na závěr dne už fakt rozhodí-a to je jen jeden příklad z mnoha,rozhodně ji to neomlouvá,ale na druhou stranu...... já v tomto případě říkám-obuj si ráno moje boty a odchoď v nich celý den jako já,večer si lehni do mojí postele a vyspi se v ní jako já-až poznáš jak žiju a co mě trápí pak mě můžeš soudit,do té doby na to nemáš nárok
a mimochodem o tom,že by BM byl alkoholik jsem nepsala,jen že nadělal dluhy

evulinkab
13. říj 2013

Je docela ubohé, jak tu některé maminky slovíčkaří a hledají význam slova "plácnutí" přes zadek či ruku..Všichni myslím víme, co to znamená.Plácnutí není bití, nýbrž "upozornění", že neco dělá díte špatně a nebo že to přehání...Rozhodně by se tu plácnutí nemělo zaměnovat za slovo bití, za týrání...Já mám dosti hodného syna, na svuj věk rozumného, ale i jemu se to plácnutí sem tam nevyhne.Někdy mi udělá takové výstupy-proste mu něco přelítne přes nos a on zrovna v tuhle chvili neco chce-, že opravdu není jiné možnosti, než mu plácnout přes zadek.A rozhodne byste na tom zadku žádný šrám či otisk ruky nenašly...ono jde o to, že místo klidného vysvetlování, které v tu chvili možné není a taky v případě, že syn to opravdu svým chvoáním přehání, tak to plácnutí je mnohem učinnější.Nejde o to, že by fyz.cítil, že jsem ho plácla, ale o to, že si v tu chvili uvedomí, že to přehnal a dělal neco špatne a já se už opravdu zlobím.A argumenty, že dospělého bychom neplácly-to asi ne, ale rodiče jsou od toho, aby vychovávali..Rodiče musí děti učit, naučit, připravit na život..Dospělý už si poradí sám(nebo měl by)

leni78
13. říj 2013

@evulinkab To jsem psala ja, ale nepochopila jsi mou myšlenku. Abych to vysvětlila. Ja si nemyslím, ze plácnutí je týrání. Jen mi to slovo prijde takový obhajující trn samotný akt a nikdy jsem to nikde takhle neslyšela rict. Jen to ctu takhle v diskusích. " Plácnutí " na to slovo začínám být alergická, ale je to samozřejmě jen muj subjektivní pocit. 🙂

tvarohacek
13. říj 2013

@sarriku podle mého se tady nedohadujeme, zda je lepší výchova s použitím tělesných trestů a nebo výchova volná. To, že dítě potřebuje hranice víme asi všichni, ale ne vždy je umíme nastavit tak, aby se dítě bez takového trestu obešlo.
Svoje děti jsem také několikrát plácla a to na základě svojí impulzivity a nevidím na tom nic pro dítě přínosného bez čeho by se nemohlo obejít.

berenika39
13. říj 2013

...když to čtu - přemýšlím nad významem "není jiná možnost"...to je přece nesmysl. vždycky je jiná možnost. za tu větičku se jen schováváme, aby to bylo snáz obhajitelné, ale vždycky je jiná možnost , než dítě uhodit - přece NEUHODIT. Jen tu ruku zastavit. A pokud by se mělo jednat o to symbolické upozornění - tak potom už je to úplně absudrní - upozornit jde asi čtyřmistypadesátisedmi způsoby jinými, než je slavné alibistické "plácnutí".

kammka
13. říj 2013

musím napsat, že tu souhlasím s mnoha názory maminek, dokonce i když navzájem spolu nesouhlasí.. ono je to vždy o věku, o konkrétním dítěti. někdy je třeba dítěti razantně naznačit, že takhle ne.. nejde třeba ani o to, že v obchodě ječí u regálu s hračkama nebo bonbonama.. mám kamarádku, která svýmu synovi pořád vše trpělivě vysvětlovala,ale nijak ho neomezovala. ten kluk byl malej drak. pořád někde lítal, každou chvíli se jí ztratil v obchodě, ona v klidu a pohodě. jednou se stalo, že kluk vletěl pod nohy nějaké paní, která ztratila rovnováhu, sekla sebou a vyrazila si zub. podle mně, kdyby maminka namísto vysvětlování pořád dokola minimálně zvýšila hlas, nebo kluka čapla třeba zdánlivě surově za zápěstí a nepustila.. měla by chudák paní zub a nebyla by o dobrých pár tisíc lehčí, neb víme kolik zubař stojí.
já raději než plácat se vyhnu situacím, kdy bych byla nucena to udělat. nevím, proč brát děti na nákup, když je pravděpodobné, že se tam možná budou dožadovat čehokoli způsobem, který bude vadit mně i okolí.. při vaření strčím radši kluka do ohrádky.. protože to můžu plácat po ruce a vysvětlovat, je to v jeho věku prd platné. pak, když děti povyrostou, dokážou člověka vytočit doruda. mně moje dcera teda jo a to jí je šest. netuším, co budu dělat za deset let. přiznávám se, že často ječím.. strašně se bráním tělesným trestům, ovšem ve chvíli, kdy holka tříská dveřma, válí se po zemi a kope kolem sebe mám krom seknutí přes zadek jedinou možnost, čapnout ji a poslat do jiné místnosti, aby se tam sama uklidnila a popřemýšlela o svém chování, ona moc dobře ví, že to přehání..jenže tohle je pro ni daleko zničující, než to plesknutí. kolikrát začne plakat, ať ji neposílám pryč. navíc tohle je poněkud zdlouhavé řešení. ona odejde pryč, chvíli vříská v ložnici, což mi vadí jen o malinko míň, pak se vrátí v klidu a omluví se, že se nebude vztekat a že se už oblíkla (uklidila si boty, vyčistila zuby, našla bačkory, prostě cokoli, kvůli čemu se prve vztekala..) já jí obřadně odpustím, popovídáme si o tom a je to.. ale co když chvátáme do školky, k doktorovi, nebo kamkoli, kde máme být včas..když byla malinká, chytla jsem ji při těhle záchvatech pevně do náruče a držela a ona po chvíli přestala a byla v poho. jenže teď ji už neudržím ani náhodou ani vteřinku..takže ji občas plesknu přes zadek..
navíc jsem přesvědčená o tom, že strašně záleží na povaze. nekteré dítě je zničené, když rodič zvedne hlas., jiné snese daleko radši plácnutí přes zadek, ale zle trpí, má-li být v krajním případě usměrňováno jinými způsoby. poníženě se může malý člověk cítit i ve chvíli, kdy ho matka řvoucího odvleče z plného obchodu..na každého platí jiný metr..když dítě porvede něco, co nemá, nějaký trest by následovat měl. musí ale napřed vědět, že něco provedlo. u batolat nemá trestání smysl.jak jsem psala výše, to si radši zaslepím doma zásuvky, při vaření ho strčím do ohrádky, nebo vařím v noci a pokud tejrá kočku, tak kočku prostě vezmu a vyhodím ven, když je tak pitomá a neumí odejít sama.hračky starší ségry dám do vejšky a skříňky v kuchyni zamknu. a na návštěvě ho nepustím z očí. a vysvětluju. protože jednoho dne mně začne chápat. do té doby ovšem nemusí trápit své okolí, že jo.

lucieandrlova
14. říj 2013

@evulinkab já tedy myslím, že ty názory a odpovědi maminek vyvolaly především věty jako: "seřezala jsem ji a zůstal ji na noze otisk" a "vytáhla jsem dceru z kočárku a seřezala za to, že dělala scény v kočárku v obchodě" (a dceři je něco přes rok) apod...

lucieandrlova
14. říj 2013

@jaja.m nechápu, proč mě urážíte. Nepsala jsem o obejmutí za odměnu, ale o metodě pevného objetí, která u nás funguje. Dceři jsou pouze 2 roky a když má "nervičky", tak ji mám za to seřezat? A co máte na mysli, že se u nás opakuje a nefunguje? To že se vzteká? To je snad normální, že se lidé občas vztekají, navíc v rodině je několik choleriků, tak má i genetické dispozice a proto ji mám mlátit? Psala jsem, že těm dětem máme spíše pomoct a přijít na příčinu jejich chování, ne je zmlátit a hotovo.

leni78
14. říj 2013

Pořád lepší dítě, které dokáže i vůči rodičům vyjádřit vztek, nez dítě, které se bojí.
Tím nechci nijak brojit a zvelicovat, ale taky mi prijde jako kravina fyzicky trestat dítě, ze se vzteka. Ať doma, nebo venku. Ja celkově rozlišují dvě věci. Pokud mi rozdovadene větší dítě systematicky pije krev a neví kdy ma dost, tak po něm proste vystartuju, ze to neviděl.

Taky jsem psala vedle v diskuzi, ze kdyby mi přivedl dospělý vzdělaný syn představit svou novou pipinu, tyden po tom, co v počátku těhotenství opustil svou manželku, kterou planovane oplodnil. Takovýho syna bych ztloukla že by se dlouho nevracel. Jsou to takové rodinné tragédie, kdy věc jaksi patří k postoji, k emocím.

Druhá věc je, kdyz někdo používá fyzické tresty jako promyslenou součást výchovy. To znamená, nechovas se tak jak máš, podle me, dostaneš po dupě. Podle me, kdyby to v plánu nebylo, ze jakmile se budes vztekat, jedna ti prilitne, nebo jakmile to reknu po třetí, jedna ti prilitne, bylo by vsem líp 🙂
No a ta americka výchova, to jsou nesmysly podle me. Ja teda s davanim na zadek a na jiné části těla děti nevychovavam a jsou úplně normální. 🙂 Jen teda starší, tady někdy pobrekava u výměny manželek, a minule se me ptal, jestli si to u toho stolu nakonec vyrikaj a ten kluk uz nebude muset klečet na varecce. Tak jsem mu rekla, ze někdo určitě zakročí, aby se to uz nedělo. Fakt muj tady brečel a ja si prihrala polívčičku a rikam vlastně pokaždé, vydis jak si zijes 🙂🙂

petrajurinova
14. říj 2013

@sarriku tak ten tvůj příspěvek začínající odkazem na Káju Maříka mi silně připomíná jeden rádobyftip z X.tého dílu Kameňáku - kde se v hospdě ptá jeden chlap druhého "Víš proč chlapi bijou své ženy?", druhý mu říká "Ne, proč?" a ten první na to "Protože se to osvědčilo!" - u toho se mi zvedl žaludek stejně jako při čtení tvého příspěvku 😖 Zajímalo by mě jak moc by ses bavila, kdyby ti tvůj muž dal přes hubu pokaždé, když se mu nebude líbit co děláš, nebo jak mluvíš. Když je to podle tebe v pořádku, protože se to dělo už v minulosti.